Čeká nás těžký rok. Lidé, kteří si to odmítají přiznat, protože „obchody jsou plné“, žijí v zajetí mentálních klamů. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda je dalším ekonomem, který v anketě byznysového portálu newstream.cz představuje svou vizi pro rok 2023.
Čechy čeká druhý nejhorší rok historie. Po tom letošním. Alespoň tedy z hlediska vývoje životní úrovně vyjádřené reálnými výdělky. Ty v roce 2023 klesnou o zhruba tři procenta. To je sice přibližně třikrát méně než letos, ovšem i tak jde stále o dvojnásobek poklesu v krizovém roce 2013. Ten byl přitom až do letoška z hlediska vývoje životní úrovně tím vůbec nejhorším v historii samostatné České republiky od roku 1993.
Přestože propad životní úrovně bude v příštím roce „jen“ třetinový v porovnání s letoškem, je poměrně pravděpodobné, že lidé budou ekonomickou tíseň vnímat palčivěji než letos. Z řady důvodů.
Odborný výzkum na pomezí ekonomie a psychologie se v posledních několika desetiletích soustředí na podchycení celého souborů mentálních klamů, z nichž některé způsobují, že člověk si ekonomickou tíseň plně uvědomuje až s určitým zpožděním. A to právě může být v nadcházejícím roce.
Kolik peněz je hodně?
První z takových klamů představuje takzvaná peněžní iluze. Naše mysl má sklon přikládat až přílišnou váhu nominálním veličinám. Tedy například číslům, která vidíme na výplatní pásce. Jestliže tato čísla narostou, dostavuje se prakticky automaticky libý pocit. Máme totiž dojem, že jsme bohatší.
Nominálně mzdy za celou ekonomiku letos vzrostly o zhruba sedm procent. Takže celá řada lidí alespoň přechodně propadá iluzi, že má o sedm procent vyšší příjem. Že je o sedm procent bohatší. Jenže to by platilo jen při nulové inflaci. Důležité totiž nejsou peníze samy o sobě, ale to, co si za ně koupíme – jejich kupní síla. A ta drtivé většině pracujících letos dramaticky propadá. O již naznačených zhruba devět procent. Právě kvůli mimořádné inflaci, jež je za letošek celoročně zhruba šestnáctiprocentní.
Lidská mysl se ale nechává klamat právě peněžní iluzí, která nemístným zveličením nominálních veličin upozaďuje ty skutečně podstatné, tedy reálné. Lidem tak nějaký čas trvá, než „zpracují“, že sice mají nominálně o sedm procent více, ale i tak jsou o skoro desetinu chudší.
Toto prozření tedy může přijít právě v roce 2023. I kvůli tomu, že teprve právě v nadcházejícím roce na běžnou populaci opravdu plošně dolehne energetická drahota, třeba kvůli letošnímu doběhnutí fixací. Pokud nechce být běžná domácnost zaskočena, musí si na platby za plyn „dát stranou“ pro příští rok čtyřnásobek letošní sumy, na platby za elektřinu pak dvoj- až trojnásobek. Samozřejmě, bez zastropování by se obecně jednalo ještě o vyšší násobky.
Plné nákupáky klamou tělem
Druhý mentální klam, který zatím ještě většinovou populaci udržuje v blažené nevědomosti, představuje takzvané zkreslení dostupností. Lidské vnímání je zkrátka zkresleno tím, co je mu dostupné. Ekonomická tíseň se zpravidla šíří „odspoda“. Nejprve jsou zasaženi nejzranitelnější. Patrné je to z pohledu na klienty potravinových bank. Tradičně se jednalo o osamělé seniory a matky samoživitelky. Letos k nim ale přibyli také senioři, kteří osaměle nežijí, nebo matky, které partnera mají – de facto jde o mladé rodiny s dětmi. Ač se tedy ekonomická tíseň populací šíří, ještě není rozšířena natolik, aby ji všudypřítomně pociťovala většina běžného obyvatelstva. K tomu ale může dojít v roce 2023.
Zdroj a celý text: newstream.cz
