U Budějovic si řidiči vyzkoušejí první kousek budoucí dálnice, podívejte se

Na budoucí dálnici D3, která vzniká u Českých Budějovic, začne sloužit část kruhového nadjezdu.

Kolem jihočeské metropole se má po budoucí dálnici D3 jezdit až od roku 2023 a tunel Pohůrka se na ní má zprovoznit až v roce 2024, ale už od 17. ledna 2022 si řidiči vyzkoušejí první kus budoucí stavby. Od Nových Hradů a Trhových Svinů se totiž do Českých Budějovic bude po dokončení D3 přijíždět přes kruhový nadjezd. Jeho první polovina začne sloužit za deset dnů při místní objížďce v Novohradské ulici.

Stavba dálnice D3 si vynutí místní objížďku v Novohradské ulici v Českých Budějovicích od 17. ledna do října 2022.

Objížďka by měla trvat do konce října letošního roku. Podle Adama Kolouška z tiskového oddělení Ředitelství silnic a dálnic ČR se změní dopravní poměry v lokalitě kvůli stavbě zbývající části nadjezdu. „Také se budou prováděny přeložky sítí a stavaři zde provedou zprůjezdnění pro navážení materiálu z dálnice a na dálnici,“ doplnil Adam Koloušek. V místě už funguje nová odbočka z Novohradské ulice na Vidov.

ŘSD uzavřelo smlouvu s Metrostavem, stavba D3 jižně od Budějovic může začít

Poloměr skoro 50 metrů

Poloměr na vnější hraně zpevnění budoucího kruhového nadjezdu má činit podle Adama Kolouška 48 metrů. „Celková šířka vozovky bude 6,5 metru. Z toho jízdní pás bude mít 4,5 metru,“ připojil Adam Koloušek podrobnosti objektu. Objížďka v Novohradské má trvat do konce října 2022. „Případně mohou stavební úpravy probíhat ještě během listopadu. Předpokládáme, že do konce letošního roku by ale měla být křižovatka hotová,“ dodal Adam Koloušek. Po dokončení bude provoz sveden na novou část kruhového objezdu. Na konci stavby se už bude pouze měnit výškový poměr nájezdu na křižovatku z Novohradské ulice.

V místě zůstane nynější provizorní cesta pro pěší zůstane zachována i během stavby. V řešeném úseku nevede žádná cyklostezka. Cyklisté tak budou i nadále jezdit po silnici. Po dokončení stavby budou stávající chodníky napojeny na nové chodníky okolo křižovatky. Zjednodušeně lze podle Adama Kolouška říci, že tam kde chodníky už byly, tam i zůstanou.

Zdroj a celý text: ceskobudejovickydenik.cz

 

 

 

Rozhodnuto: D3 povede Posázavím, řekl definitivně soud

K průlomu došlo koncem uplynulého roku v přípravě léta diskutované středočeské části dálnice D3. Nejvyšší správní soud (NSS) ukončil vleklý spor o to, kudy dálnice povede, když odmítl kasační stížnost proti plánům Středočeského kraje.

Dálnice tak povede Posázavím. Informoval o tom server Zdopravy.cz. Odvolat se už nelze. Příprava dálnice bude nicméně ještě dlouhá.

Debaty o tom, že dálnice poznamená krajinu Posázaví, se přitom táhnou dvacet let. Nelichotivě se o této trase už v roce 2001 vyjádřil tehdejší prezident Václav Havel. „Další opravné prostředky již nelze proti koridoru uplatňovat,“ potvrdil mluvčí kraje David Šíma.

U D3 ve středních Čechách se dlouho vedly debaty o jejím vedení. V úvaze byla západní varianta přes Posázaví a východní přes Benešov a Říčany. K potvrzení západní varianty došlo v roce 2015.

NSS ji nyní potvrdil definitivně, když zamítl stížnost Krajiny 2000 (spolku pro ochranu přírody dolního Posázaví) a obce Okrouhlo. Dálnice se v této variantě napojí na Pražský okruh u Jesenice.

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) už v listopadu zahájilo na trase geotechnický průzkum. Aktuálně silničáři usilují o pravomocné územní rozhodnutí, pro které ale potřebují rozhodnutí o výjimkách pro zvláště chráněné druhy. ŘSD předpokládá, že pokud uspěje, bude úsek stavět nejdříve v letech 2025 až 2029.

Zdroj a celý text: novinky.cz

 

 

 

 

Staroměstská měla původně zmizet

Dnešní díl Drbny historičky věnoval Jan Schinko Staroměstské ulici a domu, který zde stál. Nad vchodem měl domovní znamení zelený strom a byl známý jako Čermákův statek. Díky tomu, že ve staré Staroměstské ulici bydlelo hodně dětí, chodily si do statku hrát. V roce 1929 zde byl otevřen obchod s uhlím.

Vpravo na snímku z 50. let 20. století stojí rozložitý hospodářský objekt, který měl v oválu nad vchodem domovní znamení zelený strom. Objekt zasahující do staré Pekárenské byl znám také jako Čermákův statek. Název U Zeleného stromu se přenesl na hostinec U Zeleného stromu (též U Chramostů) šikmo naproti. Na hostinci nebyl „zelený strom“ vyveden ve štuku jako u Čermáků, ale barevně na plechu.

Statek historického vzhledu stojí po pravé straně původní Staroměstské ulice ve směru k nároží staré Pekárenské a dále ke staroměstskému hřbitovu. Všechny domy ve staré Staroměstské od Pražské ke hřbitovu byly zbořeny přibližně v letech 1958 až 1970. Poslední stála osamocená staroměstské škola. Tichý klidný snímek zimní ulice naznačuje, že Staroměstská nebyla nezajímavá ulice, nehledě na to, že to byla ulice starší než České Budějovice. Vpravo jsou domy trochu podmáčené, ale léta se neudržovaly, protože radnice avizovala, že bude bourat (včetně staré Pekárenské).

Radnice otálela s vydlážděním Staroměstské už za 1. republiky. Jihočeské listy uveřejnily v lednu 1939 stanovisko architekta O. Weinzettela: „Upozorňuji, aby co nejdříve byla vydlážděna Staroměstská ulice od školy k severu. Jezdí tudy dělostřelectvo, o trhu je tudy příhon dobytka, domy postříkány blátem z velkých louží až do půl oken a v době sucha také nelze otevřít okno pro mraky prachu, které provoz způsobuje. Patrně žádný pan radní nebydlí v této ulici.“ To si rýpnul do radnice v tom smyslu, že kdyby tam některý radní bydlel, už by vydlážděna byla.

V březnu 1939 začala německá okupace. Může se stručně říci, že od té doby se do Staroměstské nic neinvestovalo. Majitelem hospodářství byla po roce 1900 Terezie Čermáková, později Gustav Čermák. Statek v městské zástavě asi nevynášel, takže si zde v srpnu 1929 otevřel obchod uhlím: „Do Českých Budějovic a okolí. P. T. obecenstvu zdvořile oznamuji, že jsem zřídil nový obchod uhlím, na skladě mám všechny druhy uhlí, Gustav Čermák.“ V domě s traktem do staré Pekárenská bydleli podle soupisu obyvatel kolem roku 1930 Čermáků, Bezkočků, Bezděků, Mahrů, rodiny Moců a služebná Marie Vrkočová, celkem 17 dospělých.

Původně hospodář, potom obchodník uhlím Gustav Čermák se též věnoval obchodu s realitami. Prodával případně pronajímal baráky po vojenské zásobárně na Pražské silnici u dělostřeleckých kasáren. Podle pamětníků se U Zeleného stromu bydlelo až skoro do dne uvedeném v rozhodnutí radnice o vystěhování.

Pod sněhem vypadá vozovka ve Staroměstské slušně. Vydlážděná však nebyla (jen kousek na náměstíčku s pumpičkou na rohu Budivojovy). Po válce a okupaci byl nedostatek všeho, pak by se snad mohlo, ale radnice vyhlásila v roce 1948, že České Budějovice budou městem asfaltu. Každý rok se mělo ve městě vyasfaltovat 3,5 km ulic. Vůbec se to klidně neplnilo. Navíc se po roce 1950 objevil nový územní plán, ve kterém se Pražská jmenovala tř. Míru, Staroměstská měla zmizet a jako nové moderní bydlení se začal v roce 1958 stavět, už předem adorovaný, kolektivní dům (hovorově koldům). Ve staré Staroměstské bylo spoustu dětí. Dnes připomínají, že k Čermákům si chodily hrát do stodoly.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz