Den: 10. 7. 2025

Úzkokolejka, jeden z nejvýznamnějších turistických symbolů regionu, má před sebou novou kapitolu. V pondělí 7. července se v zasedací místnosti jindřichohradeckého městského úřadu uskutečnilo klíčové jednání Sdružení měst a obcí Úzkokolejka, jehož se zúčastnil i provozovatel mezinárodní dopravy Gepard Express Albert Fikáček, který podal v insolvenčním řízení nejvyšší nabídku na odkup Jindřichohradeckých místních drah. Výsledky jednání přinesly dobrou zprávu: úzkokolejka bude jezdit dál.

Jednání Sdružení měst a obcí Úzkokolejka ukázalo, že chuť k zachování a rozvoji této historické dráhy existuje. „Budeme rádi za jakoukoliv spolupráci jednotlivých obcí na trati. Pokud některá obec nebude chtít spolupracovat, neznamená to, že úzkokolejka nebude jezdit – pojede i tak,“ řekl Albert Fikáček.

Stále je potřeba udělat mnoho práce, než budou moci vlaky znovu vyjet. Na druhou stranu je nutné podotknout, že už během příprav nerealizované reorganizace byly podniknuty kroky, které obnovu provozu na trati usnadňují. „Aktuálně je mimo jiné nutné vyměnit některé pražce, vysekat přejezdy a mnoho dalšího, aby první soupravy mohly vyjet co nejdříve. Prioritou je zatím trať z Jindřichova Hradce do Kamenice nad Lipou,“ uvedl Fikáček.

Na trať se vrátí původní lokomotivy TU a vagony pro pasažéry Balm. Počítá se také s vagony na převoz jízdních kol. Zároveň probíhá vyřizování majetkových a nájemních vztahů.

„Za svazek mohu říci, že jsme velmi rádi, že se našel někdo, kdo se kolejí ujal a má zájem je zprovoznit. Věříme, že se úzkokolejka znovu stane atraktivní součástí našeho regionu,“ řekl předseda Sdružení měst a obcí Úzkokolejka Michal Kozár.

Budoucnost úzkokolejky je tedy opět na kolejích. O tom, jak rychle a v jaké podobě se na trať vrátí život, rozhodnou příští týdny a měsíce.

Ve středu 9. července se ve Strakonicích konalo slavnostní otevření nového psího hřiště, které vzniklo v lokalitě za areálem čistírny odpadních vod. Od 14 hodin zde probíhal oficiální program, který přilákal desítky milovníků čtyřnohých mazlíčků. Nechyběli majitelé psů, zástupci města ani odborníci na kynologii. Město získalo na realizaci hřiště dotaci od společnosti Purina, výstavba přišla na 254 100 korun včetně DPH.

Hřiště bylo navrženo jako volně přístupný prostor pro všechny pejskaře, kteří chtějí svému mazlíčkovi dopřát více pohybu, zábavy i výcviku. Na místě je k dispozici devět herních a tréninkových prvků z odolného akátového dřeva, které slouží jak k rozvoji fyzické kondice psa, tak k posílení vztahu mezi psem a páníčkem. Lokalita byla zvolena s ohledem na přístupnost – návštěvníci se na hřiště pohodlně dostanou pěšky i autem.

Slavnostního aktu se zúčastnil i dvojnásobný mistr a zkušený trenér psů Adam Holeksa, který byl jedním i z iniciátorů vzniku psího hřiště. Předvedl ukázky výcviku a ochotně odpovídal na dotazy návštěvníků. Jeho přítomnost potěšila nejen psí nadšence, ale také přispěla k odborné atmosféře celé akce.

Město Strakonice touto novinkou rozšířilo nabídku volnočasových aktivit pro chovatele psů a vyjádřilo podporu odpovědnému přístupu ke zvířatům. Hřiště je od 22. května otevřeno veřejnosti, ale nyní bylo oficiálně uvedeno do provozu se vší parádou. Návštěvníci si odpoledne pochvalovali a shodli se, že podobný prostor ve městě dlouho chyběl.

V ulici 5. května město Milevsko před více než dvaceti lety postavilo druhý dům s pečovatelskou službou. První pečovatelský dům se 76 byty vyrostl už v 90. letech na sídlišti v Libušině ulici. Teď se město rozhodlo postupně DPS v ulici 5. května přeměnit v domov důchodců.

Ředitelka Sociálních služeb města Milevska Marie Jarošová říká, že to je nezbytné. Přibývá klientů, kteří potřebují pobytovou službu v lůžkovém zařízení. Vypršela už také udržitelnost dotace, s níž se v ulici 5. května budoval dům s pečovatelskou službou. Změně tedy nic nebrání a její potřeba je velká.

Mezi staršími obyvateli města ale vzbudil neklid článek v městském zpravodaji, kde se uvádí, že byty v prvním poschodí DPS v ulici 5. května už se nebudou pronajímat k trvalému bydlení. Při uvolnění takového bytu se zřídí jedno či dvoulůžkový pokoj domova pro seniory, tak jako už se změnil charakter bytů v přízemí. Ty i s lůžkovou částí v nové nástavbě rozšířily kapacitu seniorského domova.

Ze 17 lůžek je 94. Stále málo

„Původně vznikl domov pro seniory v roce 2002 v sousední bývalé budově finančního úřadu a měl 17 lůžek. Jenže zájem o pobytovou službu stále stoupá, různými úpravami jsme se v tomto objektu dostali až na kapacitu 25 lůžek. Je tam devět jednolůžkových a osm dvoulůžkových pokojů. I to už ale delší dobu nepostačuje, proto se nad domem s pečovatelskou službou budovala nástavba, kde vzniklo šest jednolůžkových a čtrnáct dvoulůžkových pokojů pro rozšíření kapacity seniorského domova. Pobytovou službu jsme už rozšířili i do přízemí a stále to nestačí. To vedlo k rozhodnutí rady města, že do objektu v ulici 5. května 1510 už se nebudou přijímat žádosti o byt v domě s pečovatelskou službou. Stávající nájemce bytů odtud samozřejmě nebudeme nikam stěhovat. Budeme lůžkové pokoje zřizovat z uvolněných bytů postupně, takže to může trvat dvacet i více let, než bude z celé budovy pouze domov pro seniory,“ říká ředitelka Jarošová. Momentálně má domov důchodců 94 lůžek, výhledově by jich mohlo být až 115.

Počet žádostí o umístění v domově pro seniory je podle ředitelky velmi ošidné číslo. Seznam by byl dlouhý, protože si lidé podávají žádosti s velmi dlouhým předstihem a pak nástup odkládají. „Aktuálně víme zhruba o deseti lidech, kteří by potřebovali umístění do dvou měsíců. Pobývají třeba v nemocnici a nemohou už se po návratu o sebe sami starat a nemůže to zajistit ani rodina,“ popisuje Marie Jarošová, proč by město potřebovalo další lůžka. Lidé se obecně dožívají stále vyššího věku, kdy už péči potřebují. Tím roste potřeba dalších a dalších pobytových zařízení.

Žádost je třeba aktualizovat

Ti, kdo mají na sociálním odboru města podánu žádost o byt v DPS v ulici 5. května, vyzval městský úřad, aby přišli dokument aktualizovat a sdělit, zda jsou ochotni akceptovat byt v DPS v Libušině ulici. Tam je 76 bytů a město jejich charakter měnit neplánuje. V ulici 5. května už byty s pečovatelskou službou pronajímat nebude.

Podanou žádost lze aktualizovat i v elektronické podobě na webových stránkách města Milevska www.milevsko-mesto.cz ve složce Sociální oblast – Domy s pečovatelskou službou – Přidělování bytů.

Proč toto rozhodnutí vzbudilo mezi staršími obyvateli Milevska nelibost? „Myslím, že mnozí lidé preferovali DPS v ulici 5. května proto, že tu je nepřetržitá přítomnost pečovatelské služby, zatímco v Libušině ulici slouží pečovatelky ve všední dny od 6.30 do 20 hodin a o víkendech od 6.30 do 12 a od 16 do 19 hodin. Zajištění 24 hodinové pečovatelské služby je personálně náročné, ale dospěli jsme k němu, protože někteří nájemci bytů už se stali plně ležícími klienty, takže pečovatelky chodí k nim do bytů například polohovat lůžka a poskytovat i další služby,“ říká Marie Jarošová. Podle pravidel registrované sociální služby to tak ale nemá být.

Personál nechybí

Milevskou zvláštností je, že Sociální služby nemají problém s nedostatkem personálu, ačkoliv celorepublikově zdravotní sestry a pracovníci sociálních služeb v obdobných zařízeních scházejí. „Zdravotních sestřiček máme patnáct, hlásí se nám i další kvalifikované sestry. Nedostatek nepociťujeme ani u sociálních služeb. Tam stačí základní vzdělání a doplnění kvalifikace v odborném kurzu,“ zmínila ředitelka.

V domově pro seniory je nepřetržitý provoz, slouží se dvanáctihodinové směny od 7 do 19 a od 19 do 7 hodin. Přesto je zájem o místa značný, jelikož práce pro ženy je v milevském regionu obecně nedostatek.

Tvrz a panský dům v Mladějovicích, které byly dlouhá léta ve zdevastovaném stavu, se po patnácti letech trpělivé a pečlivé práce soukromých vlastníků proměnily v kulturní centrum s historickou duší. Lucie a Bernard Durychovi obnovili konstrukce, sgrafita, vitráže i krovy, do interiérů vrátili dobové prvky a celý areál propojili s kulturním životem. Dnes tu jsou ateliéry, prostory pro umělce a konají se zde výstavy či plenéry. Právě tento projekt získal první místo v nově vyhlášené soutěži „Nejlépe opravená kulturní památka Jihočeského kraje“.

Soutěž vyhlásil letos Jihočeský kraj, aby ocenil kvalitní přístup k obnově památek a povzbudil další vlastníky k péči o kulturní dědictví. Odborná komise vybírala z 13 nominovaných projektů, které byly rozděleny do dvou kategorií – stavební obnova kulturní památky a restaurování. Rada kraje následně rozdělila mezi výherce částku 350 000 korun.

„Hlavním kritériem hodnocení byla vysoká kvalita provedení obnovy a šetrný přístup vlastníků k památce. Na jednotlivých projektech je vidět, že oceněné realizace mají citlivý přístup ke kulturnímu dědictví a při obnově byla využívána tradiční řemesla a technologie. Důležitý je i přínos pro komunitní a kulturní život místa,“ uvedla náměstkyně hejtmana pro oblast kultury Lucie Kozlová.

„Viděli jsme příklady, kde se potkává hluboká úcta k památce s odvahou ji znovu zapojit do života dnešní společnosti. Soutěž slouží jako důležitý motivační nástroj – ukazuje, že i malé obce nebo soukromí vlastníci dokáží velké věci. Starost a péče o památky má smysl a Jihočeský kraj v soutěži plánuje pokračovat i v dalších letech,“ dodala Kozlová.

Slavnostní předání ocenění proběhne 15. srpna 2025 v obci Čestice během krajského finále soutěže Vesnice roku Jihočeského kraje.

Oceněné projekty

Kategorie: Stavební obnova kulturní památky

• 1. místo – Tvrz a panský dům čp. 80 a 1, Mladějovice
  Bernard a Lucie Durychovi obnovili téměř zaniklý areál dvou historických budov a proměnili ho v kulturní prostor s komunitním využitím. Odměna: 100 000 Kč.
• 2. místo – Gloriet v zahradě zámku v Němčicích u Volyně
  Lukáš Dlauhoweský provedl kompletní rekonstrukci glorietu ze 17. století, který byl zachován pouze jako torzo. Obnovil jak historické konstrukce, tak původní tvarosloví památky. Odměna: 70 000 Kč.
• 3. místo – Dům čp. 149 na Velkém náměstí ve Strakonicích
  Firma STET s.r.o. zrekonstruovala reprezentativní dvojdům s bohatou ornamentikou a jedinečným architektonickým řešením. Odměna: 30 000 Kč.

Kategorie: Restaurování kulturní památky

• 1. místo – Kaple Andělů Strážných ve Volyni
  Město Volyně obnovilo nástěnné malby kaple z 19. století, které byly znečištěné a poškozené. Dnes kaple znovu září. Odměna: 80 000 Kč.
• 2. místo – Sochy sv. Pavla a sv. Ondřeje, Chlum u Třeboně
  Barokní plastiky prošly restaurováním, které zahrnovalo sejmutí přemaleb, doplnění konstrukcí i zlacení. Odměna: 40 000 Kč.

3. místo – Socha sv. Jana Nepomuckého, Bechyně – Zářečí
Město Bechyně nechalo zrestaurovat sochu připisovanou okruhu Matyáše Bernarda Brauna. Odměna: 30 000 Kč.