Sociální sítě v Polsku již nebudou moci mazat obsah, jak se jim zlíbí

V Polsku se připravují předpisy, které by měly více chránit svobodu slova na sociálních sítích. Na stížnosti při svévolném smazání obsahu by správce sociálních sítí měl reagovat do 48 hodin. Pokud médium odpoví zamítavě, bude mít uživatel možnost se obrátit na soud. Ten bude mít na vyjádření 7 dní. V těchto opatřeních bude Polsko o krok na před i před Francií a Německem.

Polské Ministerstvo spravedlnosti o plánovaných změnách napsalo:

Průkopnický zákon o ochraně svobody projevu na internetu

V Polsku má vzniknout Soud pro ochranu svobody slova. Ten má zabránit cenzuře na sociálních sítích. Podle nových předpisů nebudou moci sociální sítě odstranit příspěvek, ani zablokovat profil, pokud obsah neporuší polské právo. V tom se Polsko odliší např. od Německa nebo Francie, jejichž zákony umí docílit akorát penalitace a odstranění obsahu v případě, že dojde k porušení zákonu.

Polské Ministerstvo spravedlnosti připravuje předpisy, které mají uvést do praxe ústavní právo na svobodu projevu, a ochránit tak svobodu slova na internetu. “Svoboda slova je podstatou demokracie,” zdůraznil Zbigniew Ziobro, ministr spravedlnosti, dne 17. prosince 2020 na tiskové konferenci věnované hledání nových řešení.

Sociální média by měla být místem, kde se lze svobodně projevovat. Zveřejněný obsahu  je stále častěji odstraňován, i když neporušuje polské zákony. Ziobro má v plánu usilovat o svobodu vést veřejnou debatu, a chránit tak osobní práva obyvatel. Podle ministra přišel čas, aby Polsko přijalo takové předpisy, které budou chránit svobodu projevu na internetu  a chránit obyvatelstvo před zneužíváním velkými internetovými korporacemi. 

Náměstek ministra představil nejdůležitější předpoklady projektu. Podle návrhu nebudou sociální sítě moci svévolně mazat záznamy nebo blokovat uživatelské účty, pokud zveřejněný obsah neporušuje polské zákony. Pokud obsah správce sítě odstraní nebo  zablokuje účet, jeho uživatel bude mít právo podat stížnost na web.

Návrh rovněž určí, jak by měl probíhat postup, pokud správci sociálních sítě někdo nahlásí obsah v rozporu s polskými zákony.

V obou případech bude služba muset vyřešit stížnost do 48 hodin. Pokud správce sociálních sítí vydá zamítavé rozhodnutí, uživatel se bude moci obrátit na soud, který rozhodne do 7 dnů. Celé řízení se bude odehrávat pouze elektronicky a povede ho soud specializovaný pro ochranu svobody projevu, zřízený u jednoho z krajských soudů.

Padají i návrhy na zavedení nového nástroje – tzv. slepé žaloby. Při porušení osobních práv bude moci být podána žaloba i na neznámou osobu. Stačit bude uvést URL, kde byl urážlivý obsah zveřejněn, datum a čas zveřejnění a název uživatelského profilu, které mají být úspěšně předloženy soudu. K tomuto postupu se přiklání i tamní ombudsman.  

Pro srovnání, v jiných zemích, zejména ve Francii a v Německu již existují předpisy na odstranění obsahu, který porušuje právní předpisy země. Tyto předpisy mají zejména represivní charakter. Například v Německu při porušení zákona skrze sociální sítě hrozí  velmi vysoké penále a to až do výše 50 milionů EUR. O tom, zda obsah porušuje zákon rozhoduje Ministerstvo spravedlnosti.

Polsku se nelíbí, že se Evropská komise v nedávno zveřejněném zákonu o digitálních službách zaměřila pouze na odstranění zakázaného obsahu. Polsko chce proto přijmout vlastní předpisy, které mají hájit ústavní právo na svobodu projevu.

redakčně zkráceno, zdroj: Ministerstwo Sprawiedliwości „Przełomowa ustawa o ochronie wolności słowa w internecie (17.12.2020)“