Autor: zpravodajská redakce

V areálu Jaderné elektrárny Temelín vznikl speciální prostor, kde by mohl v budoucnu vyrůst první malý modulární reaktor v Česku. V uplynulém týdnu o tom ČEZ informoval americké společnosti NuScale, GE Hitachi a Holtec International. Záměr podpořil i kraj.

Zástupci ČEZ se v tomto týdnu sešli v Praze s americkými společnostmi NuScale a GE Hitachi. Ty se zabývají právě vývojem malých modulárních reaktorů. Jednání se uskutečnila pod vedením amerického ministerstva energetiky.

„Touto aktivitou není nijak narušen plán na stavbu standardních dvou temelínských bloků. Opce na ně jsou součástí výběrového řízení na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech, které jsme spustili před dvěma týdny,“ informoval Daniel Beneš, předseda představenstva a generální ředitel ČEZ.

„Z hlediska jaderné energetiky je Temelín vhodná lokalita a ze své praxe vím, že je potřeba se orientovat na budoucnost. Malé modulární reaktory jsou budoucností energeticky, a proto aktivně za Jihočeský kraj vstupuji do těchto jednání a podporuji společný postup,“ nastínil jihočeský hejtman Martin Kuba.

Modulární reaktory jsou malé stavební jednotky, které se vyrábějí v továrně a následně převážejí na vybrané místo, kde se sestavují. Podle Mezinárodní agentury pro jadernou energii se za malý modulární reaktor považuje elektrárna s výkonem do 300 megawattů elektrických. Díky jejich variabilnímu výkonu mohou vhodně doplňovat a zálohovat obnovitelné zdroje energie, především větrné a solární elektrárny.

Český energetický gigant už také podepsal memorandum o spolupráci v oblasti malých modulárních reaktorů například s firmami Rolls Royce, EdF, KHNP a Holtec. Prostřednictvím dceřiné společnosti Ústavu jaderného výzkumu Řež dokonce ČEZ modulární reaktory sám vyvíjí. V pokročilém stádiu výzkumu jsou například projekty HeFASTo nebo Energywell. Očekává se, že firmy vyvíjející tento typ reaktorů, by mohly první projekty uvést do provozu do roku 2030.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Třeboňští zastupitelé na posledním jednání řešili záměr prodeje velkého pozemku o rozloze více než 11 tisíc metrů čtverečních. Investor na něm chce vybudovat Alzheimer centrum. Areál by vznikl v městské části Břilice.

Pozemek má rozlohu 11 254 metrů čtverečních. Záměr prodeje nakonec zastupitelé schválili. „Forma prodeje bude obálkovou soutěží a minimální nabídková kupní cena bude činit 1 800 korun za metr čtvereční včetně DPH. Podmínkou prodeje bude vybudování zařízení poskytujícího sociální služby Alzheimer centra,“ informovala Petra Jánská, tajemnice městského úřadu.

Kupní smlouvu chtějí zástupci města uzavřít s rozvazovací podmínkou, pokud do pěti let od uzavření smlouvy nedojde k naplnění účelu prodeje pozemku, čímž má být již zmíněná výstavba centra.

Podle Jánské dostalo město žádost od společnosti Invest Gate. Ta by chtěla zařízení v Třeboni postavit. Na svém webu má firma kromě developerských projektů také Alzheimer centrum Třebíč. Investiční skupina se věnuje také ekonomickým poradenstvím korporátnímu i privátnímu sektoru.

„Záměrem společnosti je vybudovat Alzheimer centrum, domov seniorů a bytový dům pro potřeby zaměstnanců a rodin klientů. Svůj záměr diskutovala s vedením města, náměstkyní hejtmana Jihočeského kraje pro oblast sociální péče a se zastupiteli. Záměr bude na základě schválení v zastupitelstvu zveřejněn na úřední desce a přihlásit se na něj může samozřejmě jakýkoliv zájemce, pokud splní požadavky města,“ dodala Jánská.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Jihočeský kraj letos rozdělí 230 milionů korun mezi 37 projektů obcí. Jde o peníze z Krajského investičního fondu, který se podílí na spolufinancování různých akcí, například ve školství, zdravotnictví a dopravní infrastruktuře. Rozdělení částky schválili na dnešním zasedání krajští zastupitelé.

„Je to program, který jsme s kolegou a mým náměstkem Tomášem Hajduškem přinesli a připravili. Dělá nám radost, že z peněz vyrůstají ve městech a obcích stavby. Jsou to třeba školy, školky nebo sportovní haly,“ uvedl jihočeský hejtman Martin Kuba (oba ODS).

Krajský investiční fond vznikl jako projekt vedení kraje po volbách v roce 2020. Loni z něj mohli zájemci čerpat poprvé, kdy se mezi ně rozdělovalo 200 milionů korun. Zájem o letošní podporu byl podle Tomáše Hajduška mimořádný. „Přišlo nám více než 90 žádostí v celkovém objemu přes 700 milionů korun, ze kterých jsme vybrali těch 37 projektů,“ uvedl.

Kraj touto formou podle něj letos podpoří například výstavbu mateřské školy v Kestřanech na Písecku, opravu základní školy v Čepřovicích na Strakonicku nebo nové sportovní centrum v Lišově na Českobudějovicku. Krajský investiční fond vždy spolufinancuje projekt maximálně do výše 50 procent z nákladů. Nejvíce pak na jednu akci uvolní 30 milionů korun. „Znamená to, že ve finále vyrostou v kraji stavby za mnohem více peněz než je těch 230 milionů korun, které letos z fondu pro žadatele uvolníme,“ uvedl Kuba.

Hajdušek řekl, že zatím není jisté, jak vysokou částku připraví kraj pro příští rok. „Čelíme růstu cen stavebních prací a materiálů. Předpokládáme, že by i v roce 2023 mohlo být v krajském investičním fondu 200 milionů korun, ale kolik to bude přesně, ukáže až rozpočet,“ uvedl náměstek hejtmana.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Zhruba sedm stovek zásahů měla loni letecká záchranná služba Jihočeského kraje. Bylo to nejvíc v historii a o téměř 250 víc než v roce 2020. Letečtí záchranáři působí v regionu 31. rokem. V minulosti vrtulníky se záchranáři v Jihočeském kraji zasahovaly jen za denního světla. S přechodem k armádě se však provoz změnil na nepřetržitý.

„Za tu dobu jsme si prošli určitým vývojem a působili na několika základnách,“ řekla mluvčí jihočeské záchranné služby Petra Kafková.

Momentálně má letecká záchranná služba stanoviště na letišti v Plané u Českých Budějovic. Vrátila se tak na místo, kde v roce 1991 začínala. „Tehdy tam ještě působila armáda a my jsme létali s ní,“ uvedla mluvčí.

V Plané záchranáři zůstali do roku 1994 a následně se přesunuli k soukromému provozovateli na letišti Hosín u Českých Budějovic. Do Plané se poprvé vrátili v roce 2014, když pro záchranáře vybudoval na letišti moderní základnu Jihočeský kraj. Jenže po třech letech se zdravotníci stěhovali na letiště do Bechyně, protože lety musela poskytovat armáda, jejíž těžké stroje ale nemohly přistávat na heliportu v Plané. V Bechyni záchranáři zůstali do předloňského roku a v lednu 2021 se podruhé vrátili do Plané, kde působí dosud.

V minulosti vrtulníky se záchranáři v Jihočeském kraji zasahovaly jen za denního světla. S přechodem k armádě se však provoz změnil na nepřetržitý. „V něm pokračujeme i nadále. Noční lety ale tvoří asi 18 procent z celkového počtu. Znamená to, že v noci nelétáme úplně ke každému případu,“ řekla Kafková.

Dodala, že podle statistiky z loňského roku vycházejí v průměru necelé dva zásahy jihočeské letecké záchranné služby na den. „Ještě nějaký prostor pro navýšení kapacity zásahů existuje,“ řekla. V provozu letecké záchranné služby v regionu se střídá personál, který tvoří 23 zdravotníků. Z toho devět jsou záchranáři a 14 lékaři.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Pět nových expozic uvidí návštěvníci strakonického Muzea středního Pootaví, které se 1. dubna otevře po téměř čtyřleté rekonstrukci. Všechny expozice se vážou k městu. Jde o tematické oblasti textil, zbraně, motocykly ČZ, dudáci a loutky. Poslední expozice se věnuje řádu maltézských rytířů, který v hradním areálu, kde se muzeum nachází, sídlil.

