Kdo to chce řídit celý svět?

Sebastian Kurz končí v politice a chce se věnovat rodině. Jeden z mála kvalitních politiků již zřejmě nemá žaludek na štvanice kolem něho.

Jenomže tyhle praktiky, jak odstranit „nevhodné“ politiky, nejsou v posledních letech ojedinělé. To se dělá tak, že se vymyslí nějaká kauza. Zapojí se pátá kolona v příslušné zemi, neziskovky a hlavně média. Rozjedou se k tomu diskuze, komentáře, názory těch správných lidí a štvanice je tady. Nevhodný politik odstoupí nebo prohraje volby a najednou soudy, finanční úřady apod. zjistí, že se ničeho nedopustil. Jenomže cíle bylo dosaženo, politik je odstraněn.

Nějaké omluvy nebo zadostiučinění, natož zveřejnění faktu v médiích se nedočká. Salvini, Trump, u nás několik premiérů/ někdo je třeba nemusí, ale vyhráli volby/, Kurz a další politici v různých zemích tyto zkušenosti mají.

Příští rok jsou volby v Maďarsku a mám dojem, že boj začíná. U nás proběhnou například prezidentské volby sice až v roce 2023, ale už dnes se opět vynořil spolek Milion chvilek a spolu s tzv. „demokratickými stranami“ a mainstreamem nám hledá nějakou tu prezidentku Čaputovou se správnými názory.

Kdo to chce řídit celý svět? Nedejme se!

Eva Korcová

Jaroslav Bašta: Žádná krize, jen první fáze Green Dealu

Existuje jedna přehlížená skutečnost vztahující se k moderním dějinám lidstva – každý psychopatický budoucí diktátor zahájil svou kariéru tím, že o svých zločinných úmyslech napsal knihu, nebo alespoň sérii statí.

Když to vezmu od počátku dvacátého století, zahájil to Vladimír Uljanov, přezdívaný Lenin, který své revoluční teze realizoval tak, že 7. 11. 1917 dojel petrohradskou tramvají do paláce ve Smolném, aby nařídil útok na jiný palác, Zimní, v němž zasedala vláda. Později to nazvali Říjnovou revolucí, a její důsledky trvaly až do roku 1991. Některé nás trápí dodnes, píše Jaroslav Bašta  v komentáři pro Prvnizpravy.cz.
Tohoto jeho příkladu se chopili další tři muži podobného ražení. Nejprve Benito Mussolini v Itálii, pak Adolf Hitler, jenž po roce 1923 v kriminále nadiktoval Rudolfu Hessovi svou knihu Mein Kampf, a za pouhých deset let už mohl své zrůdné představy postupně prosazovat. Bezmála dalších deset let světu trvalo než uvěřil, že to opravdu myslel vážně. Politiky a intelektuály o tom přesvědčila až II. Světová válka. Všechny tři (bolševika, fašistu a nacistu) spojovalo to, že se oháněli vědeckými poznatky. Mao Ce Tung v Číně po stránce literární sice proslul jen knihou svých 427 citátů, nicméně za svůj dlouhý život rozpoutal hned tři revoluce, z nichž poslední dvě Velký skok vpřed a Kulturní revoluce pokračují v USA a v západní Evropě.
Zdroj a celý text: Prvnizpravy.cz