Profesor Beran: Osobám, které prodělaly onemocnění covid-19, stačí aplikovat jednu dávku vakcíny a výsledná imunitní odpověď je vyšší než po dvou dávkách vakcíny u osob, které onemocnění neprodělaly

Rychlé řešení plných nemocnic. Je na dosah. Mlčí se o něm. Rozhovor pro Parlamentní listy: Profesor Jiří Beran tvrdí, že jakmile bude větší část populace už alespoň částečně chráněna, je možné upustit od plošných opatření. Ta jsou totiž až třetím nejvyšším stupněm protiepidemických opatření. Pro snížení hospitalizací a úmrtí by mělo pomoci přednostní očkování lidí s kombinací rizikových faktorů věk nad 65 let, cukrovka, obezita, ischemická choroba srdeční či hypertenze. Dle Berana stačí hned teď ohrožené skupině aplikovat jen jednu dávku vakcíny a další až za několik měsíců.

Vztah PEO k hospitalizacím

Široké paletě lidí s různými zdravotními problémy, které zvyšují riziko průběhu nemoci covid-19, z kvantitativního hlediska dominují podle vyjádření docenta Martina Balíka pro deník Právo velmi obézní jedinci s vysokým tlakem a cukrovkou. Lze takovou skupinu lidí, kterou by bylo třeba nejnutněji naočkovat, přesně vymezit a dá se odhadnout, jak velká by tato skupina byla?

Pan docent Balík má naprostou pravdu v tom, že se jedná o docela homogenní skupinu osob, která je ohrožena těžším průběhem nemoci. Já bych jen k těm znakům, co uvedl, doplnil ještě věk nad 65 let a také ischemickou chorobu srdeční. Z uvedeného vyplývá, že pokud má jedinec všechny tyto rizikové znaky, onemocnění u něj nebude s největší pravděpodobností probíhat lehce. Jde tedy o kombinaci věk nad 65 let plus cukrovka plus obezita plus ischemická choroba srdeční anebo hypertenze. Přednostní očkování této skupiny by přineslo snížení hospitalizací a úmrtí. Podle mého odhadu osob, které mají všechny uvedené rizikové znaky, je v populaci několik desítek tisíc.

Lékaři začínají upozorňovat na těžší reakce po druhé dávce očkování u těch, kteří už nemoc covid-19 prodělali. První dávka vakcíny je pro ně vlastně druhá, protože tou první byl pro ně už předtím kontakt s koronavirem. Jak je třeba v takových případech postupovat? Má ta druhá dávka vůbec smysl a není naopak škodlivá či dokonce ohrožující?

Novější výzkumy ukazují, že osobám, které onemocnění prodělaly, stačí aplikovat jednu dávku vakcíny a výsledná imunitní odpověď je vyšší než po dvou dávkách vakcíny u osob, které onemocnění neprodělaly. To je očekávatelné a tyto výsledky by měly změnit přístup k očkování osob, které onemocnění prodělaly. U nás se umožňuje očkování již za týden po prodělaném onemocnění. Já bych osobně doporučoval všem, kteří onemocnění prodělali a chtějí se nechat očkovat, aby vyčkali alespoň tři měsíce a poté si nechali aplikovat jednu dávku vakcíny. Aplikace dvou dávek vakcíny není sice škodlivá, ale dle výzkumů je zbytečná.

Premiér Andrej Babiš navštívil Srbsko, kde získával informace o očkování ruskou vakcínou Sputnik V a látkou čínské společnosti Sinopharm. Ani jednu z nich ale zatím neschválila Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Co si myslíte o jejich možném uplatnění v Česku, ale i o krajní variantě očkovat látkou, kterou neschválila Evropská léková agentura?

Určitě bych nedoporučoval očkování žádnou vakcínou proti žádnému infekčnímu onemocnění, která není registrována Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Pro každý nový lékový přípravek včetně vakcín platí, že se musí centrálně registrovat u této agentury.

Kvůli novým mutacím bude podle vědců z iniciativy Sníh zřejmě nutné lidi přeočkovávat vakcínami, které budou účinné i na další mutace covidu-19. Podle profesora Hela bude docházet k reinfekcím pacientů. Objevila se však zpráva, že v německém Osnabrücku se v pečovatelském ústavu pro seniory rozšířila britská varianta koronaviru. Testy ji prokázaly u 14 z nich, kteří přitom už dostali druhou dávku vakcíny společností Pfizer/BioNTech proti nemoci covid-19. Průběh onemocnění však mají lehký. Jak to tedy je s účinností dosud používaných vakcín proti mutacím?

Je potřeba si říci na začátku, proti čemu očkujeme a čeho chceme dosáhnout. Obecně platí, že pokud očkujeme proti onemocnění s lehkým průběhem, pak chceme zabránit vzniku onemocnění. Pokud ale chceme očkovat proti závažnému onemocnění jako je covid-19, pak bychom měli účinnost vakcíny vztahovat k hospitalizacím a úmrtím. V tomto smyslu jsou všechny u nás dostupné vakcíny téměř ve stu procentech účinné. Může se stát, že někdo onemocní covidem-19 ještě jednou díky mutaci viru, ale onemocnění bude mít lehký průběh a pro daného člověka je to vlastně takové přirozené přeočkování. Pokud se budou někdy v budoucnu vyrábět vakcíny pro přeočkování proti mutantám, pak to bude ve chvíli, kdy daná mutanta povede u plně očkovaných osob opět k hospitalizacím a úmrtím.

Co můžeme od vakcinace očekávat? Bude dostačujícím efektem i to, když očkovaní sice covidem-19 onemocní, ale vzhledem k lehkému průběhu nebudou muset do nemocnice?

Ano, to je efekt, který já od vakcíny očekávám především ve zranitelné skupině. Onemocnění může vzniknout, bude mít lehčí průběh a bude znovu stimulovat imunitní systém. To nejdůležitější je, aby vakcína zabránila hospitalizacím a úmrtím. Je lepší mít prázdné nemocnice, a jestli bude mít doma někdo horečku či kašel vůbec nevadí.

Mezi odborníky panují stále velké rozdíly v pohledu na nutnost přijímání opatření a omezení v boji proti šíření nákazy. Může se stát, že i po proočkování velké části společnosti budou některé skupiny teoretických vědců prosazovat, aby nadále mnohá opatření a omezení zůstala? Jaké argumenty by jim v konfliktu s těmi experty, kteří by po vakcinaci co nejvíc rozvolňovali, mohli vůbec zůstat?

Jakmile bude větší část populace již alespoň částečně chráněna, je možné upustit od plošných opatření. Musíme si představit, že plošná opatření jsou až třetím nejvyšším stupněm protiepidemických opatření. Proto individuální protiepidemická opatření (4R, samoléčba a vakcinace) budou muset v určité podobě existovat nadále společně s cílenými protiepidemickými opatřeními (PEO). Mám dojem, že se někdy na tyto dva základní a první stupně zapomíná. Je to stejné, jako když stavíte dům – musíte mít základy (individuální PEO), stěny (cílená PEO) a teprve pak můžete mít střechu (plošná PEO). Všechny musí být ve vazbě na sebe. Když budete bourat dům (uvolňovat PEO), začnete zase od střechy směrem dolů.

Vztah PEO k hospitalizacím je na obrázku v úvodu článku.

Ministr zdravotnictví Jan Blatný se vyjádřil, že se lidé musí naučit s covidem žít, protože on nezmizí. Norma už prý nebude stejná jako předtím. Tak jako se život po 11. září už nevrátil k tomu, jaký byl předtím, tak i po této epidemii se nastaví nová norma. Ztotožňujete se s tímto jeho pohledem na věc, nebo ho vnímáte jako problematický?

Myslím si, že mám podobný pohled na věc. Virus nezmizí a budeme muset s ním žít, budeme muset vědět, jak dlouho jsme chráněni po onemocnění, zda se budeme muset přeočkovávat. To je období několika let, než si budeme jisti, co je potřebné dělat. V tomto s ním určitě souhlasím. Na druhou stranu bych chtěl ještě vyzvednout jednu myšlenku pana ministra, kterou přinesl na začátku svého působení na Ministerstvu zdravotnictví. Z viru nemějme strach, ale respekt. Proto si myslím, že je na každém z nás, jak budeme chtít s virem žít. Já osobně bych chtěl bez strachu a s respektem – hlavně k novým poznatkům.

Kdybyste měl vybrat z opatření a omezení typu zavřené restaurace, zavřené obchody, zavřené školy, zákaz vycházení, povinné testování antigenními testy, omezení pro nejvíc ohrožené skupiny a seniory, přičemž by se stát postaral o to, co potřebují, aby ani nemuseli vycházet z domu a nevystavovali se tak riziku nákazy, co z toho byste aplikoval v zájmu toho, aby se zastavilo šíření nákazy, aby kvůli koronaviru neumíralo tolik lidí a aby se život mohl vrátit do obvyklých kolejí, a v jaké šíři?

V prvé řadě proočkovat rizikovou skupinu jednou dávkou vakcíny Astra Zeneca s aplikací druhé za tři měsíce. To by výrazně snížilo počty hospitalizovaných a zemřelých. Za tři měsíce již bude vakcín dostatek na druhou dávku vakcíny. To je asi nejdůležitější. Určitě bych umožnil dále bezplatné testování antigenními testy. Opakoval bych lidem dokola principy samoléčby covid-19 a také to, že onemocnění do rizikové skupiny přinese ve vysokém procentu rodina a přátelé, a tak aby dodržovali 4R i v mezigeneračním styku.

Zdroj: Parlamentní listy

Komentáře - Kurýr IN

0 Komentáře
Všechny komentáře

Komentáře - Facebook - Kurýr MEDIA

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY

.
  1. Koho očkovat určitě? Kdo získá imunitu i bez vakcíny? Tvrdá data za posledních 10 let slova experta plně potvrzují.
  2. Sociální sítě v Polsku již nebudou moci mazat obsah, jak se jim zlíbí
  3. Kdo jak hlasoval o ukončení nouzového stavu a následně o zavedení pandemického zákona
  4. Lživé české statistiky, které jsou prospěšné pouze dodavatelům testů, roušek a vakcín
  5. Hloupneme z blahobytu. Čeká nás katastrofický „Vesmír 25“?
  6. Veřejný sektor utržený ze řetězu
  7. Kdo jak hlasoval o novele zákona napravující znevýhodnění českých zemědělců vůči EU
  8. Idioti mávaj světem. Tedy alespoň se o to snaží. Britský Facebook rozlišuje 71 pohlaví. Tak se na ně podívejme.
  9. Aktualizováno! Primář Nemocnice Hranice a.s. musel se svými nahrávkami na youtube emigrovat na Iránský server a již není ani primářem
  10. MUDr. Martin Jan Stránský, M.D, FACP: Výzva médiím, vládě a ministrům k ukončení šíření hysterie
  11. DVTV: Viroložka, která napsala „Zdá se mi, že z nás tady někdo dělá blázny“. Ze strachu však anonymně
  12. Laktobacily doktorky Dubné
  13. Michal Semín: Životní příběh studentského vůdce „kavárníka“, který prozřel
  14. Nakažení španělskou chřipkou roku 1918 na ni byli i po 90 letech imunní.
  15. Trikolora do Parlamentu předkládá po vzoru Polska revoluční proticenzurní zákon
  16. Není možné, aby o úrodnosti půdy poučovali lidé, kteří na poli a ve stáji byli pouze skrze televizní obrazovky.
  17. Petr Hampl: Dvě podoby současného českého vlasteneckého myšlení
  18. Vaporizace stránek www.parler.com – aneb likvidace svobody slova v přímém přenosu
  19. Jak se za katedry českých škol dostali politicky korektní aktivisté. O politické korektnosti, kdy se zdála situace presidentu Klausovi ještě jakž takž normální
  20. Nedáme se! Evropská komise lhala, hrozí totální zákaz olova

NEJNOVĚJŠÍ KOMENTÁŘE

0
Článek můžete komentovat ZDEx
()
x