Soutěž o nejlepší webové stránky měst a obcí Zlatý erb slaví 25. narozeniny. Letošní jubilejní ročník vyhrál za Jihočeský kraj Tábor, který patří k matadorům této soutěže. Výhra může být o to cennější, že výsledky byly velmi vyrovnané a druhé největší město v našem kraji mělo velmi zdatné soupeře. Za Táborem se umístil druhý Český Krumlov a třetí byly České Budějovice.

„Gratuluji vítězům letošního ročníku i všem starostkám a starostům, kteří webové stránky svých obcí neustále rozvíjí, zlepšují a starají se o ně. Důležité je, aby informace na webech byly funkční a snadno dohledatelné. Neplatí tedy jen IT pravidla, ale také zdravý selský rozum a pohled obyčejného člověka,“ okomentovala výsledky soutěže náměstkyně hejtmana Jihočeského kraje pro IT a e-government Lucie Kozlová.

Novinkou Zlatého erbu v roce 2023 bylo hodnocení všech obcí s rozšířenou působností (ORP). Ty se do soutěže nemusely přihlašovat a byly hodnoceny automaticky. „Takových obcí je v Jihočeském kraji celkem sedmnáct a na jejich webech je velká spousta informací. Jistě je velký rozdíl mezi webovou prezentací malé obce a okresního či krajského města. Tábor si své vítězství zaslouží, jejich webové stránky jsou příkladné a vykazují dlouhodobě vysoký standard,“ doplnila Kozlová.

Krajská porota letos přihlížela především k povinně zveřejňovaným informacím, využití otevřených dat a na bezpečnost webu. „Hodnotilo se také, jestli a jak weby slouží občanům, jaké mají elektronické služby a jak je využívají. V některých případech nám chyběly služby navázané na e-identitu občana. V dnešní době je důležité, aby každý mohl s úřadem svého města či obce pomocí aplikací vyřídit vše potřebné a ideálně vůbec nemusel opustit svůj dům. Stále také některé weby narážejí na chyby v responzivním vzhledu. Občan musí mít při prohlížení veškerý komfort a je jedno, jestli se dívá do monitoru počítače nebo na display mobilu,“ dodala náměstkyně Kozlová.

Více o soutěži Zlatý erb.

Zdroj: Bc. David Hocke, Krajský úřad Jihočeského kraje

Rušení poboček pošty na největších sídlištích v Českém Krumlově, na Plešivci a Míru, je nezvratné. Takový je závěr jednání starosty Alexandra Nográdyho a místostarosty Dalibora Uhlíře se zástupci pošty, kteří jakékoli náměty na udržení poštovních služeb v uvedených lokalitách zamítli.

S několika návrhy přišlo vedení města Český Krumlov, aby odvrátilo konec poštovních služeb na sídlištích Mír a Plešivec, kde mají pobočky pošty ke konci června skončit. „Podařilo se nám se zástupci pošty sjednat schůzku dříve než za tři týdny, kdy se původně měla uskutečnit. Z jejího výsledku jsme ale bohužel zklamaní a rozčarovaní. Nabídli jsme několik možností, jak pošty pro občany udržet, zástupci pošty ale na žádnou z nich nepřistoupili,“ říká starosta Alexandr Nogrády.

O pošty Partner, na jejichž provozu a nákladech se podílí pošta s dalším smluvním partnerem, nemá vedení pošty zájem. A komerční model pošty Partner+ je zase pro město naprosto nevýhodný. Tento model spočívá v tom, že by veškeré náklady spojené s provozem pošty hradilo město samo ze svého rozpočtu. Pro jednu pobočku na sídlišti se jedná o cca dva miliony korun ročně (poplatek České poště za služby v řádech několika desítek tisíc korun měsíčně, náklady na mzdy, energie atd.).

Dle zákona musí být ve městech s počtem obyvatel nad 2500 pošta v docházkové vzdálenosti tří kilometrů. Pro Český Krumlov to znamená, že zde stačí jediná hlavní pošta v centru města na Latránu.

„Zástupci pošty nám sdělili, že chtějí tuto poštu v centru rozšířit o další přepážky, ale i personálně. My se teď budeme zabývat zejména tím, jak občanům usnadnit přístup k této poště,“ dodává starosta. Nejbližší autobusová zastávka je na Špičáku a pro auta pak parkoviště P2 Pod poštou.

Zdroj: město Č. Krumlov

AUTIS Centrum pořádá ve spolupráci se Safari Resortem v Hluboké u Borovan benefiční Modrý běh na pomoc rodinám pečujícím o děti s autismem. Letošní XI. ročník se poprvé poběží v krásném prostředí mezi zvířaty v Safari Resortu. Akce, jejímž cílem je spojovat děti, dospělé a jejich rodiny, je součástí dubnové kampaně porozumění autismu.

Letos se Modrý běh po třech virtuálních verzích, kterými proběhlo více jak 850 běžců a pro AUTIS Centrum se vybralo úctyhodných 223 651 Kč, vrací opět ke své živé podobě. Akce pro celou rodinu se koná v sobotu 22. dubna 2023. V Safari Resortu se poběží čtyřkilometrový a osmikilometrový okruh. Součástí akce jsou závody kočárků a dětské běhy pro všechny věkové kategorie s jednotným startovným 100 Kč. Startovné pro dospělé činí 200 Kč, na místě 250 Kč. Registrace začínají v půl desáté a první závodníci se na trasu vydají v 11 hodin dopoledne.

BibiBum zazpívá písničky pro děti i dospělé

Doprovodným programem provede patronka AUTIS Centra herečka Dana Verzichová, lidové písničky zazpívá oblíbená BibiBum. Těšit se můžete na vystoupení zpěvačky NIKOL s kapelou, houslistu Radka Blahuše, MOVE21 a Gladiators gym Borovany. “Jsme moc rádi, že nás i letos podpoří známé osobnosti, všichni bez nároku na honorář. Na vítěze běhů čekají hodnotné ceny, jako je luxusní běžecký kočárek Avi Anna Lewandowska, ubytování v Residenci Hotels pro celou rodinu, zapůjčení vozu Škoda na víkend, autosedačka Cybex Solution Z-lfix, zážitková těžba vltavínů, chytré hodinky a mnoho dalšího. Jako hlavní cenu do tomboly nám kromě dalších cen věnuje firma Lety balonem s.r.o, a to poukázku na let se Safari Balloonem,” představuje letošní ročník jedna z organizátorek běhu Laďka Votrubová. “V krásném prostřední Safari Resortu pro nás připravili perfektní zázemí. Na trať závodů tak může vyrazit opravdu každý. Speciálně pro maminky s kočárky je připraven závod rychlochůze s kočárkem na 130 m,” pochvaluje si Laďka Votrubová a dodává, že na své si díky prostornému dětskému hřišti, domácímu občerstvení a bohaté tombole přijde opravdu každý.

Světový den porozumění autismu

Každoročním Modrým během pro AUTIS Centrum se jednotlivci i firmy připojují k oslavám Světového dne porozumění autismu, který je ustanoven na 2. dubna. Po celém světě se konají různé iniciativy, jež spojuje modrá barva. Ta je totiž symbolem komunikace – jedné ze tří oblastí, které jsou pro osoby s autismem problematické a pro vzájemné porozumění zcela zásadní. “Děkujeme všem našim příznivcům a partnerům, kteří nám každoročně pomáhají. Vážíme si toho, že mají srdce na správném místě. Bez nich by se naše služby pro pečující rodiny neposunuly tam, kde jsou dnes,” říká Laďka Votrubová a dodává, že z výtěžku letošního ročníku Modrého běhu uhradí AUTIS Centrum náklady na pořízení speciálních pomůcek do rehabilitačních místností v novém týdenním stacionáři.

