Okraje Českých Budějovic zastaví novými bytovými i rodinnými domy

Budějovičtí zastupitelé projednávali změny územního plánu, aby přibylo míst, kde se bude moct stavět. Sídliště Máj časem sroste se Švábovým Hrádkem, na opačné straně města Mladé se Suchým Vrbným a Hodějovicemi.

Teď je to oblíbené místo na procházky se psy, hodně lidí tam také chodí běhat. To se ale změní. Louku na okraji Suchého Vrbného v Českých Budějovicích zastaví bytovými či rodinnými domy.

Krajské město má oproti jiným malý katastr, a tak vedení radnice složitěji hledá místa pro další rozvoj, aby obyvatelé neodcházeli pryč. Na pondělním jednání tak zastupitelé schválili zadání změn územního plánu (ÚP) hned na několika místech.

Stavět tak bude snazší především na západě a východě města – v Suchém Vrbném, mezi Mladým a Hodějovicemi i vedle sídliště Máj, tam dokonce na dvaceti hektarech půdy.

Ne všude se politici na návrhu změny shodli. „V Suchém Vrbném je zeleně málo a tady zabetonujeme další. Navíc tam může být i problém s dopravním napojením. Je to tak obrovská plocha, doporučuji se tím zabývat,“ upozornil zastupitel František Konečný (nezařazený).

V tu chvíli s kolegy jednal o budoucí proměně louky nedaleko sportovního areálu Složiště, vedle níž je také zástavba rodinných domů. Návrh byl, změnit ÚP tak, aby tam nevyrostly jen vyšší bytovky, ale právě menší rodinné domky. „Kdo to místo zná, tak asi uzná, že na bytovky se moc nehodí, ale to je jen můj názor,“ dodal Konečný.

Při hlasování pak sice zastupitelé tento bod neschválili, i přesto se tam ale může a nejspíš bude stavět.

Úplně nová čtvrť

Naopak prakticky bez připomínek politici schválili návrh na úpravy ÚP mezi sídlištěm Máj a Švábovým Hrádkem. „Jde teď o to, abychom změnou jasně určili, jaká zástavba v místě bude, a aby měla jasnou regulaci. Od Máje a Branišovské by měla směrem k Švábovu Hrádku klesat,“ přiblíží náměstek primátora Juraj Thoma (Občané pro Budějovice).

U sídliště by tak mohly být například i osmipatrové objekty, dál od něj třeba jen třípodlažní. „Důležité je, že se zde počítá i s další infrastrukturou, měla by tam být školka a škola i prostor pro komunitní život a podobně,“ pokračoval Thoma. V budoucí čtvrti má být třeba i lékařský dům.

Část opozice ale zůstala zdrženlivější, někteří nezapomněli zdůraznit nedalekou masivní zástavbu Na Sádkách poblíž univerzitního kampusu. „Ta plocha má asi dvacet hektarů, to bude mít obrovský vliv na celou lokalitu,“ zmínila Zuzana Kudláčková (Piráti).

Bydlení místo betonárky

A u Branišovské ulice existuje ještě další zájem na stavbu bytových domů, na místě betonárky na samotném západním konci Budějovic, která by měla dosloužit a společnost Swietelsky už ji tam dále nechce provozovat. Útvar hlavního architekta i odbor ochrany životního prostředí ale k této věci vydaly negativní stanoviska.

„Změna je natolik významná, že by neměla být řešená samostatně, ale vzhledem k svému rozsahu a vlivu na okolí by měla být prověřená v novém ÚP,“ napsal útvar.

Podle Thomy ale není nutné čekat tak dlouho. „Nový uzemní plán může být hotový třeba až za tři roky. Na takovou dobu bychom zastavili možnost, aby tam vzniklo něco jiného,“ reagoval. Tento návrh tak nakonec získal dostatečnou podporu. To však neznamená, že se tam ihned bude stavět, je to otázka spíše pár roků než měsíců.

Komplex bytových domů u hřbitova

Další návrh se týkal lokality nad hřbitovem v Mladém, jenž leží u zanádražní komunikace. Developer tam má zájem vybudovat celý komplex bytových domů, který bude součástí nové lokality s vlastním centrem. Tento bod byl úplně bez připomínek, všichni se shodli. Právě prostor kolem zanádražní u Mladého a směrem k Hodějovicím se bude zásadně měnit.

Nedaleko budoucího sjezdu z dálnice D3 vznikne nová nákupní zóna, zastupitelé před měsícem schválili prodej pozemků. A také kus pod hřbitovem mají vznikat bytové domy.

Zdroj a celý text: idnes.cz

Za současného stavu je MHD neudržitelná, myslí si šéf českobudějovického dopravního podniku

Dopravní podnik v jihočeském krajském městě omezil tři páteřní spoje. Dočasně. Zatím počítá s tím, že je do plného provozu vrátí po prázdninách. Důvodem byl totiž akutní nedostatek řidičů, který řeší. Jsou tu ale i další, dlouhodobější a vážnější, důvody, proč by naopak mohlo dojít k ještě většímu zeštíhlení veřejné dopravy. Přiznává to předseda představenstva Dopravního podniku města České Budějovice Slavoj Dolejš.

„Teď zpracováváme materiál, který bychom měli předložit do konce léta, a je v něm i návrh ještě více provoz omezit. Důvodem je, že společnosti docházejí finance. Přestože jsme mírně navýšili jízdné, peněz máme méně. Lidé nejezdí – a nemyslím si, že je to kvůli ceně jízdenek. Peníze chybějí nám, budou chybět i objednatelům, což jsou obce, město, kraj. A určitě je namístě diskuse, co s tím,“ říká.

Roztočená inflace a zvyšování mezd mohou podle Slavoje Dolejše krizový stav ještě prohloubit. „Jestliže je tu tlak na zvyšování mezd, a to ve všech oborech, tak se to promítne do cen služeb a všichni si budou říkat: A potřebujeme toho tolik? A už teď se ukazuje, že v našem oboru 20 procent služeb nepotřebujeme,“ uvádí.

Dopravní podnik města České Budějovice nyní provozuje 24 linek, z toho většinu autobusových, část tvoří elektrobusy, další linky jsou trolejbusové. A roste nejen cena pracovní síly, ale výrazně i paliv a energií. „Cenu plynu a elektrické energie máme do konce roku zasmluvněnou. U nafty je ale cena proměnlivá. Teď ji nakupujeme za dvojnásobek toho, co loni. To, co nás čeká, je možná 40 až 50 milionů korun navíc, které budeme muset v příštím roce zaplatit za pohonné hmoty a energie,“ konstatuje šéf dopravního podniku.

Vliv cenu energií

Českobudějovický dopravní podnik má vlastní benzinku, to ho ale od výkyvů trhu neochrání. „My nakupujeme pravidelně, každý týden děláme soutěže, protože máme určitou kapacitu nádrží. Takže výkyvy trhu se projevují. Někdy ty ceny ale neodpovídají realitám burzy,“ upozorňuje Slavoj Dolejš.

„Teď se například navyšuje zemní plyn, ačkoli jeho cena na burze je zatím stále velmi nízká, takže kdo si tam ‚loupnul‘ ty marže? Nerozumím tomu. Všeho je teoreticky dost, jsou plné sklady, a přitom zboží není a ceny rostou. Já si myslím, že je to v řadě případů spekulace,“ dodává.

V budějovických trolejích proudí 750 voltů. Spotřeba je obrovská, její cenu lze ročně vyčíslit na 20 milionů korun. „Očekávám, že příští rok to bude možná dvojnásobek, minimálně o 50 procent více. Takže to bude 10 milionů navíc. Nafta při dnešních cenách 30 milionů navíc, zemní plyn je ve hvězdách, možná dalších 10 milionů. Takže nám enormně vzroste náklad na jeden ujetý kilometr, ještě s případným navýšením mezd. A pak si říkám: Budou mít opravdu o takovou službu objednatelé zájem?“ přemýšlí se Slavoj Dolejš.

Peníze docházejí

Objednateli veřejné dopravy jsou obce. „Obce, město a kraj nám podle zákona platí za službu, kterou jejich občanům poskytujeme. A platí rozdíl mezi cenou jízdného a skutečnými náklady. To znamená, že obce to dotují svým občanům a budou se muset rozhodnout, jak ty své občany zadotují, jakou skupinu obyvatel upřednostní, v jakém rozsahu si službu nakoupí. A myslím, že všichni budou opravdu zvažovat, jestli ta obec toho tolik potřebuje,“ uvažuje Slavoj Dolejš.

Přitom ještě v letech 2018 a 2019 podle něj panoval směrem k MHD všeobecný optimismus. „To byl boom veřejné dopravy, byly plné obecní rozpočty, všichni si tu službu objednávali. A my jsme se jich ptali: A budete na to mít, až se něco stane, změní se ceny a podobně? Jasně, peněz je dost a bude, zněla odpověď. No, a už peníze docházejí,“ komentuje.

I proto dopravní podnik inicioval v Českých Budějovicích konferenci, na které se sejdou zástupci dopravců, obcí, kraje, ale i sociologové a teoretici dopravy, aby mluvili o tom, jak začít o MHD nově přemýšlet.

Zdroj a celý text: irozhlas.cz