Vltavská cyklostezka v úseku Loučovice-Vyšší Brod je hotova

Slavnostním přestřižením pásky byla v pátek 15. prosince uvedena do provozu další část Vltavské cyklostezky. Milovníci jízdy na kole tak dostali od Jihočeského kraje symbolický vánoční dárek.⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Bezpečnou cestu krásnou jihočeskou přírodou v úseku Loučovice-Vyšší Brod. Nově zprovozněná část je dlouhá 5,5 km, začíná před kaplí svatého Prokopa v Loučovicích a končí ve Vyšším Brodě u vjezdu do kempu Pod Hrází. Na počátku trasy vede podél levého břehu Vltavy a prochází mezi řekou a zastavěnou částí obce Loučovice až k mostu. Odtud pokračuje po pravém břehu Vltavy směrem k Čertově stěně. Dále trasa míří k vodní vyrovnávací nádrži Lipno II se zakončením u kempu Pod Hrází.

Cyklisté se během jízdy mohou těšit na zajímavé zpestření. V úseku dlouhém asi 250 metrů pojedou přímo vnitřkem historického přívodního železobetonového kanálu, který byl vybudován v roce 1929 pro elektrárnu Spiro, jehož trasu nová cyklostezka na úseku dlouhém asi 1,4 km kopíruje. Podél této trasy si navíc mohou zájemci o historické technické stavby povšimnout i původního, kamenem vyzděného kanálu z roku 1903.

„Tento projekt má obrovský význam pro celý region. Musíme si uvědomit, že teď stojíme v oblastech Loučovic, Vyššího Brodu, Lipenska, kde se po revoluci změnila celá ekonomická struktura.  Zdejší lidé dřív pracovali buď v průmyslových podnicích nebo v lesích. V současnosti je základním příjmem celého tohoto regionu turismus. Pro Jihočeský kraj je proto zásadní pomoci zdejším lidem využít krásnou přírodu a pomocí cyklostezky posouvat zájem turistů z Lipna do dalších lokalit, jako jsou Loučovice či Vyšší Brod, aby i tato městečka mohla zlepšit svoji ekonomiku prostřednictvím cestovního ruchu, na kterém tento region bezesporu dneska stojí,“ uvedl hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba.

Za realizaci projektu poděkoval kraji i starosta Loučovic Jan Kubík. „Projekt cyklostezky do Vyššího Brodu ležel šest let v šuplíku se stavebním povolením, ale bohužel v našich silách nebylo ho proinvestovat, protože ta částka je vysoká a pro naši obec to bylo nad rámec našeho rozpočtu. Jsme moc rádi, že se povedlo zařadit ho do toho plánu Vltavské cyklostezky a zastřešil jej kraj,“ uvedl Kubík. Starosta Vyššího Brodu Jindřich Hanzlíček navíc upozornil, že nová cyklostezka výrazně zvýší bezpečnost provozu. „První myšlenka o spojení Lipenska a Vyšebrodska přišla už před deseti, dvanácti lety. Cílem bylo, aby turisté, kteří jezdí po téhle frekventované silnici, mohli konečně jezdit bezpečně. Báli jsme se hlavně o děti,“ uvedl Hanzlíček.

Bezpečnost provozu byla klíčová i při výstavbě. „Víme, že jihočeské cyklostezky jsou neobyčejně vytížené značnou část roku, i proto jsme si velmi hlídali kvalitu a bezpečnost finálního povrchu,“ uvedl oblastní manažer Skanska ze závodu inženýrské stavitelství Čechy Radim Procházka.

Ojedinělým prvenstvím se může projekt pochlubit i z hlediska čerpání dotací. „Jde o první projekt cyklostezek, kde je příjemcem Jihočeský kraj. Až doposud je tu totiž stavěly jen obce. Bude-li se ve výstavbě konceptu Vltavské cyklostezky pokračovat se stejným úspěchem, a samozřejmě s podporou IROP, časem se na kole dostaneme od pramenů Vltavy až k jejímu soutoku s Labem,“ uvedl Petr Bouška, ředitel jihočeské pobočky Centra pro regionální rozvoj, které projekty IROP zastřešuje. Pro zajímavost dodal, že s pomocí evropských peněz bylo v Jihočeském kraji v posledních letech vybudováno 28 km cyklostezek.

Nově otevřená část Vltavské cyklostezky v úseku Loučovice-Vyšší Brod navazuje na 1,2 km dlouhý úsek mezi železničními zastávkami Lipno nad Vltavou a Loučovice, který byl dokončen loni.