Nové expozice se pro veřejnost otevřou v pátek, kdy bude vstup zdarma. Od soboty pak návštěvníci zaplatí za okruh věnovaný maltézským rytířům 60 korun a za okruh, kde budou vystaveny exponáty ze zbývajících oblastí, 80 korun. Mimořádný význam má okruh zaměřený na maltézský řád. „Je to ojedinělá řádová expozice v České republice a je spojená s historií našeho města,“ řekla ředitelka muzea Ivana Říhová.

Zajímavosti podle ní nabídnou i další expozice. „Například je zde 137 různých dud. Jedná se například o nejmenší nebo nejstarší netradiční nástroje. Také tu lidé uvidí dudy z nejvzdálenějšího kouta světa, což je Austrálie,“ řekla ředitelka.

Náklady na rekonstrukci muzea byly 140 milionů korun

Kromě exponátů nabídne muzeum řadu doplňkových předmětů. Jedním z nich je komiks, který se zaměřuje na historickou událost také spojenou se strakonickým hradem. „Je to fiktivní příběh zasazený do reálií na pozadí třetí křížové výpravy, po němž došlo ke spojení Bavorů a řádu Johanitů,“ uvedl jeden z autorů komiksu a pracovník muzea Robert Malota.

Náklady na rekonstrukci muzea byly 140 milionů korun, proti původní částce stouply kvůli vícepracím asi o 20 milionů. Z celkové částky kryla 108 milionů korun dotace. Expozice chtělo muzeum otevřít loni v červenci, ale práce zbrzdila pandemie. Opravovala se plocha 2 300 metrů čtverečních.

Povedlo se zachránit poškozené nástěnné malby ze 13. a 14. století, v havarijním stavu byla stěna hradního paláce, odborníci zrestaurovali kamenné prvky. Vznikly i dva nové bezbariérové sály. Sály nešlo vytápět, přístupné byly proto jen v létě, teď jsou vytápěné. Nové expozice mohou být otevřené celý rok. Při přestavbě našli restaurátoři i nástěnné malby z 18. století a část středověkého oltáře.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

 

STRAKONICE – Nové moderní expozice věnované motorkám ČZ, zbraním stejné značky, maltézským rytířům, dudám, loutkám a textilu místní výroby. To nabídne návštěvníkům Muzeum středního Pootaví na hradě ve Strakonicích. Potvrdil to náměstek hejtmana pro kulturu Pavel Hroch během slavnostního zprovoznění uvedených prostor, které se uskutečnilo v úterý 29. března.

Hroch připomněl, že se jedná o výsledek čtyřleté rekonstrukce, kterou si Muzeum středního Pootaví, zřizované Jihočeským krajem, prošlo. „S potěšením mohu konstatovat, že tu dnes pro milovníky historie otevíráme pět úžasných expozic rozkládajících se na ploše 2 300 metrů čtverečních. Ty se kraji podařilo i s přispěním IROPu zrenovovat za 140 milionů korun,” upřesnil náměstek hejtmana.

Ředitelka muzea Ivana Říhová předpokládá, že jedním z hlavních taháků pro návštěvníky budou právě zmiňované Čezety, jejichž historie je se Strakonicemi neodmyslitelně spjatá. „Fandové motorek si zde prohlédnou stroje, které se ve městě vyráběly od samotného začátku firmy i současné modely, včetně těch závodních. Za vypíchnutí pak určitě stojí i expozice maltézských rytířů, která je ojedinělá v celé Evropě. A samozřejmě, co by bylo naše muzeum bez světově proslulých strakonických dud,” nastínila.

Součástí nových expozic bude i badatelna s knihovnou a prostory pro vzdělávací i volnočasové aktivity. „Jejich vybavení řadí naše muzeum k celostátním špičkám,” uzavřela Říhová. Pro veřejnost se Muzeum středního Pootaví ve Strakonicích otevře v pátek 1. dubna.

Zdroj a celý text: jcted.cz

Jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS) vyhlásil období zvýšeného nebezpečí vzniku požáru. Rozhodnutí platí na území celého kraje od pondělí 28. března do odvolání. Může za to dlouhotrvající sucho. V uplynulých týdnech hasiči pravidelně bojovali s ohněm v přírodě. Při jedné události dokonce zemřel člověk.

Informaci zveřejnil krajský úřad Jihočeského kraje. „Poslední dny a týdny jsou na tohle březnové období opravdu nezvykle suché. Proto jsme se pokusili s hasiči obeslat všechny starosty dopisem, aby obyvatele informovali, že například nahlášené spalování odpadu není v této době vhodné právě s ohledem na klimatické podmínky, a že mohou využít svou jednotku ke kontrole hasebního obvodu,“ vzkázal hejtman Martin Kuba.

Krajský úřad k rozhodnutí dospěl, protože veřejnost nereagovala na výzvy ze strany obcí či profesionálních hasičů. Ti v uplynulých týdnech upozorňovali na zvýšené riziko vzniku požáru při zacházení s ohněm. Jednotky zasahovaly po celém regionu, tráva hořela mimo jiné na Jindřichohradecku, o víkendu likvidovali hasiči požár mezi sídlišti Máj a Vltava v Českých Budějovicích. Při pálení klestí na Písecku dokonce zemřel člověk.

„Bohužel i během uplynulého víkendu byly zaznamenány další požáry včetně jedné tragické události na Písecku. A i přesto, že jsou dešťové srážky na tento týden hlášeny, jsem se rozhodl pro toto vyhlášení zvýšeného nebezpečí vzniku požáru. Proto prosím vás, všechny Jihočechy, o dodržování uvedených nařízení. Je to pro bezpečí nás všech,“ sdělil Kuba.

„Jsme si vědomi, že dle hydrometeorologické předpovědi mohou na území kraje v nejbližších dnech dorazit srážky. Ale současná situace je již natolik vážná a předpověď neurčuje přesné množství srážek, že není možné se zákazem otálet,“ uvedla mluvčí jihočeských hasičů Vendula Matějů.

Rozhodnutí zkazuje spotřebovávání vody ze zdroje pro hašení požárů k jiným účelům než k hašení, používání pyrotechnických výrobků a používání jiných zdrojů zapálení, například létající přání, lampiony, pochodně, svítící munice či jiné osvětlovací prostředky, vzkázal krajský úřad.

Na místech se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru se zakazuje také rozdělování či udržování otevřeného ohně, kouření s výjimkou elektronických cigaret a odhazování hořících nebo doutnajících předmětů.

Za místa se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru se považuje les a jeho okolí do vzdálenosti 50 metrů od jeho okraje, lesopark, park, zahrada a další zeleň. Pojem zahrnuje také souvislý rostlinný porost umožňující další šíření požáru či zemědělskou plochu, kde by mohl oheň vzniknout a šířit se. Do kategorie spadají také objekty pro skladování sena, slámy, úsušků nebo obilovin a volné sklady sena nebo slámy do objemu čtyři tisíce metrů krychlových.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Většina zastávek MHD v Písku bude mít nové displeje, které budou ukazovat aktuální příjezdy autobusů. Informační tabule budou na 56 z 69 zastávek. Displeje budou mít solární napájení a instaluje je společnost ČSAD autobusy České Budějovice, která MHD v Písku provozuje.

„Na displejích se budou zobrazovat údaje o odjezdech autobusů, které budou vycházet z reálného provozu. Díky tomu budou mít cestující přesné informace o tom, kdy jejich spoj přijede,“ řekl ekonomický ředitel ČSAD Autobusy České Budějovice Karel Coufal.

Jde o součást projektu chytré zastávky, který ve městě funguje od roku 2017, kdy displeje dostalo 19 stanic.

Náklady na pořízení a instalaci informačních tabulí pro dalších 37 zastávek činily téměř sedm milionů korun. Z toho 85 procent pokryje evropská dotace z integrovaného regionálního operačního programu (IROP).

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

V polovině května se v Písku uskuteční vernisáž výstav soch, které se pravidelně objevují na břehu řeky Otavy v centru města. Díla z písku tentorkát připomenou partnerská města. Jejich autoři se pustí do práce na přelomu dubna a května.

Stejně jako doposud vznikne v centru celkem pět děl, která budou letos představovat partnerská města.

„Spolupráce s několika z nich má letos kulaté či „polokulaté“ výročí. Díla letos vytvoří firma sochaře Mariana Maršálka, který v minulosti na tvorbě soch v Písku spolupracoval. Náklady na vytvoření obřích soch dosáhnou 260 tisíc korun včetně DPH. Umělci na nich začnou pracovat na přelomu dubna a května, vernisáž je pak naplánována na 13. května, kdy odstartuje tradiční akci Pískoviště,“ zve mluvčí města Petra Měšťanová.

Mezi partnerská města patří například německý Bad Leonfelden, dánský Lemvig, lotyšské město Smiltene nebo Veľký Krtíš na Slovensku.  V minulosti se výstava zaměřovala například na pohádky, léto či historii. Letošní třímetrová díla mají ukázat architekturu měst či znaky pro ně charakteristické.

„Sochy z písku u Kamenného mostu vyrostou již pošestnácté. Během těchto let si získaly významné místo v propagaci města. I v uplynulých dvou letech bylo možné sochy vystavět a jejich význam jakožto volně přístupné atrakce, takřka nezávislé na epidemiologické situaci, vzrostl,“ dodala mluvčí.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Rada šumavského národního parku se nedohodla na zásadách péče o Národní park Šumava. Pro dokument, který má stanovit pravidla péče o přírodu v letech 2022 až 2040, se vyjádřilo 23 členů rady. Pro kladné stanovisko bylo třeba 24 hlasů. NP Šumava pošle zásady péče s vyjádřením rady ke schvální ministerstvu životního prostředí. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí NP Šumava Jan Dvořák.

„Přestože podle jednacího řádu chyběl k dohodě (rady) jediný hlas, jsem rád, že většina přítomných hlasovala pro dohodu,“ uvedl ředitel šumavského parku Pavel Hubený. Radu NP Šumava tvoří 47 členů. Jde o zástupce obcí, Jihočeského a Plzeňského kraje, vědce a představitele dalších institucí, jako je třeba regionální hospodářská komora. Na dnešním zasedání bylo 45 členů. Výsledek hlasování členů rady není pro rozhodnutí ministerstva životního prostředí rozhodující.

Zásady zpřesňují péči o přírodu v následujících letech ve všech čtyřech nových zónách národního parku. Jejich součástí jsou i principy péče o klíčové druhy typické pro Šumavu. Popisují, jak se budou sledovat ukazatele kvality prostředí a přírodní procesy. Zásady také odrážejí témata jako turistiku nebo podporu obyvatel. Ministerstvo životního prostředí je může pozměnit a schválit.

K plánovaným zásadám se mohla dříve vyjádřit veřejnost, která podala osm stovek připomínek. „Do textu zásad jsme přímo zapracovali 29 procent připomínek. Dalších 38 procent nebylo možné akceptovat z různých důvodů, přičemž 24 procent bylo vypořádáno vysvětlením. Zhruba devět procent připomínek pak neobsahovalo žádné konkrétní návrhy na změnu a ty jsme tedy pouze vzali na vědomí,“ uvedl náměstek ředitele Správy NP Šumava Martin Starý.

Od března 2020 je NP Šumava rozdělen do čtyř zón. V té s nejpřísnějším režimem ochrany přírody je 27,7 procenta území. Jde o plochu určenou pro nerušený průběh přírodních procesů. Na opačném pólu zonace je takzvaná kulturní krajina, do níž spadají hlavně osídlené části Šumavy. Momentálně zóna kulturní krajiny zabírá 1,2 procenta národního parku. Bezzásahová plocha NP Šumava by v roce 2060 měla dosáhnout tří čtvrtin jeho rozlohy. K tomuto stavu park směřuje právě na základě zásad péče.

Šumavský národní park vznikl v roce 1991 a rozkládá se na ploše více než 680 kilometrů čtverečních na území Jihočeského a Plzeňského kraje.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz