Česko má novou vládu. Musíte řešit covid, rozpočet i energokrizi, řekl Zeman

Prezident Miloš Zeman jmenoval na zámku v Lánech členy nové vlády premiéra Petra Fialy. Kabinet koalic Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN tak vystřídal vládu ANO a ČSSD vedenou premiérem Andrejem Babišem. „Přebíráme odpovědnost,“ řekl po jmenování Fiala.

„Nejjednodušší by bylo popřát vám jenom úspěch. Ale to není moc konkrétní. Chtěl bych vám proto popřát, aby za vámi něco užitečného zůstalo. Zní to sice samozřejmě, samozřejmé to ale není,“ řekl po jmenování novým ministrům Zeman.

Uvedl, že politici se rádi chlubí a on není výjimkou. Připomněl proto úspěchy své vlády z doby, kdy byl sám premiérem. „Před vámi je příležitost vyrovnat se s covidem, vyrovnat se s energetickou krizi a samozřejmě vyrovnat se i s rozpočtem a hospodařením státu. Při této příležitosti se, jak říkal Petr Nečas, buď uděláte nebo odděláte. Přeji vám to první,“ dodal.

Nový předseda vlády Fiala řekl, že jeho kabinet přebírá odpovědnost. Nezačíná podle něj v dobré situaci, řada problémů je v Česku zanedbaná. „Chceme pracovat od prvního okamžiku. Čeká nás spousta práce, chceme ji dělat trochu jinak, než naši předchůdci,“ uvedl.

„Jsem přesvědčen, že nová vláda je tým složený z lidí, kteří mají nadání, mají kompetenci,“ řekl. „Víme, že to nebude jednoduché, ale jsem přesvědčen, že to společně zvládneme,“ dodal.

Zeman jmenoval kabinet v podobě, v jaké mu ho Fiala navrhl před měsícem. Prezident původně oznámil, že odmítá jmenovat ministrem zahraničí Jana Lipavského. Fiala však později po schůzce s hlavou státu oznámil, že výhrady prezidenta k pirátskému kandidátovi sice trvají, Lipavský se ale ministrem stane.

Členové nového kabinetu v Lánech složili slavnostní slib. Při čtení jmen došlo k přeřeku právě u Lipavského, kdy hradní protokolář Vladimír Kruliš nejprve uvedl, že má magisterský, nikoliv jen bakalářský titul. Právě nedostatečné vzdělání přitom Zeman dříve kritizoval.

Jmenován zatím nebyl Zdeněk Nekula z KDU-ČSL, který se je kvůli nákaze covidem-19 v izolaci. Pověření řídit ministerstvo zemědělství dostane dočasně předseda lidovců Marian Jurečka.

Zdroj a celý text: idnes.cz

Jihočeské víkendy: Kraví hora – rozhledna, Hojná Voda (74. díl)

Hojná Voda je vesnice 🏡 v Novohradských horách 🌳🌲, část obce Horní Stropnice. V obci se nachází třítunový zvon setkávání 🔔, studánka a kaplička sv. Anny a zvonice z poloviny 16. století ⛪. Najdeme zde i tři parkoviště 🅿 a nástup do Bílé stopy pro běžkaře 🎿. Vesnice leží na úpatí kopce Kraví hora ⛰️. Během kilometrové cesty 🚶‍♀️🚶‍♂️ na její vrchol budete míjet žulové skály a kamenná moře 🤩. Nejvíce zaujme 10 m vysoký útvar připomínající hlavu Napoleona 👨. Na vrcholu na vás čeká odměna v podobě 37 metrů vysoké rozhledny 🗼, která je celoročně bezplatně přístupná a ze které jé krásný výhled na širé okolí 😉

Jihočeský kraj počítá pro příští rok se schodkem rozpočtu 1,4 miliardy. Do čeho se bude investovat?

Zastupitelé Jihočeského kraje dnes schválili rozpočet pro rok 2022. Materiál počítá s příjmy v hodnotě 21,9 miliardy korun a výdaji za 23,2 miliardy. Finance zamíří do obchvatů, mostů či proměny horního areálu Nemocnice České Budějovice.

Pro rozpočet dnes hlasovalo 44 z 54 zastupitelů. Podle hejtmana Martina Kuby (ODS) vedení hejtmanství dokument předem řešilo s opozicí. „Potkávali jsme se a vysvětlovali, jaké cíle tím sledujeme, takže všechno to bylo dopředu dlouho vydiskutované a myslím, že to při hlasování bylo vidět. Chci poděkovat opozici, že nás podpořili s tímto návrhem, protože se snažíme abychom do rozpočtu promítali priority kraje, které se snažíme definovat tak, abychom řešili to, co Jihočechy nejvíc trápí. Je to především výstavba dopravní infrastruktury, obchvaty měst a obcí, nové silnice, výstavby sociálních zařízení,“ reagoval po hlasování.


Pro dokument, který popisuje mimo jiné investice pro příští rok, hlasovala část opozice. „Neshledal jsem na tom materiálu nic, proč bych pro něj nemohl hlasovat,“ citovala ČTK například opozičního zastupitele Josefa Soumara (Piráti). Zastupitelé za ANO se zdrželi a jeden hlasoval proti.

Na investice si Jihočeský kraj nachystal téměř čtyři miliardy korun. „Dobrou zprávou je, že díky dostatečným zdrojům můžeme pokračovat ve všech schválených investičních záměrech, a to jak v oblasti evropských projektů, tak při akcích z vlastních zdrojů. Čerpat úvěr se v roce 2022 nechystáme,“ upřesnil náměstek hejtmana pro finance, ekonomiku a investice Tomáš Hajdušek (ODS). Schodek rozpočtu mají pokrýt finanční rezervy z let minulých.

Podle Hajduška nemuselo hejtmanství zastavit žádný připravovaný projekt. Jihočeský kraj zveřejnil některé plánované investice a jejich hodnotu. Významný podíl v seznamu tvoří dopravní stavby. Českobudějovická Jižní tangenta má vyjít na více než 471 milionů korun. Na modernizaci silnic druhé třídy nachystali zástupci kraje bezmála 200 milionů korun. Dalších 162 milionů korun má stát výstavba nového mostu v Plané nad Lužnicí, přes 86 milionů je nachystáno na obchvat Vlachova Březí na Prachaticku, 70 milionů si vyžádá most v Římově a například více než 58 milionů zamíří na zpevnění skalnatých svahů vedle silnice mezi Českým Krumlovem a Větřní.

Rozpočet počítá také se 105 miliony na rekonstrukci Domova Libníč a Centra sociálních služeb Empatie a 100 milionů má zamířit na proměnu horního areálu Nemocnice České Budějovice.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

 

 

DRBNA HISTORIČKA: Jihočeský rodák Eduard Kohout

Další díl Drbny historičky se Jan Schinko zaměřil na historii rodiny Kohoutů. Dozvíme se, proč se nakonec Vojtěch Kohout s rodinou odstěhoval do Plzně, a proč se mu jako truhláři u nás nedařilo. Podíváme se také na jeho syna, Františka Eduarda, který je legendou Národního divadla.

Na snímku z let kolem roku 1930 stojí vpravo na rohu Kněžské a Kanovnické nábytkářský dům U Kneislů. Vedle něj vlevo dům Karla Vlka s názvem Tržnice nábytku, to je také nábytkářský dům s delší truhlářskou historií. Jeden čas zde mělo tržnici družstvo truhlářů z Ledenic a ještě dříve v roce 1889 se sem přestěhoval z Třeboně mistr truhlář Vojtěch Kohout s manželkou Kateřinou, rozenou Křížovou, zdejší rodačkou, což mohlo být pro živnost výhodou (znala prostředí a poměry).

Kohoutů se sem přistěhovali, když ještě byl majitelem domu Ferdinand Kink. Karel a Rozálie Vlkovi jsou na domě až v roce 1904. Dne 6. března 1889 se Kohoutům narodil syn který dostal křestní jména František Eduard. S jistou logikou lze naznačit, že v čase, kdy se sem Kohoutů stěhovali, byl František Eduard už „na cestě“.

Truhláři Vojtěchovi Kohoutovi se v nájmu u Kinků v konkurenci místních truhlářů a obchodníků s nábytkem nějak nedařilo. Přestěhoval se s rodinou do Sterneckovy ulice a zase nic moc. Přestěhovali se ve Sterneckovce ještě jednou a stále to s Kohoutovo nábytkem nebylo ono. V roce 1895 se Kohoutů odstěhovali do Plzně a v Plzni se Vojtěch Kohout prosadil. Odměnou na přelomu 19. a 20. století mu bylo heslo, které se celým krajem neslo: „Kohoutův nábytek –nejlepší nábytek na českém západu“.

Trochu se na budějovického rodáka Eduarda Kohouta, legendy Národního divadla, kde působil v letech 1916 až 1960, pozapomnělo. U nás ve městě prožil šest let, do školy začal chodit v Plzni. To zase tolik není, ale na rodné město nezapomněl. Několikrát zde účinkoval jako host v divadle. Také je doloženo, že navštívil vinárnu U Štropů (jinak U Krobiána) na náměstí. „Franta Štrop“ jednal s každým bez okolků na rovinu. Z návštěvy Eduarda Kohouta u Štropů tradují historky.

Eduard Kohout začal Plzni studovat na reálném gymnáziu, ale studium nedokončil. Odešel v roce 1906 z reálného prostředí k divadelním společnostem. Předtím chtěl k cirkusu, což mu praktický otec zatrhl. Přes Švandovo divadlo v Praze na Smíchově a divadlo na Vinohradech v letech 1914 až 1916 se stal členem Národního divadla.

Pod vlivem Fráni Šrámka se začal Eduard Kohout podepisovat Fráňa Kohout. Jméno Fráňa používaly i umělkyně, které se jmenovaly Františka. Eduard Kohout si Fráňu rozmyslel v čase, kdy byl na Vinohradech. Definitivně se rozhodl pro jméno Eduard. Od roku 1939 bydlel v Praze na Kampě. Byl všestranně nadaný. V roce 1953 obdržel titul zasloužilý umělec. Pak byl více spojován s divadlem první republiky. Titul národní umělec mu byl udělen za uvolnění „politiky“ roku 1968. Po roce 1960 ještě v Národním divadle hostoval. Ve filmu se objevil naposled roku 1975.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

 

 

Policejní prezident Švejdar nuceně končí

Jan Švejdar skončí na konci března ve funkci policejního prezidenta a odchází do civilu. Rozhodnutí předcházela schůzka s budoucím ministrem vnitra Vítem Rakušanem. Uvedl to Deník N. Podle důvěryhodného policejního zdroje Práva Rakušan po Švejdarovi chtěl, aby ve funkci skončil. Ani jeden z nich to ale ve čtvrtek nekomentoval.

„V pondělí 3. ledna odešlu ministrovi vnitra žádost a propuštění ze služebního poměru,” sdělil policejní prezident.

„Dospěl jsem k názoru, že moje další setrvání ve funkci není žádoucí a zbytečně by to komplikovalo věcné řešení současných policejních a bezpečnostních témat. Učinit toto rozhodnutí bylo v osobní rovině těžké, profesně však bylo nevyhnutelné,” napsal na Twitteru Švejdar. Důvod odchodu neuvedl. Podle zdroje Práva jím byla žádost přicházejícího ministra vnitra Víta Rakušana, aby skončil.

Rakušan ČTK sdělil, že si Švejdarovy práce váží a jeho rozhodnutí bude respektovat.

„S policejním prezidentem se setkám po jeho návratu z karantény. Tuším, že to bude 3. ledna. V té době budu v úřadu a budeme všechny náležitosti řešit. Teď nebudu spekulace komentovat, až po oficiálním setkání s policejním prezidentem,“ napsal Právu bez dalšího komentáře Rakušan.

O Švejdarově rezignaci nic nevěděl ani končící ministr vnitra a bývalý šéf ČSSD Jan Hamáček. Na dotaz Práva, zda obdržel informaci o odchodu Švejdara, uvedl, že nikoli, a to ani neoficiálně.

Nesouhlasí s povinným očkováním policistů

Švejdar nesouhlasí s povinným očkováním policistů. Nechal se slyšet, že v takovém případě by od policie odešlo až 10 tisíc lidí.

Rakušan s povinným očkováním policistů souhlasí.

Zdroj a celý text: novinky.cz