Autor: zpravodajská redakce

V Třeboni opravují chodník mezi rybníkem Svět a zámeckou zahradou. Vzniká tam stezka, kterou budou využívat chodci i cyklisté. Správa zámku ale není spokojená s asfaltem a požadovala jiný povrch. Podle kastelána by dlážděný terén mimo jiné lépe vsakoval dešťovou vodu. Lidé by nás umlátili čepicemi, reagoval s nadsázkou starosta.

Práce na chodníku u rybníka Svět začaly včera a potrvají do 30. června letošního roku. Vybraná firma buduje novou stezku podél oplocení zámeckého parku. Využívat ji budou chodci i cyklisté. „Investice vyjde na šest milionů korun,“ řekl Budějcké Drbně starosta Jan Váňa (ODS).

Do projektu významně promlouval Národní památkový ústav (NPÚ), který je správcem rozlehlého areálu Státního zámku Třeboň. „Opravu jako takovou určitě vítáme. Jde o frekventovanou trasu, kterou využívají mimo jiné hosté lázní,“ sdělil redakci kastelán Vít Pávek.

NPÚ ale nesouhlasí s asfaltem. Povrch podle Pávka svým sklonem ovlivní pozemky zámecké zahrady a okolní stromy. „Záchraně stromů může dopomoci právě skladba povrchu zamýšlené stezky se sklonem do zámeckého parku. Námi navrhovaný dlážděný terén by zajistil vsak dešťové vody, která se tak snáze dostane ke kořenům chráněných stromů, zatímco po asfaltovém povrchu a následném prudkém sklonu hráze by s minimálním vsakem stekla bez většího užitku,“ uvedl kastelán v prohlášení.

Z kamenných odseků nemůžeme dělat cyklostezku, tvrdí starosta

Zároveň zmínil, že v případě dláždění by byla jednodušší následná údržba stezky. U asfaltu podle něj bude každá oprava znatelná a za pár let bude stav stejný jako nyní. „V neposlední řadě se hodí zmínit také skutečnost, že terény navazujících částí oné stezky (ulice Přemyslova, Novohradská ulice a chodník při výpusti) jsou již několik let dlážděné a jejich povrch zůstane neměnný,“ zmínil Pávek.

Plánovaná stezka se nachází mezi Světem a zámeckou zahradou. Obě tato místa jsou od roku 2002 národní kulturní památkou. Rybník i zahrada jsou staré více než 400 let. Podle Kastelána by jiný povrch prodloužil životnost stromů, které jsou důležité pro statiku hráze. Ta se mimochodem v minulosti protrhla. Došlo k tomu v roce 1890 při těžbě ledu. Tehdy utrpěla zahrada významné škody.

Podle starosty Váni město vyhlásilo standardní řízení. Následně se podle něj město snažilo projekt předělat podle požadavků NPÚ. Mimo jiné měla stezka zasahovat přímo do pozemků správy zámku, to se ale nakonec změnilo.

„Snažili jsme se vyhovět. Poté přišlo odvolání, ve kterém nesouhlasili s asfaltem. Navrhovali kamenné odseky, z tohoto povrchu ale nemůžeme dělat novou cyklostezku, to by nás lidé umlátili čepicemi. Odvolání nakonec řešil krajský úřad, který naše rozhodnutí potvrdil,“ dodal starosta.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Jaké novinky letos čekají cyklisty v Jihočeském kraji? Nové stezky si projedou u Budějovic i Třeboně. Oficiální zahájení sezony bude v půlce května v Dačicích.

Když vyjedou cyklisté z Českých Budějovic po proudu Vltavy, dostanou se do Hluboké a mohou pokračovat dál na Týn a trasa bude více či méně kopírovat tok řeky. Pokud by chtěli na výlet proti proudu Vltavy, dostanou se díky nové lávce u Meteoru do Plané. A dál žádná cyklostezka vedoucí mimo silnice není.

Letos se to však změní. Po osmi letech začala stavba trasy pro cyklisty, která spojí Boršov nad Vltavou s Planou.

„Minulý týden jsme začali asfaltovat. Předpokládám, že bude hotovo koncem dubna. V polovině května dojde na kolaudaci,“ upřesňuje starosta Boršova Jan Zeman. Trasa měří přes čtyři kilometry a doplní ji informační tabule, odpočinková místa a alej.

Cedule na pěti místech přiblíží například historii tří obcí, které daly trasu dohromady, i to, co je spojuje. „Vedle toho, že ležíme u Vltavy, nás pojí i různé letecké příhody. Letos si zároveň připomeneme 30. výročí od pádu stíhačky s jedním z nejlepších pilotů tehdejšího Československa. U stezky bude mít Jiří Moutvička i pomníček,“ objasňuje Zeman.

Nebudou chybět ani informace o bobrech či vodní elektrárně, kolem níž se stezka také vine. Unikátní bude i nerezové značení vzdálenosti, které bude zalité do betonu.

„Podle toho budou například běžci přesně vědět, jakou vzdálenost urazili,“ popisuje Zeman. Cesta povede i kolem průmyslových areálů. Od nich bude odcloněná ploty. Celá stavba vyjde na 29 milionů korun.

Tato trasa je největší cyklonovinkou pro letošní rok v Jihočeském kraji, který je mezi kolaři velmi oblíbený. To potvrdilo i nedávné prvenství v anketě Kraj mého srdce. Cílem Nadace jihočeské cyklistiky je rovněž rozptýlit turisty i na méně frekventované lokality.

Stezka spojí Starou a Novou Hlínu

Vylepšení se chystají i na Třeboňsku, kde nový úsek spojí Starou a Novou Hlínu. Turisté už tak nebudou muset jezdit po frekventované silnici spojující České Budějovice a Jindřichův Hradec.

„Jde o poměrně známou trasu okolo Třeboně. Je to úsek, v němž museli cyklisté z hráze rybníka Vítek vjet na silnici první třídy. V minulosti už byl na tuto akci připravený projekt, který měl stát 25 milionů korun, což je na zhruba kilometrový úsek moc,“ uvědomuje si šéf Nadace jihočeské cyklistiky Jan Vlášek.

Současnému vedení města se podařilo najít levnější variantu. Nová trasa povede vedle stávající komunikace za svodidly, tudíž bude bezpečná. „Půjde o stezku pro cyklisty a pěší. Momentálně máme vysoutěženého zhotovitele. Do prázdnin bude hotovo,“ plánuje místostarosta Třeboně Petr Werner. Stavba vyjde přibližně na sedm milionů korun.

Další nebezpečné místo je podle vedení města u hráze rybníka Svět. Tam plánují vybudovat nový úsek, který povede vedle chodníku podél zámecké zahrady.

„Cyklisté museli jezdit mezi auty po silnici, tak tam vznikaly nebezpečné situace. Proto jsme se rozhodli upravit i tento úsek,“ cení si Werner. Zmenší se část trávníku a vznikne tím prostor jak pro cyklisty, tak pro chodce.

Mezi nejvíce navštěvované trasy patří také stezka mezi Lipnem a Frymburkem. „Tam nám sčítače ukázaly 6,5 tisíce návštěvníků na kolech za den v obou směrech. Podobné číslo jsme měli i v Českých Budějovicích směrem na Hlubokou, kde je sčítač u lávky přes Vltavu,“ upřesňuje Vlášek. Tam se ale nepohybují jen turisté. Míří tudy i lidé do práce a děti do škol.

Zdroj a celý text: idnes.cz

Jihočeský kraj zatím zaregistroval přibližně 15 tisíc běženců z Ukrajiny. Počet uprchlíků v regionu však může být jiný, protože ne všichni uprchlíci v regionu zůstali. Řada z nich se na jihu Čech jen zaregistrovala, ale následně se přesunula do jiných částí republiky.

„V současnosti nikdo neví, jestli tady uprchlíci zůstanou, a pokud tady zůstanou, tak na jak dlouhou dobu. Potřebovali bychom znát přesnější data, abychom jako kraj mohli reagovat. Ale na druhou stranu chápu, že situace je velmi těžko statisticky uchopitelná a velmi dynamicky se mění,“ řekl jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS), který je zároveň předsedou asociace krajů.

Podle něj se pak složitě vytváří nějaká dlouhodobější koncepce. Dodal, že bez přesnějších dat o pohybu Ukrajinců kraje nedokážou vytvořit potřebnou infrastrukturu. „Nevíme, kolik dětí v daném místě bude. Máme na to prostory a hlavně pedagogy? Měli bychom jako kraje nebo města stavět nové školy nebo třídy, když nevíme, zda tady děti zůstanou? Těch otázek je zkrátka hodně a to jsme jen v oblasti školství. Podobná témata se nabízejí i v souvislosti se zaměstnáním,“ řekl jihočeský hejtman.

Spálenková uvedla, že počet příchozích běženců se v posledních dnech na jihu Čech výrazně zpomalil. V současnosti za 24 hodin projde registračním centrem na letišti u Českých Budějovic přibližně stovka žadatelů. V době největšího náporu jich bylo osm stovek.

Přibývá také uprchlíků, kteří shánějí ubytování. V první vlně většinou získávali zázemí u příbuzných nebo přátel, kteří v České republice žijí delší dobu. „V současnosti sháníme ubytování pro přibližně 30 procent žadatelů. Je to výrazně vyšší poměr v porovnání se začátkem konfliktu na Ukrajině,“ uvedla Marta Spálenková z jihočeského krajského úřadu.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Zámecký park kolem infocentra Jaderné eletkrárny Temelín nově zdobí replika sochy moai z Velikonočního ostrova. U jejího umístění byl archeolog Pavel Pavel. Ten před lety využil techniku domorodců, když pomohl elektrárně při umístění některých komponentů.

V 80. letech minulého století archeolog Pavel Pavel řešil, jak mohla dávná civilizace hýbat mohutnými sochami, které váží několik tun. O několik let později právě jeho výzkum pomohl při dokončení jaderné elektrárny.

„Byl jsem osloven společností I&C Energo, abych pomohl při přesunu části řídicích systémů, kdy některé vážily několik tun, do uzavřených místností. Techniku využít nešlo, tak jsme sáhli po lanech a pákách, podobně jako domorodci na Velikonočním ostrově před mnoha sty lety,“ zavzpomínal Pavel Pavel v tiskové zprávě.

Několikatunové komponenty se nakonec podařilo umístit do již vybudovaných prostor. „Tady žádná technika pomoc nemohla, bylo to jen o chytrosti a „obyčejné“ lidské síle. I díky tomu jsme získali v té době nejmodernější a nejlepší řídicí systém a výrazně posunuli i bezpečnostní parametry,“ uvedl Bohdan Zronek, člen představenstva ČEZ a ředitel divize jaderná energetika.

Tuto událost teď připomíná replika sochy moai. Jejím autorem je právě Pavel Pavel. „Datum jsme ve spolupráci s ČEZ záměrně zvolili právě teď krátce před Velikonocemi, protože přesně před 300 lety, roku 1722 nizozemský admirál Jacob Roggeveen objevil pro Evropu Velikonoční ostrov,“ řekl Jiří Holinka, generální ředitel I&C Energo.

V současné době čeká řídící systémy elektrárny rozsáhlá modernizace. „Půjde v celosvětovém měřítku o technologicky i svým rozsahem nejnáročnější záměnu řídicího systému na jaderných elektrárnách. Měníme procesorovou část u stovky řídicích skříní a instalujeme desítky kilometrů nové kabeláže. Přesunout musíme i téměř čtyři tisícovky grafických displejů, které používají operátoři,“ dodal Zronek.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Strakonice chtějí od firmy Energo koupit teplovod na sídlišti Šumavská. Město tak chce vyřešit vleklý spor o dodávky tepla, který vedlo Energo se strakonickou teplárnou. Na koupi vyhradilo město i s rezervou 15 milionů korun, cena ale bude nižší. Prodej by mohl být hotový v květnu. Po jednání radních to řekl starosta Břetislav Hrdlička (Strakonická Veřejnost). Jednatel Energa Roman Němeček potvrdil, že o prodeji s městem jedná.

Teplárna loni několikrát přerušila dodávky firmě Energo, která zásobuje i přes 250 bytů na sídlišti Šumavská. Jeho obyvatelé tak byli opakovaně bez tepla a teplé vody. Teplárna a Energo vedou spor o platby za odběry, věc řeší soudy.

