Den: 16. 5. 2023

V pátek 12. května se v Městském divadle v Českém Krumlově konalo setkání členů Euroregionu k třicetiletému výročí spolupráce. Dle motta „Společně. Dále. Růst.“ se řečníci této konference nejen ohlédli za 30 lety úspěšné přeshraniční spolupráce, zdůraznili její důležitost, kterou jsme si znovu uvědomili v období covidové pandemie, kdy otevřené hranice nebyly samozřejmostí, ale především se dívali do budoucna na další vytyčené cíle.

Euroregion představuje seskupení 350 měst a obcí z příhraničních regionů Čech, Rakouska a Německa. Mezi hlavní cíle Euroregionu patří podpora přeshraniční spolupráce a regionální zakotvení evropské myšlenky: vzájemného setkávání, odbourávání předsudků a učení se vzájemnému porozumění. Tato spolupráce započala v roce 1993, kdy Christoph Leitl (Horní Rakousko), zemský radní Ingo Weiß (Dolní Bavorsko) a Jan Vrána (Šumava) podepsali v Českém Krumlově zakládací listinu trilaterálního komunálního spolku Euroregion Bavorský les – Šumava.

Český Krumlov hostil výroční setkání členů Euroregionu, hosty uvítal Alexandr Nogrády, starosta města Český Krumlov, slovy: „Český Krumlov je městem kultury, centrem setkávání a velmi se angažuje v rámci přeshraniční spolupráce. Velmi nás těší, že se toto setkání uskutečňuje právě zde.“ 

Euroregionu, jakožto 30letému oslavenci, popřál také jeho spoluzakladatel Christoph Leitl, který se ohlédl za uplynulými roky spolupráce, ale také Euroregionu přál optimistické výhledy do let budoucích.

Také František Talíř, první náměstek hejtmana Jihočeského kraje, pak připomněl nedávnou turbulentní dobu a nelehké časy, kterými si Euroregion prošel, avšak s vidinou lepších zítřků. „Uprostřed Euroregionu je Šumava, což jsou zelené plíce našeho regionu. Šumava si prošla v nedávné době velkými výzvami – přišly vichřice, přišly orkány, přišel kůrovec, život do jisté míry ustrnul, nevědělo se, co bude dál, všechno se zastavilo. Podobným způsobem i náš region prošel různými vichřicemi a orkány ve 20. století. Jestli můžeme ty nenávistné ideologie, které hnaly jeden národ proti druhému, přirovnat právě ke kůrovci, tak i ony pozastavily život na Šumavě, zůstalo vzduchoprázdno, vyrostla zeď uprostřed. Nicméně, když se dnes projdeme po Šumavě, tak tam vidíme dole rašit a bujet krásné nové zelené patro. V tom je obrovská naděje dalšího života. A stejně tak už 30 let raší a bují nové mezilidské vztahy, partnerské vztahy právě mezi našimi třemi zeměmi. V tom je také obrovská naděje pro současnost i pro budoucnost,“ poděkoval za spolupráci v rámci Euroregionu.

Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj, jehož resort zodpovídá za realizaci všech pěti programů zaměřených na rozvoj přeshraniční spolupráce, pak vyzdvihl především hodnotu spolupráce, která vzniká odspodu, již na komunální úrovni. „Přeshraniční spolupráce je lakmusový papírek na tu spolupráci evropskou. To, co v Euroregionu funguje v drobném, to je Evropa ve velkém. Regiony tvoří Evropu.“

A protože hudba spojuje, tak jakou jsou spojeny naše regiony, k dobré náladě během akce přispěl také koncert pěveckého sboru Gymnázia Strakonice a Dudácké kapely. Slavnostním odpolednem provázel Milan Vácha.

Zdroj: Andrea Hakenová, referentka kultury a PR města Český Krumlov

Stavba dálnice D4 Via Salis, která je prvním českým PPP projektem v oblasti infrastruktury, je dva roky od zahájení prací hotova téměř z poloviny. Celý letošní rok pak bude uzavírat na metě zhruba 79 %.

Aktuální stav projektu D4 přijel na dálnici zhodnotit ministr dopravy Martin Kupka, jehož s podrobnými informacemi o probíhajících pracích seznámili zástupci koncesionáře a zhotovitele. Za koncesionáře Via Salis, pan Christian Biegert, generální ředitel Via Salis a výkonný ředitel pro Střední Evropu VINCI Highways, za zhotovitele DIVia stavební pak pan Martin Borovka, generální ředitel Skupiny VINCI Construction CS.

O pokroku stavby se dva roky od jejího zahájení se na místě přesvědčili i zástupci dalších zainteresovaných subjektů: francouzský velvyslanec Alexis Dutertre a zástupce akcionáře Via Salis, David Delgado Romero, Partner a výkonný ředitel pro střední a východní Evropu společnosti Meridiam.

