Václav Klaus: Proč nikdo neorganizuje vážná jednání o míru na Ukrajině?

Ve válečnickém pokřiku a dodávkách zbraní Ukrajině zaniká, že se nikdo nepokouší o vážná mírová jednání. K nim proti Rusku musí zasednout Západ, reprezentovaný USA i EU, a také Čína, píše ve svém komentáři pro MF DNES bývalý prezident České republiky Václav Klaus.

Válka na Ukrajině trvá už sedm týdnů. Různí „znalci“ dokonce naznačují, že může trvat měsíce, ne-li roky. Tyto lehkomyslné výroky nemohu akceptovat. Umírají lidé, přibývá důkazů o vraždění civilistů a zajatých vojáků. Jsou ničeny obrovské materiální hodnoty. Nejen Ukrajina, ale i Rusko se životní úrovní vrátí o generace zpět. Přesto vážná mírová jednání neprobíhají. Naopak. Místo výzev k takovým jednáním slyšíme válečnický pokřik a zprávy o nárůstu dodávek moderních zbraní.

Zdroj a celý text: idnes.cz

ČNB přes dotační eura skrytě oslabuje korunu, navzdory pádivé inflaci

ČNB koruně nepomáhá, ale cíleně brání jejímu posílení. Eura z Bruselu určená na dotace totiž nepouští na trh, abychom je vyměnili za existující koruny. Vytváří za ně miliardy korun nových, píše v komentáři ekonom Tomáš Havránek.

Ještě několik týdnů potrvá, než se kvůli rekordní inflaci ČNB odhodlá mocně posílit korunu. Silná koruna má zatím podporu guvernéra Jiřího Rusnoka a Vojtěcha Bendy. Spolu nakonec přesvědčí další tři členy, které si guvernér do bankovní rady sám vybral. V sázce je kromě naší cenové stability i odkaz kariéry Jiřího Rusnoka. V největší zkoušce své profesní dráhy nesmí selhat.

Radní se ale mohou shodnout na jedné věci hned teď: národní banka by dnes neměla bránit koruně v posílení. Bohužel přesně tohle se děje. Dotace z Bruselu by standardně tlačily na posílení koruny, protože přicházejí v eurech, která bychom museli na trhu vyměnit za koruny. ČNB si ale tahle eura ukládá do rezerv a vládě za ně posílá nově vytvořené, na klávesnici vymačkané koruny.

V normální situaci takové opatření dává smysl. Přebytek přítoku dotací do Česka nad odtokem příspěvků do EU sice působí podobně jako čistý export, ale není to přirozený proces. Navíc přichází nárazově, takže může kurz koruny rozkolísat. Ale nejpozději od září, kdy ČNB začala šponovat sazby, to už smysl nedává: banka tahá za oba konce kurzového provazu najednou.

Je fér dodat, že ČNB si problém možná uvědomuje, protože v lednu začala odprodávat některá eura ze zhodnocení svých rezerv. De facto tak intervenovala současně pro korunu i proti ní, což vejde jako kuriozita do učebnic makroekonomie. Se začátkem války prodej eur zastavila, trochu jich potom prodala v době největší paniky, pak zase přestala a postupný prodej obnovila na konci března.

Přestaňme vymačkávat nové koruny

Jste z toho trochu zmatení? Nejste sami. U prodeje eur ČNB oficiálně říká, že „transakce se budou uskutečňovat tak, aby jejich vliv na kurz byl minimální“. Nákup korun za eura korunu posílí, to nejde dělat „minimálně“. Buď je formulace úlitbou vývozcům v klasickém doublespeaku centrálních bank (podobně jako „cenová stabilita = 2% inflace“), nebo je z těch protisměrných a přerušovaných intervencí zmatená i bankovní rada.

Navrhuji pravidlo, kterému budou rozumět všichni: prodávejme každý měsíc tolik eur, aby už nerostly devizové rezervy ČNB. Tedy aby ČNB v době pádivé inflace nevytvářela mačkáním tlačítek další koruny, když to neplní žádnou tržní potřebu. Dle současného tempa zvyšování rezerv by to znamenalo prodávat nejméně půl miliardy eur měsíčně.

