Dnes je tomu 106 let, kdy se v naší zemi poprvé měnil čas ze zimního na letní. Stalo se v noci 30. dubna 1916. Toto střídání vydrželo dodnes, i když se v posledních letech objevila řada návrhů na to ponechat celý rok jen jeden čas. Odborníci se ale nemohou dohodnout na tom, který by to měl být. Jestli ten zimní, či letní.
Co je vlastně letní čas? Letní čas je podle wikipedie označení systémové úpravy měření a udávání času, při které se v určité oblasti po část roku (v době léta a okolo něj) nepoužívá čas daný příslušným časovým pásmem, nýbrž čas posunutý dopředu, obvykle o jednu hodinu. V praxi to znamená jediné – v noci, kdy se zimní čas mění na letní, se hodinové ručičky ve 2:00 posunou o hodinu dopředu, tedy na 3:00. Náš spánek je tak o hodinu kratší.
Původním účelem zavedení letního času byla snaha o úsporu elektrické energie, která by jinak byla potřeba pro večerní svícení – díky letnímu času je večer „déle“ světlo (ale ráno se rozednívá „později“).
V kontrastu s letním časem bývá běžný pásmový čas často nesprávně označován za „zimní čas“. Skutečný zimní čas, který v praxi znamená posun hodin dozadu, nachází mnohem menší uplatnění než letní čas.
Změna času v čase
Pokud bychom se chtěli podívat na to, kdy vlastně se začaly rozlišovat dva časy, tak bychom museli zajít až do 18. století, protože první náznaky letního a zimního času sahají do roku 1784. Benjamin Franklin tehdy navrhoval, aby lidé chodili spát dříve a také dříve vstávali, čímž by lépe využili denní světlo. Nešlo tehdy ještě o změnu času, ale spíše o takovou ironii.
První vážně míněný návrh na zavedení letního času učinil londýnský stavitel William Willett roku 1907 ve své eseji The Waste of Daylight. Ačkoli se mu podařilo přesvědčit i jednoho z britských poslanců, návrh se nepodařilo prosadit.
Střídání času během světové války
V praxi byl letní čas poprvé zaveden za první světové války v roce 1916, a to hned v řadě evropských zemí. Konkrétně v naší zemi to bylo 30. dubna. Zatím to ale nebylo úplně nastálo, jak to máme dnes. 19. března 1918 byla v USA zákonem zavedena časová pásma (tehdy již používaná na železnici), se kterými bylo zavedeno i používání letního času (počínaje 31. březnem) po zbytek 1. světové války. Letní čas platil v letech 1918 a 1919, byl však natolik nepopulární (lidé tehdy vstávali i chodili spát dříve), že tento zákon byl poté zrušen.
Letní čas byl znovu zaveden v důsledku úsporných opatření za druhé světové války. Po několika letech se ustálilo pravidlo, podle kterého se letní čas zaváděl poslední březnový víkend (v noci ze soboty na neděli) a končil poslední zářijový víkend. Od roku 1996 je letní čas o jeden měsíc delší – trvá až do posledního víkendu v říjnu, čímž je letní čas zaveden po větší část roku než čas pásmový. Tato změna byla provedena v celé Evropské unii, takže se jí přizpůsobilo i Česko.
Kde letní čas nemá smysl?
Letní čas je záležitostí zemí mírného pásu. V tropickém pásu se délka dne v létě od délky zimního dne neliší natolik, aby mělo zavedení letního času smysl. Obdobně v polárních oblastech, kde polární noc trvá až půl roku, nemá samozřejmě letní čas smysl.
Iniciativy za zrušení
Pro zrušení používání letního času v EU vznikla také iniciativa „Pouze jeden čas“ (For Only One Time). Pro možnost předložení návrhu ve formě evropské občanské iniciativy by ale potřebovala nashromáždit milion podpisů občanů EU, z toho aspoň 16 500 v Česku. Z českých politiků se boji za zrušení střídání času dlouhodobě věnuje senátor za KDU-ČSL Petr Šilar a na půdě Evropského parlamentu se snaží otázku otevřít jeho spolustraník Tomáš Zdechovský.
V únoru 2018 se skupina poslanců Evropského parlamentu snažila o první krok ke zrušení střídání standardního a letního času. Nakonec se ale v Evropském parlamentu podařilo schválit jen výzvu Evropské komisi, která má výhody a nevýhody střídání času prozkoumat a navrhnout nějaké řešení. Evropská komise nakonec navrhla zrušení střídání standardního a letního času do roku 2019 s tím, že státy si samy zvolí, jaký čas si ponechají. V březnu 2019 však bylo prozatímně rozhodnuto, že k poslednímu posunu času by mělo dojít v roce 2021. Doposud však nebylo definitivně rozhodnuto, tato problematika byla odložena kvůli pandemii covidu-19. Ke zrušení nedojde dříve než v roce 2026.
Názory na letní a zimní čas se liší. Zastánci i odpůrci letního času mají pro své stanovisko argumenty, které je třeba zvážit. Například úspora energie se ukazuje být diskutabilní. Ušetřená energie na konci letního času je vyvážená zvýšenou spotřebou v listopadu.
Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz
