Modla jménem finské školství. V čem spočívá tajemství severského vzdělávacího zázraku?

Finské školství bývá už několik let předkládáno jako opakovaný vzor. Děti tam tráví ve školách mnohem méně času. Přesto se tamní systém těší skvělým výsledkům v mezinárodních srovnávacích žebříčcích. Co dělají Finové lépe než my?

Zatímco klasický školský systém připravuje co nejpohodlnější podmínky zejména pro učitele a management školy, finský systém vychází z potřeb žáků. Systém je navíc nastaven tak, aby reflektoval rychle se měnící svět.

Škola tak přestává být nudným místem, kde se pouze sedí v lavicích, celé dny se poslouchá pouze frontální výuka, nesmí se houpat na židlích a běhat po chodbách. Naopak, pokud se místní žák nemůže soustředit na příklad v matematice, učitel mu dovolí, aby při přemýšlení skákat na míči nebo mu během přemýšlení půjčí “sliz”, aby se odreagoval.

Prioritou finského školství je předat dětem pocit bezpečí a sebedůvěru a naučit je respektu. Učitelé usilují o to, aby si žáci ze školy odnesli dovednosti užitečné do života, nikoliv pouhé znalosti. Učitelé se tu ani tak nestaví do role autority, jako spíše do role pomocníka a průvodce. Vše se zakládá na důvěře, a to nejen ve vztahu mezi dítětem a učitelem, ale také na důvěře mezi rodičem a dítětem či mezi učitelem a rodičem.

Žák se nesmí bát riskovat

Během reformy školství v posledních dvaceti pěti letech se Finsko rozhodlo odložit tradiční systém založený na známkování, standardizaci, výkonu a kontrole. Namísto toho se rozhodlo jít cestou spolupráce, sociálního kapitálu, profesionality učitelů a spravedlivosti.

Tamní školský systém se také drží zjištění, že děti se mnohem lépe učí v prostředí, kde panuje důvěra a rovné podmínky, než v prostředí, kde panuje kontrola a soutěživost. Během vyučování se hodně diskutuje. Špatné odpovědi tu nejsou příležitostí pro penalizování, ale pro vysvětlování.

Krátké vyučování, žádné srovnávání

Žáci ve finských školách si posedí v lavicích nejkratší dobu ze všech zemí OECD. Jednotlivé hodiny navíc přerušují dlouhé (až půlhodinové) přestávky. Vše se odehrává v klidu. Hodina začíná rozvláčně. Žáci se ještě napijí, začnou se trousit na toaletu a učitel v klidu listuje knihou a přemýšlí, co bude s žáky dělat. Hodinu pak obvykle bývá potřeba ukončit pět minut před koncem.

Jednotlivé školy si zakládají na velmi srovnatelné úrovni. A to i přesto, že zde nemají žádné národní srovnávací zkoušky s výjimkou středních škol a gymnázií. Rodiče nemusí díky tomu řešit kvalitu škol a zkrátka umístí dítě do nejbližší spádové školy. Všude jsou totiž kvalitní učitelé a vysoké standardy. A to i na těch nejmenších malotřídkách v odlehlých oblastech.

Fokus na silné stránky dětí

Každé dítě má jiný talent a zájmy. Finové neházejí všechny děti do jednoho pytle, jako je tomu bohužel občas u nás. Zatímco naše školy se snaží o práci na slabinách dítěte, Finové podporují žákovy silné stránky.

Profese učitele tu má mnohem větší váhu a volnost

Povolání učitele je ve Finsku třetím nejprestižnějším a nejoblíbenějším, a to hned po lékaři a právníkovi. Podle tamní expertky Susanna Bäckmanová se učitelem nakonec stane pouze 10 % těch, kteří mají o obor zájem. Společně s tím jde ruku v roce i platové ohodnocení a boj o pracovní místa ve školách. V tom se Finsko hodně liší od Česka, kde si učitelé musí často kvůli nízkému platu hledat lepší místo.

Dalším rozdílem oproti našim školským vodám je v tom, že učitelé tu nejsou tolik svázáni “osnovami” a mají při své práci mnohem větší volnost a svobodu. Nemusejí ztrácet tolik času se samoúčelnou administrativou, a proto jim zbývá mnohem více prostoru na učení. Vše, co dělají, se zakládá na důvěře.

Odlišně probíhá i samotná příprava učitelů na jejich budoucí povolání. Univerzity učí budoucí učitele v první řadě provádět experimenty. Celé prostředí je velmi dynamické, aktivní a spolupracující. Učitelé dělají mnoho věcí dohromady. Do procesu se v obrovské míře zapojuje praxe. Vše se odehrává na univerzitních vzdělávacích školách, kde budoucí učitelé zároveň učí, přičemž je mentorují již zkušení učitelé.

Školský systém ve Finsku se zakládá na důvěře. Učitel není primárně autoritou, působí spíše jako průvodce vzděláním.

Mnohem více pohybu, mnohem méně stresu

Během reformy školství se dospělo k názoru, že dvě hodiny tělocviku týdně jsou zoufale málo. Dlouhé vysedávání v lavicích totiž děti spíše paralyzuje, než aby jim dodalo elán k učení. Již zmíněné dlouhé přestávky tráví žáci zejména venkovními aktivitami. Ve třídách klasické lavice nahradily nejrůznější taburetky, skákací míče, houpátka nebo polštáře.

Děti nastupují do školy až v sedmi letech

Stejně jako u nás mají i finské děti devítiletou školní docházku. V zemi tisíců jezer však nastupují do první třídy až v sedmi letech. Dříve to podle psychologů ani nemá cenu. Nicméně vše je individuální – dříve vyzrálé děti mohou nastoupit o rok dříve, naopak ty pomalejší o rok později. Než děti nastoupí do školy, navštěvují od šesti let povinně mateřskou školu. Jedná se však spíše o jakousi přípravu na vzdělání než o obyčejné hlídání dětí – jako je tomu u nás.

Inkluze ve Finském pojetí

U nás inkluzi proklínáme. Finské školy mají však úplně jiné možnosti – a tudíž má inkluze v jejich pojetí zcela jinou podobu. Převis učitelů, dostatek financí a malé počty žáků ve třídách ženou vítr do jejich plachet. A ten u nás, zdá se, nefouká. Pro žáky s těžkým mentálním a fyzickým postižením jsou tu otevřené speciální třídy. Inkluze tu navíc není jen pro žáky s handicapem, ale i pro ty mimořádně nadprůměrné. V praxi to vypadá tak, že v hodinách matematiky žáci dostávají několik sad příkladů podle obtížnosti a úrovně žáka.

Finsko ví, proč sype do školství tolik peněz

Finské školství je velkorysé a rovné. Většinu věcí mají děti zdarma, takže nezáleží, jaké mají děti finanční zázemí v rodině.  Zdarma jsou obědy i doprava do školy – a to nejen autobusem, ale i taxíkem. Není nic neobvyklého, že do školy jede taxíkem pouze jeden jediný žák. Dokonce ani za pomůcky (včetně sešitů a jiných drobností) nezaplatí rodiče ani korunu. Zadarmo jsou i vzdělávací koncerty nebo nejrůznější kulturní akce.

Nemrhá se ve finských školách penězi už trochu moc?

Na první pohled se může zdát, že se ve finských školách plýtvá časem, pracovními silami i schopnostmi žáků. Vše má ale svůj důvod. Výsledky mezinárodního srovnání hovoří jasně.

Ve třídách bývá maximálně 25 žáků, na které připadají minimálně dva dospělí. Asistenti učitele tu hrají roli pomocníků učitele, ne pouze roli osobního sluhy hendikepovaného jedince. Pokud je potřeba, pomáhají všem dětem, a to i s takovými činnostmi, jakými je například vyndávání věcí z aktovky. Jsou zkrátka skutečně užitečnou pracovní silou. Více pilných rukou přispívá k tomu, že ve školách panuje pohoda a nesmírný klid. Vystresovaní a nestíhající učitelé běžící po chodbě jsou tu spíše raritou.

Systém je neobyčejně propustný

Ve finském systému nejsou slepé uličky. Pokud se někdo vyučí elektrikářem, nezavře si tím cestu k vysoké škole. Ve Finsku totiž klidně může následně získat inženýra z elektrotechniky. Zároveň pokud někoho nebaví gymnázium, může s klidem a bez ostudy přejít na učiliště a naopak.

Skvělý systém speciálních škol

Děti s nejrůznějšími specifickými vzdělávacími potřebami chodí do speciálních škol. Tam připadá na jednoho učitele maximálně třída s deseti žáky. A není na to sám, vždy má k ruce ještě několik asistentů či jiných pracovníků. Většina žáků ze speciálních škol nejprve navštěvovala běžné školy a do speciálních škol byli přeřazeni až v momentě, když se ukázalo, že jim běžná škola nevyhovuje.

Co udělat v ČR, abychom dosáhli stejných výsledků?

Abychom dosáhli takových výsledků, jaké mají ve Finsku, museli bychom se primárně zaměřit na dosažení shody mezi politickými stranami. Proces rozvoje školství by se nesměl změnit vždy po každých volbách, protože bez konstantního vývoje dlouhodobějších cílů to nepůjde. Dalším zcela klíčovým bodem je více financí do školství. Mnohem více financí. A dál? Zkrátka musíme se učit od těch států, jakými je například Finsko, a mít otevřenou mysl. Když to totiž jde jinde, musí to jít i u nás.

Závěrem: Celé finské školství člověku připadá jako sen. Oproti tomu – naše školství dělá všechno proto, aby žáky škola nebavila. Finové to umějí rozbalit a žít smysluplně už od dětství. Takový je pak jejich celý život. Seveřani odložili zkostnatělé biflování toho, co skutečně v praxi nepoužijeme, a vytvořili tak prostor pro to skutečně důležité.

K čemu potřebujeme znát anatomii včely, když neumíme vyplnit daňové přiznání? Ruku na srdce, kolikrát v životě budete pitvat včelu proto, abyste si vydělali na chleba? No asi mockrát ne. Zatímco daňové přiznání neohrabaně každoročně vyplňuje každý druhý. Finské školství sice nikoho nenaučí přesné letopočty, kdy vládl jaký král, zato je připraví na život v moderním stylu. Finsko je živoucím příkladem, že takový systém opravdu vytvořit jde. Udělejme vše proto, aby naše budoucí generace chodila do podobných škol. Stojí to za to.

Autor: Markéta Mazancová

 

Komentáře - Kurýr IN

0 Komentáře
Všechny komentáře

Komentáře - Facebook - Kurýr MEDIA

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

.
  1. Koho očkovat určitě? Kdo získá imunitu i bez vakcíny? Tvrdá data za posledních 10 let slova experta plně potvrzují.
  2. Hloupneme z blahobytu. Čeká nás katastrofický „Vesmír 25“?
  3. Kam až sahá historie starousedlíků Čech, Moravy a Slezska
  4. Opatření se změnila, elektromobilům je zakázáno parkovat vedle normálních aut. Důvodem je stále více požárů baterií
  5. 5 věcí, co nedělat, abyste neskončili jako Dominik Feri – srandičky z webu MyMuži a co na to Česká ženská lobby?
  6. Sociální sítě v Polsku již nebudou moci mazat obsah, jak se jim zlíbí
  7. Seriál určený zejména pro Piráty. Řadě občanů stále nějak nedochází, o co tady jde. Poslechněte klíčový proslov hlavního mozku mafie poslední série seriálu Chobotnice. Tam vše naleznete do posledního detailu
  8. Kdo jak hlasoval o ukončení nouzového stavu a následně o zavedení pandemického zákona
  9. Kdo je dezinformátor? Ten kdo používá argumentační fauly. O manipulační technice „Otrávená studna“ a dalších závažných souvislostech
  10. Lživé české statistiky, které jsou prospěšné pouze dodavatelům testů, roušek a vakcín
  11. Rodinu tvoří máma, táta a děti. Existují jen dvě pohlaví. Pracovat, ne čerpat! Úřadující šéfka Trikolóry vyzvala k obraně normálního světa
  12. Král předčasně korunovaný… a hlava mazaná! Proč jsou Piráti zrádným lákadlem a falešnou vábničkou nejen na levicového voliče
  13. Idioti mávaj světem. Tedy alespoň se o to snaží. Britský Facebook rozlišuje 71 pohlaví. Tak se na ně podívejme.
  14. Hygieničku Evu Trávníčkovou přivedl před kamery hlas jejího svědomí. S 28 lety na krajské hygienické stanici v Č. Budějovicích již nemohla dále mlčet
  15. Aktualizováno! Primář Nemocnice Hranice a.s. musel se svými nahrávkami na youtube emigrovat na Iránský server a již není ani primářem
  16. Veřejný sektor utržený ze řetězu
  17. Kdo jak hlasoval o novele zákona napravující znevýhodnění českých zemědělců vůči EU
  18. Michal Semín: Životní příběh studentského vůdce „kavárníka“, který prozřel
  19. CNN prolomila ledy. Podrobnosti ale přinesl jiný celosvětový web. Jak vznikaly vlivné články, které pomohly prosadit teorii přirozeného původu nemoci, která zastavila svět
  20. Zcela zásadní prohlášení MUDr. Igora Bukovského, PhD: Klamstvo a Pravda: Vyhraje ten, kdo vydrží déle!

NEJNOVĚJŠÍ KOMENTÁŘE

0
Článek můžete komentovat ZDEx
()
x