Samozřejmě lepší by bylo rovnou prodávat čtyřnásobek a hlasitě volat, že to děláme pro posílení koruny. K tomu dojde, ale většina v bankovní radě se ještě musí chvíli hledat. Zastavit skryté intervence proti koruně lze naopak ještě dnes, proti tomu jde argumentovat těžko. Nemusí to vypadat, že tak činí pod tlakem zvenčí. Stačí interní rozhodnutí, není nutné ho komentovat navenek.

K čemu máme rezervy?

Velké a rostoucí devizové rezervy jsou fajn, jen když jsme připraveni je k něčemu využít. Jsou totiž drahé; stojí nás 5 %, jež musíme platit našim bankám, které si nově vytvořené koruny uloží u ČNB: aktuální účet dělá půl miliardy denně. To se nám přesto může vyplatit, pokud jsme ochotni rezervy použít pro cenovou stabilitu (ústavní cíl ČNB) nebo dlouhodobý výnos.

Zdroj a celý text: seznamzpravy.cz

Strakonice chtějí od firmy Energo koupit teplovod a vyřešit tak spor o teplo

Strakonice chtějí od firmy Energo koupit teplovod na sídlišti Šumavská. Město tak chce vyřešit vleklý spor o dodávky tepla, který vedlo Energo se strakonickou teplárnou. Na koupi vyhradilo město i s rezervou 15 milionů korun, cena ale bude nižší. Prodej by mohl být hotový v květnu. Po jednání radních to řekl starosta Břetislav Hrdlička (Strakonická Veřejnost). Jednatel Energa Roman Němeček potvrdil, že o prodeji s městem jedná.

Teplárna loni několikrát přerušila dodávky firmě Energo, která zásobuje i přes 250 bytů na sídlišti Šumavská. Jeho obyvatelé tak byli opakovaně bez tepla a teplé vody. Teplárna a Energo vedou spor o platby za odběry, věc řeší soudy.

„Mezi teplárnou a panem Němečkem jsou vysoce antagonistické vztahy. Tak se rada usnesla, že by bylo nejlepší celou tu záležitost (teplovod) koupit, stejně jako chceme kupovat akcie teplárny. Stoprocentně bychom tak ovládali městské teplo Vyřeší to spor, protože dva až tři tisíce lidí nemají jistotu tepla. Nejhorší bylo, že státní orgány to vůbec neřešily,“ řekl starosta Břetislav Hrdlička (Strakonická Veřejnost)

Podle materiálu, jejž dnes probrali radní, zvýší město výdaje majetkového odboru o 15 milionů korun. Radnice chce koupit teplovod včetně zařízení výměníkových stanic. „Důvodem je ukončení sporů týkajících se teplovodů a vytápění v lokalitě Šumavská,“ stojí v materiálu. Peníze město vezme z prostředků minulých let.

Radnice vyzvala firmu Energo, zda by technologii neprodala. „Tuto alternativu jsme v týmu dlouho zvažovali a nakonec jsme se rozhodli, že pokud budou splněné podmínky, že bychom tepelné hospodářství odprodali. O prodeji s městem intenzivně jednáme,“ řekl dnes jednatel Energa Roman Němeček.

Loni získalo město od Energetického regulačního úřadu (ERÚ) licenci pro svou městskou společnost TC Přádelna, která začala fungovat jako odběratel a dodavatel energií. Dodávala Energu, s nímž vede spor teplárna. Cílem bylo zajistit dodávky tepla na sídlišti Šumavská. Podle Hrdličky ale Energo neplatilo ani Přádelně. Uvedl, že městu dluží asi milion Kč.

V polovině května skončí v teplárně její generální ředitel Pavel Hřídel. Řekl, že splnil zadání dostat firmu do kladných čísel. Teplárna již vypsala výběrové řízení na jeho nástupce.

Strakonice také chtějí získat sto procent akcií v teplárně. Nejdřív chtějí koupit akcie od firmy Sev.en Energy, která drží 13 procent akcií. Potom by radnice měla přes 90 procent akcií a mohla vytěsnit drobné akcionáře.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz