Fialova vláda nyní vůbec poprvé signalizuje, že bude zvyšovat daně. Připouští to opatrně a nepřímo, přes své odborné rádce. I tak jde o významný posun. Jde o doznání, že se jí nedaří nalézt rozpočtové úspory v dostatečném objemu. Stěžejní předvolební slib – ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní – se tak nemusí dočkat neplnění.
Kabinet ke sdělení zprávy, která jistě nebude populární, využívá své těleso expertních poradců, Národní ekonomickou rady vlády (NERV). Ta se dnes sešla vůbec poprvé. Projednávala právě i to, co dále s veřejnými financemi „Nejen odborná veřejnost, ale i politická reprezentace začíná cítit, že je potřeba se dívat na všechny možnosti ve státním rozpočtu, včetně zvyšování daní,“ uvedl po skončení jednání ekonom David Marek, člen NERV.
Z Markova vyjádření je zřejmé, že zvyšování daní ještě za vlády Fialova kabinetu se jeví daleko pravděpodobnějším, než se zdá z dosavadních vyjádření jeho představitelů. Ti dosud prakticky jakékoli navyšování daní odmítali. Současně se ovšem ocitají pod tlakem, neboť evidentně nejsou s to uskutečnit dostatečné rozpočtové úspory. Až do roku 2025, tedy do konce svého řádného funkčního období, vláda předběžně plánuje schodky kolem 300 miliard korun, plyne z materiálu, který projednávala počátkem června.
Schodky kolem 300 miliard po celé funkční období ovšem nesouzní se slibem vládních stran ozdravit veřejných financí. Znamenaly by totiž mimo jiné to, že celkový schodek vytvořený Fialovou vládou bude ještě o zhruba 50 procent vyšší než celkový schodek vytvořený předchozí vládou Babišovou.
Za účelem snížení schodku tak Fialova vláda bude evidentně muset zvýšit daně, což nyní už opatrně a nepřímo začala připouštět. Mezinárodní organizace typu MMF doporučují například zvýšit daň z příjmu zaměstnanců. Ta byla citelně snížena v rámci takzvaného zrušení superhrubé mzdy, ze zhruba 20 na 15 procent. Nyní by se mohla částečně vrátit, a činit tak například 17,5 procenta.
Zdroj a celý text:
