Ačkoliv požití alkoholických nápojů před jízdou, způsobuje ohrožení života, zdraví a majetku, je, dle mého názoru, nezbytné v českém právním systému nově stanovit hranic alkoholu v krvi (v dechu).
Podle současné české právní úpravy je tolerance nulová. K tomuto je zapotřebí uvést, že jsme jedna z mála zemí, která má tuto nulovou toleranci (výjimky jsou např. Slovensko, Rumunsko, Maďarsko). Zajímavé je, že to jsou právě bývalé socialistické státy, kde převažoval striktní přístup k občanům. Nejobvyklejší protiprávní hranici činí 0,5 promile (např. Německo 0,5 promile, Polsko 0,2 promile, Velká Británie dokonce 0,8 promile).
V ČR existuje určitá možná tolerance alkoholu v krvi (v dechu), kterou tvoří hranice 0,24 promile. Čtyři desetiny vytváří možná odchylka při dechové zkoušce a hranici 0,2 promile tzv.„možná fyziologická hladina“, která se může vyskytnout i u řidiče, který před jízdou nepožil žádné alkoholické nápoje.
Pro posouzení kvalifikace trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky hraje významnou roli tzv. stav vylučující způsobilost. Zpravidla to bývá hladina nad 1 promile alkoholu v krvi. Tohoto trestného činu se nemusí dopustit pouze řidič, ale také například lékař na operačním sále.
Podle posledního vyhodnocení statistiky nehodovosti spáchalo v roce 2020 pod vlivem alkoholu dopravní nehodu celkem 4486 řidičů z celkového počtu 94794 dopravních nehod. S hranicí do 0,24 promile to bylo 168 nehod s 1 smrtelným zraněním. Od 0,24 promile do 0,5 promile řídilo a spáchalo dopravní nehodu 284 řidičů (3 usmrcené osoby).
Je tedy zapotřebí nastavit toleranci hladiny alkoholu v krvi (dechu) u řidiče motorového vozidla?
Podle statistik Centra dopravního výzkumu v průměru každý šestý řidič odjede od dopravní nehody. Příčin ujetí může být několik. Jednou z nich však může být případný postih za požití alkoholu před jízdou.
Přesto, že v Polsku je na počet obyvatel více dopravních nehod, kde řidič vozidla před jízdou požil alkoholický nápoj, je možná povolená hladina 0,2 promile alkoholu v krvi. K tomuto je však nutno dodat, že pokud řidič způsobí dopravní nehodu pod vlivem alkoholu, je mu následně uložen trest doživotního zákazu řízení motorového vozidla.
Na základě výše uvedeného bych byl pro návrh beztrestnosti u řidičů do 0,2 promile alkoholu v krvi a pro zpřísnění trestů u dopravních nehod způsobených pod vlivem alkoholu. Polský právní systém přistoupil k velmi vysokému trestu. Nejsem však zastánce takto tvrdých trestů a to zejména s přihlédnutím, jaké tresty jsou u nás ukládány v trestním řízení. Represe je však v tomto případě na místě.
Další posílení v této oblasti je samotná vymahatelnost práva a to zejména v samotném důkazním řízení. Například v Německu může příslušník policie nařídit lékařský odběr krve za účelem zjištění hladiny alkoholu v krvi. U nás bohužel tento zásah do lidské integrity člověka, bez souhlasu dotčené osoby, není možný.
Je zapotřebí zvýšit vymahatelnost práva (zejména v oblasti zajištění důkazů) při zjištění hladiny alkoholu v krvi (v dechu) řidiče a zpřísnit tresty. Stejně jako někteří dopravní experti a právníci, jsem pro nastavení tolerance 0,2 promile alkoholu. U řidičů do 21 let věku a u řidičů z povolání bych zanechal nulovou hladinu alkoholu v krvi. Závěrem bych si dovolil upozornit, že tolerance možné hladiny alkoholu v krvi nelze vykládat jako „jedno pivo povoleno“. Jedná se o již povolenou toleranci, u které by se již nezjišťovalo, zda řidič před jízdou požil či nikoli.
Samozřejmě, že zvýšení hranice alkoholu v krvi by platilo i pro cyklisty, vodáky, lyžaře apod.
Autor: Lukáš Habich, blog
