Putin chce od zítřka za zemní plyn jen rubly. Jinak dodávky zastaví

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek podepsal dekret, podle kterého musejí zahraniční kupci od pátku platit za ruský plyn v rublech. Prohlásil rovněž, že pokud se platby neuskuteční, budou smlouvy o dodávkách plynu pozastaveny. Západní státníci však platby v ruských rublech nadále odmítají a trvají na dodržení původních smluv. Země EU se tak už připravují na případné pozastavení dodávek ruského plynu.

„K nákupu ruského zemního plynu si musejí otevřít rublové účty v ruských bankách. Z těchto účtů se budou uskutečňovat platby za dodaný plyn,“ citovala Putina agentura Reuters.

Dekret stanoví mechanismus, podle něhož mají kupci převést zahraniční měny na zvláštní účet u ruské banky, která jim následně pošle rubly k uskuteční platby za plyn. „Pokud se takové platby neuskuteční, budeme to považovat za nesplnění povinnosti ze strany kupce se všemi důsledky. Nikdo nám nic neprodává zadarmo a ani my nehodláme dělat charitu. To znamená, že stávající kontrakty budou zastaveny,“ varoval Putin.

Francouzský ministr financí Bruno Le Maire a německý ministr hospodářství Robert Habeck tento nový požadavek prezidenta Vladimira Putina odmítli. Podle nich jde o nepřijatelné porušení smluv a vydírání. Obě země se podle ministrů připravují na zastavení dodávek plynu z Ruska, uvedla agentura AFP.

„Pro nás je důležité nenechat se od Putina vydírat,“ řekl Habeck.

„V žádném případě nebudeme souhlasit s tím, aby se za dodávky plynu platilo jinou měnou, než jaká byla smluvně dohodnuta,“ řekl Le Maire. Připomenul, že země skupiny G7, mezi které patří i Francie, trvají na platbách za plyn podle stávajících dohod.

Platby v rublech odmítá i německý kancléř Scholz s rakouským kolegou Nehammerem. Scholz řekl, že je na Putinovi, jak se nyní zachová. Oba kancléři shodně uvedli, že stávající smlouvy počítají s evropskou měnou euro.

Zdroj a celý text: idnes.cz

 

 

František Mikeš: Svoboda slova je princip nikoliv výsada

Když tak někdy před sedmou hodinou večerní pustím televizi, a zůstanu u ní i po zprávách o počasí, tak stále intenzivněji vnímám politický aktivismus, který ovládá podávání informací jejími redaktory. Podloženo sebestředností některých z nich není nic, čím by se měla veřejnoprávní televize odlišovat od jiných.

Dnešní doba je plná rozporů, které se projevují nejenom verbálně, ale někdy až fatálně fyzicky. K těm druhým patří samozřejmě válka na Ukrajině. Ta zásadně změnila náš současný svět, a nic už není takové jako bývalo. To se týká také tak zvané sedmé velmoci, jak bývají někdy nazývány sdělovací prostředky. Za poslední dobu si lidstvo zvyklo na to, že různá média se různě vyjadřují ke stejným událostem. Každý měl možnost si v různosti hledat to, co je nejblíže jeho vnímání světa, a co se také v budoucnu ukáže jako trvale, nebo alespoň dlouhodobě platné.

Existují státy, kde je pořád snaha předkládat veřejnosti události tak, jak odpovídá většinové politické orientaci toho kterého státu. Proto v některých státech zakazují zpravodajské kanály nebo zpravodajské služby, které neodpovídají politickému směřování v dané zemi. Typické je to pro státy, kterým se většinou po právu říká totalitní. Tak tomu bylo i u nás až do roku 1989. Rudé právo a Československá televize určovaly, co si má občan myslet, a jak se má stavět k tomu, co se okolo něj děje. Pro přemýšlení nebyl prostor, protože pro nedostatek informací nebylo nad čím přemýšlet.

V souvislosti s uprchlickou krizí můžeme v poslední době vnímat snahy o návrat k takové praxi. Že byl v Rusku zakázán jeden informační zdroj, protože neinformoval v duchu oficiální politiky, asi nikoho nepřekvapí. Že se to týká také české mediální sféry, a že nejde jenom o jeden informační zdroj, to už je něco, co může v demokratické společnosti vyvolat nikoliv ojedinělé rozpaky. I když se tak děje pod heslem „hájení evropských hodnot a tradic“, tak je to vybočení z toho, co od sebe odlišovalo dvě formy vedení a řízení států. Není zřejmé, zda vedle Česka postupují stejně i jiné státy v euroatlantickém prostoru. Hájení hodnot a tradic je jistě chvályhodné. Navíc, když máme tyto hodnoty definované. Jenže mezi těmi hodnotami nejzásadnějšími, je mimo jiné svoboda slova a svobodné vyjadřování názorů. Pokud nejde o kolizi s trestním právem. O tom ale může rozhodnout jedině nezávislý soud.

Západní Evropa se přinejmenším posledních padesát let, a Česko posledních třicet let, snaží řídit heslem: „Nesouhlasím s Tvým názorem, ale budu do smrti hájit Tvé právo jej říkat.“ Tento citát, který se připisuje Voltairovi, nevznikl zrovna v Evropě čirou náhodou, byl pro to vážný důvod. Všechny jiné reakce na odlišný názor si totiž Evropa v historii vyzkoušela a žádná z nich nepřinesla nic dobrého. Mezitím se kvůli „správným“ hodnotám a kultuře vedly války, ať už obranné nebo dobyvatelské v Americe, Africe, Asii… O největší genocidě způsobené myšlenkou, že Židé jsou podřadný národ, ani nemluvě.

V moderní době se ukázalo, že cestou není společně s názory odstraňovat jejich nositele nebo nosiče, ale byl přijat princip, v němž v odlišnostech neuvidíme hrozbu, ale příležitost nového poznáníTeď jsme svědky toho, jak se někdo snaží bojovat za TY SPRÁVNÉ hodnoty vojensky nebo administrativně. To první dělají Rusové na Ukrajině, to druhé pak třeba nějaké společenství s názvem nic.cz u nás. To první přináší škody materiální a politické globálně, to druhé škody politické lokálně.

V demokratické společnosti si každý sám hledá a většinou i najde svou pravdu, která odpovídá pravdivému obrazu do té míry, do jaké je mu umožněno svobodně čerpat informace a svobodně o nich diskutovat.

Ale i když jsou informační zdroje omezovány, tak většina lidí stejně o tom co je jim předkládáno přemýšlí. Když třeba štáb ČT podává informace přímo z obléhaného Kyjeva, kde je na záběrech osvětlená ulice, na obzoru je vidět záblesky, a pan Kubal mluví o tom, že při útoku byly těžce poškozeny tři domy a je šest lidských obětí, tak se nabízí otázka, jak se televizní štáb ČT do Kyjeva dostal a kde tam bydlí, když se mluví o tom, že většina obyvatel žije v podzemních úkrytech.

Zákazy, příkazy, nařízení a kontrola svobody slova nikdy nepřinesly do lidské společnosti nic dobrého. Dnešní snaha o porušování Listiny práv a svobod, jejíž nejvýznamnější postuláty jsou promítnuty do Ústavy České republiky, není snad steskem po době, kdy se takto společnost ovládala.

JUDr. František Mikeš,  bývalý starosta Českého Krumlova a bývalý 1. náměstek ministra kultury ČR

Jihočeská letecká záchranná služba měla loni nejvíc zásahů ve své historii

Zhruba sedm stovek zásahů měla loni letecká záchranná služba Jihočeského kraje. Bylo to nejvíc v historii a o téměř 250 víc než v roce 2020. Letečtí záchranáři působí v regionu 31. rokem. V minulosti vrtulníky se záchranáři v Jihočeském kraji zasahovaly jen za denního světla. S přechodem k armádě se však provoz změnil na nepřetržitý.

„Za tu dobu jsme si prošli určitým vývojem a působili na několika základnách,“ řekla mluvčí jihočeské záchranné služby Petra Kafková.

Momentálně má letecká záchranná služba stanoviště na letišti v Plané u Českých Budějovic. Vrátila se tak na místo, kde v roce 1991 začínala. „Tehdy tam ještě působila armáda a my jsme létali s ní,“ uvedla mluvčí.

V Plané záchranáři zůstali do roku 1994 a následně se přesunuli k soukromému provozovateli na letišti Hosín u Českých Budějovic. Do Plané se poprvé vrátili v roce 2014, když pro záchranáře vybudoval na letišti moderní základnu Jihočeský kraj. Jenže po třech letech se zdravotníci stěhovali na letiště do Bechyně, protože lety musela poskytovat armáda, jejíž těžké stroje ale nemohly přistávat na heliportu v Plané. V Bechyni záchranáři zůstali do předloňského roku a v lednu 2021 se podruhé vrátili do Plané, kde působí dosud.

V minulosti vrtulníky se záchranáři v Jihočeském kraji zasahovaly jen za denního světla. S přechodem k armádě se však provoz změnil na nepřetržitý. „V něm pokračujeme i nadále. Noční lety ale tvoří asi 18 procent z celkového počtu. Znamená to, že v noci nelétáme úplně ke každému případu,“ řekla Kafková.

Dodala, že podle statistiky z loňského roku vycházejí v průměru necelé dva zásahy jihočeské letecké záchranné služby na den. „Ještě nějaký prostor pro navýšení kapacity zásahů existuje,“ řekla. V provozu letecké záchranné služby v regionu se střídá personál, který tvoří 23 zdravotníků. Z toho devět jsou záchranáři a 14 lékaři.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Strakonické muzeum po rekonstrukci nabídne pět nových tematických expozic

Pět nových expozic uvidí návštěvníci strakonického Muzea středního Pootaví, které se 1. dubna otevře po téměř čtyřleté rekonstrukci. Všechny expozice se vážou k městu. Jde o tematické oblasti textil, zbraně, motocykly ČZ, dudáci a loutky. Poslední expozice se věnuje řádu maltézských rytířů, který v hradním areálu, kde se muzeum nachází, sídlil.

Nové expozice se pro veřejnost otevřou v pátek, kdy bude vstup zdarma. Od soboty pak návštěvníci zaplatí za okruh věnovaný maltézským rytířům 60 korun a za okruh, kde budou vystaveny exponáty ze zbývajících oblastí, 80 korun. Mimořádný význam má okruh zaměřený na maltézský řád. „Je to ojedinělá řádová expozice v České republice a je spojená s historií našeho města,“ řekla ředitelka muzea Ivana Říhová.

Zajímavosti podle ní nabídnou i další expozice. „Například je zde 137 různých dud. Jedná se například o nejmenší nebo nejstarší netradiční nástroje. Také tu lidé uvidí dudy z nejvzdálenějšího kouta světa, což je Austrálie,“ řekla ředitelka.

Náklady na rekonstrukci muzea byly 140 milionů korun

Kromě exponátů nabídne muzeum řadu doplňkových předmětů. Jedním z nich je komiks, který se zaměřuje na historickou událost také spojenou se strakonickým hradem. „Je to fiktivní příběh zasazený do reálií na pozadí třetí křížové výpravy, po němž došlo ke spojení Bavorů a řádu Johanitů,“ uvedl jeden z autorů komiksu a pracovník muzea Robert Malota.

Náklady na rekonstrukci muzea byly 140 milionů korun, proti původní částce stouply kvůli vícepracím asi o 20 milionů. Z celkové částky kryla 108 milionů korun dotace. Expozice chtělo muzeum otevřít loni v červenci, ale práce zbrzdila pandemie. Opravovala se plocha 2 300 metrů čtverečních.

Povedlo se zachránit poškozené nástěnné malby ze 13. a 14. století, v havarijním stavu byla stěna hradního paláce, odborníci zrestaurovali kamenné prvky. Vznikly i dva nové bezbariérové sály. Sály nešlo vytápět, přístupné byly proto jen v létě, teď jsou vytápěné. Nové expozice mohou být otevřené celý rok. Při přestavbě našli restaurátoři i nástěnné malby z 18. století a část středověkého oltáře.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

 

Bruce Willis kvůli afázii skončil s herectvím. Nemoc ovlivňuje schopnost mluvit

Americký herec Bruce Willis v 67 letech ukončil svou kariéru kvůli afázii, nemoci, která ovlivňuje schopnost mluvit. Hollywoodská legenda se proslavila řadou akčních filmů. Rozhodnutí opustit filmový byznys oznámila jeho rodina.

„Chtěli jsme jako rodina sdílet s jeho skvělými fanoušky, že náš milovaný Bruce se potýká s určitými zdravotními problémy a nedávno mu byla diagnostikována afázie, která poznamenává jeho kognitivní schopnosti,“ píše se ve vyjádření rodiny. „V důsledku toho a po pečlivém zvážení Bruce zanechává své kariéry, která pro něj mnoho znamenala,“ pokračuje příspěvek na instagramovém profilu Willisovy dcery Rumer.

Bruce Willis se proslavil ve filmech Smrtonosná past, kde hrál detektiva Johna McClanea, dále v dobrodružném filmu Armageddon, kde ztvárnil roli naftaře Harryho S. Stampera a ve filmu Pulp Fiction: Historky z podsvětí v roli boxera Butche Coolidge. Dvorním českým dabérem Willise je Alexej Pyško.

Afázie je ztráta nebo porucha řeči způsobená porušením řečových oblastí mozku. Vzniká jako následek úrazů hlavy, krvácení do mozku, nádorů, degenerativních či zánětlivých onemocnění nebo intoxikace. Existuje několik typů afázie, motorická, senzorická, kondukční a další. Liší se podle toho, jakým způsobem nemoc ovlivňuje řeč.

Nemocí se zabývá několik lékařských oborů, neurologie, foniatrie, neuropsychologie a neuropsychiatrie. V antické filozofii skepticismu afázie označovala stav mlčení, kdy se chtěl člověk zdržet hodnocení.

Bruce Willis si letos na filmových anticenách Zlatá malina vysloužil kvůli rozsáhlé sérii špatných snímků, kterým propůjčil svou slavnou tvář, samostatnou kategorii. Do nominace se za rok 2021 dostalo celkem osm takových filmů. Za „nejhorší snímek s Brucem Willisem“ byla nakonec vybrána sci-fi Kosmický hřích.

Herec se narodil jako Walter Bruce Willis v německém Idar-Obersteinu americkému vojákovi a německé matce. Když mu byly dva roky, rodina se přestěhovala do New Jersey. Po rozvodu rodičů odešel v 16 letech z domova a živil se jako barman, dělník, obsluha u benzinové pumpy, zkoušel to ale také jako soukromý detektiv. Zlom v jeho životě nastal, když ho přátelé přemluvili, aby to aspoň zkusil s herectvím.

Jeho herecká kariéra odstartovala v polovině 80. let minulého století v komediálně pojatém detektivním seriálu, v češtině nesl název Měsíční svit. Ztvárnil roli svérázného soukromého detektiva Davida Addisona. Během pěti sezon (seriál se natáčel mezi roky 1985 a 1989) si Willis získal přízeň publika i kritiky, odnesl si mimo jiné ceny Emmy nebo Zlatý glóbus.

Zdroj a celý text: idnes.cz