Co nás čeká? Podléhají ti, co uvěřili nemožnosti přežít bez vakcíny kouzlu woo-doo? Západní vůdci reagují na objektivní trendy nebo je aktivně mění ve svůj prospěch pomocí prognostických metod?

CO JSOU PROGNOSTICKÉ METODY

Prognostika jako vědní obor se významněji začala rozvíjet až v druhé polovině 20. století. Přes její zařazení do oficiální vědy jde stále o obor na pomezí vědy a intuice. Stručně se dá prognostika pojmout jako soubor výzkumných metod pro předpovídání budoucnosti za situace, kdy do hry vstupuje velké množství vnějších i vnitřních jevů a to zejména v oblastech společenských, ale i technických, přírodních, známého vesmíru, atd., jakož i v oblasti individuálního vývoje jedinců.

Hlavním cílem základních prognostických metod je získat doporučení pro budoucí individuální rozhodnutí vzhledem k očekávaným skutečnostem. Propracovanější metody prognostiky kromě prosté předpovědi věcí budoucích navíc vytvářejí postupy, při jejichž dodržení lze aktuální jakož i předpokládané budoucí trendy aktivně ovlivňovat takovým způsobem aby bylo dosaženo požadovaného cíle. Celá jedna kategorie metod se výlučně zaměřuje na tvorbu instrumentů, které jsou schopny požadovaného budoucího stavu dosáhnout zvrácením aktuálních stabilních trendů zcela jiným, potřebným směrem a to i za cenu značných kalkulovaných otřesů a z nich plynoucích škod.

Skutečností však je, že ani ty nejpropracovanější metody nemůžou být křišťálovou koulí mágů, jelikož prakticky nikdy není možné zakalkulovat do budoucího odhadu veškeré ve známém světě existující činitele, nehledě ke skutečnosti, že současný stav našeho poznání všehomíra je samo o sobě velkou neznámou. I ty nejelementárnější předpovědi, jako že právě upuštěný kámen z ruky dopadne během chvilky na zem, platí pouze za určitých podmínek, které se však s byť minimální pravděpodobností mohou fatálně změnit. Je třeba mít na paměti, že vše co považujeme za běžnou realitu již současné vědní obory, jako jsou kvantová fyzika nebo teorie relativity, natolik zpochybnily, že je při tomto hraničním uvažování velmi obtížné vůbec určit co je skutečné, kdy 100% jisté vskutku nemůže být naprosto nic.

ÚPLNÉ POČÁTKY PROGNOSTIKY – NEJOBECNĚJŠÍ POROVNÁNÍ PREHISTORICKÝCH METOD S METODAMI MODERNÍMI

Narážkou na křišťálovou kouli v předchozím odstavci jsem chtěl naznačit, že lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že snahy předpovídat budoucnost jsou staré jako lidstvo samo. Na základě poznatků o současných přírodních kmenech, jakož i na základě zdokumentované historie lze usuzovat, že se touto činností v nejdávnějších společenstvích zabývaly k tomu speciálně vydržované osoby a to od kmenových šamanů, kněžích, astrologů a věštců počínaje až po různé kartářky (tehdy spíše „rozhazovačky oblázků nebo kostí“) a léčitele. V dobách dávných, ale prakticky až do nedávné minulosti, byly metody předpovídání budoucnosti zejména schopnostmi individualit, které svou zkušeností, moudrostí a empatií byly schopny věci budoucí odhadnout. Pokud tyto své schopnosti předávaly dále, tak zpravidla z generace na generaci a to včetně metod, které samy pro tento účel vytvořily. Již tenkrát šlo o směsici racionálních postupů smíšených s individuálními pocity konkrétního věštce o daném tématu předpovědi. V minulosti byly tyto předpovědi navíc zpravidla vždy podpořeny nějakou imaginární autoritou, která měla za úkol dát věštbě patřičnou váhu (boží vůle, postavení hvězd, rozhozené kosti, vnitřnosti oběti, karty a podobně). I v současné době existuje řada osob, které se problematikou věštby dle uvedených prvotních metod úspěšně živí a i jim lze připsat určitou úspěšnost jejich činnosti. Veškeré současné vědecké metody prognostiky, jako i individuální metody například astrologa, mají v nejobecnější rovině jednotný základní metodický princip:

