Autor: zpravodajská redakce

Města a organizace na jihu Čech se snaží zajistit školy a různé aktivity pro děti uprchlíků, kteří by pak mohli nastoupit do zaměstnání. Právě starost o děti příchozí běžence momentálně velmi často omezuje v tom, aby si našli pravidelnou práci.

„Z našich dosavadních zkušeností s uprchlíky vyplývá, že většina z nich chce co nejdříve začít pracovat, jsou také ochotni nastoupit na nižší pozice, které neodpovídají jejich vzdělání. Některým z nich se už dokonce podařilo zaměstnání najít,“ uvedl písecký místostarosta Ondřej Veselý (ČSSD).

Písek proto například zahájil adaptační kurzy. Na nich se scházejí děti uprchlíků, které vedou Ukrajinci se zkušenostmi ze školství. „Místa v základních školách máme. Zároveň bych chtěla ujistit české rodiče, že začleněním uprchlíků do našich škol nebude nijak omezena dostupnost vzdělání pro jejich děti,“ uvedla vedoucí odboru školství a kultury píseckého městského úřadu Marie Cibulková.

V Táboře město spolupracuje s dětskou hernou Safari. V jejích prostorách mohou děti Ukrajinců trávit volný čas, aniž by na ně nemuseli dohlížet rodiče. „Další děti začaly chodit do táborských základních škol,“ uvedl mluvčí radnice Luboš Dvořák.

Českobudějovické biskupství otevřelo adaptační třídu

České Budějovice zase připravují školskou skupinu pro ukrajinské děti v prostorách kulturního domu Slavie. Kromě výuky zde bude město nabízet i další program, aby měli rodiče čas na to věnovat se vyhledanému zaměstnání.

Aktivity pro děti běženců nabízejí i jiné organizace. Například českobudějovické biskupství otevřelo adaptační třídu. „Je tam přes 20 dětí ve věku první a druhé třídy základní školy. S výukou a začleněním do české společnosti bude dětem pomáhat zkušený tým složený jak z českých tak ukrajinských vyučujících,“ uvedl mluvčí biskupství Petr Samec.

Místa nabízejí i sportovní kluby. Například s klubem Plaváním České Budějovice začali trénovat mladí Ukrajinci. „Sice bychom potřebovali na bazénu více pronájmů pro naše plavce, ale přijetí dětí z Ukrajiny bereme jako jasnou povinnost a snažíme se jim aspoň částečně pomoci v jejich těžké situaci. Navíc tím rodiče nebudou muset tolik času věnovat hlídání svých potomků,“ uvedl předseda klubu Filip Pytel.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Českobudějovičtí zastupitelé při svém jednání na začátku týdne opět řešili bezpečnost zimního stadionu a celkově jeho další budoucnost. Aréna se může rozšířit hned na třech místech. Přibylo by potřebné zázemí sportovcům i divákům.

Vyměnit sedačky za 10 milionů korun, zvýšit tak komfort a bezpečnost, ale také snížit kapacitu Budvar arény o 500 míst. Nebo dostavět prostor u řeky a získat tím další občerstvení, VIP prostor a tolik chybějící WC. Či snad rozšířit zimní stadion směrem k parku Háječek.

Možností, co dělat s velkým sportovním areálem v centru Budějovic, je hned několik. O Budvar aréně se v posledních týdnech často mluví, a to nejen proto, že byla hala v pondělí i v úterý vyprodaná při čtvrtfinále play off extraligy Motoru s Pardubicemi.

Zastupitelé při svém jednání na začátku týdne opět řešili bezpečnost stadionu a celkově jeho další budoucnost. Město České Budějovice je jeho vlastníkem. Téma před časem znovu otevřel Karel Pražák, bývalý hráč i trenér Motoru či poslanec.

„Nejdůležitější je nyní vyřešit bezpečnost diváků, to znamená například úpravy vstupu,“ zdůraznil.

Na místě je podle něj i výměna sedaček a další změny tak, aby vznikly dostatečné únikové zóny. To podle něj nyní chybí a znamená ohrožení.

Sám je připravený chodit před zastupitele dál a na problémy upozorňovat, dokud se nezačne něco dít. Hodlá se zároveň obrátit i na některého z poslanců, aby věc konzultoval i ve sněmovním podvýboru pro Hasičský záchranný sbor.

