Ukrajina má smůlu. Rakousko s jejím vstupem do EU nesouhlasí

Ukrajina by neměla být členem Evropské unie. Ani teď, ani v budoucnu. Na 14. summitu evropských médií v rakouském Lechu to uvedl rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg, píše ukrajinský server Evropská pravda. Kandidátský status Ukrajině podle něj vůbec nepřísluší.

Podle Schallenberga by Ukrajina neměla ani získat status kandidáta v červnu, jak očekává její prezident Volodomyr Zelenskyj. Schallenberg svůj postoj obhajoval tím, že některé balkánské státy, které kandidátský status mají, si už celou řadu věcí odpracovaly a nebylo by fér je přeskočit.

Rakouský deník Heute také citoval Schallenberga, který řekl, že Ukrajina by se neměla stát členským státem obecně, ani v budoucnosti. Podle něj by měla existovat pro Ukrajinu jiná cesta než plné členství v EU.

Jako možnou variantu nastínil například začlenění do Evropského hospodářského prostoru, nebo prostě dál pokračovat ve stávající dohodě o přistoupení.

Schallenberg současně ale podpořil další prohlubování vztahů EU a Ukrajiny. „Exportujeme naše západní životní hodnoty,“ podotkl.

Ukrajina se cítí zklamána

Ukrajinské ministerstvo zahraničí vyjádřilo z rakouského postoje zklamání. „Považujeme ho za strategicky krátkozraký a neslučitelný se zájmy sjednocené Evropy,“ reagoval na Schallenbergův výrok mluvčí ukrajinské diplomacie Oleh Nikolenko.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nedávno podpořila snahu Ukrajiny stát se členským státem. „Jsou jedni z nás a chceme je mezi sebou,“ řekla tehdy.

Přijetí nové země do EU musí schválit všechny členské státy. Rakouské veto by tak bylo pro ukrajinský sen fakticky stopkou.

Zdroj a celý text: novinky.cz

Státní dluh stoupl, na každého Čecha připadá skoro čtvrt milionu

Státní dluh v prvním čtvrtletí stoupl o 128 miliard korun na 2,59 bilionu korun. Vyplývá to ze čtvrtletní zprávy o řízení státního dluhu, kterou v pátek vydalo ministerstvo financí. Na každého Čecha tak hypoteticky připadl dluh zhruba 247 000 korun.

Za nárůstem státního dluhu je zejména standardní emise státních dluhopisů kvůli předfinancování korunových splátek státního dluhu.

„Ministerstvo prodalo státní dluhopisy se splatností nad jeden rok v celkové jmenovité hodnotě 134,2 miliardy korun, čímž zajistilo pokrytí více jak 92 procent celkových splátek korunových střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů v letošním roce,“ uvádí zpráva.

Dalším důvodem je podle materiálu také průběžné krytí letošního schodku státního rozpočtu, který ke konci března činil 59,1 miliardy korun.

MF dále upozornilo na to, že v souvislosti s účinností novely zákona o rozpočtových pravidlech od 1. ledna vykazuje ve státním dluhu i nesplacené jmenovité hodnoty státních dluhopisů po datu jejich splatnosti. Jejich hodnota ke konci března přitom činila 56 milionů korun.

Ministerstvo v aktualizaci strategie financování státního dluhu z počátku dubna očekává, že státní dluh letos stoupne o 262 miliard na 2,728 bilionu korun.

Státní dluh je tvořen dluhy vlády a vzniká především hromaděním schodků státního rozpočtu. Financován je pokladními poukázkami, státními dluhopisy, přímými půjčkami nebo půjčkami od Evropské investiční banky.

Zdroj a celý text: novinky.cz

V Boršově dokončují novou cyklostezku. V provozu bude od půlky května

V těchto dnech právě finišují stavební práce na nové cyklostezce z Boršova nad Vltavou do Plané u Českých Budějovic. Cyklisté se díky tomuto úseku, který se má v budoucnu stát součástí takzvané Vltavské cyklostezky, dostanou bez přerušení z Boršova až do Purkarce u Hluboké nad Vltavou. Veřejnosti se otevře v půlce května.

Před téměř osmi lety jel boršovský starosta Jan Zeman na cyklistickou vyjíždku s Tomášem Pintérem, současným starostou Plané. Po zmrzlém potvrchu se dostali k řece a pokračovali po jejím levém břehu směrem k Českým Budějovicím. Oba se tehdy shodli na tom, že by bylo dobré, kdyby přesně v těch místech mohla v budoucnu vést cyklostezka.

