Alexander Tomský: Zrada Západu

Dalo se to čekat, už měsíc před čtvrtečním summitem NATO prohlásil americký prezident Joe Biden: „Budeme obhajovat každou píď (coul) území Aliance,” což znamená nikoli Ukrajiny. Jste na válku sami. „Kdybychom se přímo angažovali, vypukla by třetí světová válka.”

Marně žádal v přímém přenosu premiér Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj shromážděné hlavy států o tanky a stíhačky. Podle vojenských stratégů jde o zbraně útočné a NATO je pouze obranný spolek. Platí názor německého kancléře Olafa Scholze „nejsme stranou válečného konfliktu”.

Opravdu? Zdá se, že si Západ přece jen hojí špatné svědomí.

Ukrajinci dostali další příslib protiletadlových a protitankových ručních zbraní, ale nikoli protiletadlového systému S-300. Ten by byl účinnější a mohl agresora rozzlobit. Vzhledem k tomu, že ruský ministr obrany Lavrov varoval NATO, že považuje konvoje se zbraněmi za legitimní cíl, lze očekávat, že se dodávky brzy zastaví.

Předpokládá se, že se hrůzy války omezí na Ukrajinu, případně dojde k anexi Moldavska a Gruzie, neboť se nacházejí v onom sovětském předpolí. Útok na posílenou východní hranici NATO by si snad Putin nedovolil, přestože ve svém ultimátu před rokem žádal Američany, aby se stáhli ze střední Evropy.

A tak zbývají už jen hospodářské sankce. Je opravdu úsměvné, jak nad nimi západní komentáři jásají, že by také úlitba svědomí? Vždyť stačí „zalistovat” a podívat se na ekonomické analýzy The Daily Telegraph. Ekonomický analytik Ambrose-Evans Pritchard píše: zadržená ruská aktiva na Západě jsou bezvýznamná. Běžný účet Ruska ještě nikdy nebyl na takové výši jako dnes. Putin inkasuje za ropu dvojnásobek než za osmiletý průměr a přitom poskytuje 20procentní rabat Indii a dalším státům.

Přebytek zahraničního obchodu má letos dosáhnout 200 miliard dolarů (Goldman Sachs), hospodářství je z 80 procent soběstačné, 40procentní devalvace rublu uzavřenou ekonomiku neohrožuje. A pokud jde o některé potřebné technické součástky, většinu doveze z Číny.

Ruský diktátor se evidentně dlouho na válku připravoval. Ani stoprocentní sankce by válku nezastavily, ale možná by ukončení importu plynu a ropy do Evropy donutilo zelené fanatiky v německé vládě spustit uzavírané jaderné elektrárny.

Nyní se dočkáme hrůzné devastace ukrajinských měst a masakru civilistů, jak nám předvádí útok na Mariupol. Obléhané město leží v sutinách a ani matky s dětmi z něho nemohou utéct. Takhle hodlá Putin zlomit odpor hrdinných obránců. Všechny oblíbené teorie o rusko-ukrajinském vyjednávání kompromisu jsou mylné. Zločinný autokrat má k dispozici strašlivé zbraně, supersonické rakety a kazetové bomby použité v syrském Aleppu, jež tenkrát nikoho v Evropě nevzrušovaly. Ukrajinskou vládu hodlá zničit i za cenu milionových obětí.

Co na to řekne zbabělý Západ? Nevím, nějakou výmluvu si jistě najde. Obviní oběť, nikoli vraha. Ubohý americký prezident není ochoten riskovat nukleární válku jako kdysi jeho předchůdce prezident John F. Kennedy během kubánské krize. Někdy to ale pro záchranu světa jinak nejde.

Zdroj a celý text: novinky.cz

Ruská média nedbala výhrůžek cenzorů, rozhovor se Zelenským vydala

Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor varoval ruská média, aby nezveřejnila rozhovor s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Jedná se o první rozhovor od začátku invaze, který Zelenskyj ruským médiím poskytl. Rozhovor i přes nevoli cenzurního úřadu vyšel.

Uvedl to server Meduza.io. Šéfredaktor serveru se rozhovoru s ukrajinským státníkem zúčastnil.

„Řada ruských médií, včetně médií plnících funkci zahraničního agenta, udělala rozhovor s ukrajinským prezidentem Zelenským. Roskomnadzor varuje ruská média, že je nezbytné, aby se zřekla zveřejnění tohoto rozhovoru,“ uvedl úřad.

Šéfredaktor serveru Meduza Ivan Kopakov, šéfredaktor nezávislé televize Dožď Tichon Dzjadko, spisovatel a publicista Michail Zygar a zpravodaj listu Kommersant Vladimir Solovjov v neděli uskutečnili rozhovor s ukrajinským prezidentem z Kyjeva. I přes výhrůžky jej vydali.

Rozhovor i přes výhrůžky některá média vydala

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s ruskými novináři jako lživé odmítl tvrzení Moskvy, že se prý Kyjev jako první chystal zaútočit na separatisty ovládnuté části ukrajinského Donbasu. Moskva existencí údajného dokumentu o přípravách ukrajinského útoku odůvodňuje rozpoutání války proti Ukrajině.

V interview znovu vyjádřil svou ochotu setkat se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v zájmu ukončení války a co nejmenšího počtu obětí. Kyjev je podle něj připraven jednat i o neutrálním a bezjaderném postavení země za podmínky skutečných bezpečnostních záruk. Zelenskyj zároveň zdůraznil, že případnou dohodu by schvalovali Ukrajinci v referendu, které by se mohlo uskutečnit jedině po stažení cizích vojsk ze země.

K tragédii – tedy k ruské válce proti Ukrajině – podle Zelenského došlo proto, že Kreml nevnímá Ukrajinu jako samostatný stát, ale jako součást většího celku, v jehož čele se vidí ruský prezident Vladimir Putin.

O demilitarizaci a „denacifikaci“ Ukrajiny, jak je hlásá Putin, se podle Zelenského vůbec nejedná a není ani jasné, co termín přesně znamená, ale Ukrajina je podle prezidenta připravena jednat o své neutralitě, bezjaderném postavení a bezpečnostních zárukách. Ale ty nesmí skončit jen na papíře, jako Budapešťské memorandum, kterým se Ukrajina vzdala jaderných zbraní výměnou za bezpečnostní záruky Británie, Ruska a USA.

„Jsme ochotni na to přistoupit. To je hlavní bod. A byl to první zásadní bod pro Rusko. Nakolik si pamatuji, začalo kvůli tomu válku,“ řekl Zelenskyj.

Zelenskyj v prvním rozhovoru, který poskytl ruským novinářům od vypuknutí války, zdůraznil, že od svého zvolení říkal ruskému prezidentovi Putinovi, že se nechystá „vojenskou cestou zabrat naše území“, a že se snažil – až do ruského vpádu – hledat a najít cesty k soužití obou zemí.

Každopádně bude ale podle Zelenského dohodu muset posvětit referendum, protože „jedině lid může schválit rozhodnutí, že bude takové postavení země a takové záruky“. Odhadl, že plebiscit by se mohl uskutečnit do několika měsíců, ale změna ústavy, ve které je nyní zakotveno směřování Ukrajiny do Severoatlantické aliance, zabere „přinejmenším rok“.

„Referendum není možné za přítomnosti (cizích) vojsk. Nikdy nikdo neuzná výsledky referenda, pokud se na území státu nacházejí vojska či nezákonná ozbrojená uskupení či jednotky jiné země bez nějakého právního základu. To není možné. To je to, co bylo na Krymu,“ řekl s narážkou na „schválení“ anexe ukrajinského poloostrova v hlasování uspořádaném pod zbraněmi ruských vojsk na Krymu. Pořádat takové nelegitimní referendum, které nikdo neuzná, nemá podle prezidenta smysl.

Je proto podle Zelenského třeba, aby ruská strana do jednání zapojila právníky. Anebo „alespoň lidi s právnickým vzděláním, a ne pouze vojáky“.

Zelenskyj připustil, že nelze Rusko přimět, aby se stáhlo ze všech ukrajinských území, včetně Donbasu a anektovaného Krymu. Uvědomuje si prý, že „to by vedlo ke třetí světové válce“. Proto je ochoten přistoupit na kompromis, aby se ruská vojska vrátila do pozic, v jakých byla před invazí z 24. února. „Vraťte se tam, odkud to vše začalo, a tam se pokusíme vyřešit složitý problém Donbasu,“ řekl v narážce na východoukrajinský region, který od jara 2014 částečně ovládli proruští separatisté. Nezávislost jejich samozvaných republik krátce před zahájením útoku Moskva uznala.

Ukrajinský prezident v rozhovoru poukázal na strašnou situaci v obklíčeném Mariupolu, který stále brání ukrajinské síly. Zůstává prý s těmito obránci města ve spojení. „Říkám jim, že vše chápu, chlapci, určitě se (do Mariupolu) vrátíme. Ale jestli cítíte, že tam musíte být, a cítíte, že tak je to správné a že můžete přežít, udělejte to,“ řekl s tím, že dal tamním vojákům právo si vybrat, ale ti mu odpověděli, že nemohou opustit město, opustit raněné, a ani své mrtvé.

