V pondělí 3. června ocenil náměstek hejtmana pro oblast školství Pavel Klíma úspěšné účastníky kvízů zaměřených na bezpečné chování na internetu, které jsou pořádány v rámci projektu Kraje pro bezpečný internet. Ten se v Jihočeském kraji koná letos už po třetí. Absolutním vítězem krajského finále Kvízu PLUS se stal Lukáš Horáček ze Střední odborné školy strojní a elektrotechnické ve Velešíně.

Mimo gratulací a hodnotných cen dostane Lukáš možnost reprezentovat Jihočeský kraj i na republikovém finále, které se bude konat 12. června a uskuteční se v české centrále společnosti Microsoft. Z vítězství měl student velešínské střední školy velkou radost i když to pro něj bylo překvapení. „O soutěži nám řekli učitelé, díky nim jsem se do soutěže přihlásil, a nakonec i vyhrál, což jsem vůbec nečekal,“
svěřil se Lukáš Horáček, který se prý počítači a programováním zabývá už od svých osmi let. Lukáš následně prozradil, že se do soutěže příští rok určitě přihlásí nejen on, ale i jeho sestra.

Projekt Kraje pro bezpečný internet je pořádaný pod záštitou Asociace krajů České republiky a klade si za cíl zvýšit informovanost o rizicích internetu a možnostech prevence. Jeho cílovou skupinou jsou vedle dětí a studentů také rodiče, pedagogičtí či sociální pracovníci
a senioři.

Mimo celoročně dostupných videí a e-learningových lekcí, vyhlašuje projekt pravidelně také soutěžní kvíz pro žáky a studenty základních a středních škol. Tento kvíz letos v Jihočeském kraji úspěšně absolvovalo 1210 žáků, což je o sto šest žáků víc než loni. Zapojilo se celkem 59 škol, z toho 23 základních a 36 středních.

V dalších letech by se soutěže mohlo zúčastnit daleko více dětí. Rád by toho dosáhl náměstek Klíma, který chce v příštím roce vyzvat k zapojení do projektu nejen krajem zřizovaná školská zařízení, ale také všech 500 jihočeských základních a středních škol. „Všichni bychom se měli umět v tom internetovém moři bezpečně pohybovat. Je to vlastně stejné, jako s automobilovou dopravou, jejíž masové rozšíření si vyžádalo stanovení jednotných pravidel silničního provozu. I ta je přece nutno z bezpečnostních důvodů dodržovat,“ zamyslel se náměstek Klíma a jako bývalý učitel a ředitel ocenil hravou formu, s jakou projekt děti učí bezpečnému chování na internetu.

Turistická oblast Toulava, od Tábora až k nám… představila nové dálkové pěší a cyklotrasy s názvem “Jděte do Prčice po celý rok”. Stezky vedou ze tří měst v regionu Toulava – z Tábora, Milevska a Sedlčan do hlavního města českých pochodů Sedlce-Prčice. Dohromady se jedná o 5 pěších tras a 3 cyklookruhy.

“Cílem projektu je ukázat lidem krásnou krajinu Jistebnické vrchoviny, okolí Milevska a Sedlčanska celoročně. Slavný pochod se chodí jednou v roce, ale krajina je atraktivní pořád. Rodina, parta kamarádů, páry i osamělý poutníci tak mohou strávit dovolenou zdravým pohybem po stezkách a podpořit tak i místní výrobce a poskytovatele služeb,” říká produktový manažer Toulavy Jan Sochor.

Stezky byly slavnostně otevřeny 1. června ve Vysokém Chlumci za účasti zástupců jižních i středních Čech, které projekt propojuje. Celková délka tras je přes 150 km. Stezky využívají stávajícího značení KČT. Jsou však v krajině viditelné i díky infotabulím Stezky do Prčice po celý rok. Ty obsahují mimo navigace i interaktivní hru pro rodiny s dětmi, kterou lze hrát prostřednictvím mobilního telefonu. V cíli čekají hráče odznaky Stezek.

Turista také dostane tipy na ubytování na trase i další zážitky, jako je třeba Kozí farma, nebo rybaření. Najde je v tištěném průvodci, který je k dispozici zdarma na infocentrech v Sedlci-Prčici, Táboře, Sedlčanech a Milevsku. Ale i na webových stránkách www.toulava.cz/jdetedoprcice a www.toulava.cz/nakoledoprcice.

Další součástí projektu je obnova starých původních stezek. “V rámci vedení tras se snažíme přeložit turistické značky z míst, kde vedou po silnici na původní cesty, které se za tímto účelem čistí a obnovují,” říká Sochor. Ve spolupráci s KČT tak byl loni vyčištěna cesta mezi Uhřicemi a Boletínem a další projekty se připravují.

Mimo krásné přírody turista na stezkách uvidí i krásná místa, jako je zřícenina hradu Borotín, vesnice Ounuz, vyhlídka z vrcholu sjezdovky Monínec, Skanzen Vysoký Chlumec, Klášter Milevsko a další.

Vyšší Brod na Lipensku se připravuje na jubilejní 50. ročník Plavby kuriozních plavidel, posádky na vlastnoručně vyrobených lodích, bárkách nebo třeba i neckách se vydají 29. června na tradiční pouť po Vltavě do Rožmberka nad Vltavou. Start je tradičně ve 13.27 ve vyšebrodském kempu Pod hrází.

„Připravený máme bohatý doprovodný hudební program, kdy zahrají MoveBreakers, Balkan Party Band nebo country legenda Hastrmani. Čeká nás i bohatý doprovodný program pro děti, připravená bude velká trampolína, malování na obličej, výtvarná dílna a sportovní tematické hry pro děti,“ uvádí Michal Rolčík, vedoucí odboru kultury ve Vyšším Brodě a jeden z organizátorů.

Sám zatím neví, kolik plavidel pojede, protože jsou všichni zvyklí hlásit se těsně před nebo i na místě, nicméně zájem zúčastnit se projevili i dávní účastníci plavby.

Se svou dvanáctičlennou partou se chystá Jindra Longauerová z Lipna nad Vltavou. „Jezdíme od roku 2009. Vynechali jsme jen v době covidu. Téma našeho plavidla nemohu prozradit, ale připravujeme se několik měsíců,“ uvádí Jana, která je členem spolku Lipen, jenž organizuje různé kulturní akce.

Tradice plavby kuriozních plavidel vznikla v roce 1974, kdy v hospodě, u stolu party tehdejších mladíků padl furiantský nápad. „Na pivo si doplujeme do Rožmberka, a to na čemkoliv co plave, co máme doma a udrží nás nad hladinou.“  Lehátka, duše od náklaďáků, traktorů či polystyrenové desky byly pasovány na dopravní prostředek. Kdo mohl tušit, že se připojí každým rokem další nadšenci a kuriózní plavidla se stanou legendou.  U zrodu stálo pět lidí: Václav Wippern, Josef Havel, Bohuslav Lohoňka, Jan Schwarz, Václav Dědek.

„Už od počátku v partě organizátorů jsem začal sbírat plakáty, fotografie. Dokonce existuje jeho film z prvního nebo třetího ročníku plavby. Druhého ročníku kuriózních plavidel v roce 1975 se například zúčastnilo již 32 plavců na 19 ti plavidlech, Takovou to mělo odezvu. Třetí ročník přilákal dokonce 58 plavců na 25 plavidlech. Zaznamenány mám i rekordy: v desátém ročníku v roce 1983 plulo 75 plavidel a 351 účastníků, což mám stvrzeno prezenční listinou. Šlo stále o stoupající trend. Na březích Vltavy bylo po nějakém čase tři tisíce diváků a koncem 80. let se vyšplhala návštěvnost až na cca deset tisíc přihlížejících. Začala se rodit nečekaná tradice, vždyť v patnáctém ročníku v roce 1988 bylo přihlášeno dokonce 86 plavidel a 468 plavců,“ vzpomíná pamětník Jiří Koklar.

„Pro představu, plavidla tehdy při startu stála ve dvou řadách od přehrady vyrovnávací nádrže až k mostu podél kempu,“ popisuje nám atmosféru Václav Wippern.

„V jednom z ročníků bylo nejstarší plavkyni plující ve stylizované školní lavici na voru dokonce 78 let! Plavci přijížděli z jižních Čech, Moravy, ze Slovenska. Nejvzdálenější účastník byl dokonce až z Austrálie. Koncem 80.let byl také zaznamenán rekord v návštěvnosti kolem deseti tisíc diváků, rozprostřených po celé trase plavby,“ popisuje rarity archivář Jiří Koklar. „Jako rekordmana bychom měli zmínit Pavla Procházku z Loučovic, který je téměř od počátečních ročníků každoročním účastníkem a splouvá řeku vždy samostatně jako singl. Patří mezi uznávané legendy místních vodáků,“ říká uznale Václav Wippern.

Jaké plavidlo považují plavci za těch 50 let za nejkurióznější? „Oceňuji tvůrčí píli, že některé party vodáků dokázaly věnovat spoustu času ke zdokonalení svého výtvoru. Např. velmi pracný Trójský kůň nebo plavidlo, představujícího scenérii německého hudebního pořadu Ein Kessel Buntes, kde legrace bylo habaděj, si určitě mnozí zapamatovali až dodnes. Slogany byly také dost výmluvné. Neumíte si představit ty nadměrné náklady na přívěsných vozících, když se účastníci sjížděli s plavidly ze všech koutů republiky,“ říká Václav Wippern.

Bohuslav Lohoňka vybírá v paměti: „Určitě se mi líbila ponorka, která se skutečně nořila pod hladinu, ale i vynořovala. Za tím muselo být velké nadšení, technické dovednosti a spousty hodin práce. Ten nápad.“

Mezi recesisty se zrodil, ale i velice prospěšný nápad, který má svou tradici do dnes. „Jako správní vodáci jsme řeku nevyužívali jen pro zábavu. Myslím, že na podzim roku 1981 po skončení vodácké sezony, jsme uspořádali akci Čištění Vltavy. Prošli jsme řeku z Vyššího Brodu do Herbertova a vytahali odpad, který, nebudete věřit, zaplnil celý náklaďák. Tato prospěšná akce se ujala a pokračuje vlastně dodnes.“ Jiří Koklar.

Onkologičtí pacienti z Písku a okolí už nemusejí za aplikací některých specializovaných léčiv cestovat až do Českých Budějovic, jako tomu bylo ještě v minulém roce. Díky Nemocnici Písek, která se stala novým Regionálním onkologickým centrem, mají dostupnou už i biologickou léčbu nádorů.

Písecká nemocnice poskytuje už řadu let komplexní péči o onkologicky nemocné – od vyšetření, přes chirurgický zákrok, po následnou léčbu. Oddělení klinické onkologie provozuje 2 ambulance, kde nemocné léčí pomocí hormonální léčby a chemoterapie. V podobě Regionálního onkologického centra se tyto kompetence ještě rozšířily a nově zde nabízí i takzvanou biologickou léčbu.

„V rámci Regionálního onkologického centra nově zajišťujeme i vybrané přípravky s cytostatiky pro léčbu určitého nádoru prsu a kolorekta neboli tlustého střeva a konečníku. Ještě donedávna pro ně pacienti z Písecka museli jezdit do českobudějovické nemocnice, která k tomu byla jako jediná v kraji kompetentní. Nyní to lze i v Písku,“ uvedl předseda představenstva Nemocnice Písek Jiří Holan.

Cytostatika jsou látky, které zpomalují nebo zastavují růst a dělení buněk, takže zhoubný nádor přestane růst a šířit se dále do těla. Písecká nemocnice může  léčiva s jejich obsahem nejen aplikovat, ale i připravovat. Protože jde o vysoce účinné, ale v neředěné formě i velmi nebezpečné látky, připravují je pracovníci nemocniční lékárny ve sterilních prostorách v bezpečnostním podtlakovém boxu se speciální technologií proudění vzduchu a odtahem mimo prostor. „Pro přípravu a uchovávání léčiv s obsahem cytostatik jsme museli splnit přísné požadavky na vybavení pracoviště. Nemocnice také zajistila pro pracovníky nezbytné ochranné pracovní pomůcky, například speciální ochranné obleky, chemoprotektivní rukavice a respirátory. Zároveň jsme na tomto pracovišti přijali řadu bezpečnostních opatření, abychom dodrželi vysoké nároky na sterilitu prostředí,“ sdělila Monika Pourová, vedoucí farmaceut Nemocnice Písek.

K aplikaci léčiv dochází na Oddělení klinické onkologie. „Naše oddělení pečuje přibližně o tři tisíce pacientů, kteří buď podstupují léčbu, nebo docházejí na pravidelné kontroly po jejím ukončení. Nejčastěji se léčí s nádory trávicího traktu, prsů, plic a prostaty, stejně jako jinde v České republice. Každý případ posuzujeme zvlášť a podle typu nádoru i stavu pacienta volíme vhodnou terapii. Stejně tomu bude i s novou biologickou léčbou – rozhodující bude její vhodnost pro konkrétní případ,“ řekla primářka Oddělení klinické onkologie Nemocnice Písek Taťána Fischerová.