    1. analýza problému
    2. vyhodnocení analýzy
    3. sestavení prognózy – respektive doporučení, kterým směrem je vhodné se dále vydat

Pokud zde porovnávám společné metody prognostiků s metodami věštců, přirozeně hovořím o věštcích, kteří se předpovídáním budoucnosti zabývají profesionálně a řekněme zodpovědně. Nehovořím a nelze nikterak do takovéhoto porovnávání společných postupů obou skupin zahrnovat osoby, které bez jakékoli znalosti skutečného stavu věcí předpovídají cokoli, například sestavováním různých horoskopů publikovaných v bulváru a podobně – i když i zde určité procento úspěšné předpovědi budoucnosti existuje a to, pomineme-li náhodu, na základě sugesce, kterou například horoskop u čitatele vyvolá, kdy tato sugesce pak ovlivní jeho chování natolik, že se nakonec splní právě přesně to, co si přeje aby se stalo, respektive to, s čím se v horoskopu ztotožnil. Zde jsme ale spíše v oboru psychologie, která má ale i u vědecky sestavené prognózy pro její konečné uživatele ne nevýznamný vliv.

Při porovnávání účinnosti souborů metod obou skupin, tedy vědeckých a věšteckých, mají oba způsoby své výhody a nevýhody

1. Analýza problému

Věštecké metody

    • nedůsledný, nesystematický sběr faktických dat, názorů laiků jakož i názorů odborníků
    • vysoká schopnost empatie – osobní pocity (víceméně nevědomé) minulých zkušeností „věštce“ z mezilidských vztahů a života jako takového, což je souhrn individuálního know-how, daného „profesionála“ zabývajícího se prognostikou (např. první dojem z žadatele o předpověď, způsoby jeho vyjadřování, prosté pozorování a porozumění společenským dějům v okolí věštce, atd…)

Prognostické metody

    • důsledný a systematický sběr faktických dat, názorů laiků a názorů odborníků
    • schopnost empatie, například vedoucího prognostického projektu, je spíše potlačena pro její neprokazatelnost

2. Vyhodnocení analýzy

Věštecké metody

    • zpravidla nesystematické vyhodnocení vstupních dat (pokud toto je vůbec možné) je nahrazeno především směskou logického a pocitového vyhodnocení situace, které by se dalo nazvat zdravým selským úsudkem.

Prognostické metody

    • systematické, ve významné míře matematické vyhodnocení sebraných dat – zde je výhoda přesného postupu, nevýhodou je, že do takovéhoto hodnocení nejsou zpravidla zahrnuty veškerá skutečně existující fakta, především je zde absence zpracování dat, o kterých pouze tušíme, že existují, ale jejichž analýza a vyhodnocení jsou v současném stavu poznání světa neřešitelné.

3. Sestavení prognózy

Věštecké metody

    • Zpravidla důsledné sestavení formální konstrukce podstaty předpovědi jakožto názoru (vůle) vyšší autority za použití určitého stupně temnění a tajnůstkářství (např. tak praví hvězdy, kosmická všehomíra, bůh, karty a podobně) do které věštec následně vhodně zabuduje samotný obsah jeho subjektivního názoru o budoucím vývoji předpovídaného tématu – zde je výhoda především vysoké sugesce o pravdivosti prognózy, která jak již bylo výše uvedeno, zde hraje ne nevýznamnou roli pro klienta s cílem změnit chování v souladu s očekáváním předpovídané budoucnosti. Pokud klient 100% „vůli (předpovědi) vyšší autority“ uvěří, odevzdává se svým způsobem do věštcovi moci a je potom na věštci, jakým směrem svého klienta nasměruje. Zde je i velká možnost zneužití. Na podobných principech funguje kouzlo woo-doo nebo kletba. Jakmile jim klient (prokletý) uvěří, má-li navíc k důvodu kletby určitý, na reálu založený, pocit viny a je-li slabší povahy, zpravidla se psychicky zhroutí, kdy se kletba nakonec přesně vyplní. K destrukci osobnosti může dojít ale i při dobré vůli věštce, například kdy na naprosto nereálném základě je klientovi vsugerováno, že při dodržování určitého rituálu se vysněný cíl v budoucnu zcela jistě dostaví. Po takovéto terapii pouze dochází k úpravě výšky budoucího pádu, kdy následky tvrdého dopadu mohou být fatální. Naopak soustavné sýčkování špatného konce může klienta vyprovokovat k důsledným protiopatřením, kdy se nakonec dostaví významný (životní) úspěch. K nejdrastičtějším věšteckým metodám patří předpovědi za použití obětí. Jako příklad může posloužit pověst o dobytí Tróje, kdy věštec předpověděl Spartskému králi 100% vítězství v tažení pokud bohům obětuje svou osmiletou dceru, kterou nevýslovně miloval. Následná ztráta drahé osoby zarputila vojevůdce natolik, že nedobytnou Tróju fanaticky obléhal 10 let dokud nebyl odpor protivníků zlomen lstí. Metoda oběti se však i v současné době hojně používá zejména u různých pyramidových prodejních sítí, kdy je adept na prodejce nejprve donucen si zpravidla předražený výrobek sám koupit aby jej následně směl dále jako jeden z článků prodejní sítě prodávat ostatním.

