Želnavským smykem se po více než 60 letech plavilo dřevo. Rekonstrukce trvala tři roky

Zájemci si včera na Šumavě prohlédli akci, při které se po 61 letech plavilo dřevo Želnavským smykem. Ten mezi lety 1887 a 1961 spojoval Schwarzenberský plavební kanál s Vltavou. Po tříleté rekonstrukci bude kanál fungovat jako památka či nástroj k zavlažování lesní školky.

Akce se konala u příležitosti završení rekonstrukce, informoval státní podnik Vojenské lesy a statky ČR (VLS) v tiskové zprávě.

„Schwarzenberský plavební kanál s Želnavským smykem je významnou šumavskou technickou památkou, která je také kusem historie našeho podniku, protože Vojenské lesy a statky byly po druhé světové válce posledním provozovatelem soustavy vodních cest. Posledních 2 300 kubíků dříví jsme tudy dopravili na překladiště v Želnavě v březnu 1961,“ řekl při slavnostním dni ředitel VLS Roman Vohradský.

Při včerejší slavnostní události lidé viděli plavení i pětimetrové klády. Dozvěděli se také informace o Schwarzenberském plavebním kanálu.

Vyčistili čtyři kilometry dlouhé koryto  Smyk, který se nachází v katastru Nové Pece na Prachaticku, spojoval desítky let Schwarzenberský kanál s Vltavou. Díky tomu se dřevo z lesů dostalo na pražský či německý trh. Díky úpravě bylo možné tudy plavit i dříví dlouhé více než 20 metrů. V některých částech pluly klády rychlostí 60 kilometrů za hodinu. Po roce 1961 ale místo chátralo.

Před pěti lety na jeho rekonstrukci získaly VLS podporu z evropských fondů a poté moha začít oprava, která zahrnovala mimo jiné vyčištění bezmála čtyřkilometrového koryta. V jedné části bylo nutné kanál nahradit replikou. Potřebné žulové desky vznikaly v Rakousku. Teď je kanál památkou.

VLS ho budou využívat také ke zavlažování své lesní školky. „Plánujeme, že během hlavní turistické sezóny zde budeme dělat pro veřejnost ukázky plavení,“ dodal ředitel Vohradský.

„Součástí širšího projektu, v rámci kterého byl Želnavský smyk zrekonstruován, je také dokončení rekonstrukce posledního úseku Schwarzenberského plavebního kanálu na české straně mezi Růžovým vrchem a státní hranicí v oblasti přírodní rezervace Otovský potok. Na rakouské straně pak byla vybudována stezka po povalových chodnících, zpřístupňující přírodní lokalitu Bavorská niva,“ informoval mluvčí VSL Jan Sotona v tiskové zprávě.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Škoda Octavia TDI je ekologičtější než elektromobily! Evropská unie má velký problém

Organizace podléhající Evropské unii provedla důkladné testy elektromobilů a porovnala je se Škodou Octavia TDI.

Kritéria byla údajně nastavena tak, aby doložila menší dopad elektromobilů na životní prostředí. Jenže, pokud měly testy ukázat, že jsou elektrická auta ekologičtější než diesely, tak výsledky přinesly pravý opak.

Nejde o spotřebu, ale energetickou náročnost

V rámci Euro NCAP byl spuštěn program s názvem Green NCAP. Ten se nezaměřuje na nárazové testy, ale zkoumá množství skleníkových plynů a energetickou náročnost jednotlivých vozů. Asi poprvé v historii byl zkoumán celý životní cyklus automobilu, od výroby přes provoz až k sešrotování. Předpoklad byl, že auta budou jezdit 16 let a najedou 240 000 km.

Nešlo o realistické testy, ale složité výpočty a výzkum se týkal 61 vozů různých značek a pohonů. V celkové spotřebě energie se stala vítězem Škoda Octavia Combi 2.0 TDI se spotřebou 164 MWh za uvedené období. To je méně než u Toyoty Prius Plug-in Hybrid (167 MWh) či plně elektrického Fiatu 500e (171 MWh).

Diesel pokořil elektřinu

Pokud jde o emise CO2, tak zde české kombi ztrácí, logicky v konfrontaci s motory, které mají buď nízké, anebo nulové emise. Jenže spalovací motor vydrží s přehledem jezdit 16 let, zatímco elektromobil už v té době bude mít pravděpodobně dojezd v řádech kilometrů a bude na hranici své životnosti.

Výše uvedené výsledky platí pro automobily vyrobené v roce 2021. Program porovnával i auta o rok starší, mezi těmi najdeme třeba Renault Clio se spotřebou energie 187 MWh, či plně elektrický Renault Zoe s energetickou spotřebou 188 MWh. Za nás je toto docela „rána“ pro všechny, kteří upřednostňují elektromobilitu bezhlavě jako jedinou správnou cestu za čistší dopravou.

Zdroj a celý text: autozive.cz

Nový skatepark začnou ve Strakonicích stavět už v květnu. Stát bude přes 10 milionů korun

Už v květnu začnou ve Strakonicích stavět nový skatepark. Sportoviště, které město vybuduje na více než tisíci metrech čtverečních, přiláká skateboardisty, ale i jezdce na kolech, koloběžkách nebo in-line bruslích. Vedení radnice doufá, že netradiční design parku přiláká i jezdce ze zahraničí. Investice za více než 10 milionů korun má být hotová na konci léta.

Nový skatepark vybuduje město podél řeky Otavy vedle sportovišť Na Křemelce na ploše necelých 1300 metrů čtverečních. Skatepark bude tvořen modelovanou betonovou plochou a ocelovými doplňky, které ocení hlavně skateboardisté, jezdci na koloběžkách, kolech a in-line bruslích.

„Navržený skatepark bude poskládaný z navzájem na sebe navazujících prvků a překážek, které umožní plynulou jízdu sportovištěm. Překážky budou mít různou obtížnost a parametry a budou poskládány tak, aby byl ve výsledku skatepark plně funkční a využitelný pro všechny druhy sportů,“ okomentovala mluvčí radnice Markéta Bučoková.

Park bude rozdělen na dvě části, a to streetovou a bike park. První část bude ve tvaru trojúhelníku a lidé v ní najdou různé druhy překážek od zídek, zábradlí, manual boxy nebo minirampy. Na streetovou část bude navazovat park pro bmx jezdce, kde budou vyšší překážky.

Kromě překážek budou v parku také lavičky a nově vybudovaná travnatá plocha se stromy. Během realizace musela radnice nechat dva stromy pokácet, místo nich bude ale v parku 19 nových stromů. „Vybrány k účelu vytvoření příjemného stínu v prostoru sportoviště byly javory babyka,“ doplnila mluvčí radnice.

Celkový vzhled parku bude podle vedení města netradiční. „Věříme, že tento design může přilákat uživatelé z širokého okolí, ale i ze zahraničí.  Skateboardová turistika v době 21. století není nic neobvyklého,“ doplnil místostarosta Rudolf Oberfalcer (Strakonická veřejnost).

Stavba parku začne už tento měsíc. První práce zahrnou skrývku ornice a novou modelaci terénu. Hotovo má být v srpnu. „Náklady na vybudování parku činí 10,5 milionu korun bez DPH,“ uzavřel starosta.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz