Po celé pondělí 18. 3. 2024 malíři z Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů ČR dobrovolně malovali vnitřní prostory jednotlivých domácností lidí se zdravotním postižením, kteří využívají sociální službu Chráněné bydlení Naplno.

Celkem dvanáct malířů včele s výkonným ředitelem panem Pavlem Žatečkou si nejen hravě poradilo s výmalbou šest stovek čtverečních metrů, ale současně byli také milou návštěvou pro obyvatele chráněného bydlení. Ti pro ně jako malé poděkování připravili skvělé občerstvení. Celá tato dobrovolnická aktivita neunikla ani pozornosti médií a podívat se na ně přišel také starosta Města Jindřichův Hradec Michal Kozár.

„Ráda bych za tuto charitativní akci zástupcům Cechu malířů co nejsrdečněji poděkovala. Svým nezištným a laskavým přístupem nám pomohli podpořit sociální služby z Jihočeského kraje,“ dodala Radka Vegrichtová, ředitelka Centra sociálních služeb Jindřichův Hradec.

Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. obhájilo statut centra vysoce specializované Onkogynekologické péče a řadí se tak mezi třináct center, kterým byl statut na nadcházejících pět let udělen.

„Statut Onkogynekologického centra považujeme za velmi významný nejen pro naše oddělení a nemocnici, ale především pro pacientky, o které se v rámci Jihočeského kraje staráme. Celý proces vedoucí k udělení tohoto statutu vychází z hodnocení velice přísných vstupních kritérií a z dat, týkajících se mimo jiné kvality a výsledků poskytované péče za uplynulé období, která Ministerstvo zdravotnictví ověřuje v příslušných registrech,“ sdělil generální ředitel Michal Šnorek.

„Je zapotřebí zdůraznit, že tohoto úspěchu by nebylo možné dosáhnout bez cílevědomé a systematické práce celého onkogynekologického týmu vedeného MUDr. Petrem Valhou, Ph.D., spolupráce s ostatními odbornostmi a dlouhodobé vize a podpory managementu nemocnice,“ uvedl primář Gynekologicko-porodnického oddělení doc. MUDr. Miloš Velemínský, Ph.D., MHA.

„Činnost těchto center se neobejde bez široké multioborové spolupráce s dalšími lékaři – specialisty a zdravotnickými i nezdravotnickými pracovníky, kteří se na celém diagnostickém i léčebném procesu podílejí,“ doplnil ředitel úseku chirurgických oborů MUDr. Aleš Petřík, Ph.D.

Existence těchto center je také podmíněna nutností zavádění nejnovějších technologií a metod. Na značném významu nabývá v onkogynekologii robotická operativa, přičemž Gynekologicko-porodnické oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s. v loňském roce získalo statut školicího centra pro robotickou operativu v gynekologii.

Velikonoce na Lipensku slibují bohatý kulturní a volnočasový program, který osloví širokou škálu zájemců, bez ohledu na věk či zájmy. Od dětí přes dospělé až po seniory, každý tu najde něco pro sebe.

O Velikonocích bude po hladině lipenské nádrže znovu jezdit parník. Výletní loď Adalbert Stifter poprvé vypluje 23. března a turisty bude vozit až do 2.dubna.
„Aktuální jízdní řád bude k náhledu na webu, v přístavištích a na nástěnkách. Zastávky v provozu budou jen Lipno a Frymburk,“ uvádí ředitel společnosti Lipno Line Tomáš Koranda. Podle něj se ceny jízdenek ve srovnání s předchozími léty nemění. Všechny informace jsou na www.lipno-line.com.

Výjimečný čas čeká na návštěvníky cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě. Velikonoční program začíná Květnou nedělí 24. března a vyvrcholí Slavnou chorální mší svatou na Velikonoční pondělí. „Na zelený čtvrtek je průvod křížovou chodbou. O Velkém pátku jsou obřady tiché a truchlivé, připomínající ukřižování Pána Ježíše Krista. S tím jsou spojeny zpívané pašije (zpívají chórově bratři cisterciáci) a uctívání svatého Kříže, kdy věřící chodí bosi poklonit se a políbit kříž. Na Bílou sobotu (Velikonoční vigilie) začínají obřady v 18:00 a trvají 3-4 hodiny. Začíná se svěcením ohně před kostelem, následuje průvod do kostela a četba proroctví v přítmí kostela. Poté se při slavném zpěvu Gloria rozsvěcují světla a hrají varhany, které celou postní dobu hrají jen výjimečně,“ uvádí správce klášterního majetku Petr Dvořák.

Kompletní program Velikonoc je zde: https://www.klastervyssibrod.cz/clanky/VELIKONOCE-2024-VE-VYSEBRODSKEM-KLASTERE.html

Na návštěvníky lipenského lyžařského areálu čeká tradiční Velikonoční cesta lišáka Foxe! „Hned na startu si vyzvednete kouzelnou kartu, kam budete sbírat absolvovaná stanoviště. Na konci cesty čeká každého dobrodruha nádherná odměna. Stanoviště budou různorodá. Nebude chybět sladká dílnička cukrárny Povidloň, různé velikonoční tvoření, ale i tematické úkoly díky nimž se dozvíte spoustu informací o velikonočních svátcích. Start i cíl cesty bude na náměstíčku u hotelu Element,“ uvádí mluvčí společnosti Lipnoservis Jiří Gruntorád. Velikonoční cesta lišáka Foxe startuje 30. března ve 13:00.

Na Velikonoce otevře i dětský ráj plný zábavy, Království lesa. Užít se zde můžete rozsáhlá lanová centra připomínající stezky zvířat. Nechybí Království zvířátek, kde očekávají nové přírůstky. K tomu zde najdete i přítulné kozičky, kvalitní občerstvení nebo obří trampolíny. Na svátky jara si zde nachystali velikonoční vyrábění nebo třeba velikonoční hru s hledáním vajíček. Samozřejmě pro malé hledače nebude chybět odměna! Otevřeno bude od čtvrtka 28.3. do pondělí 1.4., od 10:00 do 17:00.

Na Velký pátek se bude na náměstí ve Vyšším Brodě od 13:00 hodin konat velikonoční jarmark, kde se návštěvníci mohou naučit, jak správně plést pomlázku, v provozu bude fotokoutek nebo dílničky pro děti. Chybět nebude ani tematické Velikonoční občerstvení. Od 17:00 hodin budou pro děti připraveny krátké filmové pohádky v Retro kině a pro dospělé bude od 19:00 následovat projekce filmu Amelie z Montmartru s tematickým večerem ve francouzském stylu.

„Velikonoční program bude pokračovat i v neděli, kdy v kostele Sv. Bartoloměje od 17:00 uslyšíte skladby J.S. Bacha, G.F. Händela a dalších i méně známých autorů v podání profesora JAMU ve hře na kytaru, vítěze 4 mezinárodních soutěží Vladislava Bláhy, který program představí společně se sopranistkou Vierou Gulaszi-Maňáskovou.

Malebný městys Frymburk, který je ozdobou Lipenska, má výrazně nakročeno k tomu, aby se stal čtvrtým lázeňským místem na jihu Čech a šestatřicátými lázněmi u nás v ČR. Prvního července 2024 může díky blahodárným účinkům tamní rašeliny získat rozhodnutím Vlády ČR Status Přírodní léčebné lázně.

Ve Frymburku, který má 1400 obyvatel a aktuálně ho ročně navštíví vyšší desítky tisíc spokojených turistů, především v létě a v zimě, mají v plánu poskytovat lázeňskou péči pro zpočátku cca dvě stovky hostů denně. „Frymburk by se tak stal celoročně atraktivní destinací bez ohledu na roční období a počasí, zvedl svou prestiž a zařadil se mezi českou lázeňskou smetánku,“ uvádí destinační manažer pro Lipensko Pavel Pechoušek. Výjimečnost celé situace podtrhuje skutečnost, že od roku 1989 na mapě lázeňských míst v České republice přibylo pouze jediné místo – jihomoravské město Lednice. „Pokud získáme status, neznamená to, že máme vyhráno. Čeká nás obrovský kus práce, mimo jiné i na poli marketingu,“ předesílá Oto Řezáč, který stojí v čele frymburské radnice již více než 25 let a patří mezi služebně nejstarší starosty na jihu Čech. Právě starosta Řezáč je ten, kdo na značce Lázně Frymburk intenzivně pracuje více jak 15 let. „Mé heslo je „Chránit a rozvíjet Frymburk!“ Lidově řečeno, je hezké si něco vymyslet, ale důležitější je to odmakat.“ dodává.

Městys nyní plánuje investice v řádech desítek milionů korun především do infrastruktury a propagace. Lázeňské procedury by nabídl zdejší Wellness hotel Frymburk, který plánuje stavbu lázeňského pavilonu a další stavební rekonstrukce ve výši desítek milionů korun. Pokud půjde vše podle jeho plánů, bude mít letos k 1. červenci Frymburk legitimní Statut Přírodních léčebných lázní. „Do konce roku máme příslib, že získáme Statut lázeňského místa. Počítám s tím, že projekt lázní nabudí místní podnikatele a řadě z nich pomůže. Věříme, že bude ku prospěchu všech obyvatel městyse a stane se počátkem řady nových podnikatelských aktivit.  Nechci ale nikoho oslovovat, dokud nebude všechno jasné, hotové a připravené. Však lidé ve Frymburku jsou podnikaví, pracovití a chytí novou příležitost za pačesy kdykoli. O to strach nemám!“ vyzývá úspěšný starosta zdejší podnikatele.

Lázeňská péče se podle něj samozřejmě nerozjede hned, před Frymburkem je ale největší šance v dějinách se nově vyprofilovat nejen na mapě České republiky, ale celé Evropy. „Kromě prestiže nám to přinese i celou řadu příležitostí. Celoroční provoz znamená spoustu nových kvalifikovaných pracovních míst pro naše občany,“ uvádí Řezáč.

V minulých letech se mu ve Frymburku podařilo získat pro městys pozemky kde se nachází ložisko peloidu, které svými fyzikálními a chemickými vlastnostmi odpovídá požadavkům na léčebné užití. Ložisko bylo následně osvědčeno jako ložisko Blatná (č.j. MZDR 2967/2019-6) dle lázeňského zákona. „Tento přírodní léčebný zdroj je to, na čem naše samotné lázeňství dle zákona můžete postavit,“ doplňuje starosta.

Brzy dojde k vyhlášení přírodních léčebných lázní – tedy vytyčení území, které bude do budoucna věnováno lázeňství. „Následovat bude stanovení Statutu lázeňského místa, což je nezbytný krok, aby mohl někdo začít uvažovat o poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče ve Frymburku,“ uvádí Jan Řezábek z Ministerstva zdravotnictví ČR.

Co se medicíny týče, zaměří se budoucí Lázně Frymburk na léčbu pohybových, a kožních problémů doplněných nejmodernějším fyzioterapeutickým programem. „Jsou to již dost odborné věci, v nichž se až zas tak nemůžu profesionálně orientovat, má pozice jako starosty je v rovině administrativně správní dotáhnout celý projekt v rovině legislativy po všech stránkách až do úplného konce. Žiji ve Frymburku od narození a projekt lázní je něco čím se výrazně odlišíme od okolních obcí, které jistě mají též své vize kam a jak se chtějí rozvíjet,“ uvádí starosta Řezáč.

Obec zatím do projektu v průběhu let vložila asi 4 miliony korun. „Jistě nás to bude stále něco stát. V té realizační fázi lázeňského provozu, je naším partnerem Wellness hotel Frymburk, který tu štafetu donese do cíle,“ uvádí Řezáč.

Hotel čeká přestavba jednoho celého pavilonu, ve které vzniknou lázně v podobě, která skutečně přísluší komplexním moderním lázním. Pohybová a fyzikální léčba, slatinové koupele, rašelinné zábaly a další. Vše se bude odehrávat pod vedením odborně kvalifikovaných osob. V plánu je rekonstrukce prostorů bývalého konferenčního sálu. „K ní se přistavuje technologická část, místo, ve kterém bude probíhat proces zpracování přírodního rostlinného materiálu do finální podoby která bude sloužit k léčebným účelům. Po využití příslušného množství peloidu (rašeliny a slatiny) bude rostlinný materiál odvážen zpět na rašeliniště k humifikačním procesům které obnoví účinnost a vlastnosti peloidu,“ uvádí ředitel zdejšího hotelu Bořivoj Vágner.

K rašeliništi nyní městys buduje přístupové komunikace, ochranná pásma, oplocené průzkumné vrty, každý týden se vyhodnocují posudky vlivu na životní prostředí. „Je to velice složitá mozaika činností složená snad s tisícovky jednotlivostí, které je třeba poskládat. Městys nyní například hledá místa pro nové turistické trasy. Vedle Wellness hotelu Frymburk máme asi 30 hektarů lesa, ve kterém plánujeme turistické cesty pro pěší i kola. Plánujeme síť chodníků se štěrkem a drtí, která bude zasahovat do lesa a sestupovat k jezeru,“ vysvětluje starosta Řezáč.

Ve Frymburku také nyní budují tzv. odpočinková a pohledová místa. „Na našem poloostrově hledáme hezké, zajímavé partie, na něž umístíme například lavičku, stolek, popisek s historickým obrázkem toho místa a tím, co je vidět nyní a třetí rozměr je, že se každý může zasnít a vidět případně i budoucnost.  Dále se zaměřujeme se na asi čtyři kilometry dlouhé území okolo Náhlovského potoka. V koridoru zhruba 10 až 15 metrů širokém vzniknou háječky, odpočinkové zóny bez jakéhokoliv provozu. Lidé sem budou chodit na procházky. Důležitý zde je potok, protože voda mění neustále kulisu, která se nikdy neokouká a vyplácí se jak tvůrcům, tak především návštěvníkům,“ Voda jako kulisa, to máme již odzkoužené z naší jezerní cyklostezky,“ shrnuje starosta.

Frymburští se též inspirují především v Třeboni, ale i nedalekém Bad Leonfeldenu, který leží v rakouském příhraničí. „Nehledejme nic složitého, pojďme se inspirovat tím, co už je vymyšlené a skvěle funguje. Když vše dobře půjde, ve druhé půlce roku 2025 by mohl být lázeňský provoz zahájený, ale jako ve všem je i zde stále ještě dost neznámých,“ uzavírá starosta.

V polovině roku 2025 by se mohlo začít s přestavbou dolního areálu nemocnice v Českých Budějovicích na unikátní centrum sociálních služeb Nová Linecká čtvrť. Informoval o tom hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba spolu se svojí náměstkyní pro sociální oblast Lucií Kozlovou. Představil budoucí podobu areálu a uvedl, že do komplexu čtyř budov by se mohli první klienti stěhovat už koncem roku 2027. Projekt podle něj pamatuje i na pohodlné parkování, které je situováno do podzemních prostor.

V nové čtvrti budou vybudovány domovy pro seniory a osoby se zdravotním postižením, včetně klientů s neurodegenerativním onemocněním, jako jsou Parkinsonova choroba, Alzheimerova choroba nebo roztroušená skleróza. Počítá se také s hospicovými lůžky. Toto zařízení bude mít kapacitu 99 lůžek. Dále zde bude bytový dům se sociálními službami, například pečovatelskou službou a osobní asistencí. Zde celková kapacita počítá se 72 byty o 108 lůžkách. Nebude chybět ani bytový dům s 37 byty pro zástupce klíčových profesí.

„Jedná se vlastně o unikátní zařízení, které bude v jedné části mít, řekněme, bytový dům pro seniory se sociálními službami, do kterého může klient přijít, pronajmout si tam byt ve chvíli, kdy je ještě plně soběstačný, pouze potřebuje zajištění nějakých sociálních služeb. Pokud se jeho stav bude zhoršovat, tak vlastně jenom v rámci toho areálu je schopen se posunout do té druhé části, která bude koncipovaná jako domov pro seniory zajišťující odbornou péči o neurodegenerativní choroby,“ vysvětlil hejtman Kuba a dodal, že v rámci projektu je pamatováno i na bytový dům pro ty, kteří jsou pro rozvoj Jihočeského kraje klíčoví. „Potřebujeme co nejvíc bytů pro lidi v profesích, které sem potřebujeme přivádět. Ať už jsou to lékaři, sestřičky, městští strážníci, inženýři, učitelé… Prostě celý koncept je o tom, abychom celý areál maximálně využili a v roce 2025, tedy ve chvíli, kdy se nám uvolní část nemocnice od psychiatrie nahoru, tam, kde je dneska ještě ortopedické oddělení, až směrem ke kostelu, tak tam už zase připravujeme projekt bytové čtvrti. Zde můžou vyrůst další desítky městských a krajských pro všechny, které chceme přivádět do jižních Čech,“ dodal hejtman.

Aby celý projekt bezchybně fungoval a poskytl co nejlepší péči všem klientům, je nezbytné spolupracovat s odborníky. Připomněla to náměstkyně hejtmana pro sociální oblast Lucie Kozlová. „Kromě úzké spolupráce s projektanty a architekty je nezbytné už od samého začátku konzultovat všechny kroky s těmi, kdo v sociální oblasti dlouhá léta pracují a detailně znají specifické potřeby svých klientů. Požádala jsem proto o spolupráci odborníky z praxe, jako je například ředitelka Unie Roska Věra Švábová, ředitelka domova pro osoby se zdravotním postižením PETRA Mačkov Vlasta Maroušková či paní ředitelka Martina Smětáková z Domova pro seniory Bechyně,“ nastínila náměstkyně Kozlová, podle níž odbornice z praxe dopodrobna konzultují s architekty i ty nejmenší detaily tak, aby bylo vše maximálně funkční.

Náměstkyně následně zdůraznila, že vybudováním areálu se prakticky vyřeší nedostatek lůžek pro seniory, se kterým se město České Budějovice aktuálně potýká. „V současnosti intenzivně hledáme umístění pro 80 akutních klientů, o které se rodiny opravdu nemohou postarat vlastními silami. A to vůbec nezmiňuji, kolik žádostí o umístění máme celkem,“ zdůraznila náměstkyně s tím, že kraj intenzivně připravuje další projekty v Jihočeském kraji, aby senioři nalezli nový domov co nejblíže svého současného bydliště. „Pracujeme také s demografickou křivkou vývoje stárnutí populace a chceme být do budoucna dobře připraveni,“ dodala náměstkyně.

Prezentace k dispozici ZDE

Slavnostní vernisáží začala dne 4. března 2024 fotografická výstava Brody v Brodě / Pohledy na Vyšší Brod, kterou organizuje město Vyšší Brod. Výstava potrvá do 28. března a bude zájemcům přístupná v otevírací době Krajského úřadu.

Výstava nabízí průřez posledními ročníky soutěže Brody v Brodě a představuje autory fotografických snímků z Vyššího Brodu a okolí.  Brody v Brodě jsou fotografická soutěž jejímž cílem je zapojení široké veřejnosti do fotografování a poznávání života a míst, která mají v názvu BROD. Do soutěže jsou zapojeny města a obce napříč Českou republikou – Český Brod, Havlíčkův Brod, Uherský Brod, Vyšší Brod a Železný Brod. V letošním roce proběhne již 12. ročník této soutěže.

Druhou částí výstavy jsou aktuální fotografie autorů, se kterými město Vyšší Brod dlouhodobě spolupracuje a jejichž fotografie využívá ke svojí prezentaci.

„Zaznělo tady, že Vyšší Brod je jedno z nejkrásnějších míst v Jihočeském kraji, myslím si, že to není jenom nadsázka, je to skutečnost. Můžeme se o tom ostatně přesvědčit z těchto fotografií. Právě ony nám ukazují, že nemáme chodit zaslepení, máme se dívat a objevovat krásy přírody. Vždyť chodit přírodou a nalézat krásná místa je asi ten nejkrásnější způsob trávení volného času,“ uvedl při slavnostní vernisáži náměstek hejtmana pro oblast kultury Pavel Hroch.

V sobotu 16. března se na Lipně budou dít velké věci! Poprvé v historii se spojí to nej z gastro provozů na Lipně včetně blízkého okolí a Vy budete mít jedinečnou příležitost vše ochutnat na jednom místě v rámci akce Jarní Food Fest, aneb zabijačkové hody na Lipně. Tento festival mnoha chutí, vůní, lahůdek odstartuje úderem desáté dopolední a končit se bude okolo sedmnácté. Mimo jídla, pití si na své přijdou i rodiče s dětmi díky dětskému programu a ani dospěláci nepřijdou zkrátka.

Přehlídka toho nej bude probíhat v srdci Rodinného areálu Lipno, přímo na lipenském náměstíčku. Jdeme do toho společně a podařilo se nám domluvit to nej z gastro provozů z Lipna a okolí. Milovníci jídla se mohou těšit na výbornou kombinaci jídel, pití, nebude chybět i tematická kapela, prostě pravé vítání jara na Lipně,“ dodává tiskový mluvčí areálu Jiří Gruntorád.

Návštěvníci na festivalu najdou Kramolínského vola, který bude prezentovat zabijačkové speciality, sekanou, nebo třeba zabijačkový guláš. Kulinářství Korzo připravuje top zelňáky, stroopinky, buchty, lívance. Poctivé pečivo dodá Chleba se solí. Milovníci kávy si přijdou na své díky Shots and sparks. Molo Bistro umíchá ty nej drinky. Pivovar Rožumberk chystá pivní speciality. Pro mlsné jazýčky si své nej zákusky připravuje cukrárna Povidloň. Prostě ať už budete mít chuť na cokoliv, tady se o Vaše chuťové pohárky postarají na maximum.

Festival nabídne i doprovodný program pro celou rodinu

Mimo vybrané speciality si návštěvníci užijí i bohatý program pro děti a dospělé. Nejenom k poslechu zahraje tematická Řeznická kapela nebo oblíbené Duo Kačí z nedalekých Českých Budějovic. Pro děti bude připraveno malování na obličej, kouzlení, možnost opékat buřty a k tomu spousta her a soutěží.

Kdo by po vydatném hodování chtěl malinko vytrávit, může vyrazit na Stezku korunami stromů, na procházku okolo lipenského jezera, vypůjčit si kolo, elektrokolo, nebo si sjet pomocí sjezdových koloběžek nádhernou přírodní trasu.

Více informací naleznou návštěvníci na webu lipno.info.

V dílně Jaroslava Svobody absolventa katedry výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity vzniká haptický model Závišova kříže. Stejně jako originál bude ozdobou kláštera ve Vyšším Brodě na Lipensku.

Haptický model Závišova kříže bude určený pro nevidomé návštěvníky nebo ty s poruchou zraku. „Nový kříž a některé jeho důležité části didakticky doplní samostatný artefakt této národní kulturní památky, která je třetí nejcennější zlatnickou památkou v České republice, hned po korunovačních klenotech a relikviáři sv. Maura. Budou jednou z největších atrakcí tohoto léta na Lipensku,“ uvádí za Turistický spolek Lipenska Pavel Pechoušek. Spolek se stará o propagaci území sahajícího od Stožce po Rožmberk.

V současné době se celá tvorba připravovaného haptického modelu blíží do finále. „Model musí být ještě doplněný popisem konkrétních námětů v Braillově písmu a QR kódy, které budou odkazovat na texty v češtině, angličtině a němčině a na mluvený text,“ uvádí autorka konceptu Zuzana Duchková z katedry výtvarné výchovy.

Ke zhotovení haptického modelu Závišova kříže byla použita epoxidová pryskyřice. Sám autor s tímto médiem neměl před tím žádné zkušenosti. To byl i jeden z důvodů, proč výsledná práce trvala několik stovek hodin, jenom nastudování technologie postupu, sehnání všech potřebných složek a nástrojů bylo velice náročné.

„Než došlo k odlití epoxidové složky, musel být samotný kříž i veškeré jeho vybrané detaily vymodelovány za pomocí keramické hlíny. Poté byly tyto artefakty zalité silikonovou vrstvou a na silikon byla nalitá sádra, čímž vznikla forma, která sloužila k výslednému odlití modelu,“ uvádí Jaroslav Svoboda.

„Haptický model je tvořen třemi částmi. Samotný kříž vyhotovený v přesné velikosti oproti originálu. Kristus, jenž je na vyšebrodské památce umístěn v prostředku na přední straně, byl převeden do velikosti, která odpovídá čtyřem dlaním průměrného dospělého člověka. Zlaté emaily svatých, které jsou na Závišově kříži na zadní straně byly trojnásobně zvětšeny oproti originálu a zároveň převedeny do reliéfní podoby. Tato všechna díla jsou zasazena do tmavého dubového podkladu, který by měl zvýraznit jejich zlatou nuanci,“ doplňuje Svoboda.

Celý soubor artefaktů bude připravený na letošní letní turistickou sezónu. V klášteře se bude pravděpodobně instalovat při tradičním odhalení samotného originálního Závišova kříže.

„Haptický model Madony vyšebrodské je instalován v galerii věnované gotickému umění, kde si mohou návštěvníci kláštera prohlédnout velmi cenné sochy a obrazy z tohoto období. Je zde například sbírka Madon takzvaného „krásného slohu”. Gotické umění koresponduje se starobylostí vyšebrodského kláštera, kde už skoro 800 let žijí řádoví bratři podle hesla „Ora et labora”. Jak to v galeriích bývá, hodnotné exponáty jsou za sklem, nelze se jich dotknout. To platí pro Madonu vyšebrodskou i pro Závišův kříž. Ovšem haptické modely nám umožňují ideálně doplnit vjem, ať už je návštěvník nevidomý nebo není,“ uvedl Petr Dvořák správce majetku cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě.

Originál Závišova kříže, v němž je uložen pravý kousek dřeva z kříže, na kterém byl ukřižován Ježíš Kristus, bude vystaven k obdivu a uctívání od 1.července 2024 do 30 září 2024 v gotické Rožmberské oratoři vyšebrodského klášterního kostela.

Nebude se jednat o první haptický model ve vyšebrodském klášteře. V klášterní Galerii gotického umění ve Vyšším Brodě byl v roce 2022 umístěn první haptický model Madony vyšebrodské. Autorem i tohoto modelu je Jaroslav Svoboda.

Tvorba haptických modelů se na katedře výtvarné výchovy Pedagogické fakulty Jihočeské univerzity plánuje od roku 2016 děje se tak ve spolupráci
s Centrem podpory studentů se specifickými potřebami téže univerzity. Projekt se nazývá „Haptické modely architektonických prvků a maleb pro osoby se zdravotním postižením“.

Garanty jsou Mgr. Zuzana Duchková, Ph.D. a Mgr. Josef Lorenc, dr.

Univerzitní modely vznikají jako studentské kvalifikační práce a jsou zpracovávány tak, aby velikostí, barevností a použitým materiálem, kterými jsou pálená hlína a sádra, odpovídaly především potřebám nevidomých a slabozrakých. Osahat si je může kdokoli.

Dosud bylo vytvořeno necelých 20 modelů, například pro klášterní kostel Obětování Panny Marie v Českých Budějovicích a státní zámek Kratochvíle. Nyní se projekt zaměřil na artefakty z cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě. Haptický model Vyšebrodské Madony, který je vystaven v gotické klášterní galerii, je velmi vyhledáván právě nevidomými a slabozrakými návštěvníky.

Obrovský potenciál mají pozemky Jihočeského letiště České Budějovice a v současnosti se rozhoduje o tom, jak budou využity. Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba ve čtvrtek 29. února ubezpečil na tiskové konferenci Jihočechy, že další rozvoj ploch u letiště kraj pečlivě plánuje tak, aby zabezpečil hospodářský rozvoj celých jižních Čech a zároveň pomohl financovat provoz jihočeského letiště. Aktuálně volná plocha o celkové rozloze 152 hektarů může být využita třeba na výstavbu nákupního centra, průmyslových objektů pro lehkou výrobu, výzkumná centra, zázemí pro společnost Smartwings nebo cargo dopravu.

„To, jaké firmy sem přivedeme, kdo sem přijde pracovat, to vlastně rozhoduje o tom, jak za 20 nebo 30 let budou jižní Čechy vypadat. Chceme, aby naše děti žily v prosperujícím regionu, kde sídlí firmy se zajímavým potenciálem. Rozhodně nemůžeme připustit, aby tu byly jen skladové haly. Ty nenabídnou zajímavá pracovní místa pro lidi, kteří mohou region posunout dále,“ uvedl hejtman Kuba a tím, že celý projekt je dlouhodobý a první stavební práce v podobě demolice starých budov, které dříve sloužily armádě, by měly začít příští rok. “Myslím si, že se bavíme třeba o horizontu deseti let. Dneska je pro nás důležité, že firmy, které by zde mohly být, za námi přicházejí s otázkou: Za jak dlouho by to mohlo stát? Tohle území má obrovskou výhodu, že je v majetku Jihočeského kraje, tedy bez komplikací s povolovacími procesy,” uvedl Kuba, podle něhož je další přínos projektu v ekonomickém zisku, z něhož by kraj pomáhal financovat provoz letiště.

Plán dalšího rozvoje areálu letiště podle něj počítá i s tím, že u vjezdu do areálu, kde se nyní nachází parkoviště, by stálo nákupní centrum včetně o rychlého občerstvení “Kromě toho je to ideální lokalita pro čerpací stanici. A jejich majitelé o to mají zájem, jen když to místo vidí,” řekl Kuba. Objekt bývalých kasáren by zase podle hejtmana mohlo nahradit výzkumné centrum se zaměřením na malé modulární reaktory. “Vzhledem k tomu, že Temelín je odtud vzdálený 30 kilometrů, tak to má svou logiku,” uvedl. Dodal, že další lokalitu v areálu by mohla využívat společnost Smartwings jako zázemí pro servis letadel.

„Smartwings hledá v této chvíli v České republice místo, kde by stavěli nějaké haly na opravu letadel, takže kdybychom je dokázali přivést sem na letiště, bylo by to pro obě strany velmi zajímavé. Vedeme v tomto ohledu nějaká jednání, a toto je přesně to o co se teď snažíme a byli bychom rádi, kdyby se to podařilo. Už kvůli zajímavým pracovním místům pro Jihočechy,“ dodal hejtman Kuba.

Kraj by rád využil i bývalou raketovou základnu, která patří obci Homole. Mohlo by tu vzniknout například středisko a výcvikový park integrovaného záchranného systému. “Pan starosta z Homolí nás požádal o spolupráci. Takové středisko v ČR ani v Evropě není. Měli bychom u nás na jihu Čech unikát, vlastně dopravní polygon, na kterém by mohli například hasiči trénovat s těmi velkými, těžkými auty. A zase přesně otevíráme ten potenciál, kdyby nám sem mohly jezdit trénovat hasičské jednotky z půlky Evropy. To je přesně něco, co my v jižních Čechách potřebujeme,” uzavřel jihočeský hejtman.

Jihočeského letiště České Budějovice – prezentace

Během března začnou v Českém Krumlově stavební práce na křižovatce ulic Objížďková a Kaplická, jejíž přestavba na kruhový objezd bude probíhat ve spolupráci Jihočeského kraje a města.

Přestavba křižovatky pod autobusovým nádražím je zásadní pro zvýšení bezpečnosti jak pro silniční provoz, tak pro chodce. „Řada místních řidičů si to možná neuvědomuje, protože jsou na tuto křižovatku zvyklí, nicméně je opravdu hodně nepřehledná a dochází tu k menším nehodám. Například za loňský rok jich zde bylo Policií ČR evidováno osm, přičemž několik dalších bylo vyřešeno bez účasti policie,“ říká místostarosta Zbyněk Toman. Město navíc počítá s tím, že v průběhu roku 2025 dojde k zesílení dopravy směrem od dálnice D3.

Stavební práce jsou naplánované od 11. března do konce června tak, aby byla stavba dokončena před začátkem letních prázdnin. Jihočeský kraj navíc poskytne motivační finanční odměnu jeden milion korun pro dodavatelskou firmu v případě, že dokončí stavbu před stanoveným termínem.

Kruhová křižovatka bude mít v průměru 37 metrů a její stavba bude rozdělena na dílčí etapy, aby bylo možné zachovat provoz v co největší míře bez objížděk. Provoz bude většinou omezen do jednoho jízdního pruhu a řízen semafory, v některých etapách bude možné využít pro řízení provozu pracovníky zhotovitele stavby, kteří budou moci lépe reagovat na aktuální dopravní situaci. Realizace stavby bude znamenat zásah do plynulosti silničního provozu ve městě, proto ze strany města i kraje byla věnována přípravě rekonstrukce prioritní pozornost.

Celkové náklady na výstavbu kruhové křižovatky jsou vyčísleny na 46 milionů korun, z čehož Jihočeský kraj pokryje přes 33 milionů a město Český Krumlov 13 milionu korun.

„Řidiče prosíme o trpělivost a pochopení v průběhu této rozsáhlé rekonstrukce, která ovšem přinese významné zlepšení dopravy v našem městě,“ uzavírá místostarosta.