Bývalá šatlava v Nových Hradech, fara v Hořicích na Šumavě, zámek v Tučapech či železniční příhradový most na Písecku. To jsou jen některé z celkem 12 nových kulturních památek na jihu Čech. Titul nejen budovám uděluje ministerstvo kultury.
„Ministerstvo kultury ČR prohlásilo v roce 2021 na základě podkladů připravených Národním památkovým ústavem celkem 12 nových kulturních památek. Patří mezi ně zejména architektonické památky postavené v průběhu 19. a 20. století, najdeme zde ale i ty se starším datem vzniku, jako jsou například zámek v Tučapech, fara v Hořicích na Šumavě či jádro bývalé středověké tvrze v Letech na Písecku,“ informovala Kateřina Voleská z českobudějovické pobočky Národního památkového ústavu (NPÚ).
Pro jednotlivé památky znamená tento titul, že mají jejich vlastníci garantovanou bezplatnou pomoc pracovníků Národního památkového ústavu (NPÚ) i šanci využít finance některého z dotačních titulů. Na jihu Čech eviduje NPÚ přes pět tisíc kulturních památek. „V roce 2021 se podařilo prohlásit i některé památky, které patří k takzvaným pozdním zápisům, tedy k těm stavbám, které přišly o status kulturní památky v důsledku administrativní chyby z 80. let 20. století,“ zmínila Voleská.
Titul má nově například Zámek Tučapy. Ten vznikl v druhé polovině 18. století na zákaldech původní tvrze z roku 1404. Do dnešní podoby byl přestaven v roce 1893. V budově se dochovala řada cenných architektonických a řemeslných prvků. Z 18. století je také fara v obci Hořice na Šumavě. „Barokní budova si navzdory dílčím úpravám provedeným v druhé polovině 20. století uchovala původní dispozici a celou řadu historicky cenných památkových konstrukcí,“ zmínila Voleská.
Most z konce 80. let 19. století
V Nových Hradech se kulturní památkou stala bývalá šatlava, dnes dům s číslem popisným 78. Objekt je podle odborníků zachován ve vzácné celistvosti a představuje hodnotný příklad architektury veřejných staveb z 19. století. Nedaleko titul dostal také dům s číslem popisným 56. „Okresní dům v Nových Hradech postavený v letech 1906 až 1908 patří k raným a zároveň nejhodnotnějším příkladům architektonické moderny v jižních Čechách. Jeho autorem je s největší pravděpodobností architekt Jan Kotěra, který uplatnil nový přístup zejména k podobě fasády – střídání hrubé a hladké omítky, specifické rámování oken, rostlinný dekor, obloučkový vlys,“ zmínila Voleská.
Také v Českých Budějovicích jsou nové kulturní památky. Patří mezi ně činžovní dům v Žižkově ulici s číslem popisným 226/3 či bývalá modlitebna Evangelické církve augsburského vyznání v ulici 28. října. Uvnitř jsou mimo jiné zvon, varhany, vyřezávaná architektura oltáře s obrazem či kovová křtitelnice. Za zmínku stojí také sokolovna v Protivíně z let 1922 až 1923 dle návrhu významného českého architekta Františka Krásného.
Mezi kulturními památkami ale nejsou jen budovy, letos titul dostal také železniční příhradový most, který vznikl na konci 80. let 19. století u osady Červená na Písecku. „Je unikátní technickou stavbou mimořádného významu svými rozměry i konstrukčním provedením, jež bylo na našem území vůbec poprvé provedeno způsobem letmé montáže. Železniční příhradový most vytváří zásadní krajinotvorný prvek vltavského údolí,“ dodala Voleská.
Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz
