Česká televize ukončila vysílání programu ČT3 kvůli úsporám

Česká televize ukončila vysílání programu ČT3. Důvodem jsou úspory kvůli klesající reálné hodnotě koncesionářského poplatku. Program začal vysílat 23. března 2020 na začátku koronavirové epidemie a byl určen především seniorům, kteří byli nuceni kvůli covidu-19 zůstávat doma. Od té doby si kanál pustilo sedm milionů diváků.

Po 1013 dnech vysílání se ČT3 s diváky dnes rozloučí českou komedií Saturnin. „O případném obnovení programu v dalších letech bude možné rozhodnout až v důsledku změny legislativy, která zajistí stabilitu a udržitelnost dlouhodobého financování ČT,“ uvedla mluvčí veřejnoprávní televize Karolína Blinková.

Programová nabídka ČT3 se opírala zejména o výběr z televizního fondu, tematické relace, jakými byly Pohybovky Pavla Kříže nebo Taneční pro starší a pokročilé se Zdeňkem Chlopčíkem, a základní informační servis s přehlednějším grafickým zpracováním i klidnějším tempem moderování. Mezi nejvyhledávanější pořady stanice patřily seriály Nemocnice na kraji města či Rozpaky kuchaře Svatopluka, hudebně-zábavní relace Televarieté, ale třeba také původní magazín Život na třetí, jenž nabízel praktické rady a tipy, nápady na volnočasové aktivity, cvičení nebo recepty.

V prvních měsících vysílala ČT3 osm hodin denně, následně se vysílací čas navýšil na 16 hodin a do programové nabídky díky tomu přibyly také zahraniční seriály typu Haló, haló!, Jistě, pane ministře či Randall a Hopkirk.

ČT čeká od roku 2024 omezování výroby a vysílání a propouštění zaměstnanců, pokud se do té doby nezvýší koncesionářský poplatek ze stávajících 135 korun. Letos přijatá úsporná opatření nebudou podle Rady ČT po roce 2024 pro stávající rozsah činností stačit. ČT vybírá koncesionářský poplatek ve stávající výši od roku 2008. Od té doby se jeho reálná hodnota snížila na 86 korun. Za dva roky to kvůli rostoucí inflaci bude jen 50 korun. Pokud by výše poplatku rostla spolu s inflací, musel by být nyní 209 korun.

Rada schválila rozpočet ČT na příští rok s příjmy a výdaji 7,386 miliardy Kč, což je o tři procenta více než letos. Příjem z televizních poplatků se má zvýšit o pět milionů na 5,695 miliardy Kč. Rozpočet podle dozorčí komise pokrývá náklady na provoz šesti kanálů ČT, ale bude jej možné naplnit na úkor úspor ve výrobě a investicích. Rozpočet mimo jiné počítá s omezením dramatické tvorby proti letošku o 13 procent.

Zdroj a celý text: ceskenoviny.cz

 

Markéta Šichtařová: Rok 2023? Inflace se zmírní. Ale pak je tu ta špatná zpráva…

Spolehlivý způsob, jak zničit prosperitu a obyvatelstvo dovést nejen do chudoby, ale i do nesvobody, nebo také proč sama odolává přemlouvání, aby vstoupila do politiky, prozrazuje v úvodní den roku Markéta Šichtařová. Očekává, že českou ekonomiku budou letos brzdit obavy domácností z budoucnosti, což se odrazí v jejich slabších útratách. Zatímco v posledních letech byla domácí spotřeba tahounem růstu české ekonomiky, v tom začínajícím bude naopak brzdou. A důležitým tématem zůstane i v roce 2023 energetická krize.

Začneme inflací, která byla loni asi nejfrekventovanějším ekonomickým pojmem u nás. „Inflace je největší ekonomické zlo. Sazby se měly zvyšovat dál, aspoň symbolicky,“ řekl Hospodářským novinám tento týden bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok. Naopak prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství uvedl, že nynější zdražování způsobilo též zvedání úrokových sazeb Českou národní bankou. Z toho důvodu prý dosadil do čela centrální banky guvernéra Aleše Michla a další členy, kteří jsou oponenty zvyšování úrokových sazeb. Jak se máme vyznat v tak protiřečících si vyjádřeních mužů, z nichž jeden druhého nejprve vzal do své vlády jako ministra financí, později ho jmenoval předsedou úřednické vlády a v polovině roku 2016 i guvernérem ČNB?

Nesouhlasím ani s jedním tvrzením beze zbytku. Pokud jde o tvrzení, že inflace je zlo – ano, je. Ale už nesouhlasím s dovětkem, že úrokové sazby by se měly zvyšovat dál. Podle mého názoru by už neměly moc velký vliv na sražení inflace. Jestli jsou úrokové sazby 7 nebo 9 procent, nehraje moc velký vliv pro inflaci, protože to, co úrokové sazby už mohly udělat, udělaly. Jestli auto má maximální rychlost 300 nebo 350 km v hodině, je vám většinou už celkem jedno, protože ani jedno si nejspíš nikdy nevyzkoušíte, a poznáte to jen zprostředkovaně na jiných parametrech jako zrychlení, ale i tento zprostředkovaný vliv už je zanedbatelný. Inflace má víc příčin a poptávková inflace ovlivnitelná úrokovými sazbami je jen jedna z nich. Aby bylo možno nyní srazit ještě víc inflaci, museli bychom mít výrazně silnější kurz, abychom ji nedováželi ze zahraničí (což má ale zase jiné vedlejší nepříznivé souvislosti) a hlavně by se musel výrazně zmenšit a nejlépe zcela anulovat schodek státního rozpočtu.

No a tvrzení, že zdražování je způsobeno zvedáním úrokových sazeb, je úplně z Marsu. Bez zvýšení úrokových sazeb by inflace nejspíš byla vysoko nad 20 procenty.

To v začínajícím roce se bude nejspíš hodně mluvit o daních. Vyjadřují se k nim i prezidentští kandidáti. Podle senátora Marka Hilšera je nutné snížit výdaje a navýšit příjmy rozpočtu. Kritizuje zrušení výpočtu daně ze superhrubé mzdy a podporoval by návrat k předchozímu stavu. „Je možné také zvýšit majetkové daně, například odvozovat daň z nemovitosti od její komerční hodnoty. Jsem ale proti vyššímu zdanění práce a zvýšení odvodů za sociální pojištění, které zatěžuje byznys – hlavně malé a střední firmy,“ konstatoval. Co těmto názorům nezávislého kandidáta říkáte?

Nejsou to ekonomicky relevantní názory. Jsou to populisticky vybroušené názory. Lidé to chtějí slyšet. Bohužel, nevědí, co činí.

K tomu, aby vláda provedla daňové reformy, ji však ve svém vánočním poselství vyzval i prezident Miloš Zeman. Jeden z jeho možných nástupců senátor Pavel Fischer tvrdí, že český daňový systém potřebuje důkladnou reformu: Podle něj nestačí zvýšit korporátní daně a zajistit jejich nezbytnou harmonizaci v rámci EU, ale je třeba zdanit i majetek. A také na funkci hlavy státu kandidující podnikatel Karel Diviš míní, že není jiná odpovědná cesta než zdanit firmy s obrovskými zisky. V čem by podle vás mohla či měla daňová reforma spočívat? A co si myslíte o stále častějších výzvách, jak více zdanit bohaté?

Opakuji, co o chvilku dříve: Lidé to chtějí slyšet. A bohužel, nevědí, co činí. Víc krádeží peněz, víc přerozdělování od schopných k neschopným, víc státu a víc státního sektoru – to byl vždy v dějinách – opakuji: VŽDY – spolehlivý způsob, jak prosperitu zničit a obyvatelstvo dovést nejen do chudoby, ale i do nesvobody. Jak už Margaret Thatcherová věděla, problém se socialismem spočívá v tom, že ani peněženky těch druhých nejsou bezedné. Tak si ještě chvíli daňte bohaté, a pak už nebudete mít danit koho, protože bohatí nebudou a nebude vás mít kdo živit. Vždy mě fascinovala ta neprozíravost socialistů. Nikdy jsem si nebyla jistá, zda jsou tak hloupí, že nechápou, že když zničí prosperitu, nebude mít jejich nepráci kdo platit, anebo tak nenávistní, že raději sami budou žít v chudobě, hlavně když i sousedovi ta koza chcípne hlady.

Petr Fiala ve svých předvolebních slibech hlásal, že jeho vláda nedopustí další obří schodky a bude „tlačit na Evropskou komisi, aby uvolnila emisní povolenky, což zlevní energie“. Za potlesku špiček Evropské komise však už coby premiér na závěr českého předsednictví své sliby zpřísněním a rozšířením trhu s emisními povolenkami porušil. Vždyť zavedení povolenek i pro silniční a lodní dopravu nebo vytápění rozhodně energie nezlevní a efekt bude přesně opačný. Čím se dá jeho názorový veletoč vysvětlit?

Asi pochopil, o čem je politika, že kdo chce s vlky žíti, musí s nimi výti. Mnoho lidí podlehlo oné pohádce o reformovatelnosti EU. Je to jen nerealistická pohádka. Tak jako Sovětský svaz byl nereformovatelný. Mimochodem, často mě lidé přemlouvají, abych šla do politiky. Nemohou pochopit, že odmítám. Když pominu, že mě baví podnikání a investování, tady je vysvětlení. Moje přítomnost v politice by nezměnila lautr nic. Je to iluze, že jeden člověk nebo jedna vláda může změnit systém, který si žádá většina.

Zdroj a celý text: parlamentnilisty.cz

Nebude to lehký rok, ale zvládneme to, řekl Fiala. Věří v pokles inflace

S novoročním poselstvím vystoupil premiér Petr Fiala. Připomněl třicáté narozeniny, které slaví samostatná Česká republika. Ocenil, že se Češi a Slováci rozešli mírovou cestou a vztah obou národů označil za výjimečný. „Můžeme na sebe být hrdí,“ prohlásil. Avizoval, že letošní rok nebude lehký. Ceny podle něj budou klesat na přijatelnou úroveň.

Premiér Petr Fiala cenil mimořádnou solidaritu, kterou ukázali Češi v loňském roce vůči uprchlíkům před válkou, kterou rozpoutalo Rusko proti Ukrajině.

„Chtěl bych vám za to, za váš odpovědný, lidský a morální přístup, z celého srdce poděkovat. Právě takové věci dělají z České republiky dobrou, sebevědomou a respektovanou zemi,“ řekl předseda vlády.

Do konce roku 2022 přiznala Česká republika dočasnou ochranu 473 216 uprchlíkům z Ukrajiny před Putinovou válkou.

Bezpečnost Česka může být ohrožena, když Rusko na Ukrajině zvítězí

Válka, kterou rozpoutalo Rusko, podle něj jasně ukázala, že naše bezpečnost není samozřejmostí. Může být ohrožena, když Rusko na Ukrajině zvítězí.

I proto bude jeho vláda zvyšovat výdaje na bezpečnost.

„Nemůžeme si dovolit být jednostranně závislí,“ řekl také premiér Fiala k nutnosti mít více zdrojů pro zajištění energetické bezpečnosti.

Letos začne klesat inflace i ceny, věří premiér

Poděkoval ve svém novoročním poselství občanům za pomoc při šetření elektřinou a plynem.

Vyjádřil přesvědčení, že již letos začne klesat inflace a ceny se sníží na přijatelnou úroveň.

„Nebude to lehký rok, ale zvládneme to,“ prohlásil předseda vlády.

„Neprožíváme lehké období, žijeme ve složité době plné nejistot a nových výzev. Přesto není důvod ztrácet naději a nedívat se do budoucnosti s pozitivním očekáváním. Každý problém má svoje řešení,“ uvedl také Fiala.

Zdůraznil, že Česká republika není malý, slabý a nevýznamný stát kdesi na okraji Evropy, na jehož názoru nezáleží, a podobné poraženectví je třeba opustit. „Jsme významná, středně velká evropská země. Jen je třeba, abychom si to uvědomili a naučili se podle toho uvažovat, vystupovat a jednat. Pokorně, přátelsky, ale přiměřeně sebevědomě,“ prohlásil premiér.

Zdroj a celý text: idnes.cz

„Před 30 lety zaniklo Československo, má rodná vlast.“ Michal Hašek zmínil roli Havla

Bývalý jihomoravský hejtman Michal Hašek se na svém facebookovém profilu rozepsal včera krátce před půlnocí o tom, jak zaniklo Československo. „Tak Vy s ročníkem narození před rokem 1993, zvedněte skleničku k přípitku, prosím, aspoň s malou vzpomínkou na naše Československo,“ vyzýval. Pokračovat ve čtení „„Před 30 lety zaniklo Československo, má rodná vlast.“ Michal Hašek zmínil roli Havla“