Publikováno

Alexander Tomský: Zničí zelený úděl EU?

Od pádu Berlínské zdi a komunistického impéria prosazuje Západ dvě ideologie, jimž normální běžní lidé nemohou uvěřit a diví se, jak je vůbec možné, že je vyhlašují vzdělanci, přinejmenším ve významu lidí s univerzitním diplomem. Málokdo tuší, že jde o skrytou nemoc spekulativního intelektu.

Jedna nabízí vybudovat novou hierarchii sociální a společenské spravedlnosti (rovnosti), multirasových a multigenderových (LGBTQ+) menšin. Politkorektností a rovnostářskou legislativou umlčovaná a zastrašovaná většina snad dříve nebo později nové politické náboženství odmítne, nařčení z transfobie, vrozeného bělošského rasismu a vymáhání souhlasu, že neexistují podstatné rozdíly mezi muži a ženami, nejsou dlouhodobě udržitelné.

Ta druhá ideologie, jež také nalezla domov v Evropské unii, bude mít ekonomický dopad. Poprvé od svého založení má Unie v programu zchudnutí Evropanů, dokonce se tím ani netají. Podle týdeníku The Economist, který cituje nadšené eurokraty, není „Zelený úděl” nic menšího než bolestivá revoluce, která zásadně změní životní styl Evropanů, zajistí EU místo ve světě (zřejmě čestné) a účel na jednu generaci.

Zdroj a celý text: Novinky.cz

Publikováno

Tančící dům slaví 25 let a dává možnost nahlédnout do svých běžně nepřístupných prostor

Jedna z nejznámějších staveb u nás slaví čtvrtstoletí. Novinkami spojenými s výročím je nasvícení Tančícího domu zelenou barvou a otevření nového technického okruhu. Ten je od 18. června do 3. října 2021 součástí výstavy Praha dekadentní v Galerii Tančící dům.

Ikona české porevoluční architektury odkrývá své běžně nepřístupné prostory a technické vybavení veřejnosti. Prohlídka má celkem pět částí. Začíná ve strojovně ve druhém podzemním podlaží a končí na střeše. Návštěvníci tak mohou kromě běžně otevřené galerie nahlédnout do systému vzduchotechniky či topného systému domu, který navrhli architekti Vlado Milunić a Frank Gehry. Technický okruh je zároveň doplněn fotografiemi a informacemi z archivu a od rodiny Vlada Miluniće a nabízí veřejnosti i úplné prostorové novinky. Zpřístupněn je například samotný vnitroblok stavby v přízemí nebo terasa s neobvyklým výhledem na Pražský hrad a pohledem do vnitrobloku na byt, kde žil Václav Havel. Návštěvu Tančícího domu doporučujeme zakončit sklenkou dobrého pití v oblíbeném Glass Baru na střeše budovy.

Zdroj a celý text: kulturio.cz

Publikováno

Nová rodinná výstava v Museu Kampa – Jiří Šalamoun: Kdo neviděl, neuvěří, to mně věřte!

Maxipes Fík, Hobit, Pan Tau, Poslední Mohykán a další legendární hrdinové nechybí na doposud nejrozsáhlejší retrospektivní výstavě žijící legendy knižní ilustrace a animovaného filmu Jiřího Šalamouna. Pozoruhodná expozice s názvem Jiří Šalamoun: Kdo neviděl, neuvěří, to mně věřte! je ve dvou patrech Musea Kampa v areálu Sovových mlýnů na Malé Straně v centru Prahy k vidění od 17. července do 30. září 2021.

Emeritní profesor a dlouholetý vedoucí ateliéru ilustrace a knižní grafiky na UMPRUM Jiří Šalamoun (*1935) byl výtvarníkem nejen nestárnoucího Maxipsa Fíka, ale také řady dalších animovaných filmů. Vytvořil desítky volných litografií a plakátů, vydal dvě sbírky básní a jednu sbírku záznamů snů. Především však graficky upravil a svými obrázky doprovodil více než stovku knih publikovaných nejen u nás, ale také v Německu či v Polsku – například Posledního Mohykána J. F. Coopera, Kroniku Pickwickova klubu Charlese Dickense, Historii města Houpětína Saltykova-Ščedrina, Hobita J. J. R. Tolkiena, Pohřební písně J. J. Ryby či Vraždy v ulici Morgue E. A. Poea. Právě kriminální a hororový žánr, tajemno a magie patří mezi autorova nejoblíbenější témata, která se objevují i v jeho autorských knihách a volných litografiích, často zpracovaných formou komiksu.

Zdroj a celý text: kulturio.cz

Publikováno

Alexandr Vondra: Nejde o záchranu planety, ale o přerozdělení bohatství v Evropě

Jaký je socialista Frans Timmermans v zákulisí? Dá se s ním vůbec racionálně diskutovat?

Známe se dlouho, jsme stejně staří, tykáme si. Poprvé jsem s ním mluvil uprostřed devadesátek. Jako náměstek ministra zahraničí jsem v Haagu navštívil Maxe van der Stoela, který byl pro český disent legendou. V roce 1977 jako nizozemský ministr zahraničí navštívil Prahu a komunisty k smrti rozčilil tím, že se setkal s profesorem Patočkou, prvním mluvčím Charty 77. Van der ­Stoel se pak hodně věnoval lidským právům a na závěr kariéry se stal komisařem OBSE pro národnostní menšiny. Po boku měl mladého asistenta Franse. To jsme se viděli poprvé. Pak jsme se vídali, když Holanďani odmítli v referendu euroústavu a Timmermans jako státní tajemník měl na starost vyjednávání, jak dál. Skeptické krajany potřeboval uklidnit, že z EU nebude superstát. Společně jsme bojovali za posílení role národních parlamentů a žádali jsme – bohužel neúspěšně – vypuštění klauzule o „stále hlubší integraci“ ze smluv. Teď už se k tomu nehlásí, ale tehdy s ním byla spolupráce výborná. Od polského prezidenta Lecha Kaczyńského dostal nejvyšší státní vyznamenání.

Mně teď přijde jako naprostý fanatik. Stavět levičácký politicko-ekonomický koncept na roveň bible a říkat, že s ním se nesmí diskutovat?

Frans se úplně změnil, když v roce 2015 přišla migrační krize. Zastihla ho v roli eurokomisaře a jeho vztahy se střední a východní Evropou se dramaticky zhoršily. Vůbec nechápal náš nesouhlas s otevřením hranic Unie pro milióny muslimských běženců. Bezvýhradně podporoval otevřenou náruč kancléřky Merkelové a nám vyčítal, že se k imigrantům nevděčně stavíme zády. Tady začalo jeho křižácké tažení proti Polsku a Maďarsku. My jsme mu to pak vrátili, když jsme vetovali, aby se v roce 2019 stal prezidentem Komise. Frans se tak stal v Komisi číslem dvě, s plnou zodpovědností za zelenou revoluci. Ursula von der Leyenová na funkci nestačí, takže tón udává on. Nepodceňujme ho – pochází z Maastrichtu, má humanitní vzdělání, mluví sedmi jazyky, je dobrý rétor. Ale přírodním vědám nerozumí a zelenou agendu uchopil ideologicky, mesianisticky. Používá oxymórony jako „ekologická spravedlnost“, je katolík, ale o klimatickém zákonu mluví jako o „bibli“. Je to smutný příběh, pro nás s drsným vyústěním. Svou politikou už nespojuje, ale rozděluje. Na obnovení příkopu mezi Západem a Východem má lví podíl.

Zdroj a celý rozhovor: Reflex

Publikováno

Jiří Weigl: Rozdělme Evropskou unii

Minulý týden zveřejněný plán Evropské komise na zelený „velký skok“ ve svatém boji za záchranu klimatu definitivně potvrdil, že názorová, ideová a zájmová propast mezi západem EU a jejím postkomunistickým východem dosáhla nepřekonatelného rozměru.

Západ EU ovládající Brusel a všechny evropské struktury zcela podlehl fantasmagorické progresivistické ideologii a není vůbec ochoten o ní diskutovat, ale naopak ji chce na sílu vnutit všem bez ohledu na jejich názory. Hrozí nám něco silně připomínajícího Bílou horu a po ní následující oktrojované Obnovené zřízení zemské, tj. netolerantní cizí nadvláda, vnucený ideologický monopol, perzekuce nesouhlasících, odnárodňování a znevolňování.

To není přehánění. Progresivistická antihumánní pseudozáchrana planety se bez podobných kroků a potlačení nesouhlasu silou nemůže obejít.

Hypoteticky se nabízejí tyto možné reakce:

  • Podrobení se a spoléhání se na to, že to zase nějak přežijeme. To v dnešním světě už vyjít nemusí;
  • bojovat v rámci EU. Nerealistický scénář, protože přesvědčit Brusel a západ EU o nutnosti změny současné politiky nemá šanci;
  • spolu s ostatními nespokojenými respektovat rozložení sil a dohodnout rozdělení celku, jehož směřování nám nevyhovuje, s tím, že zachováme maximum pozitivního ze společné minulosti;
  • vystoupit individuálně, což za dnešní konstelace není realistický projekt, na který bychom měli sílu.

Zdroj a celý text: IVK

Publikováno

Český Krumlov odloží kvůli rostoucím cenám stavebních materiálů některé tendry

Rostoucí ceny stavebního materiálu a prací zatím větší města na jihu Čech příliš neregistrují. Zatím ani nezaznamenala pozdější dokončení projektů kvůli tomu, že by bylo málo materiálu na trhu. Některá města očekávají problémy ohledně rostoucích cen železa. Český Krumlov odloží kvůli cenám o pár měsíců některá výběrová řízení.

Některé firmy pracující pro Český Krumlov se potýkají s cenami železa. „Pokud neměly ty věci objednané a na skladech, tak je to pro ně určitý problém, ale není takový, že by to zakázku ohrozilo nebo vyvolalo jednání o navýšení ceny. Počkáme u výběrových řízení, která bychom mohli vypsat: odložíme je o dva, o tři měsíce, protože máme informace, že by se situace na trhu mohla během pár měsíců stabilizovat. To se promítne do tendrů, aby měly firmy větší jistotu, až budou naceňovat zakázky,“ řekl krumlovský místostarosta Josef Hermann (KDU-ČSL).

Potíže zatím neřešily ani Strakonice. Město ale v poslední době žádné větší veřejné zakázky nevypisovalo. „Teď nás ale čekají výběrová řízení významnějších staveb, tak uvidíme, jak se projeví. Je to třeba komunitní centrum Ostrov, tam je docela dost železa, což je jedna z věcí, které šly nahoru,“ řekl místostarosta Rudolf Oberfalcer (Strakonická Veřejnost).

Na liknavější přístup u vítězů výběrových řízení už narazily České Budějovice. „Některé stavební firmy z těchto důvodů, řečeno právním jazykem, nevykazují součinnost. Například váhají s uzavřením smluv o dílo, i když ve výběrovém řízení podaly nejvýhodnější nabídku a byly vybrány k realizaci díla,“ uvedl náměstek českobudějovického primátora Petr Holický (ANO).

Zdroj a celý text: Drbna