Vlastníkům lesů chybí peníze, z kůrovce se budou zotavovat až desítky let

Kůrovcová kalamita zapříčinila historicky nejvyšší objem vytěženého dřeva. Nestátním vlastníkům lesů přitom stát neposkytl dostatečnou finanční podporu na pokrytí škod. Některé kvůli tomu čekají problémy na roky dopředu.

Rok 2020 se tvrdě podepsal na českém lesnictví. Celková těžba dřeva v loňském roce činila necelých 36 milionů kubíků (m3), což je podle dat Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů ČR (SVOL) třikrát více než dlouhodobá přípustná roční těžba z let 1980 až 2020. Takřka 95 procent z celkového objemu přitom tvořilo kalamitní dřevo, které se muselo vytěžit kvůli napadení kůrovcem.

Podle nestátních vlastníků lesů je ale finanční podpora ze strany státu nedostatečná. Odhadovaná celková ekonomická škoda v důsledku kůrovcové kalamity činí 44 miliard korun, přičemž lesníci v roce 2020 dostali na zmírnění dopadů kalamity 3,6 miliardy. To představuje pouze necelých devět procent z celkové škody.

„V lesnictví ta podpora nefunguje stejně jako v zemědělství. Zemědělec dostane od státu kompenzaci za vzniklou škodu a další rok jede nanovo. Pokud vám ale během dvou nebo třech let zmizí produkt, který chcete na trhu uplatňovat v dalších desítkách let, tak ta kompenzace není jen na další rok, ale na poměrně dlouhé období dopředu,“ vysvětluje Jan Příhoda, předseda Czech Forest, think tanku, který stojí za odhadem celkových škod.

Správa Jeseníků se hádá s ekology. Spor o kůrovce rozsekne až ministerstvo.

„Tímhle úhlem pohledu rozumím vlastníkům, když říkají, že dosavadní podpora není dostatečná. Oni by z té podpory měli financovat obnovu, ochranu a případně nějaké pěstební zásahy na další desítky let dopředu. Takto funguje lesní hospodářství,“ pokračuje.

Příhoda však upozorňuje, že by se podpora pro zasažené vlastníky lesů měla diverzifikovat: „Domnívám se, že by spolu s kalamitou mělo přicházet i nějaké rozlišení té podpory. Jsou tady vlastníci, kteří jsou v kritických problémech, ale také vlastníci, kterým se daří s kalamitou lépe bojovat a jsou v lepších podmínkách. Určitě si myslím, že by měla být podpora vyšší, ale myslím, že by měla být individuální podle míry postižení daného majetku.“

K němu se přidává i lesnický a agrolesnický poradce Aleš Erber. „Situace je pro mnoho vlastníků vážná. Stát jim musí pomoci. Najít klíč ke spravedlivému a pravidelnému financování. Podpořit především ty vlastníky lesů, kteří se snaží hospodařit či zakládat lesy přírodě blízkým způsobem a které plní i jiné funkce než funkci hospodářskou,“ míní. „Hodně se mluví o ekosystémových službách, tedy o platbě na hektar. Na druhou stranu by nemělo platit, že kdo vlastní les, dostane hektarový příspěvek. Vlastníci lesů, pokud by chtěli dosáhnout na příspěvek, by měli přistupovat k lesům více ekologicky, respektovat společenské požadavky a více podporovat biodiverzitu.“

Zdroj a celý text: seznamzpravy.cz

 

 

 

 

Sněmovna bude mít na schvalování rozpočtu opět méně času

Sněmovna bude mít na projednání návrhu státního rozpočtu na příští rok mnohem méně času než v jiných letech. Důvodem jsou blížící se říjnové sněmovní volby. Opakuje se tak situace z let 2013 a 2017, kdy se rozpočty na následující roky projednávaly až v prosinci. Vláda sice musí podle zákona návrh rozpočtu předložit poslancům do 30. září, ale zabývat se jim bude až nová Sněmovna vzešlá z voleb. Pokud by ho nestihla schválit, nastalo by rozpočtové provizorium. Výhrady k rozpočtu má prezident Miloš Zeman, který příslušný zákon podepisuje.

Hrad v sobotu po schůzce s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) uvedl, že bez patřičných úspor a investic by prezident zvažoval veto. V takovém případě by se Sněmovna musela sejít znova a musela by najít alespoň 101 hlasů pro jeho přehlasování, aby rozpočet mohl platit.

Pokud by Sněmovna nestihla schválit rozpočet do konce roku, nastalo by rozpočtové provizorium. Stát by hospodařil podle posledního schváleného rozpočtu, tedy podle toho letošního, který počítá se schodkem 500 miliard korun. Vláda přitom pro příští rok počítá se schodkem 390 miliard korun.

Poslanci obdrží návrh rozpočtu po volbách znovu, stejně jako tomu bylo po sněmovních volbách v letech 2013 a 2017. Před prvním čtením se sejde rozpočtový výbor, který vydá doporučení. V prvním čtení Sněmovna schvaluje základní údaje rozpočtu, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Potom už je Sněmovna měnit nemůže.