Český Krumlov přidává do rozpočtu na rok 2024 peníze na opravy i investice

Českokrumlovští zastupitelé schválili rozpočet na rok 2024, který počítá s celkovými příjmy 554,3 milionů korun a výdaji 598,5 milionů. Schodek bude tradičně pokryt z uspořených prostředků minulých let, protože příjmy v roce 2023 jsou o něco lepší proti očekávání, navíc nebyly dočerpány všechny plánované výdaje.

Rozpočet je základním nástrojem pro zajištění hospodaření a fungování města ve všech jeho oblastech. V posledních letech jeho tvorbu vždy ovlivnil nějaký nestandardní efekt, u rozpočtů na roky 2021 a 2022 to byla pandemie covidu, s čímž souvisel propad příjmů zejména z turismu, rok 2023 pak zejména výrazný růst cen energií.

„Při sestavení rozpočtu pro rok 2024 jsme museli zohlednit dlouhodobou a stále ještě vysokou inflaci, tedy růst cen materiálů, služeb nebo stavebních prací. Zároveň byl jako vždy uplatněn princip opatrnosti, kterého se město u svého rozpočtového hospodaření dlouhodobě drží. Nakonec se opět podařilo sestavit takový rozpočet, který dokáže pokrýt všechny základní činnosti a povinnosti města a zároveň směřuje velkou část prostředků do oprav a investic městského majetku,“ říká starosta Alexandr Nogrády.

Příjmy

Rozpočtové příjmy pro rok 2024 byly navrženy zejména v návaznosti na jejich skutečný vývoj v roce 2023 a například ty daňové také s ohledem na predikce důležitých institucí jako Ministerstvo financí ČR nebo Svaz měst a obcí ČR. Právě prostředky z takzvaného rozpočtového určení daní jsou nejdůležitější příjmovou kapitolou rozpočtů měst a obcí obecně, když odhad odboru financí pro Český Krumlov na rok 2024 je 287 milionů korun. V Parlamentu ČR byl schválen tzv. konsolidační balíček, který by příjmy města ze sdílených daní měl ovlivnit pravděpodobně jen v rámci jejich struktury (automaticky se zvyšuje sazba daně z nemovitosti, podíl města na jiných daních se naopak snižuje), nikoliv ovšem jejich celkovou odhadovanou sumu.

„Hodnota 287 milionů zhruba odpovídá skutečnému příjmu z daní v roce 2023, nicméně ze zkušeností v předchozích letech by se dalo dovodit, že výsledek v roce 2024 bude zase o něco lepší než rozpočtovaná částka,“ uvádí Jan Štaberňák, vedoucí Odboru financí.

Mezi tzv. daňové příjmy patří i ty z místních poplatků, například za komunální odpad, za psa či z pobytu. „Pro občany města i podnikatele je asi nejdůležitější zprávou, že sazby poplatků se nezvyšují a zůstávají stejné jako v roce 2023. Příjem z nich do městského rozpočtu je tedy odhadován v podobné výši jako loni a rozsahem jsou zhruba o jeden řád nižší než příjmy ze sdílených daní,“ dodává Jan Štaberňák.

Důležitou položkou příjmové kapitoly rozpočtu jsou příjmy z pronájmu městského majetku, tj. hlavně pronájmy nebytových prostor, parkovišť nebo zahrádek, samostatnou kapitolou je pak pronájem vodohospodářského majetku. Další příjmy pak město získá z přijatých dotací nebo prodeje majetku, poslední roky je pak díky vysokým úrokovým sazbám významný i příjem z úroků finančních prostředků na účtech města, když jen v roce 2023 z nich městský rozpočet získal přes 7 milionů, pro rok 2024 je pak plánováno 5 milionů. Obecně se příjmy města ve schválených rozpočtech, po očištění o mimořádné vlivy jako předplacené nájemné či jednorázové velké prodeje majetku, postupně meziročně zvyšují; pro rok 2024 je návrh o zhruba 90 milionů Kč vyšší než částka v rozpočtu 2023. Skutečný vývoj však bude opět podstatně ovlivněn vývojem celého českého hospodářství, a to zejména u hlavní příjmové položky ze sdílených daní.

Výdaje

Ruku v ruce se zvyšujícími se příjmy ovšem jdou i rostoucí výdaje. Výdajová část rozpočtu tak představuje částku ve výši 598,5 milionů korun, což je o 57 milionů více než ve schváleném rozpočtu na rok 2023. Z celkové sumy pak zhruba tři čtvrtiny představují běžné výdaje a jednu čtvrtinu ty kapitálové, tedy investice.

Běžné, nebo také provozní, výdaje jsou navrženy ve výši 473,4 milionů korun. „Svou povahou se jedná většinou o výdaje opakované a nutné pro zajištění standardního fungování města i úřadu, jedná se například o odpadové hospodářství, péči o zeleň, opravy a údržbu komunikací a dalšího městského majetku, provoz MHD, zajištění fungování zřízených (školky, školy, knihovna nebo Kláštery ČK) a založených (obecně prospěšné společnosti, např. Sociální služby SOVY, Městské divadlo) organizací, městské policie nebo prostředky na chod městského úřadu a spoustu dalších činností,“ vysvětluje Jan Štaberňák.

Běžný rozpočet na rok 2023 nejvíc ovlivnilo zvýšení cen energií, což přineslo požadavek na výrazné navýšení příslušných položek. Další takový vývoj se naštěstí pro rok 2024 již nečeká, a tak je meziroční růst běžných výdajů nižší než mezi roky 2022 a 2023. Zohledněn byl ovšem stále trvající růst cen okolo 10 %, kdy inflační očekávání celkem přesně kopíruje nárůst u výdajových položek jako odpadové hospodářství, údržba zeleně či provoz MHD. Pro představu: například právě u zmíněných odpadů jsou pro rok 2024 rozpočtovány celkové náklady města ve výši 31,5 milionu korun, v roce 2023 to bylo necelých 28 milionů, pro silniční hospodářství, kam patří zimní údržba nebo čistění ulic, je připraveno 8,7 milionů oproti letošním 6,7 milionům, a třeba na údržbu zeleně jde 6,4 milionů korun, v roce 2023 to bylo o 400 tisíc méně.

Velký důraz klade město na opravy svého majetku: na ty je určeno v rozpočtu pro rok 2024 přes 43 milionů, z nichž na opravy komunikací půjde 19 milionů (meziročně o 7 milionů více), dále je třeba 3,6 milionů určeno na opravy veřejného osvětlení nebo 2,5 milionů na opěrné zdi.

Rozpočet nezapomíná ani na podporu místních sportovních, kulturních nebo sociálních spolků a organizací prostřednictvím sedmi oblastí Programu podpory města. Naopak ji ještě navyšuje na téměř 10 milionů korun, například do sportování krumlovských dětí a mládeže tak půjde o milion více než letos (celkem 6,4 milionů), do kultury pak o 120 tisíc více (celkem 1,3 milionu). Zůstává tak prioritou města, aby krumlovské spolky i v této době neustále se zvyšujících nákladů zachovaly v co největší míře rozsah svých činností a aktivit. Významné prostředky v podobě tzv. individuálních dotací jsou také určeny na již dlouhodobě podporované akce nebo subjekty jako společnost ICOS, Egon Schiele Art Centrum, Jihočeské centrum pro zdravotně postižené nebo Festival Krumlov či kino Luna.

125 milionů na investice

Kapitálové výdaje tvoří přibližně čtvrtinu celkových výdajů schváleného rozpočtu. Jedná se o 125 milionů určených na investiční akce, v porovnání s letošním rokem je to částka o téměř 20 milionů vyšší.

„Mezi největší položky kapitálového rozpočtu patří výdaje na vodohospodářskou infrastrukturu (20 milionů), rekonstrukce Lazebnického mostu (21,5 milionů Kč) a mostu Dr. E. Beneše (pro rok 2024 vyčleněno 5 milionů), výměna oken v Městském divadle (8 milionů), parkoviště na sídlišti Mír (12 milionů) nebo pořízení další části sbírky dětských ilustrací (6,5 milionů),“ říká starosta.

Významné prostředky půjdou také do krumlovských škol a školek, jde třeba o počítačovou učebnu v ZŠ Linecká (2,4 milionů), konvektomat v ZŠ Za Nádražím (1 milion), rekonstrukce kotelny na MŠ Tavírna (1,6 milionů) nebo fotovoltaické elektrárny za celkem 5 milionů. Navíc byly v rozpočtu opět vytvořeny i investiční rezervní položky v celkové výši 19 milionů korun, které jsou určeny k dalšímu využití v průběhu roku.

Významná část rozpočtovaných prostředků je vyčleněna také na splátky jistiny (21,8 milionů) a úroky (2,1 milionů) dlouhodobých úvěrů, ten největší ve výši 210 milionů Kč byl čerpán v roce 2020 na koupi čistírny odpadních vod, v roce 2021 pak byl čerpán další úvěr, tentokrát na realizaci některých investičních akcí.

„Úrokové sazby obou zmíněných úvěrů jsou okolo jednoho procenta, v dnešní době by náklady na jejich obsluhu byly několikanásobně vyšší. Pro porovnání, celkové úroky z úvěrů pro rok 2024 jsou rozpočtovány ve výši 2,1 milionů, naopak kladné úroky z prostředků města odhadujeme na 5 milionů,“ doplňuje vedoucí Jan Štaberňák.