Sazby České národní banky by měly zůstat po většinu příštího roku stabilní na současných sedmi procentech. Tato prognóza má však svá rizika, přičemž aktuálně nás zajímají především ta proinflační. A jedním z nich je riziko odukotvení inflačních očekávání.
Tato očekávání můžeme sledovat prostřednictvím dvou základních ukazatelů. Prvním z nich je inflační očekávání finančního trhu, které vychází z predikcí skupiny analytiků a ekonomů. Poslední, tj. prosincové, vydání ukázalo, že finanční trh na ročním horizontu očekává inflaci na 7 % oproti 7,3 % z listopadu. Na tříletém, který můžeme s ohledem na plánování měnové politiky považovat za „důležitější“, však došlo ke změně opačným směrem. Po třech měsících stabilní predikce jsme se posunuli z 2,5 % na 2,7 %, tedy opět o něco výše, než činí inflační cíl na 2 %.
Bankovní rada letos několikrát argumentovala, že právě finanční trh má stabilní střednědobá očekávání, která jsou relativně blízko cíle. Z prosincového výsledku nemůžeme na zeď ČNB ihned malovat inflačního čerta. Pokud bychom se ale výhledově měli posunout opět o něco výš, mohlo by dojít na realizaci jednoho z proinflačních rizik prognózy. Na to už delší dobu poukazuje člen bankovní rady Tomáš Holub a viceguvernér Marek Mora. Oba tvrdí, že jakmile zjistíme, že jsou inflační očekávání odukotvená, bude pozdě. Dostat je zpět pak bude hodně „drahé“, proto by centrální banka měla jednat s předstihem.
Zdroj a celý text: roklen24.cz
