Václav Cílek: Na svobodu už si jenom hrajeme. Sice si můžeme říkat, co chceme, ale nemá to žádný vliv na vývoj

Dlouhé období relativně klidného růstu a blahobytu v Evropě v období od roku 1960 do roku 2010 je podle geologa Václava Cílka asi největší historickou anomálií za posledních tisíc let, protože jinak v každém století existují jedna až tři skokové, převratné události, s nimiž se musí příslušníci dané generace vyrovnat. V 19. století to byly napoleonské války, rok 1848 a pak industrializace, a nyní jsme se ocitli na prahu takovéto skokové události, kdy jde o souhru řady faktorů, které se někdy označují jako perfektní bouře. Václav Cílek k tomu v předchozí části našeho rozhovoru uvedl: „Žádné bohatství neroste do nekonečna. Musíme si zvykat na kolísavé podmínky, a to znamená, že někdy jsou to desítky let, kdy jsme bohatší, a pak jsou desetiletí, kdy jsme chudší, a velmi pravděpodobně se dostáváme do tohoto období chudnoucí společnosti.“

Zdroj a celý text: kupredudominulosti.cz

Vládní program chce kabinet schválit ve čtvrtek, zatím má hotovu polovinu

Jednání o vládním prohlášení v úterý večer koaliční lídři přerušili, jsou zhruba v polovině textu. K formulacím se vrátí ve středu večer, řekl novinářům po schůzce ve Strakově akademii předseda lidovců Marian Jurečka.

Vláda by program měla schvalovat na mimořádném jednání ve čtvrtek, doplnil. Příští týden s ním chce kabinet předstoupit před Sněmovnu. Za sebou mají lídři koalice například kapitolu financí či práce a sociálních věcí. Východiska dokumentu před zasedáním takzvané K15 projednali odpoledne zástupci ODS, TOP 09, lidovců a Starostů s Pirátů s odboráři a zaměstnavateli.

„Cílem naší vlády není společnost štěpit. Nemusíme se se sociálními partnery na všem shodnout, ale je naší povinností vést dialog a vyslechnout všechny argumenty,“ uvedl k jednáním nad dokumentem, který by měl dát směr vládních kroků pro příští více než tři roky, na sociálních sítích premiér Petr Fiala (ODS).

Dokument bude podle dřívějších vyjádření zástupců pětikoalice vycházet z jejího koaličního programu. Zahrnovat zřejmě bude i harmonogram jednotlivých plánovaných změn. Jurečka, který vede ministerstvo práce a sociálních věcí, uvedl, že například změny v penzijním systému by vláda chtěla ukotvit v legislativě do konce příštího roku.

Zdroj a celý text: novinky.cz

 

 

Nejsme v německé Evropě. Vondra odmítá kritiku jádra ze strany Rakouska a Německa

Uniklý návrh Evropské komise se záměrem zařadit plyn a jádro mezi zelené investice vyvolal mezi některými státy ostrou kritiku. Zejména u Rakouska a Německa, které se proti jaderné energii staví dlouhodobě. Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) se jedná o jejich ideologický a politický postoj, který však není nutný pro všechny státy Evropské unie. „Vždy tvrdili, že chtějí evropské Německo. Nyní chtějí německou Evropu,“ řekl pro Echo24 Vondra.

Velkou přestřelku názorů vyvolal uniklý plán Evropské komise zařadit jádro a zemní plyn mezi bezemisní zdroje. Pro Českou republiku se jedná o klíčový krok. Jádro je totiž zatím vnímáno na úrovni Evropské unie na pomezí mezi označeními „špinavé“ a „čisté“. Pokud by se uniklý plán setkal s realitou a jádro se zařadilo mezi čisté zelené investice, tak by další dostavba jaderných elektráren mohly mít lepší výchozí pozici a byly by zvýhodněny.

V opačném případě by možná dostavba jaderných elektráren Dukovany a Temelín byla ohrožena kvůli zhoršenému financování a získání úvěrů a dluhopisů. Argumentem proti totiž bylo jaderné palivo, které může znečistit životní prostředí. Zastánci jaderné energetiky však upozorňovali, že při správném a odborném uložení tento argument není na stole.

Negativní podněty podávaly státy jako Německo a Rakousko, které ostře kritizovaly možný přesun jádra mezi čisté zdroje. „Pokud budou plány realizovány v této podobě, podáme žalobu,“ uvedla na svém Twitteru rakouská ministryně pro klima a energetiku Leonore Gewesslerová za Zelené. Podporu jí vyjádřil i rakouský kancléř Karl Nehammer, který zdůraznil, že jádro podle něj není udržitelnou formou výroby energie. Další kroky pak chce Rakousko koordinovat s Německem a Španělskem, které jádro taktéž odmítají.

Pro Českou republiku a například Francii jde však o nutný krok, který pomůže vybudovat další jaderné bloky. Podle europoslance a člena výboru pro životní prostředí Alexandra Vondry nemusí být vždy nutné, aby se v Evropě následovala cesta Německa. „Pokud by měl jejich názor převážit, tak nemáme jinou možnost než ze závazku pařížské dohody odstoupit. Bez jádra to prostě nedáme,“ řekl pro Echo24 Vondra.

Podle něj je kromě ideologie na vině i dlouhodobý politický postoj Rakouska spolu s Německou. „Tím jsou dlouhodobě zavázáni. To ale neznamená, že musí být vždycky v Evropě po německu. To není německá Evropa. Vždy tvrdili, že chtějí evropské Německo. Nyní chtějí německou Evropu. Měli by si uvědomit všechny důsledky, které to může přinášet. Pokud má Evropská unie přežít, tak podle Německa to vždycky nemusí být,“ dodal Vondra.

Sám také varoval před předběžným nadšením, že Evropská komise zařadí jádro mezi čisté zdroje. Stále se totiž jedná pouze u únik, který není nijak oficiálně potvrzen. Evropská komise pouze rozeslala návrh, který může obsahovat pro Českou republiku nevýhodné podmínky. „Velmi tvrdě se proti němu staví jeden tábor a na druhé straně je jásavá skupina. To mi také nepřipadá příliš taktické. Postupně se ke mně dostávají zprávy, že návrh není jen o jádru, ale také o plynu. V tom plynu se to jeví jako velmi sporné a nevyhovující,“ řekl dále Vondra.

To potvrzuje i vyjádření generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše, podle kterého může zařazení jádra do zelené kategorie přinést problémy. A to tím, že může zkomplikovat transformaci české energetiky. „Pokud by byl akt přijat v tomto znění, přinesl by zásadní komplikace z hlediska transformace české energetiky a zejména teplárenství. V oblasti jádra by přijetí návrhu znamenalo, že nový blok v Dukovanech by mohl být zároveň posledním novým jaderným zdrojem. Ať už velkým či SMR (malým modulárním), který se v České republice postaví. Investice do 60letého provozu stávajících bloků v Dukovanech či v Temelíně po roce 2040 je taktéž v rozporu s navrženou taxonomií,“ uvedl Beneš.

Za návrh se však postavila sama Evropská komise. Státy Evropské unie se mají k návrhu vyjádřit do 12. ledna

Zdroj a celý text: Echo24.cz