„Samozřejmě se to neobešlo bez problémů, klíčové bylo jednání se životním prostředím o tom, zdali finální trasa může vést u vody, či ji budeme muset vyprojektovat v jiných místech. Nakonec se cyklostezka projektovala celkem třikrát. Nejdříve nám na životním prostředí sdělili, že přímo u vody být nesmí. Celý projekt jsme tak přepracovali a vedli trasu jinudy. Nicméně úřad poté své stanovisko přehodnotil a my jsme se nakonec mohli vrátit k naší původní trase, která vede těsně podél řeky, což je bezesporu ta nejlepší varianta,“ popisuje starosta Boršova nad Vltavou Jan Zeman. Stezka měří 4,1 kilometru a vede přes katastry třech obcí – Boršova, Homolí a Plané. Celkové náklady na její výstavbu se vyšplhaly na necelých 30 milionů korun. O částku se všechny tři obce dělí rovným dílem, každá zaplatí jednu třetinu.

Nerezová metráž nebo pomník Jiřího Moutvičky

Součástí nové cyklostezky jsou i různé nadstavbové prvky. Jedná se především o speciální metráž, která lidem poslouží k přesnému určení ujeté vzdálenosti. „Je to originální především v tom, že přímo v asfaltovém povrchu jsou zalité nerezové plechy, na nichž jsou vyryté údaje se vzdáleností. První kilometr bude značený po sto metrech, poté budou úseky vyznačené po pěti stech metrech. Využijí to například běžci, kteří zde budou chtít běhat přesné úseky,“ přibližuje Zeman.

Kromě toho bude u stezky stát také pomník připomínající významného českého letce Jiřího Moutvičku, který se zde v roce 1992 zřítil se svým letadlem Mig-21 MF. „Všechny tři obce v okolí mají cosi společného s letadly. V Plané se nachází letiště, v Homolích se za války montovala německá letadla messerschmitt 262. A u nás v Boršově zase letadla padala,“ zmiňujě Zeman. Kromě zmiňované tragické havárie právě nad Boršovem sestřelili němečtí vojáci těsně před koncem druhé světové války amerického Mustanga s pilotem Reymondem Reuterem. Událost dnes v místě dopadu letadla připomíná pietní pomník. Podél stezky navíc plánují vysázet přibližně čtyři stovky stromů. S jejich výsadbou ale vzhledem k současnému suchému počasí počakají zřejmě až na podzim.

Bude součástí Vltavské cyklostezky

Boršovský úsek se v budoucnu má stát součástí takzvané Vltavské cyklostezky. Ta by měla vést od pramenů řeky Vltavy až k jejímu ústí do Labe ve středočeském Mělníku. Samotná jihočeská část bude měřit přibližně dvě stě kilometrů, z toho asi devadesát zbývá nyní dostavět. Ne všude se ale bude jednat o zcela novou cyklostezku. „Ukázalo se, že taková představa je nereálná, zejména z důvody ochrany okolní přírody, ale nedovoluje to ani členitost terénu podél řeky Vltavy nebo nestabilní svahy. Zkrátka to není možné, a proto v některých úsecích povede značení cyklostezky po stávajících komunikacích, které se upraví tak, aby odpovídaly požadavkům pro jízdu na kole,“ vysvětluje Jan Vlášek z Nadace Jihočeské cyklostezky. To se například týká právě úseku z Boršova do Zlaté Koruny, s jehož výstavbou by se mohlo začít do dvou let.

Projekt by se ale v blízké budoucnosti měl pohnout i směrem na sever od Budějovic. Tam je zatím asi nejblíže dalšímu dokončení úsek z Purkarce přes vodní nádrž Hněvkovice směrem do Týna nad Vltavou. Ačkoli je v tuto chvíli jihočeská část Vltavské cyklostezky již zpoloviny hotová, její úplné dokončení je stále ještě běh na velmi dlouhou trať. „Je to samozřejmě i otázka například vypořádání se s majiteli pozemků, přes něž má cyklostezka vést. Stačí, že jeden nebo dva vlastníci budou dělat problémy a projekt to může zabrzdit. Záleží také na tom, jaký tlak bude vyvíjen třeba i ze strany samotného kraje,“ upozorňuje Vlášek.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Bazén v Písku bude dražší. Navýšení ceny zastupitelstvo schválilo, referendum neprošlo

Písečtí zastupitelé opět řešili budoucnost nového bazénu, který má vzniknout pod lesnickou školou. Jeho cena se zvýšila ve srovnání s dva roky starým odhadem o zhruba 100 milionů korun. Navýšení se schválilo, navrhované referendum dostatečnou podporu nezískalo. Iniciátoři proto budou shánět podpisy.