„Jsem rád, že všechny práce na D4 pokračují podle předpokladů a projekt Via Salis tak prokazuje životaschopnost modelu PPP pro financování podobných infrastrukturních staveb. Výraznější zapojení PPP do železničních či dálničních staveb znamená pro stát rozložení plateb v čase včetně následné údržby. To je důležité v okamžiku, kdy máme na stavbu dálnic k dispozici méně peněz z Evropské unie,“ uvedl ministr dopravy Martin Kupka. Financování pomocí PPP bude podle něj využito na dva úseky D35 u Mohelnice, současně probíhají studie proveditelnosti pro dva železniční projekty, úsek IV. železničního koridoru ze Ševětína do Nemanic a pro část nového spojení na pražské letiště.

„PPP projekt D4 je největší francouzskou investicí v Česku nejméně za posledních deset let, a proto se o její průběh dlouhodobě zajímáme,“ uvedl francouzský velvyslanec v ČR Alexis Dutertre. Doplnil, že právě Francie má v Evropě nejvíce realizovaných PPP projektů hned po Velké Británii. A ve stavbě železničních tratí formou PPP, o které se v ČR nyní také uvažuje, je Francie dokonce evropskou jedničkou.

Dva roky po startu je stavba dálnice přibližně ve své polovině. „Do konce května bude v rámci projektu Via Salis prostavěno 48 % z celkového finančního objemu prací. Práce běží v celé délce 32 kilometrů, na čemž mají velký podíl nejen stavebníci, ale také Ředitelství silnic a dálnic, které stavbu připravovalo,“ uvedl generální ředitel Via Salis Christian Biegert.

Aktuálně pokračují v celé trase rozsáhlé zemní práce doprovázené výstavbou souvisejících konstrukcí, jako jsou například mosty nebo opěrné stěny. Na začátku úseku Háje – Milín probíhají postupné odstřely skalního masivu, který v těchto místech umožní rozvinutí dálnice do celé nezbytné šířky. Nejviditelnější jsou práce právě na mostních konstrukcích, kterých je na 32 kilometrech trasy celkem 40. Na každý kilometr dálnice tak připadá nejméně jeden most nebo propust. Bezesporu největší, ale také nejzajímavější mostní stavbu na Via Salis představuje estakáda přes Skalici u obce Nerestce. Více než 420 metrů dlouhá stavba překlene postupně silnici třetí třídy, polní cestu, údolí řeky Skalice a regionální železniční trať.

Výrazný stavební boom čeká Via Salis ve zbývající části letošního roku. „V druhé polovině výstavby bude stavební činnost ještě více patrná. Nasazení strojních i lidských kapacit bude extrémní. Například počet pracovníků na stavbě vzroste ze současných zhruba 700 lidí na více než 900 lidí,“ uvedl generální ředitel Skupiny VINCI Construction CS Martin Borovka. Podle předpokladů bude na konci roku 2023 prostavěno až 79 % z plánovaného objemu finančních prostředků.

Již počátkem léta se začne u velké křižovatky Lety budovat velké operační středisko pro správu a údržbu dálnice (SSÚK – Středisko správy a údržby koncesionáře), v němž bude zároveň sídlit dálniční policie. U Krsic se pak rozjede výstavba dvou protilehlých dálničních odpočívek s benzínovými pumpami. Na podzim již bude u Milína jedna polovina dálnice otevřena pro běžný provoz, a ještě do konce roku budou mosty dotaženy do fáze hotové hrubé stavby.

Celá dálnice se staví tak, aby splňovala přísné ekologické požadavky. Tak například budova SSÚK vznikne v nízkoenergetickém standardu. Pro vytápění a teplou vodu poslouží tepelná čerpadla, elektrickou energii zajistí fotovoltaika a solární panely. Podobně vysoké nároky jsou stanoveny dvě dálniční odpočívky, kde mimo jiné bude 16 rychlonabíjecích stanic pro elektromobily. „Via Salis budujeme jako udržitelnou dálnici,“ doplnil Christian Biegert.

Kromě velkých stavebních akcí se zanedlouho rozjedou i dílčí ekologické projekty menšího rozsahu. Místo fádního travního porostu budou ve vybraných oblastech kolem dálnice vysety divoké louky a v její blízkosti instalovány včelí úly. Pokud se květinám i včelám bude dařit, uplatní se tento model po dostavbě dálnice v širším měřítku.

Zdroj: Ministerstvo dopravy ČR

V tomto roce je to již 70 let, kdy zahájila svou činnost Jedenáctiletá střední škola v Kaplici, a proto je rok 1953 považován za počátek středního školství v tomto městě. Tradice pokračuje a přináší nové možnosti dalšího vzdělávání, otevírá mladým generacím dveře pro další poznání a případný mezikrok k vysokoškolskému studiu.

SOŠ a SOU Kaplice si během celého roku 2023 připomíná toto výročí rozmanitými akcemi a projekty. Již v březnu zorganizovala „Měsíc vzdělávání dospělých“ s širokou nabídkou seminářů, workshopů a přednášek. V jarních měsících studenti SOŠ a SOU Kaplice společně s žáky kaplických základních škol ze spádové oblasti vysadili tradiční ovocné odrůdy a tento projekt nazvali “Stromem poznání”.

Oslavy vyvrcholí v pátek 9. června v Kulturním domě v Kaplici, kde budou oceněni významní pedagogové kaplického středního školství, a to za účastí partnerů školy, žáků i absolventů.

V měsíci říjnu budou celoroční oslavy ukončeny výstavou o historii středního školství v Kaplici, která se uskuteční ve výstavní síni kaplického kina.

Zdroj: Bc. David Hocke, Krajský úřad Jihočeského kraje

Jihočeský kraj vyhlásil soutěž o návrh na nový most Kosmonautů přes řeku Malši na Mánesově ulici v Českých Budějovicích. V budoucnu by měl nahradit současnou konstrukci z konce padesátých let. „Most je ve špatném technickém stavu a je nutné ho nahradit novým. Po všech stránkách funkčním a reprezentativním. Velmi proto vítám skutečnost, že jeho výsledná podoba vzejde z architektonické soutěže a jsem přesvědčen, že tak zajistíme stavbu, která bude ozdobou krajského města,“ řekl náměstek hejtmana Jihočeského kraje pro veřejné zakázky Pavel Klíma.

Původní most Kosmonautů byl postaven už v roce 1959. Je tedy 64 let starý. Částečně byl pak opraven v roce 1994 a doplněn o protihlukové stěny. Jeho stav je ovšem stále nevyhovující. „Most je oslaben korozí, kontaminován je i beton. Má nízkou zatížitelnost a nedostatečný průtočný profil. Proto bylo navrženo most odstranit a nahradit zcela novým,“ dodal Klíma s tím, že v současnosti je na mostě i omezení nosnosti na 23 tun, což je pro komunikaci vnitřního městského okruhu v Mánesově ulici dlouhodobě nevyhovující.

Cílem architektonicko-konstrukční soutěže je návrh nového městského mostu, který bude kvalitní jak z architektonického, tak konstrukčního a dopravního hlediska. „Zároveň očekáváme takové řešení, které bude adekvátní vzhledem k umístění mostu v širším centru města. Kraj investuje nemalé prostředky na zprůjezdnění Českých Budějovic, brzy otevřeme jižní tangentu, připravujeme realizaci stavby severní spojky. Je tedy nutné, aby i Mánesova ulice, která je klíčovou českobudějovickou dopravní tepnou, byla v pořádku a sloužila Jihočechům,“ doplnil hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba. Výsledky soutěže by měly být veřejnosti představeny do konce tohoto roku a pak bude následovat projektová příprava. Stavět se může po dokončení dálnice a dalších dopravních staveb tak, aby Mánesovu ulici bylo možné objet.

Soutěž se vypisuje jako otevřená a dvoufázová. Účastníci mohou v první fázi předkládat soutěžní návrhy do 11. 7. 2023. Soutěžní porota z nich vybere ty nejlepší, které se následně dopracují ve druhé fázi, včetně podrobných statických výpočtů. Ty bude hodnotit porota složená ze zástupců kraje a nezávislých odborníků. V porotě za Jihočeský kraj zasednou hejtman Martin Kuba, jeho náměstkyně Lucie Kozlová a vedoucí odboru dopravy, regionálního rozvoje a oddělení veřejných zakázek krajského úřadu. Z odborné architektonické a inženýrské obce pak pozvání do poroty přijali architekti Ladislav Kuba, Jan Pačka, Eva Kováříková, Luboš Zemen a odborníci na mostní konstrukce Tomáš Rotter a Michal Drahorád.

Na přípravě podmínek spolupracoval Jihočeský kraj s Českou komorou architektů, která soutěži udělila potvrzení regulérnosti. Soutěžní podmínky jsou dostupné na profilu zadavatele zde: https://www.egordion.cz/nabidkaGORDION/profilJihoceskyKraj .

Jihočeský kraj předloni zrealizoval jinou stavbu z architektonické soutěže, a sice dostavbu objektu Jihočeské vědecké knihovny, která se nachází přímo mezi krajským úřadem a plánovaným mostem. Ta byla v užší nominaci na Českou cenu za architekturu 2022. Z architektonické soutěže vzešel také Dlouhý most, který se stal jedním z novodobých symbolů Českých Budějovic. V současnosti je také připravována soutěž na novostavbu objektu Alšovy jihočeské galerie na Senovážném náměstí.

Zdroj: Bc. David Hocke, Krajský úřad Jihočeského kraje