Autor: zpravodajská redakce

Jihočeské město se zaměřilo na prostor po společnosti Jitona. Nově tu vznikne několik domů i zázemí pro obchody a restaurace.

Architektonické studio A8000 se chystá na obnovu potoka. Ne, že by se snad z předních českých architektů stali vodohospodáři. Kolem staronového vodního toku v Českém Krumlově by ale měla zároveň vyrůst nová městská čtvrť. A to v areálu bývalé nábytkářské firmy Jitona mezi sídlišti Za Nádražím a Mír.

Průmyslový areál chátral dlouhých třicet let. Zbytky někdejší továrny se už postupně zlikvidovaly. K zemi šly budovy, komín i parovodní potrubí. Místo toho tady vyroste víc než šedesátka apartmánů a 131 bytů všech velikostí, tedy od jedné místnosti s kuchyňským koutem až po pět. Součástí budou také obchody restaurace a kanceláře.

To vše ve vertikálním provedení od studia A8000, které je na jihu doma. „Hlavním architektonickým prvkem navrhovaných budov je jejich vertikální rozčlenění, což odpovídá i vertikálnímu charakteru celého města. Okrová barevnost a cihelné obkladové materiály korespondují s krumlovskou barevnou škálou a jsou připomínkou industriálního charakteru lokality,“ popisuje architektka Daniela Týfová z A8000.

Až na výjimky mají všechny bytové jednotky soukromý venkovní prostor v podobě terasy, lodžie nebo balkonu. Ty jsou v některých budovách tvořeny kaskádovitě a připomínají visuté zahrady. Projekt počítá také s garážemi a venkovním parkovacím stáním.

Investor SVV real do projektu s názvem Krumlovský Vltavín dá odhadem tři čtvrtě miliardy korun. Nejvyšším objektem bude šestipatrový apartmánový dům s vysunutými boxy a šikminami. Ten by měl být hotový jako první a noví majitelé by se mohli nastěhovat během příštího roku. Nejvyšší dům má kromě jiného také chránit zbývající stavení od hluku.

Další domy budou mít plochou a také zelenou střechu. Dohromady by menších budov mělo být jedenáct. „Zejména západní fasády domů nad potokem jsou protkány ustupujícími lodžiemi v nižších podlažích a terasami v horních podlažích. Objekty jsou díky tomu na první pohled živé a jasně čitelné, ačkoli si drží základní jednoduchou a geometrickou pravidelnost a řád,“ popisuje ateliér.

Součástí projektu je také zmíněná obnova potoka. Ten byl během provozu Jitony zatrubněný. Architekti chtějí obnovit původní koryto a potok nechat co nejvíc přístupný veřejnosti. „Na této pro Krumlov typické morfologii budov vyrůstajících kolem vodního toku jsme založili celý koncept,“ uvedl před dvěma lety na jednání českokrumlovského zastupitelstva architekt Martin Krupauer.

Projekt počítá i s využitím zeleného svahu v blízkosti budoucí zástavby, který by měl fungovat jako park. Místo by mohlo sloužit pro rekreaci obyvatel nových domů, ale i současných sídlišť. Kolem potoka by také měla vést alej.

Zdroj a celý text: cc.cz

Veselí nad Lužnicí bude mít novou lávku přes řeku Lužnici. Její podobu navrhli architekti ze společnosti Aoc architekti. Návrh nyní město probere s veřejností a zastupiteli a na základě těchto jednání bude dopracována studie a celá projektová dokumentace. To potrvá ještě minimálně rok. Cena projektu se pohybuje kolem 12,5 milionu korun. Město se na výstavbu pokusí získat dotaci.

Vítězný návrh na lávku přes řeknu Lužnici ve Veselí nad Lužnicí připravili odborníci ze společnosti Aoc architekti. Jejich práci doporučila hodnotící komise ve vyzvané architektonické soutěži. „Řešení je velmi originální. Tak jak jsme očekávali, budí velkou veřejnou diskuzi, stejně tak jako každý nový most v našem městě,“ okomentoval starosta města Vít Rada (Sport pro město).

Po zveřejnění návrhu se totiž na sociálních sítích objevily pozitivní, ale i negativní názory na novou podobu lávky. „Plná plochá brání ve výhledu, nevhodné. Doufám, že se takto nebude realizovat,“ napsal například Radek V. Podobného názoru byl i Jan J. „Střední nosník zbytečně masivní, především opticky, bránící rozhledu jak z lávky tak i po břehu řeky. Jakoby zajímavý průhled oválem nikdo nikdy neuvidí, pokud nepojede po řece na lodi se štaflemi,“ napsal. Podle architektů ale lávka spíše rámuje výhled, než že by mu bránila.

Veřejné projednání s obyvateli

Město požadovalo v návrhu bezbariérový přístup k poště a také zachovat současný počet parkovacích míst. Zároveň chtělo lávku s dlouhou životností, která bude nejen pro pěší, ale i pro cyklisty. Na samotnou realizaci si ale budou muset obyvatelé Veselí ještě počkat. „Zatím se jedná o návrh řešení k diskuzi. Projektování bude trvat minimálně rok a poté se budeme snažit získat pro výstavbu nějakou dotaci. Velikost řešeného prostoru a lávka odpovídá realizačním cenám 12,5 milionu korun,” dodal Rada.

Vybraný návrh bude nyní projednán se zastupiteli, ale také s veřejností. Ta bude moct své poznámky prodiskutovat s autorem návrhu a městským architektem během veřejné prezentace, která proběhne v úterý 3. května od 17 hodin ve víceúčelovém sále Kulturního domu. „Výsledky projednání budou vyhodnoceny a na jejich základě bude studie a celá projektová dokumentace dopracována,“ uzavřel starosta Rada.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

V Písku začaly vznikat sochy ze stejnojmenného materiálu. Lidé si celý proces mohou prohlédnout na náplavce u Kamenného mostu v centru města. Na vytvoření soch bude potřeba celkem 60 tun písku. Vernisáž je naplánována na pátek 13. května.

Na náplavku u Kamenného mostu dnes technika přivezla 30 tun speciálního písku. Ten bylo nutné hned umístit do pyramid zpevněných dřevěným bedněným. Poté se pustí do práce sochaři. „Až je dostatečně naplní, začnou bednění postupně odebírat, aby mohli od shora dolů originální díla vyřezávat. Na vytvoření pěti obřích soch spotřebují celkem 60 tun písku,“ uvedla v tiskové zprávě mluvčí města Petra Měšťanová.

Práce na jedné soše zabere pět dní. Všechna díla mají být hotová do druhého květnového týdne a vernisáž se koná 13. května v pátek.

Letos se téma zaměřilo na partnerská města, která sochy připomenou. Partnerství se třemi z nich letos slaví půlkulaté nebo kulaté výročí. „Sochy ukážou architekturu a znaky vybraných partnerských měst, ale také postavy či další atributy typické pro dané místo. Sochaři slibují, že na zadních stranách soch bude překvapení,“ dodala mluvčí. Partnerská města má Písek na Slovensku či v Německu a dalších zemích.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

 

Dne 23. dubna 2022 se na II. nádvoří českokrumlovského zámku uskutečnil slavnostní nástup válečných veteránů při příležitosti 30. výročí vyslání prvních jednotek z Výcvikové základny mírových sil OSN ve Vyšném v Českém Krumlově. V letošním roce se kromě účastníků misí OSN – UNPROFOR účastnili také bývalí vojáci misí NATO – např. IFOR a SFOR. Na akci byli jako čestní hosté přítomni například zástupci města Český Krumlov Mgr. Dalibor Carda a Vojtěch Němec, DBA, brig. gen. Ing. Vladimír Trněný, brig. gen. Ing. Karel Blahna, poslanci Parlamentu ČR pan Ing. Jan Kubík a paní poslankyně Mgr. Ing. Pavla Pivoňka Vaňková, pplk. Ing. Milan Čajdík a mnoho dalších. Setkání dále pokračovalo v prostorách rekreačního střediska Olšina.

Měl jsem tu čest být na čestné tribuně se všemi výše jmenovanými jako zástupce organizace Lazarus Union a mohl jsem válečné veterány pozdravit, jelikož se mezi nimi nachází také mnoho členů této mezinárodní organizace. Mile mě potěšila přátelská atmosféra, ve které se setkání odehrávalo, bylo vidět, že mezi bývalými vojáky českokrumlovské posádky vzniklo mnoho přátelských vazeb, které přetrvávají desetiletí.

Válečným veteránům jsem nabídl pomocnou ruku při vybudování komunitního centra pro válečné veterány v Českých Budějovicích. Projekt centra byl aktuálně zařazen do projektů z participativního rozpočtu města Českých Budějovic a v říjnu budou o těchto projektech rozhodovat občané Č. Budějovic. Pokud budeme úspěšní, veteráni získají pro svou činnost 2 000 000 Kč.

https://probudejce.cz/galerie-projektu/Or5BxQDcvvhhvMU

Také byla zahájena sbírka pro menší klubovnu válečných veteránů v Českém Krumlově.

https://www.hithit.com/cs/project/10973/prispejme-na-klubovnu-pro-valecne-veterany-v-ceskem-krumlove

Připadá mi, že by bylo příznačné v tomto jubilejním roce 30. výročí zahájení misí UNPROFOR veteránům z této ojedinělé (jediné) základny OSN v České republice vybudovat místo setkávání, které by do budoucna mohlo sloužit i jako malé muzeum této základny a centrum vzdělávání a osvětové činnosti. Takové místo v jižních Čechách dlouhodobě chybí, přestože se zde nachází jedna z nejpočetnějších komunit válečných veteránů v republice (asi 200 osob).

Jiří Kopal

Ředitelství silnic a dálnic získalo povolení na stavbu obchvatu Lišova a Štěpánovic. Nyní bude ŘSD hledat zhotovitele téměř deset kilometrů dlouhého úseku. Ještě letos by měla stavba začít, hotovo má být v roce 2024.

„V pátek 22. dubna 2022 vydal Krajský úřad Jihočeského kraje stavební povolení na stavbu „I/34 Lišov – Vranín“. V současné chvíli běží lhůta pro podání nabídek do výběrového řízení na zhotovitele stavby. Termín pro podání nabídek do výběrovém řízení je pak stanoven na 25. května 2022,“ informovalo dnes ráno na svém Twitteru Ředitelství silnic a dálnic.

Uleví se tak zejména obyvatelům Lišova a Štěpánovic, ale i řidičům, kteří tímto úsekem cestovali. Trasa mezi oběma obcemi je totiž velice často dějištěm dopravních nehod, a to kvůli nevhodnému směrovému a výškovému vedení silnice.

Stavba úseku by měla začít ještě letos, uvést do provozu ji chce ŘSD v roce 2024. Obchvat bude necelých deset kilometrů dlouhý a povedou na něm tři mosty nad silnicí I/34. Předpokládaná cena je zhruba 1,3 miliardy korun.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

V těchto dnech právě finišují stavební práce na nové cyklostezce z Boršova nad Vltavou do Plané u Českých Budějovic. Cyklisté se díky tomuto úseku, který se má v budoucnu stát součástí takzvané Vltavské cyklostezky, dostanou bez přerušení z Boršova až do Purkarce u Hluboké nad Vltavou. Veřejnosti se otevře v půlce května.

Před téměř osmi lety jel boršovský starosta Jan Zeman na cyklistickou vyjíždku s Tomášem Pintérem, současným starostou Plané. Po zmrzlém potvrchu se dostali k řece a pokračovali po jejím levém břehu směrem k Českým Budějovicím. Oba se tehdy shodli na tom, že by bylo dobré, kdyby přesně v těch místech mohla v budoucnu vést cyklostezka.

„Samozřejmě se to neobešlo bez problémů, klíčové bylo jednání se životním prostředím o tom, zdali finální trasa může vést u vody, či ji budeme muset vyprojektovat v jiných místech. Nakonec se cyklostezka projektovala celkem třikrát. Nejdříve nám na životním prostředí sdělili, že přímo u vody být nesmí. Celý projekt jsme tak přepracovali a vedli trasu jinudy. Nicméně úřad poté své stanovisko přehodnotil a my jsme se nakonec mohli vrátit k naší původní trase, která vede těsně podél řeky, což je bezesporu ta nejlepší varianta,“ popisuje starosta Boršova nad Vltavou Jan Zeman. Stezka měří 4,1 kilometru a vede přes katastry třech obcí – Boršova, Homolí a Plané. Celkové náklady na její výstavbu se vyšplhaly na necelých 30 milionů korun. O částku se všechny tři obce dělí rovným dílem, každá zaplatí jednu třetinu.

Nerezová metráž nebo pomník Jiřího Moutvičky

Součástí nové cyklostezky jsou i různé nadstavbové prvky. Jedná se především o speciální metráž, která lidem poslouží k přesnému určení ujeté vzdálenosti. „Je to originální především v tom, že přímo v asfaltovém povrchu jsou zalité nerezové plechy, na nichž jsou vyryté údaje se vzdáleností. První kilometr bude značený po sto metrech, poté budou úseky vyznačené po pěti stech metrech. Využijí to například běžci, kteří zde budou chtít běhat přesné úseky,“ přibližuje Zeman.

Kromě toho bude u stezky stát také pomník připomínající významného českého letce Jiřího Moutvičku, který se zde v roce 1992 zřítil se svým letadlem Mig-21 MF. „Všechny tři obce v okolí mají cosi společného s letadly. V Plané se nachází letiště, v Homolích se za války montovala německá letadla messerschmitt 262. A u nás v Boršově zase letadla padala,“ zmiňujě Zeman. Kromě zmiňované tragické havárie právě nad Boršovem sestřelili němečtí vojáci těsně před koncem druhé světové války amerického Mustanga s pilotem Reymondem Reuterem. Událost dnes v místě dopadu letadla připomíná pietní pomník. Podél stezky navíc plánují vysázet přibližně čtyři stovky stromů. S jejich výsadbou ale vzhledem k současnému suchému počasí počakají zřejmě až na podzim.

Bude součástí Vltavské cyklostezky

Boršovský úsek se v budoucnu má stát součástí takzvané Vltavské cyklostezky. Ta by měla vést od pramenů řeky Vltavy až k jejímu ústí do Labe ve středočeském Mělníku. Samotná jihočeská část bude měřit přibližně dvě stě kilometrů, z toho asi devadesát zbývá nyní dostavět. Ne všude se ale bude jednat o zcela novou cyklostezku. „Ukázalo se, že taková představa je nereálná, zejména z důvody ochrany okolní přírody, ale nedovoluje to ani členitost terénu podél řeky Vltavy nebo nestabilní svahy. Zkrátka to není možné, a proto v některých úsecích povede značení cyklostezky po stávajících komunikacích, které se upraví tak, aby odpovídaly požadavkům pro jízdu na kole,“ vysvětluje Jan Vlášek z Nadace Jihočeské cyklostezky. To se například týká právě úseku z Boršova do Zlaté Koruny, s jehož výstavbou by se mohlo začít do dvou let.

Projekt by se ale v blízké budoucnosti měl pohnout i směrem na sever od Budějovic. Tam je zatím asi nejblíže dalšímu dokončení úsek z Purkarce přes vodní nádrž Hněvkovice směrem do Týna nad Vltavou. Ačkoli je v tuto chvíli jihočeská část Vltavské cyklostezky již zpoloviny hotová, její úplné dokončení je stále ještě běh na velmi dlouhou trať. „Je to samozřejmě i otázka například vypořádání se s majiteli pozemků, přes něž má cyklostezka vést. Stačí, že jeden nebo dva vlastníci budou dělat problémy a projekt to může zabrzdit. Záleží také na tom, jaký tlak bude vyvíjen třeba i ze strany samotného kraje,“ upozorňuje Vlášek.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Písečtí zastupitelé opět řešili budoucnost nového bazénu, který má vzniknout pod lesnickou školou. Jeho cena se zvýšila ve srovnání s dva roky starým odhadem o zhruba 100 milionů korun. Navýšení se schválilo, navrhované referendum dostatečnou podporu nezískalo. Iniciátoři proto budou shánět podpisy.

Na otázky ohledně budoucnosti projektu odpovídala hlavně místostarostka Petra Trambová (Pro Písek). Podle ní zastánci opravy stávajícího bazénu disponují nepřesnými čísly i informacemi.

Iniciátoři referenda si podle ní myslí, že nový bazén přinese vyšší náklady. „Je ale potřeba si uvědomit, že nový bazén bude mít moderní technologie, díky kterým bude možné ušetřit. Navíc budeme brát 90 procent vody z řeky, stávající bazén bere polovinu z vrtů za vysokou cenu. Zároveň chceme tuto investici realizovat, protože poslouží všem skupinám včetně sportovců, důchodců či rodin s dětmi,“ uvedla pro Budějckou Drbnu Petra Trambová.

Zástupci města podle ní objeli několik míst. „My máme nyní o víkendu v bazénu vytížení minimální, zatímco jinde je v tuto dobu plno. Nový projekt přiláká více lidí a vybereme více peněz na vstupném. Důležité číslo je proto provozní ztráta. Náklady možná budou podobné, ale právě provozní ztráta se sníží,“ zdůraznila místostarostka.

Původní odhad investice se dělal v roce 2020. Věc se pak zpozdila kvůli vypsání výběrového řízení a čekání na podmínky dotací ze strany Národní sportovní agentury. Nová předpokládaná částka je téměř 480 milionů korun. Město by chtělo vysoutěžit částku do 450 milionů.

Chceme znát názor lidí, tvrdí zastupitel

Na zastupitelstvu ale zazněly také hlasy ze strany opozice. Hlasovalo se například o návrhu opozičního zastupitele Martina Brože (Piráti) navýšení ceny neschválit, ale to neprošlo. Komentáře se týkaly například již zmíněného referenda. To inicioval mimo jiné zastupitel Marek Anděl (Písek Sobě).

„Poslední referendum k této věci se konalo v roce 2013. My teď chceme po téměř 10 letech znát názor občanů města. Hodně věcí se od té doby změnilo, což platí i pro skladbu obyvatel. Chceme znát jejich názor a zeptat se jich, zda nechtějí modernizovat stávající bazén,“ řekl redakci.

„Zároveň nikdo neřeší, co bude s tím starým. Jak se bude využívat plocha po něm? Vzniknou tak další náklady a dostáváme se na částku zhruba 600 milionů spojenou s tímto novým záměrem,“ dodal s tím, že nesouhlasí ani s umístěním záměru u frekventované silnice. Jelikož návrh referenda neprošel zastupitelstvem, budou muset jeho iniciátoři sbírat podpisy. Potřeba je zhruba 2,5 tisíce lidí.

Město nyní bude vypisovat soutěž na stavební firmu, která by nový bazén pod lesnickou školou vybudovala.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Pád jednoho stromu může způsobit, že k zemi půjdou i další v jeho okolí. Dřevem teď postupují nejrůznější houby, ale pro život v Boubínském pralese to neznamená zkázu. Proces totiž láká nejrůznější druhy hmyzu, který je potravou pro ptáky. Proto je podle ředitele Správy NP Šumava Pavla Hubeného důležité, aby v území zůstalo maximum odumřelých stromů. V rozhovoru pro Budějckou Drbnu vysvětluje, co se děje v území, kde jsou od minulého týdne uzavřené turistické trasy.

V tiskovém prohlášení zaznělo, že kůrovcová kalamita gradovala v roce 2019. Proč došlo k uzavření některých tras nyní?
Je to na základě postupu rozpadu souší. Když strom uschne, zpravidla hned nepadá z toho důvodu, že není tak silně zasažen dřevožijnými houbami, brouky a hnilobnými procesy. Postupem let se však dřevo rozpadá a proto zhruba po třech až čtyřech letech se zvyšuje pravděpodobnost pádu takové souše.

Bylo by možné laikovi popsat, co přesně kůrovcová kalamita v Boubínském pralese způsobila? Co se tam za poslední roky odehrálo?
V případě divokého přírodního lesa bych nepoužíval slovo kalamita. Je to naprosto normální proces, kterým šumavské pralesy procházely opakovaně v hluboké minulosti, o tom máme záznamy z letokruhů stromů i z odborné literatury. V podstatě jde o střídání generací stromů, zejména smrků. Smrk byl v pralese nejhojnější dřevinou, vichřice a kůrovec způsobí odumření velké části smrkové populace, přičemž přežijí jednotlivě velmi staří jedinci a téměř veškerý smrkový podrost. Les se tím prosvětlí a začnou odrůstat nejen smrky, ale i buky a jedle, které byly do té doby utlačovány stínícími smrky.

Co bude následovat?
Během následujících desítek let se vytvoří nová korunová vrstva, v ní budou dočasně dominovat buky a časem, třeba za sto – sto padesát let jimi prorostou smrky a prales se opět stane temným a chladným. Do doby příští vichřice a kůrovcové gradace. Nesmírně důležitou roli v celém procesu hrají právě odumřelé stromy. Tím, jak se začnou rozpadat, se stanou nositeli vysoké druhové rozmanitosti hub a hmyzu, zároveň ležící a rozpadající se kmeny smrků se stávají živnou půdou pro odrůstání další generace smrků.

Je skutečným národním divadlem přírody, říká ředitel

Jak v praxi mohou poškozené stromy ohrozit návštěvníky?
Mohou kdykoli spadnout. Mohou se vyvrátit nebo zlomit v jakémkoli místě, případně může spadnout silná větev. Pád jednoho stromu může odstartovat pád další stromů v okolí. A protože hniloba postupuje pomalu, nelze dostatečně přesně poznat, kdy takový suchý strom spadne. Sám jsem byl několikrát svědkem zřícení souše za úplného bezvětří. Proto jsem sám v takovém lese velmi pozorný a dopředu vyhledávám očima stromy, které mohou být nebezpečné. Pokud kolem nich procházím, sleduji, jestli nezapraskají. A vždy, když provádím návštěvníky kolem Boubínského pralesa, podrobně je instruuji, že i zdánlivě stabilní strom může být nebezpečný a vyzývám je, aby dávali pozor.

Mluvilo se o třech variantách, jak situaci řešit. Považujete tu stávající za nejideálnější?
Předně je třeba připomenout, že rozhodnutí o uzavření některé části lesa z jakéhokoli důvodu, tedy i kvůli nebezpečí pádu souší, je vždy na rozhodnutí vlastníka, respektive správce lesa. V případě Národní přírodní rezervace je to společnost Lesy ČR – Lesní závod Boubín. Když jsme si však podrobněji analyzovali výskyt souší uvnitř původního pralesa i mimo něj, jak to uvádějí sami správci, je jasné, že současné riziko pádu souší je nejvyšší v části modré turistické trasy od Boubínského jezírka po Knížecí cestě v délce cca 1,4 kilometru. V tomto místě jsou řádově stovky souší, které v nadcházejících letech hrozí zřícením. V ostatních částech naučné stezky okolo původního jádra pralesa je počet souší v řádech jednotek maximálně nižších desítek stromů. To jsou počty, které se nijak nevymykají předchozím letům. Různě početné množství souší se v jádru Boubínského pralesa vyskytuje po celou dobu jeho existence a také do jisté míry vždy ohrožovalo návštěvníky na okolní naučné a turistické stezce. Informace varující návštěvníky před pádem stromů byly osazeny Správou Národního parku Šumava na přístupy k pralesu už v roce 2003.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

PÍSEK – Napjatá atmosféra provázela jednání píseckých zastupitelů ve čtvrtek 21. dubna. Ústředním tématem zasedání v kulturním domě byl nový bazén. Odpůrci jeho stavby pod lesnickou školou neprotlačili na program bod, který by podpořil nové referendum. Musejí tak dál sbírat podpisy k petici. Přes hodinu dlouhá debata přinesla emoce, vzájemné osočování i výzvu k rezignaci místostarostky Petry Trambové, která je hlavním tahounem projektu.

Město po zrušení předchozího výběrového řízení a přepočítání nákladů navrhlo zvýšit finanční limit bazénu o 100 milionů na limitní cenu zhruba 480 milionů. To nakonec prošlo o jeden jediný hlas v tajné volbě, kterou prosadila koalice i opozice také nejtěsnější možnou většinou.

I když řada kritiků upozorňuje, že nová cena bazénu je přemrštěná a v nejisté době udělá v městské pokladně pořádný průvan, podle vedení města je na to písecká kasa připravena. I díky úvěrům. Už se ale nahlas mluví o tom, že se bude muset Písek s tak gigantickými investicemi do budoucna dost uskromnit, pokud na stavbu někdy dojde.

Atmosféra se dala krájet

Dusnou atmosféru nastolil hned jeden z prvních debatních příspěvků zastupitele Jiřího Hořánka (ANO). Poznamenal, že neustálé odkládání projektu a problémy s přípravou nového bazénu nejsou dobrou vizitkou. Místostarostce Petře Trambové (Pro Písek) pak naznačil, že by měla zvážit své další působení na radnici a rezignovat, protože dva místostarosty do konce volebního období Písek unese.

Místostarostka výzvu nekomentovala, ale opakovaně reagovala na výhrady kolegů. Řekla například, že kritici stavby nového bazénu a zastánci opravy starého nemají přesné informace a hází nereálnými čísly.

„Dneska do bazénu chodí pár lidí, aby si zaplavali. Do studené vody chodí jen otužilé děti. Proto stavíme nový bazén, aby lidé nemuseli dojíždět jinam. Stavíme to pro lidi, kteří k nám teď z toho důvodu nechodí. Objeli jsme několik bazénů. Nevím, v kolika se byli podívat iniciátoři referenda a kde se ptali na provoz. Například v Jindřichově Hradci v roce 2011 bazén opravili a přistavili dva menší bazény s teplejší vodou a atrakcemi. Provozní ztrátu měli dva roky zpátky asi dva miliony, a ještě platili městu jeden milion korun nájem. V Písku je provozní ztráta 10 milionů korun,” argumentovala Petra Trambová, proč starý bazén už nestačí.

V dlouhé debatě padaly argumenty ze všech různých stran. Promluvili také iniciátoři referenda z řad zastupitelů – Marek Anděl (Písek sobě) a Lukáš Nebes (zastupitelský klub hnutí ANO). Mluvilo se o překvapivých veletočích v názorech jednotlivých politiků i o tom, kdo vlastně chce a nechce slyšet názor občanů. Zastupitel za opoziční Piráty Josef Soumar také narazil na fakt, že bod nového bazénu nechala starostka projednat po skoro třech hodinách zasedání, když se se zdálo, že se schyluje k přestávce.

Jak hlasovali?

Na konci únavného maratonu pak Soumar dodal, že jedna i druhá strana si rozdávají rány. „Domnívám se, že na některé zastupitele byl vyvíjen nepřiměřený tlak. Proto žádám tajné hlasování,” navrhoval. To nakonec prošlo 14 hlasy. Je to minimální stav, který je v 27členném zastupitelstvu potřeba pro přijetí usnesení.

Nejprve se hlasovalo o návrhu Martina Brože (Piráti), který žádal navýšení ceny neschválit. Pro se našlo ale jen 10 hlasů, 14 bylo proti a tři se zdrželi. Deset hlasů bylo i pro neúspěšnou snahu o zařazení referenda na program jednání.

Stejný poměr byl pak pro návrh vedení města o navýšení ceny stavby, jen s opačným výsledkem. Celkem 14 hlasů bylo pro, 10 proti a tři se zdrželi. Návrh byl přijat.

I když je tajné hlasování legitimní varianta, voliči se nedoví, jak jejich volení zástupci jmenovitě rozhodovali. Lze jen spekulovat. Například u prosazování tajné volby, které bylo ještě veřejné, chyběly tři hlasy koaliční ČSSD, i když její politici byli v sále. Tři neutrální a anonymní hlasy pak byly také u tajného hlasování o ceně stavby.

Zdroj a celý text: jcted.cz

Most z roku 1979 je řazen k technickým zajímavostem jižních Čech. Měří 256 metrů, jeho výška je až 33 metry.