Na otázky ohledně budoucnosti projektu odpovídala hlavně místostarostka Petra Trambová (Pro Písek). Podle ní zastánci opravy stávajícího bazénu disponují nepřesnými čísly i informacemi.

Iniciátoři referenda si podle ní myslí, že nový bazén přinese vyšší náklady. „Je ale potřeba si uvědomit, že nový bazén bude mít moderní technologie, díky kterým bude možné ušetřit. Navíc budeme brát 90 procent vody z řeky, stávající bazén bere polovinu z vrtů za vysokou cenu. Zároveň chceme tuto investici realizovat, protože poslouží všem skupinám včetně sportovců, důchodců či rodin s dětmi,“ uvedla pro Budějckou Drbnu Petra Trambová.

Zástupci města podle ní objeli několik míst. „My máme nyní o víkendu v bazénu vytížení minimální, zatímco jinde je v tuto dobu plno. Nový projekt přiláká více lidí a vybereme více peněz na vstupném. Důležité číslo je proto provozní ztráta. Náklady možná budou podobné, ale právě provozní ztráta se sníží,“ zdůraznila místostarostka.

Původní odhad investice se dělal v roce 2020. Věc se pak zpozdila kvůli vypsání výběrového řízení a čekání na podmínky dotací ze strany Národní sportovní agentury. Nová předpokládaná částka je téměř 480 milionů korun. Město by chtělo vysoutěžit částku do 450 milionů.

Chceme znát názor lidí, tvrdí zastupitel

Na zastupitelstvu ale zazněly také hlasy ze strany opozice. Hlasovalo se například o návrhu opozičního zastupitele Martina Brože (Piráti) navýšení ceny neschválit, ale to neprošlo. Komentáře se týkaly například již zmíněného referenda. To inicioval mimo jiné zastupitel Marek Anděl (Písek Sobě).

„Poslední referendum k této věci se konalo v roce 2013. My teď chceme po téměř 10 letech znát názor občanů města. Hodně věcí se od té doby změnilo, což platí i pro skladbu obyvatel. Chceme znát jejich názor a zeptat se jich, zda nechtějí modernizovat stávající bazén,“ řekl redakci.

„Zároveň nikdo neřeší, co bude s tím starým. Jak se bude využívat plocha po něm? Vzniknou tak další náklady a dostáváme se na částku zhruba 600 milionů spojenou s tímto novým záměrem,“ dodal s tím, že nesouhlasí ani s umístěním záměru u frekventované silnice. Jelikož návrh referenda neprošel zastupitelstvem, budou muset jeho iniciátoři sbírat podpisy. Potřeba je zhruba 2,5 tisíce lidí.

Město nyní bude vypisovat soutěž na stavební firmu, která by nový bazén pod lesnickou školou vybudovala.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Organizace podřízená EU dala facku Bruselu, Škoda Octavia TDI je podle testu čistší než elektromobily

Tyto testy vznikly proto, aby ukázaly ekologický přínos bateriových vozů, postupná snaha učinit výpočty realističtějšími z nich ale udělala pravý opak. Výpočet teď počítá také s emisemi spojenými s výrobou i celým životním cyklem aut. A diesel je rázem králem.

Není žádným tajemstvím, že se Evropská unie snaží protlačit elektromobily jako jediné udržitelné dopravní prostředky budoucnosti. Své tvrzení o čistotě ale Brusel založil v podstatě jen na absenci výfuků – nekalkuluje ani s emisemi spojenými s výrobou elektřiny, ani s těmi vzniklými při výrobě bateriových aut. A nepočítá ani s tím, jak emisní stopu ovlivňuje jejich nevyhnutelně kratší životnost. Rázem by totiž vyšlo najevo, že realita je docela jiná a elektromobily samy o sobě neřeší v podstatě nic.

Čekali jsme, že Brusel se této přetvářky držet až do sebezničení a vypadalo to tak i ve chvíli, kdy byl v rámci organizace Euro NCAP spuštěn program zvaný Green NCAP. Ten se nesoustředí na nárazové testy, nýbrž zkoumá množství skleníkových plynů generované provozem jednotlivých aut a jejich energetickou efektivitu. Postupem času ale zjevně při komunikaci mezi europolitiky a lidmi z programu došlo k chybě, neboť místo výsledků bezbřeze podporujících elektromobilitu tu máme po mnoha úpravách poměrně realistický pohled na věc, který pro elektrické vozy vůbec dobře nevyznívá.

Pokud se totiž zadíváme opravdu podrobně na nejnovější studii, pak nelze mít pochybnosti o tom, že nám Brusel už dlouhá léta věší bulíky na nos. V rámci posledního kola testů a výpočtů byl vůbec poprvé zkoumán celý životní cyklus zahrnující nejen provoz, ale rovněž výrobu a následnou recyklaci a sešrotování 61 vozů různých značek i pohonů. Výsledky jsou hned dvojí, přičemž zkoumány byly jak celkové emise, tak veškerá spotřeba energie. Green NCAP přitom vycházel z předpokladu, že dané vozy jsou provozovány po 16 let, během kterých najedou 240 tisíc kilometrů.

Již tyto parametry naznačují, že o holou realitu pořád nejde. Výrobci totiž poskytují na baterie pouze osmiletou záruku a o mnoho déle bateriová auta smysluplně nefungují. Auta se tedy oněch 16 let buď nedožijí, nebo bude nutné do nich koupit zcela nové baterie, což ale přinese další ranec emisí navíc.

Nechme nicméně věci tak, jak byly stanoveny Green NCAPem. Ostatně i při započítání pouze jedné baterie nevychází výsledky zrovna ve prospěch elektrických aut. Tedy v rámci oné celkové spotřeby energie, neboť lídrem v rámci průměrných hodnot se stala Škoda Octavia Combi 2,0 TDI (!), na kterou připadá 164 MWh. Tedy méně, než kolik je potřebuje plug-in hybridní Toyota Prius (167 MWh) či plně elektrický, navíc prťavý a s Octavií nesrovnatelný Fiat 500e (171 MWh).

Zastánci elektromobilů pochopitelně mohou namítnout, že v nejlepším případě se italský elektromobil může dostat na 134 MWh, zatímco s českým kombíkem je v tu chvíli spojeno 151 MWh. Nicméně stejně tak lze zmínit, že u Fiatu lze vyšplhat až na 198 MWh, zatímco u Škody maximálně na 193 MWh. A to je – opakujeme – Octavia vůči elektrické pětistovce opravdový obr, auto o několik tříd výše.

V případě vypuštěných emisí pak sice český vůz již prohrává, ovšem jeho dieselové ústrojí nemusíte po osmi letech měnit. 16 let při kalkulovaném nájezdu přežije jako nic, byť do servisů během té doby bude muset. Pokud ovšem tak dlouho budete provozovat elektromobil s původními bateriemi, jeho dojezd bude již jen zlomkový. De facto jej tak budete využívat jen tam, kde by možná stačilo jízdní kolo.

Lze pak už jen dodat, že výše zmíněné výsledky jsou spojené s vozy modelového roku 2021. V rámci programu však došlo i na srovnání těch o rok starších. Nás přitom zaujala dvojice Renaultu, neboť benzinové Clio si v průměru za celý životní cyklus řekne o 187 MWh energie. Elektrické Zoe je nicméně na tom ještě o jednu megawatthodinu hůře. A naopak třeba plynový Seat Ibiza skončil dokonce lépe se 186 MWh.

Zdroj a celý text: autoforum.cz

Švédy zaskočila míra násilí protestujících muslimů

Rasmus Paludan, právník a šéf dánské strany Stram Kurs (Tvrdý směr), která požaduje zákaz islámu, zrušil několik mítinků ohlášených na počátek tohoto týdne především na jihu Švédska. „Policie nedokáže zajistit bezpečnost mně, mým lidem, a dokonce ani sobě,“ zdůvodnil svůj postoj.

Paludan, jenž má i švédské občanství, předeslal už na počátku minulého týdne, že na akcích spálí výtisky koránu. Švédské úřady shromáždění nezakázaly. To vyvolalo v několika městech, zejména v Malmö, Norrköpingu či Linköpingu v jižním Švédsku, protesty mladých muslimů, které se stupňovaly. Hořící auta, policisté zasypávaní kameny a zápalnými lahvemi – od Zeleného čtvrtka až do noci na Velikonoční pondělí se skandinávské království topilo v pouličních bitkách.

Gangy v akci

„Nejde o běžné protidemonstranty. Máme silné podezření, že útočníci patří ke zločineckým gangům,“ upozornil v pondělí na tiskové konferenci ve Stockholmu Anders Thornberg, šéf švédské policie, aniž upřesnil, že gangy se formují buď přímo z mladých přistěhovalců, nebo potomků imigrantů, převážně muslimského vyznání.

„Bezohledné násilí, kterého jsme byli v posledních dnech svědky, je příznakem větších problémů, které ve Švédsku máme. Gangy nadále rekrutují děti ještě před dosažením věku trestní odpovědnosti. Zde musí společnost jednat rozhodněji,“ uzavřel policejní šéf.

Zdroj a celý text: novinky.cz