Prognostické metody

    • Sestavení vcelku přesné a podložené prognózy která je zpravidla značně neosobní a slouží klientovi především jako podklad k vlastnímu rozhodnutí dle selského rozumu. Uvedené platí především pro klienty plně zodpovědné za důsledky svých následných strategických kroků (platí např. pro podnikatele – majitele firmy). Je-li ale klient ne plně zodpovědná osoba za důsledky svých budoucích kroků – dochází bohužel v řadě případů z jeho strany k zahájení následných opatření bez náležitého rozmyslu, kdy vědecká prognóza mu slouží pouze jako alibi (stává se nezřídka například u úředníků státní správy)

BLÍŽE K PROGNOSTICE

z obsahu knihy Manuál prognostických metod, Martin Potůček, vydavatelství Slon, 1. vydání, 2006

Autor: Martin Matouš

Komentáře - Kurýr IN

0 Komentáře
Všechny komentáře

Komentáře - Facebook - Kurýr MEDIA

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

.
  1. Koho očkovat určitě? Kdo získá imunitu i bez vakcíny? Tvrdá data za posledních 10 let slova experta plně potvrzují.
  2. Kam až sahá historie starousedlíků Čech, Moravy a Slezska
  3. Kdo jak hlasoval o ukončení nouzového stavu a následně o zavedení pandemického zákona
  4. Sociální sítě v Polsku již nebudou moci mazat obsah, jak se jim zlíbí
  5. Lživé české statistiky, které jsou prospěšné pouze dodavatelům testů, roušek a vakcín
  6. Hloupneme z blahobytu. Čeká nás katastrofický „Vesmír 25“?
  7. Rodinu tvoří máma, táta a děti. Existují jen dvě pohlaví. Pracovat, ne čerpat! Úřadující šéfka Trikolóry vyzvala k obraně normálního světa
  8. Král předčasně korunovaný… a hlava mazaná! Proč jsou Piráti zrádným lákadlem a falešnou vábničkou nejen na levicového voliče
  9. Veřejný sektor utržený ze řetězu
  10. Kdo jak hlasoval o novele zákona napravující znevýhodnění českých zemědělců vůči EU
  11. Idioti mávaj světem. Tedy alespoň se o to snaží. Britský Facebook rozlišuje 71 pohlaví. Tak se na ně podívejme.
  12. Aktualizováno! Primář Nemocnice Hranice a.s. musel se svými nahrávkami na youtube emigrovat na Iránský server a již není ani primářem
  13. MUDr. Martin Jan Stránský, M.D, FACP: Výzva médiím, vládě a ministrům k ukončení šíření hysterie
  14. Michal Semín: Životní příběh studentského vůdce „kavárníka“, který prozřel
  15. DVTV: Viroložka, která napsala „Zdá se mi, že z nás tady někdo dělá blázny“. Ze strachu však anonymně
  16. Laktobacily doktorky Dubné
  17. Nakažení španělskou chřipkou roku 1918 na ni byli i po 90 letech imunní.
  18. Trikolora do Parlamentu předkládá po vzoru Polska revoluční proticenzurní zákon
  19. Jak se za katedry českých škol dostali politicky korektní aktivisté. O politické korektnosti, kdy se zdála situace presidentu Klausovi ještě jakž takž normální
  20. Archeolog Beneš: Legenda o praotci Čechovi je mýtus. Naši předci z Východu nepřišli

NEJNOVĚJŠÍ KOMENTÁŘE

0
Článek můžete komentovat ZDEx
()
x