„Abychom se pochopili: tam prostě leží mrtví na cestách, na chodnících. Prostě leží mrtví a nikdo je neodklízí – ruské vojáky a ukrajinské občany. Jsou jich hromady. Chybí mi správný výraz,“ dodal Zelenskyj.

Zdroj a celý text: idnes.cz

Většina zastávek městské hromadné dopravy v Písku bude mít nové informační displeje

Většina zastávek MHD v Písku bude mít nové displeje, které budou ukazovat aktuální příjezdy autobusů. Informační tabule budou na 56 z 69 zastávek. Displeje budou mít solární napájení a instaluje je společnost ČSAD autobusy České Budějovice, která MHD v Písku provozuje.

„Na displejích se budou zobrazovat údaje o odjezdech autobusů, které budou vycházet z reálného provozu. Díky tomu budou mít cestující přesné informace o tom, kdy jejich spoj přijede,“ řekl ekonomický ředitel ČSAD Autobusy České Budějovice Karel Coufal.

Jde o součást projektu chytré zastávky, který ve městě funguje od roku 2017, kdy displeje dostalo 19 stanic.

Náklady na pořízení a instalaci informačních tabulí pro dalších 37 zastávek činily téměř sedm milionů korun. Z toho 85 procent pokryje evropská dotace z integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Dobs vystavuje v Galerii Panská 1. Na jeho vernisáž dorazily desítky lidí

Poslední březnový pátek pořádal známý budějcký streetartový umělec Dobs v Galerii Panská 1 vernisáž svých obrazů. Na akci dorazily desítky lidí. Kromě obrazů představil výtvarník například i designový nábytek, který vytvořil ve spolupráci s Leonardem Woodem.

Uvnitř Galerie Panská 1 v Českých Budějovicích je plno. Za zvuků hip-hopové hudby se v malém prostoru tísní odhadem několik desítek lidí. Návštěvníci, kteří už se nevejdou, čekají v hloučcích venku před vchodem. Když se nával v galerii trochu uvolní, bez váhání vyrážejí obdivovat díla budějckého streetartového umělce jménem Dobs, což je zkratka pseudonymu Docela obyčejnej budějckej sprejer.

Tak velký zájem mě dost překvapil. Lidé si mě za tu dobu, co tvořím, asi už všimli. K tomu mi otevřela dveře mimo jiné spolupráce s Mirkem Houškou, i díky tomu pro mě tvorba už není jen koníčkem, ale stala se i zdrojem obživy,“​​​​ poznamenává Dobs, který s majitelem galerie Miroslavem Houškou spolupracuje už třetím rokem. Oba si vzájemné vztahy pochvalují.

„Před třemi roky jsme se potkali v nedalekém bistru na pivě a od té doby trvá naše spolupráce. Jsem moc rád, že zrovna v naší galerii můžeme vystavovat jeho jedinečnou tvorbu, která skvěle zapadá do našeho konceptu,“ podotýká Houška. Prodejní galerie v Panské ulici se zaměřuje především na popartové umění a komiks. Mimo jiné zastupuje například českého komiksového autora Jaromíra 99.

Houška na rozdíl od Dobse však velký zájem očekával. „Čekal jsem, že přijde hodně návštěvníků, protože Dobsovy výtvory můžete vidět na různých místech ve městě, například na technických objektech energetických firem. Takže s tím jménem se Budějčáci už dlouhá léta mohou potkávat doslova na ulici a spoustu obyvatel ho zná. Dnes se jen potvrdila jeho popularita,“ zmiňuje Houška.

Vyzdobí trafostanici na Máji

Sám Dobs však přiznává, že na velkoformátová streetartová díla mu už moc času nezbývá. Jeho hlavní náplní je nyní tvorba menšího formátu. „Zaměřuji se na konkrétní věci, takže u mě nenajdete žádné abstrakce s honosnými názvy a podobně. Mám rád komiks a obecně práci s barvami. Technika sprejování má svá pravidla, jde mi především o to, obraz technicky dobře zvládnout. Práce se sprejem je trochu složitější než například se štětcem. Pomáhám si tedy různými šablonami, které si vytvořím z papíru. To je rozdíl oproti sprejování na zeď, kde všechno zvládnete přímo sprejem, protože je to velkoformátové a můžete využít velký prostor,“ vysvětluje Dobs.

„Co se týče legálních ploch ve městě, tak tomu se v současnosti už moc nevěnuji. Ale samozřejmě čas od času něco zvládnu. Teď se třeba chystám vyzdobit jednu trafostanici na Máji, pak mě čeká projekt u vlakového nádraží v Suchém Vrbném, kde chtějí pomalovat jeden zchátralý objekt nějakým vlakovým tématem,“ přibližuje.

Na návštěvníky kromě obrazů čeká i jedno malé překvapení. „Leonardo Wood společně s Dobsem vytvořili dva kusy nábytku, jedno křeslo a jednu komodu,“ ukazuje Houška na nábytek, který se stejně jako Dobsovy obrazy nachází v zadní části galerie. „Působí to na mě celé výborně, je to krásně zorganizované a v příjemném prostředí. Zpracování samotné výstavy je nádherné, dokonce je doplněná i autorským originálním nábytkem, což mě nadchlo,“ pochvaluje si jeden z návštěvníků Karel Procházka. „Dobse znám už řadu let, jeho výtvory se mi moc líbí. Je to bezesporu zajímavý umělec, který oslovuje mnoho lidí s různým estetickým vnímáním. Pro někoho to může být třeba i zajímavá příležitost k investici,“ dodává Procházka. Zájemci si totiž mohou všechna vystavená díla přímo v galerii zakoupit.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Oscary vyhrál film V rytmu srdce, z herců Will Smith, šest sošek má Duna

Oscary vyhrál příběh slyšící dívky z rodiny neslyšících V rytmu srdce. Cenu za režii Síly psa si odnesla Jane Campionová. V hlavní roli snímku Král Richard: Zrození šampiónek bodoval Will Smith, z hereček Jessica Chastainová za Očima Tammy Faye. Sošky za zvuk, hudbu, střih, výpravu, vizuální efekty a kameru má sci-fi Duna.

„Byl jsem v životě vyzván k tomu, abych lidi miloval a chránil. Člověk v téhle branži musí snášet i neúctu, a přitom se usmívat, dělat, že je to v pořádku. Já chci být ambasadorem lásky,“ prohlásil dojatý Smith, který se předtím postaral  o zřejmě neplánovaný rozruch, když udeřil komika Chrise Rocka poté, co si utahoval z jeho manželky.

Jessica Chastainová děkovala celému týmu snímku. „Prožíváme těžké období traumat a osamocení,“ zmínila pak časté sebevraždy v komunitě sexuálních menšin. „Propojuje nás touha žít bez strachu z násilí a teroru, být přijímáni takoví, jací jsme,“ prohlásila.

Cenu pro herečku ve vedlejší roli vyhrála Ariana DeBose za muzikál West Side Story. „V Americe se sny mohou splnit,“ děkovala první vítězka večera.

Oscara pro herce ve vedlejší roli si za film V rytmu srdce odnesl neslyšící Troy Kotsur, který děkoval ve znakové řeči. „Můj táta uměl znakovat nejlépe z celé rodiny, ale po nehodě ochrnul a už znakovat nemohl. Tati, ty jsi můj největší hrdina,“ vzkázal vůbec první neslyšící nositel hereckého Oscara. Snímek V rytmu srdce má i sošku za scénář podle předlohy.

Cenu za původní scénář filmu Belfast převzal Kenneth Branagh, který v něm vylíčil vlastní dětství. „Nikdy nezapomeneme na ty, které jsme ztratili,“ připomněl důsledky tehdejších konfliktů v Severním Irsku.

Billie Eilish a Finneas O’Connell si došli pro Oscara za nejlepší píseň, titulní skladbu bondovky Není čas zemřít. Sourozenecká dvojice děkovala filmové akademii a rodičům. „Máme vás moc rádi,“ opakovala zpěvačka.

Japonský příběh divadelníka a jeho řidičky Drive My Car zvítězil v kategorii mezinárodních filmů. Cenu za kostýmy si odnesla Cruella, za masky film Očima Tammy Faye. Nejlepším animovaným snímkem se stal příběh Encanto, z dokumentů zvítězil hudební portrét festivalu Summer of Soul.

V oboru krátkých dokumentů vyhrála Královna basketbalu, mezi krátkými animovanými díly The Windshield Wiper a z krátkých hraných titulů Dlouhé sbohem.

Novinkou se stalo hlasování diváků, ve kterém zvítězil zombie horor Armáda mrtvých. Program ceremoniálu, na němž se osm trofejí předávalo v předtočených spotech, doplnily připomínky několika filmových výročí včetně šedesátiletí Jamese Bonda či půl století Kmotra.

Očekávané téma války na Ukrajině se promítlo pouze do několika zmínek na pódiu, modrožlutých symbolů na slavnostních úborech a výzvy k humanitární pomoci na internetové adrese.

Zdroj a celý text: idnes.cz