Vyšší počet operačních výkonů kloubních náhrad, standardizace postupů, efektivnější rehabilitace a v konečném důsledku snaha o zkrácení čekacích dob. To je jen krátký výčet cílů Ortopedického programu Jihočeského kraje. Ten ve všech jihočeských nemocnicích zlepšuje a zároveň sjednocuje ortopedickou péči o pacienty, kteří plánují kloubní náhradu tak, aby o ně bylo všude stejně dobře postaráno.

Sjednotit postupy, zlepšit a zefektivnit celý proces se podle hejtmana Martina Kuby rozhodl Jihočeský kraj ze dvou hlavních důvodů. „Vedly nás k tomu dvě věci. Dlouhodobým faktorem je skutečnost, že celkově česká populace stárne a lidí, kteří se dožívají vysokého věku je čím dál tím více. Velká část populace tak potřebuje výměnu kloubů, ať už kyčle nebo kolene, aby se vrátili do aktivního života. Druhým faktorem je pandemie covidu, která operace zpozdila.  Protože tohle jsou operace plánované, ty se odkládaly a v té chvíli se vlastně zvýšil podíl lidí, kteří na ni čekali. Tyhle dva faktory jsme vzali dohromady a řekli jsme si, že chceme jednak po covidu počet navýšit, aby ti lidé nemuseli čekat tak dlouho a že jednak chceme připravit program, který by umožňoval, aby v jižních Čechách lidé celým procesem prošli v co nejkratší době a nemuseli čekat roky s bolestivou kyčlí, než se dostanou na operaci. Proto jsme taky chtěli, aby mohli tu operaci podstoupit kdekoliv v jižních Čechách,“ uvedl hejtman Kuba a vysvětlil, že v Českých Budějovicích, jako spádové nemocnici s mnoha složitými výkony se logicky čeká nejdéle. „Zato třeba v Jindřichově Hradci, v Táboře už se dneska dostáváme na čekací dobu pár měsíců. Proto jsme chtěli, aby se všichni ortopedi sjednotili a všechny operace probíhaly všude stejně. Jihočeši tak budou mít jistotu, že když půjdou na operaci v Táboře, v Jindřichově Hradci, v Budějovicích nebo v Písku, tak vždycky dostanou kvalitní péči ve stejném standardu,“ dodal hejtman.

O výrazné zlepšení ortopedické péče kraj usiluje od roku 2022 a tato snaha je již úspěšná. V roce 2023 byl počet primárních výměn kyčelních a kolenních kloubů oproti předchozímu roku navýšen o 445 na celkových 2530. Připočítáme-li však k tomuto počtu i reimplantace či výměny ramenního kloubu, jedná se za rok 2023 o celkem 2863 operací. Od ledna 2024 do současnosti se zatím podařilo provést celkem 1474 operačních kloubních výměn. Díky tomu se dá předpokládat, že i letošní rok bude znamenat další navýšení počtu těchto ortopedických operací. To s sebou nese i snížení čekacích dob ve většině jihočeských nemocnic navzdory stále vyššímu počtu pacientů, kteří tento zákrok potřebují.

Samotný počet ortopedických operací však o zlepšení péče nevypovídá zdaleka vše. Zásadní je zavedení jednotných standardů tak, aby bylo v jednotné kvalitě postaráno o pacienty ve všech jihočeských nemocnicích. A zapomínat se nesmí ani na efektivní rehabilitaci, která zajistí co nejrychlejší návrat do běžného života.  Zmenšit obavy pacientů a vysvětlit jim celý proces výměny kyčelního nebo kolenního kloubu má za úkol praktická příručka, která byla připravena ve spolupráci s ortopedickými odděleními jihočeských nemocnic. Právě na těchto odděleních bude také k dispozici všem pacientům, kteří jsou k operačnímu výkonu kloubní náhrady registrovaní. A to jak v tištěné verzi, tak elektronicky na adrese www.ortopedie-jck.cz.

„Připravenost pacienta je u téhle té operace klíčová, protože ono se to nezdá, to není jenom o tom, jestli je šikovný operatér, ale je strašně důležité, jestli má pacient správně zkompenzovanou cukrovku, jestli je dobře připraven z pohledu třeba krevního obrazu. Pokud ho před operací nemá dobře vyladěn, musí dostávat krev. Potom se často ukazuje, že ti lidé leží v nemocnici třeba o tři nebo čtyři dny déle a rehabilitace trvá delší dobu. Proto je součástí programu i brožura, která obsahuje všechny potřebné informace, aby pacient věděl, co musí před samotnou operací udělat,“ dodal hejtman.

Aby se z krásné šumavské přírody v okolí Lipna nad Vltavou mohli těšit i budoucí generace, přichází Rodinný areál Lipno s udržitelnými projekty na podporu přírody i místních podnikatelů. Krátké dodavatelské řetězce, návrat ovčího plemene a ekologický způsob dopravy po destinaci jsou dalšími kroky k ekologickému fungování areálu.

Kolem kolem je největší lokální plánovač cyklovýletů

Okolí lipenské přehrady vybízí k cyklovýletům a díky rozsáhlé síti cyklostezek si z pestré nabídky vybere každý, včetně rodin s menšími dětmi. Pro ty je ideální nový úsek cyklistické cesty podél Čertových proudů do Vyššího Brodu. Trasa měří zhruba 11 km, je mírně z kopce a po cestě nabízí krásnou podívanou včetně možnosti zastávky u Čertovy stěny. S cílem usnadnit cyklistům plánování výletů přináší Rodinný areál Lipno nový projekt a zároveň největší plánovač cyklovýletů na Lipensku – KolemKolem.info. Web umožňuje výběr výletu podle délky trasy, typu kola i úrovně obtížnosti. Plánovač poskytne vše potřebné včetně informací o místech pro občerstvení, servisu kola a možnosti přenesení trasy do hodinek či cyklo navigací. Součástí projektu je i pohodlný způsob dopravy za pomoci lanových drah, přívozů, nebo cyklobusů, tzv. Lipno.pass. Do budoucna se výletníci mohou těšit i na SOS vozy, které v případě defektu přijedou a odvezou cyklisty zdarma do nejbližšího servisu.

Farma Ovčín a nová naučná stezka

S cílem zachránit genofond ovce šumavské, historicky šlechtěného plemena v okolí Lipenska, založil Rodinný areál Lipno novou farmu Ovčín. Její součástí je aktuálně 29 ovcí prohánějících se po sjezdovkách a spásajících trávu, která by jinak musela být upravována strojově. Ovčín je zároveň novým přírůstkem k již zavedeným výletním místům, jako je Stezka korunami stromů, Království lesa, lanový park nebo kemp Modřín. Vede sem nová naučná stezka dlouhá zhruba 3 kilometry. Návštěvníci se cestou dozví zajímavosti z historie Lipna i fakta o šumavské přírodě. Naučná stezka bude oficiálně otevřena 22. června.

 Udržitelnost na Lipně – lokální potraviny i energie

Rodinný areál Lipno v rámci své udržitelné strategie pracuje i s dodavatelskou sítí a doplňuje ji o ještě více lokálních dodavatelů, včetně řeznictví Kramolínský vůl a biofarmy Kraselov nedaleko Lipna nad Vltavou. Odtud se dováží maso např. pro hotel Element a restauraci Stodola. Pečivo zase dodává pekařství v nedalekém Vyšším Brodě. Cílem je zkracování dodavatelských řetězců, aby se s potravinami pro místní ubytovací a stravovací zařízení nemuselo jezdit přes půl republiky.

Snaha chovat se zodpovědně se promítla i do zdrojů energie pro celý areál. Například elektrická energie pochází z vodní elektrárny Lipno a využitá voda pro areál se vrací zpět do přírody, aby mohla být znovu využita.

Léto plné sportu

Deset dnů doslova nabitých sportem i kulturou. Příprava již 13. ročníku ČEZ Lipno Sport Festivalu jede na plné obrátky a organizátoři letního maratonu, který se letos koná v termínu 16.–25. srpna, s předstihem odhalují první části programové skládanky. Chybět nebudou sportovní hvězdy – účast potvrdili například mistři světa, plážoví volejbalisté Ondřej Perušič a David Schweiner, bronzový olympijský medailista, šermíř Alexander Choupenitch, snowboardcrossařka Eva Adamczyková či desetinásobný účastník Tour de France Roman Kreuziger.

Jaké bude léto v jižních Čechách? Sportovní, slavnostní, kulturní nebo určené pro děti? Návštěvníci si sami mohou zvolit, jak ho stráví. Jedno je jasné. Je opravdu z čeho vybírat a kalendář je doslova nabitý akcemi všeho druhu. Nechybí klasiky, na které jsou hosté zvyklí, ale ani novinky pro letošní rok.

Rok 2024 je olympijský, a tak snad ani nelze začít jinak než sportovně. Jižní Čechy budou od 23. do 27. června hostit Olympiádu dětí a mládeže. Čtyři dny se na 27 sportovištích bude bojovat o medaile. Slavnostní zahájení proběhne u Vltavy v Českých Budějovicích. Sportovat se bude i v Táboře či Hluboké nad Vltavou. Termínově na akci navazuje Highline festival provazochodců v Českém Krumlově, chystá se i souboj dračích lodí v Táboře (16. června) a od 9. do 11. srpna se Prachatice a okolí znovu stanou dějištěm závodu Xterra, tedy mistrovství Evropy v terénním triatlonu.

Hned 1. června se uskuteční ještě jiná tradiční a oblíbená sportovní akce. České Budějovice ožijí během už po dvanácté. Mattoni ½ Maraton každoročně láká početné pole startujících a tisíce fanoušků do ulic k trati. Letos tomu nebude jinak, na start se postaví celkem 3600 běžců v několika kategoriích. Hlavní závod odstartuje klasicky v 19 hodin z náměstí Přemysla Otakara II.

Ve stejný den začíná i další sezona Otáčivého hlediště v Českém Krumlově. Ta potrvá až do září a otevře ji premiéra s názvem Rozum a cit. Ve stejném městě ještě zůstaneme. Třiatřicátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu opět propojí atraktivní prostředí historického města s klasickou hudbou. Účastníci se mohou těšit na 19 koncertů hlavního programu na 13 koncertních místech, na třech z nich vůbec poprvé. V kulturním kalendáři se nesmí zapomenout na festivaly Mighty Sounds, Přehrady fest, jihočeskou zastávku Hrady.cz nebo budějovické Múzy na vodě.

„Letošní léto bude speciální i díky Olympiádě dětí a mládeže. Protože v posledním červnovém týdnu do Jihočeského kraje zavítá několik tisíc účastníků z celé republiky, nabízí se ideální příležitost, aby si svůj pobyt s dětmi prodloužili přímo do prázdninového července,“ uvádí ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Petr Soukup.

Léto, to jsou i nejrůznější slavnosti, a to po celém Jihočeském kraji. Od 21. do 23. června mají své místo Slavnosti pětilisté růže v Českém Krumlově, v Třeboni v půlce července oslaví Jakuba Krčína, podobně jako Holašovické slavnosti. V Prachaticích mají rok co rok Slavnosti solné Zlaté stezky, letos připadají na poslední červnový víkend. Už v závěru léta pak bude rušno v Toulavě, a to hlavně díky Soběslavským slavnostem a Táborským setkáním.

Kdo si stále ještě nevybral ze široké nabídky, mohou ho oslovit multižánrové festivaly, jako jsou Buskers fest a Plachanda open v Budějovicích či Dačická kostka ve stejnojmenném městě. Kdo rád míří za gastronomií, oslovit by ho mohl prachatický festival piva nebo Šumavský coffee fest ve Vimperku. Kompletní přehled akcí je k dispozici na webu Jihočeské centrály cestovního ruchu.

Medicínský zázrak – tak by se dal nazvat příběh šestasedmdesátileté pacientky, která před Vánoci přišla do Nemocnice Jindřichův Hradec s tím, že má nejspíše kýlu. Ukázalo se však, že jde o vzácný nádor takzvaný liposarkom, který v břiše vyrostl do obřích rozměrů. Paní Marii ze Soběslavi čekala akutní extrémně složitá operace, při které lékaři pacientce odstranili devatenáctikilový nádor spolu s ledvinou v jejímž tukovém pouzdře vznikl. Velmi náročná, ale nakonec úspěšná, byla i následná rekonvalescence po operaci. Na konci března byla pacientka propuštěna domů.

Všechno začalo rostoucím objemem břicha, kterému ale paní Marie nepřikládala význam a myslela si, že jde o kýlu. Nakonec ji před loňskými Vánocemi k lékaři dohnala vnoučata. „Našla jsem si na internetu, že je v jindřichohradecké nemocnici kýlní centrum, a že tři dny po operaci pouští pacienty domů. Myslela jsem si, že budu na Vánoce doma, ze třech dní se ale staly víc než tři měsíce a domů jsem se dostala až na Velikonoce,“ popsala svůj příběh paní Marie. „Někteří pacienti své problémy bagatelizují, i když podvědomě vědí, že se něco děje, ale nechtějí si to přiznat. To byl i případ paní Marie. Přijali jsme ji za minutu dvanáct. Potíže narůstaly každým dnem, nádor utlačoval orgány dutiny břišní a hrudník a pacientka nemohla koncem roku už prakticky ani sama dýchat,“ přiblížil primář chirurgického oddělení MUDr. Lukáš Havlůj, Ph.D. v jakém stavu byla pacientka před operací.

Největší na světě

Samotnému zákroku předcházela pečlivá příprava a spolupráce primářů urologického, chirurgického a anesteziologického oddělení nemocnice. Operace, při které lékaři pacientce odstranili devatenáctikilový nádor, trvala čtyři hodiny. Ani poté ale nebylo vyhráno, nádor utlačoval velké cévy v břišní dutině i ostatní orgány a návrat k normálnímu fungování těla byl ještě dlouhý. „Došlo k mnoha závažným pooperačním okolnostem, se kterými jsme se na ARO museli potýkat. Naše pacientka strávila na ARO téměř tři měsíce a polovinu z toho byla v umělém spánku,“ popsal průběh rekonvalescence primář ARO MUDr. Vít Lorenc, MBA. Jednalo se o vzácný typ nádoru, takzvaný liposarkom, který vzniká z tukové tkáně a prakticky se může vyskytovat kdekoliv v lidském těle, na končetinách, v dutině břišní nebo v blízkosti ledvin, což byl případ paní Marie. „Obecně nádory mohou být ještě větší. Jsou popsány případy, kdy nádory vážily i přes 100 kg. Takto velký nádor tohoto typu odborná literatura ale nepopisuje, pravděpodobně tak jde v tomto směru o světový rekord,“ upozornil Havlůj.

Po třech měsících opět doma

„Věděla jsem, že výsledek je nejistý a že se možná z nemocnice už nevrátím. Spoléhala jsem ale na lékaře a důvěřovala jim. Všem bych chtěla moc poděkovat, zachránili mi život,“ řekla paní Marie, pro kterou byla největší motivací k uzdravení vnoučata, o které se už třináct let po smrti své dcery sama stará, a také jorkšír Charlie. Právě motivace a chuť žít je podle primáře Havlůje padesát procent úspěchu: „Pokud není pacient naladěn pozitivně, tak to nemusí dobře dopadnout, i když mi všechno uděláme správně. Klíčová je komunikace, kdy s pacientem vše probereme a připravíme ho na to, co ho čeká. Chtěl bych všem, kteří se na léčbě paní Marie podíleli, poděkovat. Není to úspěch jednotlivce, ale celého týmu,“ doplňuje MUDr. Lukáš Havlůj, Ph.D.

Loučovice a Vyšší Brod, obce vedle Lipna nad Vltavou, začínají mít velmi brzy prospěch, z nově vybudované cyklostezky, kterou tu nechal postavit Jihočeský kraj. Objevují se noví podnikatelé, kteří se rozhodli využít toho, že sem nová 5,5 kilometru dlouhá cyklostezka přivede mnohem více cyklistů, než bylo zvykem.

„Konečně se dostáváme na turistickou mapu Lipenska. Naše obec byla vždy průmyslová, ale průmysl po revoluci zmizel. Nová cyklostezka je velikou výzvou pro naší obec. Nová cyklostezka má pro nás velký přínos. Ozývají se noví podnikatelé, kteří si tu chtějí otevřít nové provozovny,“ uvádí loučovický starosta Jan Kubík. Loučovice také chystají na léto festival divadelních souborů zvaná Loučovický papírek. Během srpnových nedělí se ve zdejším kulturním domě budou hrát divadelní představení pro děti (více na plakátu v příloze).

„Takový festival na Lipensku chyběl. Věříme, že si vedle obsazeného Lipna nad Vltavou a ve velice turisticky oblíbeném termínu najde mnoho návštěvníků,“ uvádí Pavel Pechoušek z Turistického spolku Lipenska, který se stará o propagaci území sahajícího od Stožce po Rožmberk.

Loučovice a Vyšší Brod nepatří v oblasti Lipenska mezi nejnavštěvovanější destinace. S Lipnem nad Vltavou či Frymburkem se nemohou srovnávat, byť je kolem vedle krásné přírody i řada jiných lákadel.

Jedním z těch, kteří chtějí v Loučovicích nově podnikat je například Vojen Smíšek, který chce v léta nevyužívané prodejně plynu, ležící přímo u cyklostezky, provozovat kavárnu s občerstvením.

„Novou cyklostezku vnímáme nejen jako příležitost pro podnikání, ale také jako příležitost pro rozvoj obce Loučovice. V provozovně chceme uplatnit naše zkušenosti z espressobaru, který čtvrtým rokem provozujeme u cyklostezky v Lipně nad Vltavou. Chceme vytvořit místo, které se stane plánovanou gastrozastávkou při návštěvě Lipenska a pomůže dostat Loučovice na cyklistickou mapu jižních Čech,” říká Vojen Smíšek.

Výborně začala prosperovat kavárna, kterou v Loučovicích otevřel Eduard Benc. „Kavárnu jsem zde otevřel již před 2 lety, kdy tu ještě cyklostezka nebyla, takže bych to jako novou šanci nepopisoval, záměr byl vytvořit zde kavárenskou kulturu, která mi zde chyběla, protože jsem místní a žiji zde. Je pravdou, že zatím je projekt v červených číslech už i proto, že nechávám otevřeno celoročně a ne jenom sezónně jako někteří provozovatelé v okolí Lipenska. Věřím však, že cyklostezka přenese podnik do plusu. Po pár týdnech po otevření je to již na tržbách znát a jsou zhruba o 1/3 vyšší než v loňském roce,“ uvádí Benc.

Ve Vyšším Brodě uvažuje firma IngeTour, která je majitelem největší půjčovny lodí na Vltavě, že zde otevře i půjčovnu kol a elektrokol.

„Lipensko je prostě cyklistická destinace, a to opravdu od Stožce, respektive od Nového Údolí na hranicích z Bavorskem, až do Rožmberka nad Vltavou. Nový úsek pochopitelně celou oblast zatraktivnil a uvědomují si to všichni podnikatelé. Byť zatím možná bez větších výdělků. Teprve až se dobuduje celá cyklostezka do Českého Krumlova, tak vše dostane exponenciálně větší rozměr. Všem držíme pace a děkujeme Jihočeskému kraji, že projekt velké cyklostezky vzal za své,“ uvádí Jiří Mánek, předseda Turistického spolku Lipenska, která se stará o propagaci území od Stožce po Rožmberk.

Nově zprovozněná 5,5 kilometrů dlouhá trasa navazuje na 1,2 kilometrový úsek mezi železničními zastávkami Lipno nad Vltavou a Loučovice.
Nový úsek začíná před kaplí svatého Prokopa v Loučovicích a končí ve Vyšším Brodě u vjezdu do kempu Pod Hrází. Na počátku trasy vede podél levého břehu Vltavy a prochází mezi řekou a zastavěnou částí obce Loučovice až k mostu. Poté pokračuje po pravém břehu Vltavy směrem k Čertově stěně. Dále se cyklisté dostanu k vodní vyrovnávací nádrži Lipno II. se zakončením u kempu Pod Hrází.

Hned dvě elektrárny na jihu Čech budou od června zpřístupněné veřejnosti. Na prohlídku Jaderné elektrárny Temelín ČEZ od června do konce srpna vyčlenil patnáct dní. Ještě o den více mají zájemci o prohlídku vodní elektrárny Lipno I. Celkově ČEZ pro prohlídku obou elektráren připravil 31 termínů s kapacitou 1 104 míst. Prohlídky jsou zdarma, první začínají už 1. června. Dnes energetici spouští registraci.

Dohromady čtrnáct víkendů od června do konce srpna. To jsou možnosti, kdy se lidé mohou opět podívat do útrob Jaderné elektrárny a vodní elektrárny Lipno I. Pro prohlídku Temelína připravil ČEZ celkem patnáct termínů, o jeden více mají zájemci o návštěvu Lipna. „Už tradičně přes léto obě elektrárny zpřístupňujeme veřejnosti, kde návštěvníky necháme nahlédnout do běžně nepřístupných prostor. O obě elektrárny je vždy enormní zájem. Navíc situace v obou provozech nám umožňuje zahájit prohlídky o měsíc dříve,” uvedla Kateřina Bartůšková, vedoucí útvaru informační centra vzdělávání Skupiny ČEZ.

Prohlídka vodní elektrárny Lipno I trvá přibližně hodinu a půl a návštěvníci budou chodit v šestičlenných skupinkách. V doprovodu průvodkyň se dostanou například k turbínám a generátorům nebo třeba k začátku 3,6kilometrového tunelu, kterým se voda vrací do Vltavy poté, co vyrobila bezemisní elektřinu. Exkurzní program v temelínské elektrárně potrvá tři hodiny a návštěvníci si nejprve v infocentru prohlédnou elektrárnu virtuálně a následně se reálně podívají do strojovny nebo skladu pro použité palivo.

Zúčastnit se mohou jen předem registrovaní návštěvníci starší 15 let. Měli by přitom být v dobré fyzické kondici a netrpět obavami z výšek a uzavřených prostor. Zájemci se mohou registrovat již nyní na www.cez.cz/infocentra.