Dálnici chce mít ŘSD k hranicím v roce 2025. Aktuální situaci jsme schopni zvládnout, věří ředitel

Už tento rok, přesně v jeho druhé polovině, měla začít fungovat jedna část obchvatu Českých Budějovic. Kvůli problémům s výstavbou tunelu Pohůrka se práce zpozdily a aktuálně to vypadá, že by mohlo Ředitelství silnici a dálnic tuto stavbu dokončit až na konci roku 2024. Jak to vypadá s dalšími úseky?

„Základním problémem dálničního obchvatu Českých Budějovic je v současné době řešení samotného tunelu. Měli jsme tam velké technické problémy s podzemní vodou, a také technickým řešením tunelu,“ popsal na konci minulého týdne ředitel Ředitelství silnici a dálnic (ŘSD) Radek Mátl.

Už v letošním roce by podle něj ale měly být práce na tunelu vidět. V nejbližších dnech chce ŘSD začít betonovat samotný tunel, což je podle Mátla zásadní. „Jakmile bude toto hotové, tak budeme mít monolit a budou na řadě zásypové práce, povrch a začneme s vozovkou a vším dalším vybavením. To už nebude pro Budějce tak velký zásah, jako je to nyní,“ vysvětlil.

Zpoždění tunelu

Jižní část obchvatu, od křižovatky Pohůrka směrem na jih i se stavbou dálnice z Hodějovic do Třebonína, by mohlo mít ŘSD hotovou už v roce 2023. Jestli ale úsek otevře pro dopravu zatím není jasné. „V tuto chvíli vyhodnocujeme dopady potencionálního zprovoznění na dopravu v Českých Budějovicích. Musíme zjistit, jestli by to do nějakých míst nepřineslo ještě větší zátěž než teď, a jestli by to doprava v Českých Budějovicích unesla. Vedeme o tom diskuse,“ řekl Mátl.

Variantou by podle něj mohlo být zprovoznění úseku pro osobní dopravu, která by sjela na Pohůrce a směrem k hranicím by se auta vydala zanádražní komunikací. „Z dopravního hlediska jsem přesvědčen, že by to mohlo Budějovicím pomoct, ale musí se to vše opravdu pečlivě analyzovat,“ řekl s tím, že tranzitní doprava by musela stále jezdit po Dlouhé louce.

Celá dálnice v roce 2025

V září 2024 by měla být zprovozněna také další část dálnice, a to směrem k hranicím. Úsek Třebonín – Kaplice nádraží začalo ŘSD stavět letos v únoru. „Doufáme, že ten termín zprovoznění udržíme. Zbylé dva úseky jsou v tuto chvíli před zahájením výběrového řízení na zhotovitele. Stavbu bychom chtěli zahájit v první polovině, maximálně na začátku druhé poloviny, roku 2023,“ uvedl Mátl s tím, že celou dálnici chtějí dokončit do roku 2025. „V tom nejčernějším scénáři do roku 2026,“ doplnil.

Komplikace při realizaci posledních dvou úseků mohou podle Mátla nastat během vyvlastňování pozemků potřebných ke stavbě. Aktuální situace sice způsobuje nedostatek stavebních materiálů, pracovní síly a celkové zdražování nejen dopravních staveb, Mátl ale doufá, že se to na těchto stavbách nepromítne. „Nedostatek materiálů nakonec podle mě nebude tak kritický, jak to teď vypadá. Jsem optimista a myslím si, že jsme připraveni to zvládnout,” uzavřel.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Šumavský národní park vrací na povrch země potoky dříve svedené do trubek

Šumavský národní park vrátil na povrch země několik potoků svedených dřív do trubek. Jde o součást projektu Life for Mires – Život pro mokřady, který má mimo jiné pomoci k zadržování vody v krajině. Novinářům to řekla vedoucí projektu Iva Bufková. Některé potoky byly tzv. zatrubněné až 60 let, když byly pod zem za minulého režimu svedeny kvůli tehdejší zemědělské politice.

„Vracíme je (potoky) do podoby, která je přírodní, aby fungovaly, aby byly mělké a vlnily se krajinou. Je to velmi důležité pro zadržování vody, která se pak může v krajině lehce rozlít, zasakuje se a doplňuje zásoby podzemní vody. Navíc tyto potoky tlumí případné povodňové vlny,“uvedla Bufková.

Dodala, že některé potoky tekly až tři metry pod povrchem země. Navíc většina z nich byla rovná a voda v nich tekla velkou rychlostí. „Pak se potká na nějakém místě, kde napáchá velké škody. Tím, že ty potoky vytáhneme nahoru, zvlníme je, tak celý ten postup vody zpomalíme,“ řekla Bufková.

V plánu je obnovit 47 rašelinišť

Vzniká tím také větší množství zamokřených míst. Tyto lokality pak bývají velmi atraktivní pro chráněné druhy ptáků nebo jiných živočichů. „Potoční a říční nivy jsou důležité pro zdravou a dobře fungující krajinu,“ řekla Bufková.

Projekt Life for Mires začal koncem roku 2018 a trvá šest let. V plánu je obnovit 47 rašelinišť a pramenišť s plochou 2059 hektarů, čtyři lokality jsou v Bavorském lese. Projekt za 150 milionů Kč podporuje evropský program LIFE a ministerstvo životního prostředí. Mokřady na Šumavě byly do konce 80. let 20. století odvodňovány a vysušovány kvůli vyšší produkci dřeva a zesílení zemědělského hospodaření, v posledních letech i kvůli počasí. Po dokončení projektu v prosinci 2024 se zvýší hladina podzemní vody na úroveň blízkou stavu před odvodněním.

Česká republika v posledních letech eviduje řadu míst, které jsou dlouhodobě extrémně suché. „V porovnáním s jinými lokalitami je na tom Šumava velmi dobře. Ale i zde jsou hodně odvodněná území, proto děláme revitalizace přírodních toků,“ uvedla Bufková.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz