Již před dvaceti lety vystoupil pozdější poslanec Europarlamentu prof. PhDr. Jan Keller, CSc. s přednáškou, která poodhaluje řadu souvislostí, které se v současné době projevují v plné nahotě. Jednalo se o presentaci základních tezí jeho nové knihy Tři sociální světy: Sociální struktura postindustriální společnosti. Podle ní společnost přechází od pouhé nerovnosti k naprosté nesouměřitelnosti.
Anotace knihy Tři sociální světy: Sociální struktura postindustriální společnosti.
Práce se zabývá proměnami sociální struktury dnešní společnosti. Autor hájí tezi, podle níž společnost přechází od pouhé nerovnosti k naprosté nesouměřitelnosti. Tuto tezi dokládá na řadě údajů a sleduje procesy, které tuto proměnu způsobují. Podává charakteristiku tří sociálních světů (elita, střední vrstvy, deklasovaní), které se od sebe prudce vzdalují a žijí v nesouměřitelných podmínkách. Zároveň je v knize popsáno, jakými způsoby společenské vědy zakrývají přechod od nerovnosti k nesouměřitelnosti. V této souvislosti autor analyzuje například pojmy sociální kapitál, sociální vyloučení a nová sociální rizika. Propojuje teorie sociální stratifikace, sociologie města, sociologie organizace a některých dalších disciplín a ukazuje, jakou hrozbu představuje sociální nesouměřitelnost pro demokracii a pro budoucnost otevřené společnosti.
Základní názory autora přednášky a knihy dle Wikipedie:
- Vystupuje proti placenému školnému, které shrnul do deseti důvodů.[13]
- Je zastáncem sociálního státu se silnou sociální sítí, který se ve vybraných klíčových oblastech (zdravotnictví, podpora v nezaměstnanosti, pojištění vkladů, …) stará o své občany, bez vlivu soukromého sektoru a z pozice monopolního postavení.[zdroj?]
- Vyhranil se proti neoliberalismu, u kterého se mu nelíbí, že (podle jeho slov) člověka bere jako firmu, neustále soupeřící s ostatními lidmi, též coby firmami.[zdroj?]
- Vyhraňuje se proti trendu, ke kterému podle něj ve světě dochází, a sice přejímání kombinace svobody výběru (ve skutečnosti dosti omezené až prakticky jen zdánlivé) a odpovědnosti na občany (např. ve výběru standardu nemocniční péče, důchodového pojištění, atd.) za podmínek a v prostředí, které tito nemohou efektivně ovlivnit.[zdroj?]
- Vyjadřuje nesouhlas se zvětšováním rozdílu mezi bohatými a chudými: pro situaci, kdy např. plat nejvýše a nejníže postaveného zaměstnance určité firmy dosáhne rozdílu v řádu stonásobků a více, zavedl termín „nesouměřitelnost“.[14]
- V letech 2006–2008 se zapojil do kampaně proti plánům na stavbu americké vojenské základny v ČR jakožto součásti plánovaného systému protiraketové obrany USA.[15]
- Na dotaz Parlamentních listů co si myslí o oficiální statistice Eurostatu,[16] která uvádí, že mezi léty 2010 až 2016 odteklo z ČR do zahraničí na dividendách 7,6 procenta HDP, tedy 2252 miliard korun, zatímco dotace z EU činily 1,9 procenta HDP, neboli 563 miliard korun, Keller odpověděl, že „je bohužel pravda. Ze sociologického hlediska je to ještě zajímavější. Když se české ekonomice daří, bohatnou z toho horní příjmové vrstvy na Západě. Když nám z Bruselu posílají kapesné v podobě eurodotací, jde to především z kapes středních vrstev na Západě. Ve výsledku se tak rozevírají nejen nůžky mezi bývalou západní a východní Evropou, ale narůstá i nerovnost mezi majetkovou elitou a zbytkem společnosti na Západě.“[17]
[…] roce 2011 napsal Jan Keller knihu „Tři sociální světy,“ ve které konstatoval, že zatímco nová vyšší třída se chová jako skutečná […]
Je vidět, že Kurýr je vyvážený plátek, který nikoho nepreferuje! Tohohle soudruha rudýho od ponožek až po hlavu nemůžu ani cejtit. Dvojnásob od tý doby, co jsem v Bruselu v budově EP měl tu čest s jeho lidmi pobýt.