Veškeré podrobnosti a registrace jsou k dispozici na webových nebo facebookových stránkách www.autiscentrum.cz. Pro prvních 100 online registrovaných je připraven malý dárek.

Zdroj: ČTK

Lukáš Bílý se před 14 lety narodil asi o tři měsíce dříve, než měl. Vážil dvě kila a nejprve to vypadalo, že je vše v pořádku… pak se ukázalo, že není jako ostatní miminka. Svou roli mohl podle matky sehrát i akutní převoz do krajské nemocnice, při kterém ho museli záchranáři oživovat.

„Jeho život nabral jiný směr. V jednom roce mu byla diagnostikována dětská mozková obrna, která vznikla právě po resuscitaci v sanitce. Luky se vyvíjel velmi opožděně,“ říká Kateřina Opat Bílá. „Na čtyři“ se dostal až v roce a půl, normálně se tak děti pohybují třeba i v osmi měsících, na nohy se postavil přesně o rok později. Chodit ale neuměl, jelikož neměl žádnou stabilitu. Ve čtyřech letech přišla noční můra. Lukáše postihl první noční epileptický záchvat, začal ztrácet naučené dovednosti. Každý záchvat přinášel jednostrannou paralýzu těla, která trvala i hodinu. „Momentálně je čtyři roky bez záchvatu a já pevně doufám, že se žádný už neobjeví,“ přeje si  Kateřina.

Sedmým rokem navštěvuje základní školu pro zrakově postižené. Tady přijímají žáky i s kombinovaným postižením. Jelikož má Luky několik diagnóz, jednu právě i zrakovou, byl přijat. „Od první třídy má asistentku, která mu pomáhá s učivem, přesunem do šatny a jídelny. Důležité je, že s klukama ve třídě tvoří super tým, za což jsem moc vděčná,“ upřesňuje Kateřina.

Lukáš se v šesti letech naučil chodit s tříbodovými berlemi, které užíval až do svých dvanácti let. Pak podstoupil operaci, která mu zmírnila svalové napětí v nohách a dolní oblasti zad. Neměl konečně žádný třes ani bolest a on tak mohl více trénovat. „Jednou jsme seděli na gauči a povídali si. Ze srandy jsem mu řekla, ať doběhne pro nějakou věc a on se zvedl a prostě šel. Občas se musel chytit zdi nebo nějakého nábytku. Ale ten pocit, že vaše dítě ve dvanácti letech vidíte chodit, je úžasný,“ komentuje Kateřina.

Delší trasy sám nezvládne, takže ty musí na vozíku. To mu ale nebrání v tom, aby se neúčastnil závodů Spartan – inovativní překážkové závody plné adrenalinu, které se konají v Lipně nad Vltavou 29. a 30. dubna.

Jedná se o běh v kombinaci se zdoláváním různých překážek, kdy se závodníci plazí v bahně, či pod ostnatým drátem, šplhají do výšky či po provaze, nosí pytle s pískem nebo hází oštěpem. Startuje se za jakéhokoliv počasí, a terén bývá podle organizátorů velmi náročný.  „Naše filozofie je jednoduchá. Propagujeme sport a také nutnost překonávat překážky. Ti, co překážky zdolají v závodě, se je lépe naučí překonávat i ve svém životě. Každý si vyzkouší své hranice a zároveň najde spousty nových přátel, což je základech naší komunity závodníků i dobrovolníků, kteří pomáhají závod organizovat,“ uvádí ředitelka závodu Tereza Šolcová.

Lukáš už jich má za sebou 10. Ten první absolvoval před lety v Liberci. „Luky nasadil bojovného ducha a já se nestačila divit, co se v něm skrývá. Nejvíce nám přirostl k srdci lipenský. Úspěchy se v tomto typu závodu hodnotit nedají. I když Luky pořád pozoroval, jestli ho někdo nepředbíhá. Snažila jsem se mu vysvětlit, že tam jsou vítězové všichni, ale jeho soutěživý duch to nerad slyší. Každá medaile je pro něj poklad, taková vzpomínka na to, jak ze sebe vydal maximum,“ uvádí Kateřina.

Na závody s ním jezdí ona, její sestra a mladší syn. „První závody nám to vhánělo slzy do očí. Nejenom vidět Lukyho na trati zdolávat překážky, ale i ostatní děti, jak se snaží, jak podporují jeden druhého. Postupem času to byla asi pyšnost na to, jak chce všechno zdolat a nejlépe úplně sám. Chtěla jsem, aby se vrátil celý od bláta, klidně s roztrhanými kalhotami, ale spokojený a pyšný sám na sebe,“ doplňuje.

Lukáš má na Spartanu silné pouto i se svým dobrovolníkem, který mu dělá průvodce na trati. „Asi na třetím závodu nám byl přidělen pomocník Honza Louda. Luky má Honzu velmi rád. On moc dobře ví jak na něj, aby s vozíkem jel rychleji. Ví, co Luky zvládne a co naopak moc ne a potřebuje víc pomoci, aby si neublížil. Jsou z nás přátelé, a to je právě jedna z výhod Spartanu, že poznáte úžasné lidi,“ uvádí.

Na Spartan jezdí i Lukášův mladší bratr Vojta, který je zcela zdravý. Stejně jako Lukáš má energie a pohybu na rozdávání. Seznámil se se Spartan Kids a začal také závodit. „Když Luky začínal chodit, Vojta mu pomáhal s věcmi, vodil jej za ruku, aby nespadl. Hřálo to na srdci. Teď už je to pro ně taková zažitá součást života a občas se mezi nimi objeví rivalita. Prostě kluci. Přesto všechno vím, že se mají rádi, jen po svém,“ usmívá se.

Zdroj: Pavel Pechoušek, manažer pro PR a media TURISTICKÝ SPOLEK LIPENSKA

Historická sgrafita s figurálními motivy, fasády z římského cementu, hřebínkové klenby, cihelné dlažby, třísetleté dřevěné podlahy, renesanční stropy či gotický krov. Tomu všemu vracejí historický lesk stavbaři a restaurátoři pod vedením Metrostavu v areálu bývalého pivovaru Eggenberg v Českém Krumlově. Zatímco rekonstrukce pivovarského domu, sladovny a paláce Anny z Rogendorfu skončí do června, návštěvnické centrum bude kvůli příliš vysokému množství překvapení a vynuceným změnám v projektu hotové přibližně o měsíc později.

„Nejdobrodružnější je práce s materiály dle požadavků památkářů. Například místo klasického cementu musíme používat přírodní hydraulická vápna, případně tzv. trasové zdící malty a omítky určené pro historické objekty. Některé směsi pro finální povrchy se dále kvůli správné barevnosti museli namíchat několikrát. Během celé rekonstrukce klademe maximální důraz na zachování původních prvků. Třeba dřevěné podlahy z 18. století v paláci se nám podařilo obnovit z 95 procent. Byla to ale mravenčí práce. Každou fošnu jsme museli očíslovat, opatrně vyndat, zbavit značného množství kovových skob, zrestaurovat a osadit zpět na původní místo,“ říká Oto Šrámek, zástupce vedoucího projektu ze společnosti Metrostav.

Rekonstrukce přinesla spoustu příjemných i nepříjemných překvapení. Mezi ty nejpříjemnější patří hřebínkové klenby skryté v příčných stěnách, které v pozdější době přepažily palácovou hodovní síň. Pomocí zbytků maleb restaurátoři obnovili původní podobu sloupů a dospěli k velmi barevnému schématu s překvapivou církevní tematikou. V místnosti zaujme také neobvyklé množství originálních tvarů.  „Jde o typickou jihočeskou gotiku. Není tak umělecky zdařilá jako ta pražská či olomoucká, ale má také svoje kouzlo. A pro nás bylo o to složitější ji obnovit, protože jsme museli pokud možno dodržet všechny původní křivosti,“ říká Oto Šrámek.

Z mnoha dalších výzev, kterými stavbaři Metrostavu čelili, je třeba zmínit ještě cihelnou dlažbu, která se částečně zachovala a částečně musela být znovu vyrobena, dále dřevěný strop ze 16. století, který bylo kvůli statice nutné proměnit na zavěšený podhled, a samozřejmě střešní krov z 15. století, kterému neznámí vandalové uřízli několik nosných sloupů.

Projekt s názvem Revitalizace části areálu bývalého pivovaru Eggenberg byl zahájen na konci roku 2020. Investor Centrum Český Krumlov, člen skupiny FORTUNO GROUP, si vybral jako zhotovitele stavební společnost Metrostav, která má s rekonstrukcí historických budov bohaté zkušenosti po celé republice. Investice přesahuje hranici 200 milionů korun a z větší části ji pokrývá dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Areál reprezentuje největší pivovar největšího panství v Čechách a také poslední velký komplex historických budov, který se v Českém Krumlově dočkal rekonstrukce. Renovované objekty jsou zapsané na seznamu kulturního dědictví UNESCO jako součást Městské památkové rezervace.

Zdroj: Metrostav a.s.

Ve dnech 7. – 16. dubna bude v Prácheňském muzeu v Písku mimořádně vystaven Svatý Hřeb z Milevska. Veřejnost zatím neměla příliš příležitostí tuto vzácnou relikvii spatřit na vlastní oči, nyní se tato možnost nabízí v době od Velkého pátku až do následující neděle 16. dubna vždy od 9 do 18 hodin. Součástí výstavy bude také přednáška pro veřejnost 13. dubna od 16 hodin a odborné kolokvium v ten samý den.

„Jde o unikátní archeologický objev a jsme opravdu rádi, že můžeme právě na Velký pátek zahájit tuto výstavu. Symbolicky v den, kdy probíhají největší křesťanské svátky,“ uvedl náměstek hejtmana Jihočeského kraje pro oblast kultury Pavel Hroch a pochvalně zmínil úzkou spolupráci kraje s premonstrátským klášterem v Milevsku i premonstráty ze Strahova. „Byli bychom rádi, kdyby se co nejdříve podařilo vybudovat muzeum, jehož dominantou bude právě tento hřeb,“ dodal náměstek Hroch.

Relikvie byla objevena při průzkumu a dokumentaci středověké trezorové místnosti, ukryté v mohutné kamenné zdi kostela sv. Jiljí v Milevsku. Objev se stal na přelomu roku 2020 a 2021 celosvětovým virálem. Hřeb zatím není možné trvale vystavit, protože k takovému účelu je potřeba nejprve zabezpečit velmi specifické mikroklimatické podmínky, dokončit všechny potřebné analýzy a restaurátorské práce. Krátkodobé vystavení je tak skutečně mimořádnou příležitostí předmět spatřit.

V průběhu roku 2020 byla zkoumána soustava dutin v mohutné kamenné zdi kostela sv. Jiljí v Milevsku. Archeologické nálezy a situace umožňují interpretovat největší dutý prostor jako původní středověkou trezorovou místnost. Z důmyslné skrýše uvnitř středověkého trezoru byly následně vyzvednuty trosky dvojice dřevěných schránek zdobených zlatem a stříbrem. „Vedle většího množství ozdob ze zlatého a stříbrného plechu byl mezi troskami identifikován železný hřeb označený zlatým křížkem. Podařilo se tedy vyzvednout historický artefakt, který středověká společnost považovala za jednu z nejvzácnějších křesťanských relikvií na světě – část hřebu ze Svatého Kříže,“ vysvětluje archeolog Pavel Břicháček, který u objevu byl.