Dokument o stavu Budvar arény do zastupitelstva připravil náměstek primátora Ivo Moravec (Občané pro Budějovice). Ten především upozornil, že halu před 20 lety řádně zkolaudovali a funguje bez potíží. Nějaký okamžitý a nezbytný zásah kvůli bezpečnosti tak podle něj není nutný.

„Co se týká třeba rozložení sedaček, tak minimální vzdálenost je 35 a optimální 40 centimetrů, my máme 36,“ upřesnil Moravec.

Podle něj by navíc jejich výměna stála odhadem 10 milionů a ještě by hrozila opětovná kolaudace, což jsou další náklady. Navíc by z kapacity 6 421 ubylo asi 500 míst. „Přednost teď má oprava střechy sportovní haly a plaveckého stadionu,“ doplnil.

Zdroj a celý text: idnes.cz

Sedm medailí – čtyři zlaté a tři stříbrné. S takovým úspěchem odjíždějí zástupci Jihočeského kraje z vyhlašování desátého ročníku ankety Kraj mého srdce. Jižní Čechy v ní dominovaly v kategoriích výletů s dětmi, letní dovolené, pěší a cyklo nebo kam na památky. Jihomoravský kraj, který je tradičním rivalem jižních Čech, skončil na druhém místě.

Do ankety Kraj mého srdce se zapojilo přes tři tisíce ověřených hlasujících čtenářů. Jihočeský kraj posbíral v absolutním pořadí nejvíce bodů. Dominoval v kategoriích Kam na výlet s dětmi, Kam za zážitkem a adrenalinem, Kam na letní dovolenou nebo Kam na památky a historická místa. Druhé místo obsadil v kategoriích Kam za folklorem a tradicemi nebo Kam do lázní a wellness.

„Tato ocenění jsou v dnešní době zároveň potěšující i mimořádně zavazující. Zejména v letní, a hlavně v podzimní sezóně chceme naplnit všechna očekávání hostů přijíždějících k nám na jih,“ okomentoval úspěch první náměstek hejtmana jihočeského kraje František Talíř, který má oblast cestovního ruchu na starost.

Výsledek ankety je podle Jihočeské centrály cestovního ruchu (JCCR) odrazem výsledků práce předchozích let. V loňském roce se v jižních Čechách ubytovalo více než jeden milion domácích návštěvníků. „Výborná umístění pro mne představují hlavně poděkování celému týmu centrály, který pracuje na krátkodobých i strategických projektech. Je to povzbuzení pro naši další práci,“ uvedl ředitel JCCR Petr Soukup.

Turisté v jižních Čechách mohli minulý rok využít slevové vouchery na ubytování. Díky nim získali třicet procent slevu na ubytování, pokud zde zůstali alespoň dvě noci. Nejvyšší možný příspěvek byl 300 korun na noc. Součástí projektu byly také slevy na vstupy do kulturních organizací, které pod kraj spadají. Lidé tak mohli vyrazit za zvýhodněnou cenu do Jihočeského muzea, Alšovy jihočeské galerie nebo do zoo v Hluboké nad Vltavou.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Spolek pro obnovu krejčovické kaple v Krejčovicích, které jsou osadou patřící pod Volary na Prachaticku, otevřel opravenou kapli svatého Josefa. Její obnova trvala asi sedm let a stála takřka milion korun. Přispěly na ni i rodiny původních německých obyvatel, kteří museli obec po druhé světové válce opustit. Od té doby kaple chátrala.

Spolek kapli z druhé poloviny 19. století vlastní od roku 2013. Získal ji od města Volary za 1000 korun se záměrem opravit ji a zachovat pro budoucnost. Díky tomu, že se kaple o dva roky později stala kulturní památkou, bylo možné na opravu žádat státní peníze. Povinná spoluúčast tvořila až 20 procent, které spolek získával z darů. Část peněz věnovaly i Volary.

Osada Krejčovice (německy Schneiderschlag) leží asi devět kilometrů severně od Volar. V písemných pramenech je podle informací spolku zmiňovaná už v roce 1359. V roce 1910 v ní ve 33 domech žilo 181 lidí, všichni německé národnosti. Stály v ní také dva mlýny a škola. Dnes osadu tvoří 11 domů, chalupáři a jen několik stálých obyvatel. „Jsem tady já a ještě jedna rodina, takže asi pět lidí,” řekl předseda spolku Jiří Včelák.

Za socialismu bylo v plánu osadu zatopit kvůli přehradě na řece Blanici. Byla s tím spojená stavební uzávěra a zákaz stavby domů. „Ani se tady neinvestovalo, takže to byl částečně důvod toho, že byla kaple ponechaná svému osudu,” řekl Včelák. U lidí z okolí se podle něj dochovaly některé předměty z původního vybavení kaple.

Na své místo se vrátily čtyři lavice, vrchní část oltáře, postranní část oltáře, podstavec na sochu, soška Panny Marie, svícny i zvon s datací roku 1943 vyvedený z černého bronzu. Podle odborníků to byl ten nejlevnější materiál. Spolek se domnívá, že jím tehdy lidé nahradili původní zvon, který mohl být zabavený a přetavený na válečné účely.

Kaple postavená nejprve bez věžičky měla původně šindelovou střechu. Před první světovou válkou se modernizovala, postavena byla zvonička a uvnitř kruchta. Šindelovou střechu nahradil eternit. Spolek se opravou vrátil k původní krytině i žluto-zelené barvě omítky.

Kapli svatého Josefa se spolek rozhodl otevřít slavnostně dnes, kdy Josef slaví své jmeniny. Podle Včeláka ale kaple patří svatému Josefu Dělníkovi, jehož svátek se podle církevního kalendáře slaví 1. května. Květnová pouť, při které se kaple vysvětí, by se měla stát novou tradicí osady.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Třeboňské Lázně Aurora rozšíří nabídku na využití volného času a příští rok chce vedení začít s přístavbou jedné z budov, kde bude 102 lůžek. Pokoje budou ve čtyřhvězdičkové kategorii. Vedení lázní doufá, že novinkami přiláká nové klienty.

Návštěvníci třeboňských Lázní Aurora se letos dočkají dvou novinek, které zpestří jejich pobyt ve městě na Jindřichohradecku. Od venkovního vodního světa si vedení slibuje i příchod nových klientů.

Pro klienty lázní i veřejnost se poprvé otevře v květnu. Vyšel na 140 milionů korun a najednou pojme až tisíc lidí. Kromě relaxačního bazénu s podvodními tryskami, bublinkovou lázní, vodní stěnou nebo skluzavkou, nabídne i kondiční bazén a atrakce pro děti.

„Je dobře, že se budou mít děti v létě kde zabavit. Něco takového nám tu scházelo. Když je venku hezké počasí, tak se do krytého bazénu nikomu nechce. Alespoň nebudeme muset nikam dojíždět,“ chválí dvaačtyřicetiletá Markéta, která žije v Třeboni.

Zároveň potvrzuje, že ráda s přáteli využije i plánovaný saunový svět. Ten bude dokončený letos na podzim a jde o další výraznou investici.

„Vše jde zatím podle plánu. Nenabrali jsme žádný skluz. V listopadu chceme novinku otevřít, aby si ji lidé mohli u nás užít celou zimní sezonu, kdy je o tyto služby největší zájem. Věříme, že nám také přiláká nové klienty,“ věří jednatel Slatinných lázní Třeboň Vilém Kahoun.

Návštěvníkům poslouží pět saunových kabin s kapacitou 54 míst. Součástí objektu budou také ochlazovací bazény a odpočinkové místnosti s výhledem na venkovní bazény a na nedaleký rybník Svět. Dále zde vznikne prostor s hydromasážemi, Kneippovou procedurou a šest speciálních wellness maséren. Stavba areálu, který naváže na vodní svět, má vyjít na 95 milionů. Teď mají sauny v lázních kapacitu 12 míst.

Třetí velkou investicí, kterou mají lázně v plánu, je rozšíření ubytování ve svém areálu o 102 lůžek. „Slatinné lázně disponují čtyřhvězdičkovými pokoji. Tento standard budeme držet i nadále. Většina pokojů bude mít výhled na park a rybník Svět,“ upřesňuje Kahoun.

Se stavbou chtějí začít příští rok na jaře. Nepůjde o samostatný hotel, ale o přístavbu budovy B. „Z pokojů na procedury tak hosté budou moci procházet klidně v županu,“ doplnil starosta města Jan Váňa, jenž je zároveň jednatelem lázní.

Celá akce bude placená z prostředků lázní. Nebude tedy zasahovat do rozpočtu města. „Víme dobře, že inflace je vysoká a peníze ztrácí hodnotu. Finanční možnosti lázní nám dovolují se do této investice pustit. Ubytovací kapacity vyšší kategorie městu chybí. Jestli se chceme stále víc orientovat na samoplátce, tak ti vyžadují jistou úroveň služeb,“ míní Váňa.

Lázně ubytovávají klienty hlavně ve svých zařízeních. Spolupracují i s penziony a hotely ve městě. O hosty tím ale nepřicházejí.

„Větší ubytovatelé nechtějí dávat svou kapacitu přes hlavní sezonu k dispozici. Většinou se jedná jen o ty menší, kteří mají smlouvy celoročně. Větší je nedávají vůbec, nebo za vyšší ceny,“ upřesňuje Váňa. I to je motivací pro rozšíření kapacit.

Budou muset přijmout nové zaměstnance

Zároveň ujistil, že se to negativně nedotkne menších ubytovatelů. „Klientela, která jezdí do lázní za lékařskou péčí hrazenou pojišťovnami, zpravidla nechce doplácet vyšší cenu za lepší ubytování. Pro ně je bydlení v penzionech levnější a výhodnější. Když dostanou nabídku, tak si nevyberou čtyřhvězdičkový dražší hotel, ale penzion v okolí,“ předává zkušenosti.

Nárůst ubytovací kapacity lázní s sebou ponese i navýšení počtu zaměstnanců. Mohlo by jich přibýt i několik desítek. A to nejen v údržbě, ale i pro úklid pokojů a stravování. Ve Slatinných lázních Třeboň, do nichž patří Lázně Aurora a Berta, nyní pracuje přes 400 zaměstnanců. Loni do nich přijelo 22 tisíc klientů. To je přibližně o deset tisíc méně než v roce 2018.

„Máme spočítanou i návratnost vkladu podle ekonoma, která by měla být do patnácti let. Obavy, že se nám investice nevrátí, nemáme. A to i přesto, že nám návštěvnost v posledních letech klesla kvůli koronavirové pandemii,“ míní Váňa.

Zdroj a celý text: idnes.cz

Ještě několik let si obyvatelé Kardašovy Řečice počkají na obchvat, který je důležitou dopravní stavbou na trase mezi Jindřichovým Hradcem a dálnicí D3. Investice je nyní o něco blíže, Krajský úřad Jihočeského kraje totiž vydal územní rozhodnutí, informovalo Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD).

Obchvat Kardašovy Řečice se nachází na trase Jindřichův Hradec – dálnice D3. Stávající stav je nevyhovující, a tak stát pracuje na obchvatu města s více než dvěma tisíci obyvateli.

ŘSD dnes informovalo, že na investici vydal Krajský úřad Jihočeského kraje územní rozhodnutí. Pokud budou přípravy i nadále bez problémů, mohlo by se začít stavět v průběhu roku 2026.

„Plánovaná přeložka silnice I/23 mimo zastavěné území města do budoucna výrazně zlepší dopravní situaci v řešeném úseku. Odvedením tranzitní dopravy mimo město se také zvýší bezpečnost provozu na komunikaci a v samotném městě Kardašova Řečice,“ uvedlo ŘSD na svém webu.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Už na podzim letošního roku by se mohl začít stavět obchvat Lišova. Ředitelství silnic a dálnic vypsalo výběrové řízení na zhotovitele stavby. Desetikilometrový úsek vyjde podle mluvčího ŘSD Adama Kolouška na více než jednu miliardu korun.

„Dotáhli jsme s ŘSD přípravu obchvatu Lišova. Včera vypsané výběrové řízení na zhotovitele stavby. Když vše poběží dobře, tak už na podzim se tahle důležitá stavba bude moct začít stavět,“ uvedl dnes na svém Twitter hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS).

Obchvat Lišova má odvést dopravu z Lišova a ze Štěpánovic. Díky tomu by neměli řidiči na cestě z Českých Budějovic do Třeboně projíždět žádnou obcí. Podle ŘSD by měl být téměř desetikilometrový úsek hotový do roku 2024. Předpokládané náklady jsou 1,25 miliardy korun.

Obchvat povede po silnici I/34. Na té v srpnu zahájilo ŘSD také práce na obchvatu Dolní Lhoty na Jindřichohradecku.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

S Netro Life Radiem posluchači ladí 100,8 procent taneční muziky. Už rok.

„Náš projekt vznikl proto, aby lidem v jižních Čechách dopřál kvalitní taneční hudbu, na kterou se specializujeme. Čím víc budeme mít posluchačů, tím silnější bude náš projekt a díky tomu bychom se mohli rozšířit do dalších měst s kvalitnějším pokrytím. Jsme první projekt, který je opravdu pro lidi, ne jenom pro peníze,“ říká zakladatel rádia pro Jihočechy, dvaatřicetiletý Pavel Konopa.

15. června jste zapálili pomyslnou první svíčku na narozeninovém dortu Netro Life Radia. Co jste si přáli při jejím sfoukávání? Mnoho dalších spokojených posluchačů, pořádání akcí pro ně, což nám nebylo v době pandemie umožněno, a další růst Netro Life Radia – obchodně, moderátorsky i programově. Splnil první rok vysílání vaše očekávání? Výsledek projektu Netro Life Radia předčil naše očekávání. Když se takový projekt spustí, nikdy není úplně jasné a dané, jestli bude fungovat nebo jestli se bude líbit po žánrové či programové straně. Jsme mile překvapeni. S poslechovostí jdeme nahoru, za což patří posluchačům velký dík. Jediné, co nám vadí, je to, jak už jsem řekl, že nemůžeme kvůli pandemii pořádat akce, díky kterým bychom se dostali ještě více do povědomí lidí. Kde vás teď posluchači naladí? Původně jsme plánovali vysílání pro Budějce s okolím, náš vysílací systém ale pokrývá o mnohem větší území, než jsme čekali. Jsme slyšet téměř do Tábora a několik kilometrů před Příbram, na druhou stranu až u rakouských hranic. Máte ambice dostat se do celé republiky? To by bylo v tom nejlepším případě, ale naší prioritou jsou České Budějovice a okolní města. Chceme kvalitně pokrýt jižní Čechy, kde náš hudební žánr převážně chybí.

Jaká je vaše cílová skupina? Oficiálně 25 až 39 let, ale pozitivní je to, že se posluchačská základna našla ve všech věkových kategoriích. Naučili jsme poslouchat rádio i mladé lidi od 18 let, přitom se říká, že lidé pod 25 let dnes rádia neposlouchají. Jsme důkazem toho, že když se hraje dobrá muzika, jsme schopni oslovit i takové posluchače. Primární poslechovostí našeho rádia je 25 až 35 let, ale to je asi 28 procent. Většina lidí je ve věku 35 až 65 let, a dokonce nám stoupá i 65 plus. Netro Life Radio mohlo suplovat společenské akce, které se kvůli koronavirové pandemii nekonaly. Máte zprávy od posluchačů, že se jejich obýváky díky vašemu rádiu měnily na taneční sály? Vítali, že už nemusí složitě hledat na nějakých serverech skladby a sestavovat si vlastní playlisty, že jim stačí večer naladit naše rádio a mají diskotéku doma. Jedním z našich pořadů je Roztančený pátek, kdy hrajeme průřez od 80. let po současnost, převážně devadesátky, takže sekce žánrů je poměrně zajímavá. Při hudbě, kterou hrajete, se i dobře cvičí. Lidé nám psali, že nás poslouchají při běhání, na procházce. Výběr hudby je cílený na to, aby se lidem při poslechu rozechvěla noha. To je znamení, že se dobře hraje, tak ať nám to dlouho vydrží.

Jako majitel rádia vybíráte i hudbu? Ano, skládám program, vybírám songy. Máme i programové oddělení s dvěma šikovnými lidmi, kteří jsou mýma prodlouženýma rukama. Udělám seznam toho, co potřebuji stáhnout, oni to pak popíšou autorskými záležitostmi, připraví k uložení a já dělám mixovací body. Koncepci programu od znělek po hudbu jsem vymýšlel už před zrodem Netro Life Radia. Cílem je, aby bylo dlouhodobě poslouchatelné, aby se neopakovaly skladby, nebylo příliš mluveného slova, i když ani to nesmí chybět, a aby bavilo soutěžemi, poskytovalo například dopravní informace nebo kam vyrazit. K obohacení programu hodně přispívají moderátoři. Jestli má Netro Life Radio fungovat a jestli si ho mají posluchači oblíbit, musí být složené z lidí, které to opravdu baví, protože nadšení a pozitivum se promítá do éteru. Díky tomu může být Netro Life Radio nejlepší. Žijete hudbou od dětství, prý jste byl dýdžejem už ve třinácti letech. Hudbou žiju od sedmi let, tehdy jsem si postavil starší zesilovač a retro bedny, a v deseti letech jsem si koupil první mixážní pult. Pak jsem chtěl dělat diskotéky, ale neměl jsem moc peněz, dostával jsem kapesné stovku měsíčně. Naučil jsem se stavět elektroniku a začal stavět zesilovače, na kterých jsem vydělal první peníze a za ně jsem si vystavěl i svůj aparát. To mně bylo asi třináct. Léta jsem provozoval diskotéky na kraji Českých Budějovic.

A kdy přišla první myšlenka na rádio? V jedenácti letech mě na ni přivedl jeden člen rodiny. Když mně bylo asi šestnáct, spustil jsem první internetové rádio, které se jmenovalo Netro Life, a pak jsem sestavil první vysílač na VKV vysílání a rozjel ho pirátsky. Asi bych to neměl říkat, ale byla to ta nejlepší zkušenost. Naučil jsem se pracovat se spoustou věcí, od odbavovacích software rádia přes výběr hudby po moderování, což se mi později hodilo. Po udání jiným rádiem jsem ale musel skončit. Několik let jsem se živil jako moderátor, rozjížděl kluby a technicky je vybavoval. A po škole jsem rozjel firmu, která se zabývá elektrickým zařízením budov. V tomto oboru podnikám dodnes a z této divize jsem dotoval i rádio. Netro Life Radio vstupuje do druhého roku. S čím? Přibydou pořady, například pro holky. Název si ale zatím necháme pro sebe, bude to naše překvapení pro posluchače. Prozradím jen, že moderátorky Kateřina Čermáková a Adéla Tejnorová budou probírat čistě ženské záležitosti. Poslouchá nás 50,3 procent kluků a 49,7 procent holek, takže máme dostatečně silnou základnu, aby měl tento pořad smysl. Týden dopředu vložíme na naše sociální sítě a případně na web otázku, ke které budou moct psát posluchači své komentáře a moderátorky z nich vyberou ty nejkreativnější pro hodinový pořad.

Zdroj a celý text: Jihočeský měsíčník BARBAR, Ročník IX, 2/2021
Text: Alena Volfová
FOTO: ARCHIV NETRO LIFE RADIA

Netro Life Radio: www.netroliferadio.cz

Program:
Úvodní prolog v předvečer vyplutí:
31. 3. 2022 Z Českých Budějovic od Lannovy loděnice u Dlouhého mostu povesluje Radek Šťovíček (sportovec, reprezentant ve veslování, držitelem Řádu sv. Jana Nepomuckého za zásluhy o udržování tradic vorařství a šífařství v ČR a Evropě) s Václavem Chalupou (držitelem 14 medailí z OH a MS) do vorařské vesničky Purkarec, ke kostelu Sv. Jiří, kde od 17:00 hod. začne slavnostní koncert skupiny Bárka (Ivana Pokorná, Národní Divadlo Praha a Pavel Barnáš, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, spojení keltské harfy a violoncella). Výběr hudby není náhodný, Bárka se dostala do širšího povědomí unikátním koncertem „Mezi ostrovy“ lipenské přehrady. S hudbou napříč žánry se můžete těšit i na lahodné tóny Vltavy.
Koncert připomene tradici bohoslužeb k patronu plavců sv. Janu Nepomuckému, konaných před každou plaveckou sezónou a 120. výročí založení Spolku Vltavan v Purkarci.
Koncertu se zúčastní členové Spolku Vltavan v Purkarci ve spolkových krojích, kteří během koncertu vystaví zápis o založení Spolku Vltavan v Purkarci z 1. 4. 1902 a původní historický Spolkový prapor z r. 1904, jehož kmotrou byla kněžna Ida ze Schwarzenbergu.
Po ukončení koncertu bude (v případě zájmu) následovat beseda se všemi zúčastněnými a prohlídka vorařského muzea.
1.4. 2022, v den 120. výročí založení spolku, v dopoledních hodinách vypluje Radek Šťovíček na svou poutní plavbu.

Po stopách vltavských plavců 2022
Přesto, že voroplavba v té tradiční podobě už dávno zanikla, každý rok si skupina veslařů a plavců z českokrumlovské společnosti „VOROPLAVBA Radek Šťovíček“ připomíná toto náročné řemeslo našich předků, díky kterému se po staletí dopravovalo hlavně dřevo z jihu Čech do Prahy a dále do Německa. Některé vory končily svou plavbu až v Hamburku.
„V bouři, na vodě a vlnách, Svatý Jane opatruj nás“ bylo vepsáno na praporu plavců „prameňáků“. Proto letošní, téměř 1000 km dlouhá, veslařská plavba Radka Šťovíčka je poctou patronovi „lidí od vody“ sv. Janu Nepomuckému, všem plavcům a hlavně pak vzpomínce na jednoho z nich, posledního pamětníka pana Václava Husu z jihočeské Hladné, v jehož rodině byla tradice voroplavby už od roku 1826.
Stejně jako staří plavci na vorech popluje i Radek Šťovíček na své veslici 3 týdny. Týden plavby je plánován na území České republiky po Vltavě a po Labi. Zajímavou zastávkou bude Davle 4.4., kde si místní Spolek Vltavan připomíná letos své 125. výročí založení. 8.4. v Hřensku překročí hranice mezi Českem a Německem a dva týdny bude trvat, než jeho plavba v přístavním městě Hamburk 21.4. skončí.
Celou trasu plavby Po stopách vltavských plavců 2022 provesluje šéf „vrátný“ společnosti VOROPLAVBA.CZ Radek Šťovíček, kterého budou etapově doprovázet a podporovat jeho kolegové a kamarádi z veslování. Radek Šťovíček plavbou z Českých Budějovic do Hamburku podpoří veřejnou sbírku pro Domov pro seniory Bechyně.
A jak Radek dodává na závěr: „Na svou plavbu se moc těším a chci si ji užít. Budu rád, pokud se k některé z etap, jako můj doprovod, přidáte i vy!“
Více informací:
Radek Šťovíček, tel.: 603 285 085
stovicek@voroplavba.cz

V pondělí 21. března odstartuje rekonstrukce mostu přes řeku Volyňku ve Strakonicích. Původní most z roku 1979 je ve špatném stavu a jeho oprava potrvá do první poloviny července. Stát za akci zaplatí 14 milionů korun bez daně.

Několik desítek let stará konstrukce vykazuje řadu závad. „Vozovka je opotřebená a vyskytují se na ní nerovnosti, hydroizolace je poškozená a lokálně poškozené je i mostní vybavení. Během stavebních úprav budou všechny zjištěné závady odstraněny,“ popsal Adam Koloušek z Týmu komunikace Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD).

Firma vymění mostní svršek, očistí nosnou konstrukci a obnoví hydroizolace. „Dále dojde k výměně mostních závěrů, obnově ložisek a sanaci spodní stavby a říms. Obnoveno bude také mostní příslušenství,“ informoval Koloušek.

Při stavebních pracích bude silnice I/22 na mostě zcela uzavřena. Řidiči tak budou muset využívat objízdnou trasu po silnici I/4. Pro pěší zůstane most po dobu stavby otevřený.

„Stavební úpravy na mostě jsou plánované do první poloviny července a pro Ředitelství silnic a dálnic je provede společnost Metrostav Infrastructure, která uspěla ve výběrovém řízení s cenou opravy ve výši 14 milionů korun bez DPH,“ dodal Koloušek.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz