Středula odstoupil z prezidentské volby. Podpoří Nerudovou

Odborový předák Josef Středula odstoupil z prezidentské volby. Rozhodl se tak v přímém přenosu debaty v České televizi. Podpořil Danuši Nerudovou. Dál hodlá pracovat jako šéf odborové organizace ČMKOS.

Josef Středula byl dlouhodobě považován za kandidáta blízkého současnému prezidentovi Miloši Zemanovi. Sám Zeman ho také ke kandidatuře vyzýval a v počátku podporoval. Středula ale uspořádal demonstraci na Václavském náměstí, které vygenerovala pouze minimální účast. Prezident to tehdy kritizoval a označil právě za neúspěch Josefa Středuly. Ke konci loňského roku pak Zeman začal mnohem více protěžovat Andreje Babiše.

Středula vede odboráře ČMKOS od dubna 2014, loni byl znovuzvolen. Předtím byl devět let předsedou Odborového svazu KOVO. Opavský rodák po studiích na Střední průmyslové škole pracoval ve vítkovických železárnách na údržbě válcovací trati a v roce 1990 se ve 22 letech stal místopředsedou základní organizace odborů. Po listopadu 1989 se Středula podílel na přeměně Revolučního odborového hnutí (ROH) ve standardní odbory, v roce 1991 byl zvolen členem rady OS KOVO, od roku 1993 pak působil jako místopředseda svazu. V době, kdy Středula stál v čele svazu KOVO, profiloval se jako výrazný kritik pravicových vlád. Je potřetí ženatý, má tři děti. Na Hrad kandidoval s 11 podpisy senátorů.

Zdroj a celý text: idnes.cz

STEM: První kolo by Babiš vyhrál, v druhém by ho porazil Pavel i Nerudová

V prvním kole prezidentských voleb by nejvíce hlasů získal Andrej Babiš, celkově 27,9 procent hlasů, vyplývá z průzkumu společnosti STEM pro CNN Prima News. Na druhém místě by skončil Petr Pavel, třetí Danuše Nerudová. Oba by Babiše v druhém kole ale porazili.

Do druhého kola by podle průzkumu agentury STEM postoupil expremiér Andrej Babiš s 27,9 % hlasů a s ním Petr Pavel s 26,7 %. Před branami druhého kola by skončila Danuše Nerudová, které by dalo hlas 24,4 % voličů.

Mezi prvními třemi a ostatními kandidáty je výrazná propast – čtvrtý Pavel Fischer by získal jen 6,4 % hlasů, Jaroslav Bašta 5,4 %, Marek Hilšer 3,4 %, Josef Středula 3,0 %, Karel Diviš a Tomáš Zima by nedosáhli ani na dvě procenta hlasů.

Podle průzkumu lze očekávat vysokou volební účast až 68 %, přičemž jedna čtvrtina Čechů zatím neví, komu dá svůj hlas.

V porovnání s prosincovým průzkumem si pohoršil Andrej Babiš a Danuše Nerudová. U Nerudové může mít na ztrátu hlasů vliv její pozice v kauze na Mendelově univerzitě. Některé Babišovi voliče mohl ovlivnit probíhající soud v kauze Čapí hnízdo.

„Veřejnost se ve výzkumech ráda stylizuje do role odpovědných občanů: přímým dotazem zjišťujeme, že voleb se chce zúčastnit až 75 procent voličů. Realita bývá slabší,“ uvedli výzkumníci z agentury STEM.

Druhé kolo by Babiš prohrál

V druhém kole by podle průzkumu zvítězil Petr Pavel s 57 % hlasů, Andrej Babiš by získal 43 % hlasů.

Identický scénář by se podle STEMu odehrál i v duelu Babiš-Nerudová. „Takový duel by do značné míry představoval ‚referendum‘ o Andreji Babišovi,“ okomentovali pravděpodobnou situaci výzkumníci.

Pokud by do druhého kola postoupil Petr Pavel a Danuše Nerudová, předpokládá se podle výzkumu nižší volební účast.

„Duel Petra Pavla s Danuší Nerudovou by pravděpodobně vedl k podstatně nižší volební účasti ve druhém kole. Doma by zůstali především podporovatelé Andreje Babiše z prvního kola, ale též část voličů obou kandidátů, pro které není podstatné, který z nich by se měl stát prezidentem,“ doplnili autoři průzkumu.

Zdroj a celý text: idnes.cz

Zeman nehodlá měnit své stanovisko k nejmenování Hladíka ministrem

Prezident Miloš Zeman informoval premiéra Petra Fiala o tom, že nehodlá měnit názor ohledně jmenování Petra Hladíka ministrem životního prostředí. Prezident má k němu čtyři výhrady. Hladík mu však osvětlil pouze jednu. Další problém je vyšetřování korupční kauzy kolem brněnských, řekl Zeman v rozhovoru pro Frekvenci 1.

Zemanovi rovněž vadí, že Hladík má podle něj nedostatečné vzdělání v oboru životního prostředí a ve stranickém tisku už publikoval inzerát, kterým hledá náměstka a další spolupracovníky pro svůj budoucí tým na ministerstvu.

Zeman v rozhovoru pro Frekvenci 1 také uvedl, že odmítnutí Hladíka nepovažuje za protiústavní, jak tvrdí vládní koalice, protože Ústava ČR hovoří o tom, že premiér ministra navrhuje, z čehož plyne, že prezident návrh může přijmout, nebo odmítnout. „Ústava jednoznačně říká, že premiér navrhuje ministra. Slovo návrh má v češtině naprosto jednoznačný význam, je to něco, co můžete přijmout, nebo odmítnout,“ řekl Zeman.

„Už jsem o tom s premiérem mluvil“

Příslušný článek ústavy uvádí, že předsedu vlády jmenuje prezident republiky a na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů.

„Už jsem o tom s premiérem mluvil a nevidím důvod, proč se k tomu vracet,“ uvedl prezident na dotaz, zda věc ještě hodlá s Fialou řešit. Lidovci v pátek rozhodli, že na nominaci trvají a Hladík bude na ministerstvu dočasně náměstkem. Počítají, že věc vyřeší konec Zemanova mandátu v polovině března. „Jak rozhodne budoucí prezident, je na něm,“ konstatoval Zeman.

Zdroj a celý text: idnes.cz

 

 

Petr Robejšek: Zelená politika je plánovaným přesunem peněz do rukou finanční šlechty

Vyhodíte 3 800 miliard dolarů za to, že snížíte světový podíl fosilních zdrojů na spotřebě energie z 82 na 81 procent? Má to nějaký smysl? Má, jsme svědky dobře naplánovaného přesunu majetku obyčejných lidí do rukou finanční šlechty.

Za posledních deset let investovaly státy a firmy do rozvoje obnovitelných zdrojů energie nepředstavitelných 3 800 miliard dolarů. A výsledek? Podíl fosilních zdrojů na celosvětové spotřebě energie klesl z 82 na 81 procent. A nejspíše ani to ne.

Ať už s myšlenkou státem vynucené energetické změny souhlasíme, nebo ne, vidíme, že nefunguje. Podle Statistical Review of World Energy 2022 podíl uhlí, ropy a plynu na celosvětové spotřebě energie v roce 2021 činil 82 procent, vodní energie 6,8 procenta a jaderné energie 4,2 procenta. A hlavní trumf politických elit, větrná a solární energie, se na světové spotřebě podílel pouze 7 procenty.

Za deset let, po investování nepředstavitelných 3,8 bilionu dolarů a s pomocí likvidačního tlaku vlád na ostatní zdroje energií, se podíl větrné a solární energie na celosvětové spotřebě dobelhal ze 4 na 7 procent. Kdyby vlády za desetinu těch 3 800 miliard rozjely zalesňovací programy, bylo by to mnohem účinnější, levnější a jednodušší. A protože by CO2 pohlcovaly rostliny, tak by to bylo i (jak praví „ecospeak“) i udržitelnější. Proč to nedokázaly?

Selhání státem nařízené energetické změny není překvapující. I laik chápe, že klima je složitý, povahou chaotický systém s mnoha nekontrolovatelnými vlivy. A navíc. Jen 10 až 15 procent ročních emisí C02 je přímo či nepřímo způsobeno člověkem. Za zbytek může metabolismus půdních a mořských bakterií. Proto je zcela absurdní představa, že by druhořadý politický personál, který teď Evropanům vládne, dokázal plánovitě působit na globální teplotu.

Potřebujete příklad? Studii, podle které západní elity vydaly od roku 2012 do dneška astronomických 3,8 bilionu dolarů a snížily podíl fosilních zdrojů na celosvětové spotřebě energie z 82 na 81 procent, vypracoval Jeff Curie z americké investiční banky Goldman Sachs. A právě on řekl v nedávném rozhovoru pro televizi CNBC: „Vzhledem k nedávným událostem a skutečnosti, že plyn je v poslední době stále více nahrazován uhlím, je současný podíl fosilních zdrojů na světové spotřebě energie dokonce vyšší než 82 procent.“ Curie tím naráží na bezhlavou politiku Západu po útoku Ruska na Ukrajinu.

Zdroj a celý text: idnes.cz