Z obnovitelných zdrojů nevyrobíme dost energie, řekl Fiala u prezidenta Zemana

Pro nás je jaderná energie životně důležitá a budeme pro to hledat spojence, řekl premiér a lídr koalice SPOLU Petr Fiala v Lánech, kam dorazil na tradiční novoroční oběd spolu s manželkou Janou za prezidentem Milošem Zemanem a jeho ženou Ivanou. „Česká republika není schopna z obnovitelných zdrojů vyrobit dost energie,“ prohlásil Fiala v Lánech.

Česko spolu s některými dalšími zeměmi v čele s Francií usiluje o to, aby jadernou energetiku uznala Evropská unie jako čistý, obnovitelný zdroj energie. Proti tomu jsou zatím Německo i Rakousko.

„Bylo to příjemné setkání a považuji za důležité, aby se taková setkání uskutečňovala,“ řekl Fiala.

Nekulu jmenuje v pondělí prezident ministrem zemědělství

Premiér se s prezidentem dohodl, že se budou jednou za měsíc setkávat. Potvrdil, že již v pondělí Zeman jmenuje nového ministra zemědělství Zdeňka Nekulu, který nemohl být jmenován spolu s ostatními členy nové Fialovy vlády, na které se domluvili politici pěti stran – ODS, lidovců, TOP 09, Pirátů a hnutí STAN.

Zatím je pověřen řízením ministerstva zemědělství šéf KDU-ČSL a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.

Ještě před cestou do Lán vystoupil v diskusním pořadu v televizích Prima a CNN Prima News.  „Zrušit daňové výjimky samozřejmě nelze,“ odmítl premiér Fiala v debatě na CNN Prima News jeden z nápadů prezidenta Miloše Zemana, o němž mluvil ve vánočním poselství, aby byly zrušeny všechny daňové výjimky. Zemanův nápad by znamenal i zrušení daňových slev na děti.

Fiala také v polední debatě ještě před cestou do Lán řekl, že bude chtít společného kandidáta na Hrad alespoň za koalici Spolu. Má již v hlavě i konkrétní jména, ale za klíčové považuje, aby s tím souhlasil i člověk, kterého by rád jako společného kandidáta na Hrad viděl.

Tradici novoročních obědů prezidenta s premiérem na zámku v Lánech zahájil Zemanův předchůdce Václav Klaus. Zpravidla oba ústavní činitele doprovázejí manželky.Loni prezident Zeman obědval s tehdejším premiérem Andrejem Babišem jen ve dvou, důvodem byla omezení, která měla zabránit šíření koronaviru.

Zdroj a celý text: idnes.cz

 

 

 

 

Jihočeši se mohou letos těšit na obchvat Chýnova i centrum seniorů v Táboře

Za několik týdnů začne stavba další části dálnice D3 k hranicím, v Táboře dokončí dům pro seniory za čtvrt miliardy korun. MF DNES představuje hlavní očekávané události roku 2022 v Jihočeském kraji.

1. Zdravotnictví a sociální oblast

Plány jihočeského zdravotnictví z velké části opět ovlivní boj s covidem. „I kvůli tomu chceme dovybavit laboratoře nemocnic přístroji, které znásobí počty vyšetření odebraných vzorků ve školách,“ potvrdila předsedkyně představenstva holdingu Jihočeské nemocnice Zuzana Roithová. Díky investici za 15 milionů korun bude možné denně bez omezení analyzovat tisíce samoodběrů dětí a studentů.

V roce 2022 bude dál pokračovat přestavba horního areálu českobudějovické nemocnice. Kraj jako vlastník se na tom bude podílet sto miliony.

„Dále je naplánovaná rekonstrukce a přístavba infektologie v Nemocnici Tábor ve výši 40 milionů korun a například rekonstrukce interního pavilonu v krumlovské nemocnici za 30 milionů,“ popsal vedoucí krajského odboru zdravotnictví Petr Studenovský.

Dva z jihočeských špitálů vstupují do nového roku s novým vedením. Jindřichohradeckého ředitele Miroslava Janovského nahradil primář ARO Vít Lorenc. Dačickou nemocnici vede po odchodu Miroslavy Člupkové současná členka představenstva Marta Krechlerová.

Tábor pak v květnu dokončí stavbu domova pro seniory za 250 milionů korun. V budově bude místo pro sedm desítek klientů, první by se mohli nastěhovat na podzim. Uvnitř budou i lůžka pro lidi s Alzheimerovou chorobou.

Nový dům pro seniory vyroste i v lokalitě Bobelovka u Jindřichova Hradce-Otína. V třípatrové novostavbě nalezne domov celkem 94 klientů. Stavět by se měl začít v dubnu 2022, hotový má být v únoru 2024.

2. Doprava

Hned zkraje roku se začne se stavbou dalšího úseku dálnice D3. Bude to 8,5 kilometru od Třebonína ke Kaplici-nádraží na Českokrumlovsku. Šéf Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl potvrdil, že tuto část vybuduje společnost Metrostav Infrastructure za 1,9 miliardy korun. Hotovo má být v roce 2024.

Po celý rok pak budou pokračovat práce na obou částech obchvatu kolem Budějovic a stejně tak je rozestavěná i dálnice D4 na Písecku a ve Středočeském kraji.

Naopak bude hotový další obchvat, a to v Chýnově na Táborsku, kde kolem města povede 3,5 kilometru dlouhá silnice. „Máme všechna povolení a snad se nám podaří i přes skluz dodržet termín dokončení a příští rok na podzim se řidiči svezou po novém,“ prohlásil před časem Mátl.

Na jaře začnou práce také na více než kilometrovém obchvatu kolem Vlachova Březí na Prachaticku. Stát bude odhadem 213 milionů korun a hotovo bude do dvou let. Začít má i budování obchvatu Lišova.

Hejtmanství společně s Českými Budějovicemi by se pak mělo pustit do vybudování další etapy zanádražní komunikace na okraji krajského města. Ta bude sloužit jako sjezd z dálnice D3 směrem k Hodějovicím a Mladému. A Budějovic se týkají i další dopravní projekty, město chce zahájit stavbu nové silnice, která spojí sídliště Máj a Švábův Hrádek.

Ze silnice na železnici. Pokud se nic nezmění, tak by měly letos vlaky začít jezdit po novém úseku Sudoměřice–Votice na hranicích Jihočeského a Středočeského kraje. Součástí projektu za sedm miliard jsou i dva tunely Mezno a Deboreč, délka nové trati bude 17 kilometrů. Vrcholit budou i práce na dalším úseku železničního koridoru z Budějovic do hlavního města, a to na části Soběslav–Doubí.

Správa železnic se pak hodlá pustit do modernizace nádražní budovy v Táboře a pokračuje i velká rekonstrukce nádraží v Budějovicích.

3. Školství

Jednou z největších výzev v oblasti jihočeského školství je i nadále podpora technického vzdělávání. V posledních letech se k němu ale přidávají také zdravotnické obory, kde je obrovský převis zájemců. Podpory se dočkají také gastro obory, které v covidové době utrpěly velkou ránu.

Tradičně velká částka 180 milionů půjde z krajského Fondu rozvoje školství do budov a přístaveb. Ty se týkají dačického gymnázia nebo budějovické obchodní školy.

„V novém roce se budeme zabývat i řešením nedostatku kapacit jídelen v Písku a domovů mládeže v Krumlově či Třeboni. Rádi bychom také začali s budováním nového zázemí budějovické pedagogicko-psychologické poradny,“ přiblížil náměstek hejtmana Pavel Klíma.

4. Kultura

Kulturní akce budou opět hodně záviset na tom, co umožní epidemická situace a vládní nařízení. K největším událostem roku by měl ale patřit Mezinárodní hudební festival v Českém Krumlově, který bude od 15. července do 6. srpna.

„Chceme festival dostat více do města a rozšířit lokace i na úkor velmi známých jmen. Momentálně čekáme na potvrzení jedné z hlavních hvězd,“ uvedla manažerka festivalu Radka Kvapil Martiníková.

Další ze stálic na jihu Čech je táborský Mighty Sounds, který je na programu od 8. do 10. července. Zahrají zde folkpunkoví Dropkick Murphys z USA, švédští Royal Republic nebo hardcore punková formace Acidez z Mexika. Z českých interpretů se mohou fanoušci těšit na Redzed, Totální nasazení nebo Circus Brothers.

Od 4. června do 11. září se bude hrát také na otáčivém hledišti v Krumlově. Vstupenky na představení Divotvorný hrnec, Pes baskervillský, Úplně celá česká historie a další lze již nyní zakoupit třeba na webu Jihočeského divadla.

Letos se odehraje také jubilejní 20. ročník open air music festivalu v Přeštěnicích. Hlavní hvězdou akce naplánované od 23. do 25. června bude kapela Lucie. Dále zahrají například Harlej, Arakain s Lucií Bílou či Walda Gang.

5. Památky

Na spoustu novinek se mohou těšit turisté. Na státním zámku v Dačicích na Jindřichohradecku otevřou Sál předků a Společenský sál. Nedaleko odtud na hradě Landštejn budou k vidění omítky se zbytky renesančních sgrafit.

Největší překvapení na návštěvníky bude čekat na zámku v Krumlově. „Po několika letech jsme dokončili restaurování fasád a interiérů Mincovny na druhém zámeckém nádvoří a v druhém patře budovy jsme vytvořili novou zámeckou galerii. Nyní již připravujeme mezinárodní výstavu, při jejíž vernisáži v červnu galerii zpřístupníme,“ sdělil ředitel budějovické pobočky Národního památkového ústavu Petr Pavelec.

Velmi očekávaná je rekonstrukce hráze zámeckého rybníka v Červené Lhotě, u níž by se mělo konečně dotáhnout opravy do konce. Těsně před Vánoci se podařilo vybrat projektanta a v letních měsících by se mělo pracovat. Akce bude sama o sobě atraktivní, neboť se poprvé odhalí, jak v roce 1550 hráz při budování vznikala.

6. Města a jejich investice

České Budějovice v roce 2022 počítají s rozsáhlými investicemi za téměř miliardu korun. Za 90 milionů korun chce město postavit parkovací dům u sportovní haly s kapacitou pro 450 vozidel. A měl by začít fungovat kompletní systém řízení dopravy ve městě za desítky milionů.

Dalších 20 milionů Budějovičtí vyčlenili na stavbu nízkoprahového denního centra a noclehárny s kapacitou 20 klientů. Letos začne rekonstrukce budovy městské policie za 96 milionů. Změnit se má podoba parku Dukelská v centru. Nově bude možný přístup k vodě, u břehu budou odpočinkové schody, součástí je i nové dětské hřiště.

V Táboře mají na regeneraci sídliště Nad Lužnicí připravených přes 17 milionů korun. Táborští fotbalisté se dočkají také nové tribuny a šaten na stadionu Svépomoc. Chystají se také rozsáhlé úpravy parkoviště u plaveckého stadionu. V místní části Měšice budou mít pak děti novou přístavbu mateřské školky.

V Písku doufají, že konečně začne stavba plaveckého stadionu. V plánu je i nové pobytové zařízení pro seniory v Sovově ulici za desítky milionů korun. Už jistou investicí je rekonstrukce části Žižkovy ulice za 40 milionů či oprava letního kina za 30 milionů.

S většími akcemi počítají i Strakonice. Jednou z nich je rekonstrukce objektu Na Ostrově, kde vznikne komunitním centrum za 20 milionů. Částku 10 milionů korun přesáhne oprava zastřešení a nosné konstrukce plaveckého bazénu či výstavba skateparku Na Křemelce.

Nejvíce peněz v Jindřichově Hradci dají do modernizace čistírny odpadních vod, a to 60 milionů. V plánu je i oprava silnic na sídlišti Vajgar, u 4. ZŠ nebo další etapa rekonstrukce Václavské ulice. Dalších 15 milionů bude stát vybudování cyklostezky z Rezkovy ulice do Dolního Skrýchova.

V Krumlově se pustí do velké opravy hřbitova či vybudování parkoviště a polopodzemních kontejnerů na sídlišti Špičák.

V Prachaticích za téměř 50 milionů obnoví letní kino, dalších 29 milionů dají na rekonstrukci Štěpánčina parku.

Zdroj a celý text: idnes.cz

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Alexandr Vondra: Zpackaný Green Deal vytvoří z Evropy zónu chudoby, to nesmíme dopustit.

Drakonické povinnosti při přechodu na bezemisní zdroje elektřiny nejsme schopni zvládnout, tvrdí místopředseda ODS Alexandr Vondra, europoslanec a člen výboru pro životní prostředí Evropského parlamentu. Rozhovor vznikl krátce po projevu prezidenta Miloše Zemana, který vyzval k odstoupení od Zelené dohody. A krátce předtím, než by mohla Evropská komise rozhodnout, zda bude jádro uznáno jako součást evropského mixu. Na jádru přitom podle Vondry stojí a má stát česká energetika.

Prezident Zeman uvedl ve svém proslovu, že by Česko mělo vystoupit ze Zelené dohody. To zní, jako by vám bral slova z úst…

Myslím, že tím nejde začít. Česko se k tomu přihlásilo. Ale zároveň konstatovalo usnesením obou komor parlamentu, že bez jádra, jeho využívání včetně rozvoje jaderné energetiky, není Česká republika závazky schopná plnit. Shodou okolností je posledním termínem, kdy Evropská komise slibovala, že o jádru rozhodne, tato středa nebo začátek ledna. Myslím, že naše geografické podmínky neumožňují fungovat čistě na bázi obnovitelných zdrojů. Málo tu fouká, málo svítí slunce. Implicitně podle mě neschválení jádra Evropskou komisí znamená, že bychom měli odstoupit od Pařížské dohody. Green Deal je postaven na pařížské klimatické dohodě a závazcích Evropské unie v ní obsažených, takže by to mohlo implikovat i odstoupení od těchto dohod. Nemyslím si, že máme nejdříve vytroubit konec Green Dealu, ale máme bojovat do posledního dechu.

Takže boj o Green Deal je pro Česko bojem o jádro?

Přesně tak. Pro Franse Timmermanse, místopředsedu Evropské komise, je biblí „Timmermansův klimatický zákon“. Jeho bible má dva základní cíle. Do roku 2030 omezit uhlíkové emise v EU o 55 procent. Což je naprosto drakonické opatření, které Česko na svém území nemůže ani náhodou splnit. Ale podstatou je, že cíl platí pro unii jako celek, nikoliv pro jednotlivé země. A pokud jde o cíl uhlíkové neutrality do roku 2050, kdyby některé státy nebyly schopné jej plnit, musely by jiné státy víc oxidu uhličitého pohlcovat než produkovat. V takovém případě, pokud Evropa bude trvat na nesmyslném, ideologickém odporu k jádru, si myslím, že bychom měli přehodnotit účast. Ale důležité je pořadí. Ne to troubit teď, tím bychom byli nečitelní. Když jsme se k tomu jako země připojili, předpokládali jsme, že to bude s jádrem. Když se ukáže, že vítězí ideologie nad racionalitou, bude jasné, že to není o vědě, ale o náboženství. Jako křesťan nevidím důvod přecházet na náboženství ekologické.

Boj o jádro je klíčový

Jste vlivným místopředsedou ODS. Je plánem současné vlády boj za jádro v Bruselu?

Zástupci současné vlády iniciovali usnesení obou komor parlamentu o jádru. A za druhé, v koaliční smlouvě je jasně řečeno, že jádro potřebujeme a hodláme ho dál využívat.

Jak v současnosti vypadá český boj o jádro na půdě evropské unie? Jaké máme spojence, jakou strategii?

To je složitější. Taxonomie zelených financí čili sortování ekonomických aktivit podle toho, jestli jsou takzvaně čisté, nebo takzvaně špinavé, bylo už schváleno. Se dvěma výjimkami. Zůstaly stranou otázky jádra a plynu. Jádro jako zdroj, který celou transformaci vůbec umožní. A plyn, protože emituje oxid uhličitý, jako nástroj transformace, na přechodnou dobu. Toto je čistě v kompetenci Evropské komise. Jediný, kdo může zvrátit její rozhodnutí, ať bude jakékoliv, bude Evropská rada kvalifikovanou většinou.

Jak jsou nyní rozložené síly?

Obávám se, že v současnosti není kvalifikovaná většina ani v jednom táboře. Na jedné straně je tábor ideologický, který jádro odmítá. Vedou ho Němci, věrně jim slouží Rakušané nebo Lucemburčané, ale jsou tam i jiné země. Z druhé strany je tábor vedený Francií, která na jádro dlouhodobě spoléhá a chce spoléhat i v budoucnosti. Chtějí nyní stavět minimálně šest velkých reaktorů. Francii věrně podporuje Česká republika a set zemí zejména střední a východní Evropy. Ale také nemáme kvalifikovanou většinu. Rozhodnutí je tak čistě na Evropské komisi. Pokud rozhodne proti našim zájmům, a my nebudeme své závazky schopni plnit, pak je asi skutečně jediná možnost se z těch závazků vyvázat.

Má Green Deal reálné dopady na ceny elektřiny?

Evropská komise se snaží cenové zemětřesení na energetickém trhu bagatelizovat. Argumentuje dopady zahřívání v Asii po covidu nebo nedostatkem investic do energetického sektoru v těžařských zemích. To jsou určitě faktory, ale jsem přesvědčen, že nejdůležitějším faktorem je Green Deal a očekávání z něj plynoucí. A také některá rozhodnutí. Němci se rozhodli koncem příštího roku odpojit poslední jadernou elektrárnu. To už nyní vytváří obrovskou poptávku po plynu jako palivu, a paradoxně i po elektřině z uhlí. To bude obří tlak na cenu plynu. Co se týká uhlí, pokud je nyní normální, chladná zima, paradoxně spotřeba uhlí v Německu neklesá. A to zase tvoří tlak na cenu emisních povolenek, která za poslední dva roky narostla čtyřnásobně.

Budoucnost emisních povolenek

Emisní povolenky jsou téma samo pro sebe. Myslíte, že je možné jejich cenu nějak ovlivnit? Poláci už avizovali možnost vystoupení ze systému.

Budeme muset hned po Novém roce přitlačit na pilu. Trh s povolenkami není volný, ale řízený. Je vystaven manipulacím Evropské komise. Ta chtěla, aby ceny postupně rostly a státy od uhlí postupně odcházely. Před rokem stáhla z trhu asi 400 milionů povolenek, aby zvýšila cenu. Přitom v legislativě je uvedeno, že pokud cena povolenky naroste na trojnásobek oproti průměru za poslední dva roky, a udrží se nad ním šest měsíců, tak by komise měla zasáhnout a část povolenek do systému přidat. To se zatím nestalo. Poláci, Češi a další, kde energetika na povolenkách závisí více než jinde, na to nepochybně začnou tlačit. Poláci navrhovali ze systému odejít, ale myslím, že kompromis bude, že se opřeme o platnou legislativu a tlak na dramatický růst ceny omezíme.

Zdroj a celý text: newstream.cz