Rozpočet poté dostanou k projednání sněmovní výbory, které proberou návrhy rozpočtů jednotlivých kapitol. Parlament v minulosti schválil zákon, který umožní projednávání rozpočtu výrazně zkrátit. Sněmovní výbory můžou svěřené kapitoly rozpočtu projednat v minimální lhůtě alespoň pěti dní.

Ve druhém čtení můžou poslanci vznášet návrhy na přesuny peněz uvnitř rozpočtu. Sněmovna o nich rozhoduje ve třetím čtení. Pokud rozpočet schválí, dostane ho k podpisu prezident. Senát se schvalováním rozpočtu nezabývá.

V roce 2017 schvalovala Sněmovna rozpočet 19. prosince. Jeho první čtení se odehrálo o 14 dní dříve. V roce 2013 předložil úřednický kabinet Jiřího Rusnoka poslancům návrh státního rozpočtu na rok 2014 až na konci listopadu, tedy po říjnových předčasných volbách. Navzdory tomu jej Sněmovna stačila do konce roku projednat a Česko tak minulo rozpočtové provizorium. Poslancům tehdy stačily na tři čtení návrhu dva týdny. V úvodním kole schválili základní parametry rozpočtu 6. prosince, druhé čtení se uskutečnilo přesně o týden později a závěrečné schvalování 19. prosince. Senát se rozpočty nezabývá, ze Sněmovny míří rovnou k podpisu prezidentovi.

Projednávání státního rozpočtu v kratším čase než obvykle si poslanci vyzkoušeli již v roce 2012. Vláda tehdy nejprve předložila rozpočet v řádném termínu do konce září, ale poslanci jí ho v prvním čtení na žádost tehdejšího ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) vrátili k přepracování. Návrh počítal se schválením daňového balíčku zvyšujícího daň z přidané hodnoty, jehož schválení ale bylo v tu dobu kvůli rebelii tří poslanců ODS nejisté. Vláda předložila nový návrh, nad kterým se Sněmovna poprvé sešla až 28. listopadu. Poslanci ho schválili 19. prosince.

Samostatná Česká republika podle rozpočtového provizoria hospodařila zatím dvakrát, a to za menšinové vlády Miloše Zemana (tehdy ČSSD). Poprvé v lednu 1999 jen několik dní, Poslanecká sněmovna schválila rozpočet 15. ledna. Podruhé hned v následujícím roce trvalo provizorium téměř tři měsíce – rozpočet byl schválen 3. března 2000.

Zdroj a celý text: Ceskenoviny.cz

 

Letní Letná letos dospěla a ukázala francouzský šarm

Mezinárodní festival nového cirkusu a divadla Letní Letná se po loňské light verzi vrátil v plné síle. Letošní 18. ročník nabídl hned čtyři zahraniční hvězdy, shodou okolností všechny z Francie. Bohatě zastoupená byla také česká scéna, své novinky na festivalu představily soubory Cirk La Putyka i Losers Cirque Company. Nechybělo ani sólové představení žongléra Filipa Zahradnického a již tradiční Stand’artní kabaret souboru Vosto5, letos v kompletní pětičlenné sestavě.Les Fillers du Renard Pâle – Résiste

O zahájení letošního ročníku se opět postarala provazochodkyně, byť nikoli tak velkolepě jako před dvěma lety Tatiana Mosio-Bongonga svým přechodem přes Vltavu. Johanne Humblet si vystačila s mnohem kratším lanem, během představení, které trvalo jen něco málo přes půl hodiny, však na něm předvedla celou řadu akrobatických čísel.

Za živého hudebního doprovodu Violette Legrand provazochodkyně nejen přecházela lano z jedné strany na druhé, ale také z něj visela hlavou dolů pouze za nárty, stála na hlavě či zdolala výstup, když se jedna část lana zvedla výše než opačný konec. V závěru představení se balanční tyč proměnila v na laně zavěšenou čínskou tyč, na niž Johanne šplhala, točila se kolem ní nebo využívala převážení do horizontální polohy.

U sólového představení s jedinou disciplínou může hrozit, že se jeho potenciál vyčerpá příliš brzy. Tomu Johanne předešla právě krátkou délkou vystoupení, kdy veškerý svůj um zhustila do 35 minut. Přesto Résisté postrádalo určitou dynamiku, byť o jeho náročnosti nemůže být pochyb. Mezi letošní highlighty Letní Letné se tak nezařadilo.

Cirque La Compagnie – L’Avis Bidon

Během dovádění čtveřice akrobatů jsem si nemohla nevzpomenout na Les Charlots (Šašci), kteří se proslavili rolemi ve francouzských komediích. Artisté, stejně jako Les Charlots, působili poněkud přitrouble a přestože jejich kousky byly precizně provedené, vždy se po nich zatvářili překvapeně, jako by se jim povedly jen omylem.

Zdroj a celý text: kulturio.cz