Třeboň je nejlepší jihočeské město pro život, Krumlov padl v tabulce na dno

Třeboň na Jindřichohradecku obhájila první místo v projektu Obce v datech v Jihočeském kraji. Na chvostu tabulky jsou tři okresní města – Tábor, Strakonice a Český Krumlov.

Letos otevřeli nový Aktivity park pro mladé, odpočinkovou zónu s fontánou v lokalitě Na Rybníčku, cyklostezku ze Staré do Nové Hlíny nebo Saunový svět v lázních Aurora. I proto Třeboň na Jindřichohradecku obhájila první místo v projektu Obce v datech, který od roku 2018 hodnotí kvalitu života v obcích s rozšířenou působností napříč celou republikou.

Rozhodující jsou zaměstnanost, životní prostředí nebo dostupnost služeb. V celorepublikovém srovnání Třeboň obhájila desátou příčku.

Ve městě je nízká nezaměstnanost hlavně díky lázeňským službám, které zaměstnávají přes 500 lidí. Ty se navíc ještě rozšířily po letošním dokončení wellness centra. „Velmi mě to těší. Je tu dostatek pracovních příležitostí a v poměru k počtu obyvatel tu máme i hodně středních škol a odborných učilišť. Je tu málo toho, co by nám chybělo,“ zhodnotil starosta Třeboně Jan Váňa.

Obce v datech

1. Třeboň (1.)

2. České Budějovice (2.)

3. Milevsko (6.)

4. Soběslav (4.)

5. Kaplice (11.)

6. Trhové Sviny (3.)

7. Vimperk (10.)

8. Prachatice (9.)

9. Dačice (8.)

10. Jindřichův Hradec (7.)

11. Vodňany (12.)

12. Písek (13.)

13. Blatná (5.)

14. Týn nad Vltavou (16.)

15. Tábor (14.)

16. Strakonice (17.)

17. Český Krumlov (15.)

Pozn.: Čísla v závorkách udávají pořadí v loňském roce.

Výhodou je podle jeho slov i prostředí plné rybníků bez těžkého průmyslu. „Snažíme se tomu napomáhat například tím, že upravujeme veřejná prostranství a budujeme sportoviště,“ doplnil Váňa.

Velké plány má radnice i pro příští rok. „Chceme upravit celý park Na Sadech, plánujeme zmodernizovat knihovnu, rekonstruovat budovu staré radnice a zateplit přístavbu základní školy. V lázních otevřeme novou budovu se 104 lůžky,“ vyjmenoval starosta. Veškeré investice mají vyjít přibližně na 140 milionů.

Zdroj a celý text: idnes.cz

Tomáš Svoboda: Česko se rozpadá. Poprvé po 30 letech si lidé přestávají vzájemně věřit

Předpověď sociologů pro Česko na příští rok? Společnost čeká další štěpení i radikalizace. Zvětší se prostor pro populisty. Demokracie však zatím ohrožená není.

Česko roku 2023? Podívejme se nejprve na společnost ze sociologického úhlu. Prochází totiž zřejmě největší proměnou od roku 1989.

Epidemie covidu-19 podle sociologa a ředitele agentury STEM Martina Buchtíka zformovala dezinformační scénu a spoluzavinila stav, který Česko od revoluce nezažilo. „Klesá důvěra v lidi okolo sebe a společnost, což se nedělo 30 let. To je pro mě jako sociologa nejvíc varující. Každá společnost stojí na nějaké vzájemné důvěře. Společnost bez soudržnosti a sdílených hodnot nemůže fungovat a bude se rozpadat. A bude náchylnější k nějakým populistickým řešením,“ zdůrazňuje pro Seznam Zprávy.

Volba prezidenta dál rozštěpí společnost

Navzdory radikalizaci podle něj demokracie bezprostředně ohrožená není. Jednotlivcům i menším uskupením, kteří na podzim zaplnili Václavské náměstí, totiž chybí jednotící osobnost.„Nevidím nikoho charizmatického, jako je například Jindřich Rajchl (aktivista, politik, právník, od června 2022 předseda strany PRO – pozn. red.), který by zároveň zvládl organizovat větší množství lidí. A tohle on nedělá,“ říká Buchtík.

Epidemie zároveň u části lidí pohřbila dříve běžné návyky. Divadla, kina či restaurace hlásí návštěvnost okolo 70 až 80 procent oproti dobře před covidem. „Lidé se nejen nevracejí do kin, ale méně se setkávají. Nemáme přesná data, ale často slyšíme, že třeba chybějí dobrovolníci na uspořádání místního festivalu,“ doplňuje Buchtík.

Zdroj a celý text: seznamzpravy.cz

Novoroční ohňostroj nebude, ale na Libíně se bude péct prase

O zrušení ohňostroje v minulosti usilovala v zastupitelstvu ještě z opozičních lavic zastupitelka Barbora Koritenská. A nové vedení města k tomu přistoupilo, když ohňostroj vyřadilo z městského rozpočtu. Podle jejích slov proto, že jde o přežitek.

„Já se to dozvěděla až zpětně, ale mám z toho samozřejmě velkou radost. Při ohňostrojích totiž dochází k silným zvukovým a světelným efektům, snižování viditelnosti a uvolňování toxických látek. Zvukové efekty mají svou intenzitou prostorově daleký dosah a mohou tedy negativně působit na volně žijící živočichy. Hlasitý zvukový efekt ohňostrojů způsobuje strach u všech zvířat, a to domácích, volně žijících nebo hospodářských. Zatěžuje také spoustu našich občanů. Jsem ráda, že vedení města se ohňostroje vzdalo a je tak občanům dobrým příkladem,“ uvedla Barbora Koritenská pro prachatickoNEWS.CZ.

Na místo pomíjivé a laciné zábavy chce vedení města podpořit komunitní rozměr Novoročního výstupu na Libín. Ten se proto dočká mnohem bohatšího programu, do kterého se zapojí i Bouda Vysoko, kterou tu od letošního roku provozuje Josef Fojta.

„Na Nový rok bude připraveno grilované prase, česnečka a teplé i studené nápoje a také ohně na zahřátí,“ uvedl Josef Fojta pro prachatickoNEWS.CZ. Program tu bude připraven od devíti do šestnácti hodin, ale prase jen do vyprodání. O hudební doprovod se pak postará prachatické hudební uskupení Kokolegyně.

Zdroj a celý text: prachatickonews.cz

Přelom roku bude provázet jarní počasí, bude až 15 stupňů

Počasí na přelomu roku bude takřka jarní. Teploty na silvestra i Nový rok vystoupají v Čechách k 15 stupňům

Na Moravě a ve Slezsku bude o něco chladněji, maximální teploty tam o nadcházejícím víkendu nepřekročí 11 stupňů Celsia. Může pršet, sněžit má jen v nejvyšších polohách. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na webu a sociálních sítích. Mírně ochladit se má během prvního lednového týdne.

„V sobotu zesílí teplejší jihozápadní proudění, proto budou teploty zejména v Čechách stoupat nezvykle vysoko,“ uvedli meteorologové. Připomněli, že to bude druhý takto teplý poslední den roku po sobě. Loni na silvestra dosáhla v Česku teplota ojediněle také 15 stupňů Celsia a padla řada teplotních rekordů.

Dnes čekají meteorologové oblačno a zataženo, na Moravě zpočátku místy mlhy, někde i mrznoucí. Mohou se objevit přeháňky nebo déšť, nad 1000 metrů nad mořem může sněžit. Teploty se budou přes den pohybovat od sedmi do 11 stupňů, na Moravě a na horách kolem čtyř stupňů.

Tak v pátek zůstane obloha většinou zatažená, bude občas pršet, na horách budou srážky smíšené nebo sněhové. Noční teploty zůstanou nad nulou, přes den budou od šesti do deseti stupňů, na Moravě do pěti stupňů Celsia.

V sobotu 31. prosince očekávají meteorologové zataženo až oblačno, na Moravě místy mlhy. Zejména na hory znovu dorazí přeháňky nebo občasný déšť. Nejnižší noční teploty budou osm až čtyři stupně. Nejvyšší denní teploty vystoupají na 11 až 15 stupňů, na Moravě na sedm až 11 stupňů.

Podobné teploty budou i v neděli, první den roku 2023, ale bude méně oblačnosti i srážek.

Začátek příštího týdne budou ještě teploty překračovat deset stupňů Celsia. Postupně se sice mírně ochladí, mrazivé počasí ale nedorazí, a to ani v noci.

Zdroj a celý text: zpravycr.cz

Výhled na rok 2023 – Akcie, Dluhopisy, Ekonomika, Dolar

Rok se s rokem sešel a je potřeba se především dívat dopředu. Čeká nás 12 měsíců mnoho neznámého, a jak ukázaly roky 2020 nebo 2022, možná i zcela nečekaného. Ve videu se dívám především na věci, které nás musí z pohledu dalšího vývoje kapitálových trhů zajímat nejvíce, jelikož jsou katalyzátorem větších trendů.

 

Proto nás do příštího roku musí zajímat, jak se bude vyvíjet inflace a jaké kroky pro nás nejspíš připraví centrální banky. To vše bude mít přímý dopad na akciové, dluhopisové a devizové trhy. Zároveň události z roku 2022 budou přímo ovlivňovat rok 2023. Proto bude nesmírně důležité, jak si povede ekonomika, a zda se skutečně dostaneme do recese.

Zdroj a celý text: kurzy.cz

Ladislav Jakl: Inflace zpomaluje. Je to důvod k jásotu?

Skvělá zpráva! Inflace splaskne! To radostně hlásají titulky dnešních novin. Že prý to předpovídají ekonomové pro příští rok. Tak zaprvé, k tomu není nutno být nějaký velký ekonom, to se dá čekat. A zadruhé: je to opravdu důvod k jásání?

Inflace především už své zlé dílo vykonala. Dílo, které nelze vzít zpět, i kdyby inflace zítra spadla na nulu. Okradla lidi o pětinu celoživotních úspor za jediný rok. Kdo si šetřil na stáří, prodělal nejvíc. A nikdo mu to už nevrátí. Jestliže si šetřil 40 let, pak osm let z toho může škrtnout.

Ještě vážnější je ale jiná věc. Co je příčinou současné po celou generaci nevídané míry inflace? Je to přebytek peněz v ekonomice. Peněz je více než vytvořených hodnot. Pouštěly se do oběhu dlouhé roky, aby bylo čím financovat trvalé rozpočtové schodky veřejných financí. Tenhle proces se šíleně urychlil za tragických restrikcí, které zablokovaly celou ekonomiku ve víře, že se tím zastaví nákaza plicním onemocněním. Hospodářství neprodukovalo, ale část lidí peníze dostávala dál. Co se stane, když je moc peněz a málo zboží? Ceny letí nahoru. Inflace. Na to člověk nemusí být génius.

Restrikce a lokdauny letos opadly, rozpočtový schodek ale nikoli. Bojujeme už ne s virem, ale s podnebím, s Ruskem a s recesí. Takže další pumpování peněz a další dluhy. A inflace se splašila. Vysoké ceny jsou jediným způsobem, jak navrátit rovnováhu mezi přebytem peněz a nedostatkem vytvořených hodnot. Tím, že vysoké ceny peníze lidem odčerpávají.

A kdy tedy inflace poleví? Jsou v zásadě dvě cesty. Nastane pořádek ve veřejných financích, vláda přestane žít na dluh a drasticky sníží své výdaje a tím i deficit. Nebo lidem prostě začnou docházet peníze, přestanou tak ochotně utrácet a obchodníci už si vysoké ceny nebudou moci tak snadno dovolit. A teď sami hádejte. Děje se to první, nebo to druhé?

To první ani náhodou. Bohužel. I na rok 2023 je nachystán rozpočet s gigantickým schodkem. Takže se děje to druhé. No samozřejmě. Lidé se vydali z posledního. Sice bylo draho, ale také byly Vánoce. A navíc se lidé báli, že zdražování bude pokračovat, tak kupovali i to, co mohli koupit až za rok. A najednou volné peníze chybí. A chybět budou. Lidé omezí nákupy. Obchodníci přestanou objednávat u výrobců. Výrobci omezí výrobu a budou propouštět. A místo půl milionů daňových poplatníků tu bude půl milionů lidí s nataženou dlaní po sociálních dávkách. A to že je dobrá zpráva? Ano, inflace se logicky sníží. Ale jen kvůli omezení koupěschopnosti lidí.

Tenhle vývoj šlo čekat už od léta. Inflace tu nebude na věky. Sníží se. Ale jen proto, že místo ní přijde cosi ještě horšího. Recese. Krize. Možná by to chtělo titulky méně jásavé, protože už to začalo. Prodáváte byt nebo nemovitost? Tak už o tom asi něco víte. Ne, už to není zlatý důl. Lidé na to nemají. A nebudou mít. Ceny půjdou dolů, ale nebude to dobrá zpráva.

Zdroj a celý text: institutvk.cz

 

Na krumlovskou točnu se vrátí Petr Rychlý

Příští rok se po několika letech vrátí před otáčivé hlediště v Českém Krumlově komedie Ženy Jindřicha VIII. s Petrem Rychlým v hlavní roli. Nejdražší program v historii přinese festival Mighty Sounds v Táboře, kam dorazí třeba americká kapela Rancid. Alšova jihočeská galerie připomene svou hlavní výstavou Hanse Rudolfa Gigera, který navrhl Vetřelce ze stejnojmenného filmu. Otáčivé hlediště Před krumlovskou točnou uvede Jihočeské divadlo příští rok jedinou premiéru, 5. srpna taneční titul nazvaný Egon Schiele – Autoportrét. Připraví ho dvojice Skutr. Divadlo tam pak bude reprízovat horor Dracula, oratorium Mesiáš, rodinný titul Úplně celá česká historie a představení Muž dvojhvězdy. Kvůli úsporám odložilo premiéru činohry Rozum a cit, naopak se po několika letech vrátí komedie Ženy Jindřicha VIII.. „Je to svižná, převleková komedie. Opravdu výborné letní představení,“ řekl ředitel divadla Lukáš Průdek. Hudební festivaly V novém termínu, od 23. do 25. června, se na táborském letišti uskuteční festival Mighty Sounds, zaměřený na ska, punk či reggae. Hlavní hvězdou budou američtí Rancid. „Je to zásadní punkrocková kapela. Vedle kapel jako Green Day, Offspring a Bad Religion patří k základu toho, co představuje americký punkrock,“ řekl organizátor František Švadlena. Přijede také australský hudebník Dub FX, anglická kapela Enter Shikari nebo americká ska punková kapela The Interrupters. Náklady na akci budou historicky nejvyšší, přesáhnou 20 milionů korun.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Do vojenského újezdu Boletice platí od nového roku zákaz vstupu

Od 1. ledna 2023 vejdou v platnost nová režimová a bezpečnostní opatření, platná pro území vojenského újezdu Boletice, kdy je vstup do výcvikového vojenského prostoru Boletice veřejnosti zakázán.

Do konce roku 2022 mohla veřejnost využívat turistické stezky ve zmíněném území pouze o víkendech nebo státních svátcích. To se od nového roku mění. Nově smí výletníci na území pouze o státních svátcích a v měsících červenci a srpnu i o víkendech. Zbytek roku je veřejnosti vstup na území zakázán. Přístupná trasa zůstává pouze jedna, a to naučná stezka ze Záhvozdí na Knížecí stolec. Zbytek tras je i v přístupné dny veřejnosti zakázán. Vstup a vjezd na stávající páteřní komunikace (Boletice – Horní Planá a Květušín – Polná na Šumavě) je beze změn.

V zájmu své bezpečnosti proto všechny žádáme o dodržování nově vydaného bezpečnostního nařízení. Více info naleznete na webu www.vojujezd-boletice.cz.

Zdroj a celý text: ckrumlov.cz

Bude ČNB donucena ke zvýšení sazeb?

Sazby České národní banky by měly zůstat po většinu příštího roku stabilní na současných sedmi procentech. Tato prognóza má však svá rizika, přičemž aktuálně nás zajímají především ta proinflační. A jedním z nich je riziko odukotvení inflačních očekávání.

Tato očekávání můžeme sledovat prostřednictvím dvou základních ukazatelů. Prvním z nich je inflační očekávání finančního trhu, které vychází z predikcí skupiny analytiků a ekonomů. Poslední, tj. prosincové, vydání ukázalo, že finanční trh na ročním horizontu očekává inflaci na 7 % oproti 7,3 % z listopadu. Na tříletém, který můžeme s ohledem na plánování měnové politiky považovat za „důležitější“, však došlo ke změně opačným směrem. Po třech měsících stabilní predikce jsme se posunuli z 2,5 % na 2,7 %, tedy opět o něco výše, než činí inflační cíl na 2 %.

Bankovní rada letos několikrát argumentovala, že právě finanční trh má stabilní střednědobá očekávání, která jsou relativně blízko cíle. Z prosincového výsledku nemůžeme na zeď ČNB ihned malovat inflačního čerta. Pokud bychom se ale výhledově měli posunout opět o něco výš, mohlo by dojít na realizaci jednoho z proinflačních rizik prognózy. Na to už delší dobu poukazuje člen bankovní rady Tomáš Holub a viceguvernér Marek Mora. Oba tvrdí, že jakmile zjistíme, že jsou inflační očekávání odukotvená, bude pozdě. Dostat je zpět pak bude hodně „drahé“, proto by centrální banka měla jednat s předstihem.

Zdroj a celý text: roklen24.cz

 

2022: Divoké hudební probuzení po pandemii

Dubnovému předávání výročních cen České hudební akademie Anděl dominovali David Stypka & Bandjeez, kteří získali ceny za album (Dýchej) i skladbu (Farmářům). Stypka, jenž v roce 2021 zemřel, se stal i nejlepším sólovým interpretem. Do Síně slávy byl uveden Jaroslav Uhlíř. V listopadové anketě Český slavík si prvenství z pražského Fora Karlín odnesli Marek Ztracený, Lucie Bílá a Kabát.

Po pandemii koronaviru se naplno rozjely koncerty i turné. Bylo jich u nás i ve světě nebývale mnoho, neboť ti, jejichž vystoupení byla v pandemických letech odložena, konečně mohli zahrát. Ze světa k nám přijeli Metallica, Iron Maiden, Guns N’Roses, Sting, 50 Cent, Kendrick Lamar a další. Do letních dnů se vrátily festivaly, ty největší se konaly v Ostravě (Colours of Ostrava) a v Hradci Králové (Rock for People).

Šedesát let oslavila skupina Olympic. Své výroční turné zahájila v listopadu dvěma koncerty v pražské Lucerně. Nové album vydali Kabát, Chinaski, sólový Petr Janda, Vypsaná fixa, Radůza, Marcell, Dasha, Dunaj, Vltava a další.

Živo bylo i v zahraničí. Udělování cen Brit Awards ovládla v únoru zpěvačka Adele. Zvítězila v kategorii Umělec roku a ocenění získala i za nejlepší album a singl. V dubnu se Jon Batiste, Olivia Rodrigo a Silk Sonic stali vítězi hlavních kategorií amerických cen Grammy. Britská hiphopová zpěvačka Little Simz se pak v říjnu stala laureátkou Mercury Prize.

Dění na scéně poměrně samozřejmě ovlivnila válka na Ukrajině. V dubnu vydala britská skupina Pink Floyd novou písničku Hey Hey Rise Up, kterou vyjadřuje podporu válkou sužované zemi. Na začátku května odehráli zpěvák Bono a kytarista The Edge z irské skupiny U2 krátký koncert na jedné ze stanic metra v centru ukrajinského Kyjeva. Vítězem písničkové soutěže Eurovize se ve stejném měsíci stala ukrajinská skupina Kalush Orchestra.

Desetitisíce fanoušků se v červnu po třech letech vrátily na festival Glastonbury. Letos se na něm jako hlavní hvězdy představili mimo jiné Paul McCartney a Billie Eilish. Do Rokenrolové síně slávy uvedli v listopadu Lionela Richieho, Eminema, Duran Duran, Eurythmics či Judas Priest. Šedesát let slavila britská kapela Rolling Stones. Absolvovala turné a na počest jejího výročí vydala v prosinci královská mincovna pamětní peníz.

Nejvíce oceněná byla nová alba Beyoncé a Taylor Swiftové, komerčně se svými novinkami uspěli i Weeknd, Kendrick Lamar, Rosalía a další.

Zdroj a celý text: novinky.cz