Všechny části rozpadlého Milevského relikviáře, veškeré kovové ozdoby i samotný hřeb byly převezeny do specializovaných laboratoří, kde proběhla základní konzervace a celá řada přírodovědných analýz. V rámci záchrany výjimečného kulturního dědictví, které je nedílnou součástí národní kulturní památky kláštera v Milevsku, proběhly v roce 2021 a 2022 veškeré práce konzervační, restaurátorské i nedestruktivní průzkum a dokumentace. To vše pod záštitou a za finanční podpory Jihočeského kraje. Výsledky analýz jsou důležitými vodítky pro správnou interpretaci celého nálezu. Postupně tak získáváme celou řadu indicií, s nimiž najdeme odpovědi na otázky, které nález vyvolal.

Neskrývá se pod zlatým křížkem v hřebu ještě nějaké další cizorodé těleso? Jak celý relikviář původně vypadal? Z jaké doby jednotlivé části jsou? Kdy byl relikviář do nepřístupné dutiny uložen? Proč byla vnější schrána zdobena pouze ozdobami z drahého kovu a proč zde nemáme drahé kameny, které by se daly na takovém objektu očekávat? Na některé z těchto otázek již odpovědi známe a ve čtvrtek 13. dubna 2023 tak budou některá z dalších tajemství Milevského relikviáře odhalena veřejnosti. Dopoledne na odborném kolokviu, které je veřejnosti nepřístupné, odpoledne pak na přednášce pro širokou veřejnost. Ta začíná v 16 hodin v přednáškovém sále muzea.

Na tomto unikátní projektu se podílejí Královská kanonie premonstrátů na Strahově, Jihočeský kraj, Západočeské muzeum v Plzni, Prácheňské muzeum v Písku, Naše historie z. s., Správa jeskyní ČR, NPÚ a celá řada výzkumných institucí u nás i v zahraničí.

Výstava Svatý Hřeb z Milevska je veřejnosti zpřístupněna od pátku 7. dubna do neděle 16. dubna v době mezi 9. – 18. hodinou v prostoru expozice Galerie českých panovníků. Na výstavě je zakázáno fotografování a natáčení.

Zdroj: Bc. David Hocke, Krajský úřad Jihočeského kraje

Amatérští umělci z Hořic na Šumavě sehráli pašijové hry, které vypráví o posledních dnech Ježíše Krista. Představení se odehrálo v českokrumlovské klášterní zahradě a tímto jedinečným spektáklem začala mezinárodní akce nazvaná Europassion 2023, které vyvrcholí červnovým setkáním herců a znalců pašijových her z 15 států Evropy. To se odehraje v Hořicích na Šumavě, které jsou těmito hrami celorepublikově vyhlášené.

Podle principála souboru Miroslava Kutláka bylo dnešní představení v Českém Krumlově výjimečné v tom, že soubor hraje mimo Hořice na Šumavě jen velmi málo. „Herci si představení užili a vzhledem k perfektně zajištěnému zázemí se dala ta zima přežít. Bylo nám ctí hrát v tak krásném prostoru klášterů Českého Krumlova a jsme rádi, že jsme byli alespoň na chvilku součástí této dominanty,“ uvedl. Představení poznamenalo chladné počasí, herci jsou při něm spoře oděni a někteří vystupují i bosí. „Vzhledem k tomu, jaká byla zima, nás příjemně překvapila celkem vysoká návštěvnost,“ uvedl Kutlák.

Odpolednímu představení předcházelo zkoušení, a tak herci strávili na dešti asi pět hodin. „Dopředu jsem s tím počítal, hlídal jsem si imunitu, aby to ustála. Šel jsem spát brzy, teď funguji ve zdraví – žádná rýma ani kašel. Jak jsem vymrzl už na dopolední generálce, a pak ještě na odpoledním tréninku snímání z kříže, tak jsem se chvěl zimou už krátce po začátku představení. Možná to bylo i vidět,“ uvedl Jakub Suchánek, který ztvárnil hlavní postavu Ježíše Krista.

Představení, které trvalo hodinu a půl se zúčastnilo 65 ochotnických herců. Nejmladším byl pětiletý Jakub Indra a nejstarší herečkou byla 83 letá Marie Soukupová, které řadu let zastávala roli matky Marie, nyní hraje jednu postav ve sboru. Ke 30 letům účinkování v souboru dostala od ostatních kolegů po skončení představení velikou kytici.

Na kongresu Europassion, který se uskuteční v červnu, se setkávají zástupci měst a obcí z celého kontinentu, kde se udržuje tradice inscenací pašijových her. Rozpočet kongresu je přibližně dva miliony korun. V Hořicích na Šumavě na letošním kongresu, který vždy hostí jiná země, očekávají účast minimálně tří stovek delegátů a stovek dalších hostů.

Součástí programu bude i promítání fragmentu filmového záznamu Hořických pašijových her z roku 1897, což je druhý nejstarší film natočený ve střední Evropě.

V současnosti v Česku pašijové hry připravují už jen v České Lípě a Žďáru nad Sázavou.

Pašijové hry mají v Hořicích na Šumavě tradici od roku 1816. V roce 1893, kdy byla v Hořicích otevřena budova pašijového divadla, představení zhlédlo na 30.000 diváků.

Program Europassion 2023 pokračuje v Hořicích na Šumavě. Představení se bude hrát v sobotu 3. června (16:30 a 20:30) a o týden později v sobotu 10. června (20:30).

Se svou rolí Ježíše Krista se rozloučí jeho dlouholetý představitel Tomáš Franců. „Tomáš hraje Ježíše Krista již 10 let. Bude to krásné zakončení jeho dlouholetého, výborného a také obětavého působení v hlavní roli,“ uzavřel Jakub Suchánek, který s ním v roli Ježíše alternuje.

Zdroj: Pavel Pechoušek, manažer pro PR a media TURISTICKÝ SPOLEK LIPENSKA

Český Krumlov je nejlepším městem z hlediska podnikatelského potenciálu v celém Jihočeském kraji. Ukázaly to letošní výsledky srovnávacího výzkumu Město pro byznys. Analytici agentury Datank v něm hodnotí všech 205 obcí s rozšířenou působností v České republice.

Agentura Datank uvádí: „Český Krumlov zaznamenává v rámci Jihočeského kraje velmi vysoký počet ekonomických subjektů v přepočtu na obyvatele. Počet uchazečů o zaměstnání je zde rovněž velmi vysoký, což skýtá podnikatelům možnost výběru pracovních sil. Index stáří, tedy poměr osob starších 65 let ku lidem mladším 14 let, je v Českém Krumlově velmi nízký, což je příslibem pro rozvoj podnikání i do budoucna. Radnice vynakládá dostatečné finanční prostředky zejména do oblasti kultury a sportu. Město má kvalitní webové stránky z pohledu podnikatele, který na nich v přehledné formě nalezne vše potřebné pro komunikaci s veřejnou správou a mnoho dalšího. Český Krumlov v rámci celého kraje nabízí rovněž nadprůměrný počet úředních hodin, během nichž si podnikatelé, ale samozřejmě nejen oni, mohou vyřídit vše potřebné.“

„Mám upřímnou radost, na druhou stranu je to závazek, abychom stále byli takto přívětivými partnery pro podnikatele, kteří v Krumlově působí. Poděkování patří i kolegům, zaměstnancům radnice a určitě na úspěch mělo vliv i předchozí vedení. My ve městě podporujeme všechny kulturní, společenské akce, které do Krumlova přivádějí návštěvníky na vícedenní pobyty a věřím, že to je cesta, kterou Krumlov i místní podnikatelé potřebují pro to, aby byli úspěšní,“ říká starosta Alexandr Nogrády.

Celkové pořadí – Město pro byznys 2022

1. Český Krumlov
2. Tábor
3. České Budějovice
4. Písek
5. Vimperk
6. Třeboň
7. Vodňany
8. Strakonice
9. Blatná
10. Milevsko
11. Soběslav
12. Trhové Sviny
13. Jindřichův Hradec
14. Kaplice
15. Dačice
16. Prachatice
17. Týn nad Vltavou