Zemřel herec Josef Abrhám. Fanfarón s grácií, svůdný dragoun i lékař

Svou životní lásku Libuši Šafránkovou přežil její manžel a herecký partner Josef Abrhám jen krátce. Hrdina komedie Vrchní, prchni!, primář Blažej ze seriálu Nemocnice na kraji města a nositel Thálie za mistrovství v činohře zemřel ve věku 82 let.

Úmrtí slavného herce potvrdila serveru iDNES.cz Alice Bláhová z Činoherního klubu. Kvůli nemocnému srdci a jiným neduhům byl v poslední době upoután na vozík, v paměti diváků však zůstává jako rozevlátý fanfarón s noblesou, grácií a šarmem, který nejen v Konci starých časů okouzloval ženy ve velkém.

Abrhám po studiích na DAMU strávil tři sezony na vinohradské scéně, ale své domovské jeviště našel až v pražském Činoherním klubu, kde zažil nejslavnější éru. Odešel odtud teprve v roce 1992 a po krátké epizodě v Národním divadle se stálého angažmá vzdal.

Před filmovou kameru vstupoval s generací české nové vlny. Objevil se už ve studentském snímku Věry Chytilové Strop, ve Formanově Černém Petrovi, v Jirešově Křiku nebo v Schormově dramatu Každý den odvahu.

Velkou roli mu však poskytly také tituly Transport do ráje a Velká cesta či později Člověk proti zkáze, kde ztělesnil Karla Čapka, klasikou se pak staly obě verze původně divadelního Penzionu pro svobodné pány. Abrhám tu prokázal osobitý komediální dar, na němž posléze stála řada veseloher.

Hercův projev se skvěle potkal se stylem humoru autorského tandemu Smoljak-Svěrák. Do takřka zlidovělé kolekce spadají veselohry Marečku, podejte mi pero!, Kulový blesk, Vrchní, prchni! či Jára Cimrman ležící, spící, z polistopadových titulů muzikál Šakalí léta, který mu vynesl Českého lva; nominován byl ještě za Krásku v nesnázích a Odcházení.

V posledních letech přijímal zejména role po boku své manželky Libuše Šafránkové, od romance Přijde letos Ježíšek? po pohádku Kouzla králů. Oba také účinkovali v dokumentech, které točil jejich syn Josef Abrhám mladší, a to včetně osobních portrétů pro cyklus Neobyčejné životy.

Abrhám si role pečlivě vybíral a mnohé odmítl, počínaje postavou Honzy ze Starců na chmelu a konče pohádkou S čerty nejsou žerty, kde ho nahradil Viktor Preiss. Přesto jich stvořil na dvě stovky, když se započítají i televizní party.

Zdroj a celý text: idnes.cz

Temelín zmodernizoval výměníkovou stanici II. bloku, vyrobí tak víc elektřiny

Jaderná elektrárna Temelín zmodernizovala výměníkovou stanici druhého bloku, kterou nedávno zkušebně zprovoznila. Umožní to vyrobit víc elektřiny, roční výrobní přírůstek by měl být asi 6000 megawatthodin (MWh). Investice vyšla na několik set milionů korun. Stanice dodává teplo pro temelínský areál i pro Týn nad Vltavou.

Výroba 6000 MWh odpovídá roční spotřebě menšího města. Nový systém dokáže lépe předávat teplo a přizpůsobit jeho výrobu okolním teplotám. „Zatím jsme stále ve zkušebním provozu. Každopádně z modernizované blokové výměníkové stanice druhého bloku už vytápíme areál elektrárny i nedaleký Týn nad Vltavou,“ uvedl ředitel temelínské elektrárny Jan Kruml.

Při modernizaci vyměnili energetici desítky metrů potrubí, nové jsou tepelné výměníky i software. Stanice umožňuje ohřát vodu až na teplotu 140 stupňů Celsia, ročně může dodat 4,5 milionu gigajoulů tepla. „To výrazně převyšuje stávající potřebu. Z jedné ze dvou topných větví vytápíme bez problémů elektrárnu a Týn nad Vltavou. Při zapojení druhé větve zvládneme vytápět i České Budějovice. Další blokovou výměníkovou stanici zmodernizujeme i na prvním bloku, rezerva je tedy dostatečná,“ řekl ředitel divize jaderná energetika a člen představenstva ČEZ Bohdan Zronek.

Temelín vyrábí přes dvacet let teplo pro vlastní areál i nedaleký Týn nad Vltavou. Díky tomu mohli v Týně zrušit 22 středně velkých uhelných výtopen a tři velké kotelny. Loni dodal ČEZ do Týna nad Vltavou 182.000 GJ tepla.

Díky zmodernizované stanici ušetří Temelín ročně téměř 5000 tun oxidu uhličitého, které by jinak vypustily uhelné elektrárny. První blok elektrárny je od 15. dubna na dva měsíce plánovaně odstavený kvůli výměně paliva. Odstávku druhého bloku naplánovali energetici na 22. červenec.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Rozšíření NATO neschválíme, vzkázal Erdogan Švédsku a Finsku

Rozšíření Severoatlantické aliance o Švédsko a Finsko neschválí Turecko. Oznámil to prezident Recep Tayyip Erdogan. Tyto země jsou podle něj „penziony pro teroristické organizace“.

Vzhledem k tomu, že přijetí nových zemí do Aliance vyžaduje souhlas všech členů NATO, postoj Turecka ohrožuje případné rozšíření vojenského uskupení. Erdogan navíc vzkázal diplomatům z obou skandinávských zemí, aby do Turecka ani nejezdili vyjednávat o záměrech svých vlád. Stockholm a Helsinky totiž v pondělí oznámily úmysl vyslat své zástupce jednat s Ankarou.

Erdogan Finsku a Švédsku vyčítá, že slouží jako „bezpečné útočiště pro teroristy ze Strany kurdských pracujících (PKK)“. Strana vedla desítky let trvající povstání v Turecku, jejím hlavním cílem je boj za vytvoření kurdského státu. V Turecku je PKK zakázaná jako teroristická organizace. USA ji od roku 1997 považují také za teroristickou organizaci.

Ankara ovšem tvrdí, že Západem podporované Syrské demokratické síly (SDF) jsou prodlouženou rukou PKK a obvinila Švédsko, že umožňuje jejich financování a nábor pro kurdské milice a jejich spojence. Ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu řekl, že taková podpora je „nepřijatelná a pobuřující“.

„Skutečnost, že tyto dvě země jsou v kontaktu s členy teroristické organizace, že jim Švédsko posílá zbraně a že uvalují omezení na vývoz obranného vybavení do Turecka, jde proti duchu Aliance,“ řekl.

Na rozšíření NATO reagoval i ruský prezident Vladimir Putin. Podle něj samotné přijetí obou zemí není problém.

Zdroj a celý text: novinky.cz