Nabídněte Polsku naše vojáky, vyzvala vládu budoucí šéfka obrany Černochová

K řešení migrační krize na hranici s Běloruskem by měla Česká republika sousednímu Polsku nabídnout nejen vyslání českých policistů, ale také vojáků. Dosavadní vládu k tomu vyzvala šéfka sněmovního výboru pro obranu a navrhovaná nová ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

Černochová připomněla, že ODS už před týdnem navrhovala, aby vláda vyslala do Polska, které čelí bezprecedentnímu narušování hranic organizované běloruským autokratem Alexandrem Lukašenkem, české policisty.

„Situace se ovšem den ode dne zhoršuje. Polsko je nejenom náš dobrý soused, ale i spojenec a ohrožení jeho bezpečnosti se úzce dotýká i nás. Proto by měla vláda nabídnout Polsku nejenom vyslání policistů, ale i vojáků, kteří by našim spojencům pomohli,“ vyzvala vládu nyní.

Polsko čelí na hranicích s Běloruskem vážné migrační krizi. Bezpečnostní analytici to označují za hybridní kampaň běloruského režimu a potažmo Ruska. Hranici se nelegálně snaží překročit tisíce lidí většinou z Blízkého východu, které tam nechává běloruský režim přímo svážet.

Několik spojenců už oznámilo, že na pomoc Polsku se zajištěním hranice s Běloruskem vyšle vojáky. Británie ženisty, Estonsko také průzkumníky či vojenské policisty.

Zdroj a celý text: idnes.cz

 

 

 

Z rozhledny budou vidět i Alpy, tvarem odkazuje na sklářskou historii

Původní návrh byl postavit rozhlednu ze dřeva. S ohledem na drsné počasí na Šumavě se ale nakonec v Horní Plané u Lipenské přehrady rozhodli pro kov. Po deseti letech, kdy na projektu pracovali, rozhlednu Dobrá Voda na stejnojmenném vrchu slavnostně otevřeli. Je vysoká 36 metrů a uvidíte z ní i Alpy.

„Dnes stojíme před stavbou, která bude důležitým turistickým cílem. Zrovna před chvílí jsem se dozvěděl, že po umístění souřadnic na Mapy Google máme po 14 dnech více než tisíc zhlédnutí. I proto věřím, že rozhledna přiláká do Horní Plané další návštěvníky,“ uvedl starosta Jiří Hůlka při otevření.

Robustní 36 metrů vysoká rozhledna ve tvaru karafy, která připomíná zdejší bohatou sklářskou historii, stojí v lesoparku Adalberta Stiftera na dohled od kostela Panny Marie Bolestné. Vzhledem k tomu, že je Horní Planá nejvýše položeným městem Jihočeského kraje, návštěvníci, kteří vystoupají až nahoru, budou ve výšce téměř 900 metrů nad mořem.

Foto: archiv TSL a Daniel Selucký

Zdroj a celý text: iDnes.cz

 

Jaroslav Bašta: Žádná krize, jen první fáze Green Dealu

Existuje jedna přehlížená skutečnost vztahující se k moderním dějinám lidstva – každý psychopatický budoucí diktátor zahájil svou kariéru tím, že o svých zločinných úmyslech napsal knihu, nebo alespoň sérii statí.

Když to vezmu od počátku dvacátého století, zahájil to Vladimír Uljanov, přezdívaný Lenin, který své revoluční teze realizoval tak, že 7. 11. 1917 dojel petrohradskou tramvají do paláce ve Smolném, aby nařídil útok na jiný palác, Zimní, v němž zasedala vláda. Později to nazvali Říjnovou revolucí, a její důsledky trvaly až do roku 1991. Některé nás trápí dodnes, píše Jaroslav Bašta  v komentáři pro Prvnizpravy.cz.
Tohoto jeho příkladu se chopili další tři muži podobného ražení. Nejprve Benito Mussolini v Itálii, pak Adolf Hitler, jenž po roce 1923 v kriminále nadiktoval Rudolfu Hessovi svou knihu Mein Kampf, a za pouhých deset let už mohl své zrůdné představy postupně prosazovat. Bezmála dalších deset let světu trvalo než uvěřil, že to opravdu myslel vážně. Politiky a intelektuály o tom přesvědčila až II. Světová válka. Všechny tři (bolševika, fašistu a nacistu) spojovalo to, že se oháněli vědeckými poznatky. Mao Ce Tung v Číně po stránce literární sice proslul jen knihou svých 427 citátů, nicméně za svůj dlouhý život rozpoutal hned tři revoluce, z nichž poslední dvě Velký skok vpřed a Kulturní revoluce pokračují v USA a v západní Evropě.
Zdroj a celý text: Prvnizpravy.cz