„Mezi teplárnou a panem Němečkem jsou vysoce antagonistické vztahy. Tak se rada usnesla, že by bylo nejlepší celou tu záležitost (teplovod) koupit, stejně jako chceme kupovat akcie teplárny. Stoprocentně bychom tak ovládali městské teplo Vyřeší to spor, protože dva až tři tisíce lidí nemají jistotu tepla. Nejhorší bylo, že státní orgány to vůbec neřešily,” řekl starosta Břetislav Hrdlička (Strakonická Veřejnost)

Podle materiálu, jejž dnes probrali radní, zvýší město výdaje majetkového odboru o 15 milionů korun. Radnice chce koupit teplovod včetně zařízení výměníkových stanic. „Důvodem je ukončení sporů týkajících se teplovodů a vytápění v lokalitě Šumavská,” stojí v materiálu. Peníze město vezme z prostředků minulých let.

Radnice vyzvala firmu Energo, zda by technologii neprodala. „Tuto alternativu jsme v týmu dlouho zvažovali a nakonec jsme se rozhodli, že pokud budou splněné podmínky, že bychom tepelné hospodářství odprodali. O prodeji s městem intenzivně jednáme,” řekl dnes jednatel Energa Roman Němeček.

Loni získalo město od Energetického regulačního úřadu (ERÚ) licenci pro svou městskou společnost TC Přádelna, která začala fungovat jako odběratel a dodavatel energií. Dodávala Energu, s nímž vede spor teplárna. Cílem bylo zajistit dodávky tepla na sídlišti Šumavská. Podle Hrdličky ale Energo neplatilo ani Přádelně. Uvedl, že městu dluží asi milion Kč.

V polovině května skončí v teplárně její generální ředitel Pavel Hřídel. Řekl, že splnil zadání dostat firmu do kladných čísel. Teplárna již vypsala výběrové řízení na jeho nástupce.

Strakonice také chtějí získat sto procent akcií v teplárně. Nejdřív chtějí koupit akcie od firmy Sev.en Energy, která drží 13 procent akcií. Potom by radnice měla přes 90 procent akcií a mohla vytěsnit drobné akcionáře.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Nejrůznější akce budou o Velikonocích hostit jihočeské památky. Návštěvníci se mohou těšit na jarmark, výstavu květin nebo třeba nejrůznější hry pro děti. Lidé mohou navštívit zámky v Dačicích, Třeboni či Kratochvíli.

Areály ve správě Národního památkového úřadu budou otevřené po celé velikonoční svátky včetně pondělí 18. dubna. Zámek Dačice hostí 10. dubna tradiční jarmark, který nabídne nejrůznější zboží od regionálních výrobců, představení tradičních řemesel či dílničky pro děti. Děti se mohou těšit na ohradu se zvířaty. Prohlídky jsou naplánované na víkend od 10 do 16 hodin a začínají vždy v celou.

Své brány otevře také Zámek Červená Lhota. Od 16. do 18. dubna bude v areálu velikonoční výzdoba. Program nabízí také Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec. „Správa jindřichohradeckého zámku po dvouleté pauze naváže na velikonoční tradici – chystá výstavu nazvanou Splašená vejce. Na hlavní prohlídkové trase bude naaranžováno zhruba osm set vajec rozmanitých velikostí a barev v neobvyklých kompozicích,“ zve na svém webu Národní památkový ústav. Otevírací doba o Velikonocích je tam od 10 do 15:15 hodin s polední pauzou od 12 do 13 hodin. Výstava Splašená vejce bude k vidění až do neděle 24. dubna.

Areál Státního zámku Kratochvíle hostí na Velikonoční pondělí speciální hru. V zahradě bude několik vajíček, u kterých děti najdou otázky a úkoly. Otevřeno bude od 9 do 15:30 hodin.

Lidé mohou navštívit také Státní zámek Třeboň. „Od Velkého pátku provoní soukromá schwarzenberská apartmá na zámku Třeboň květinové vazby s amarylis. Neobvyklé aranže tentokrát doplní exotická káva a čokoláda. Voňavá výstava, která ponese název Amarylis ve světě kávy a čokolády, bude otevřena každý den od 15. do 24. dubna od 9:00 do 16:30,“ zvou památkáři.

Okolí zámku v Hluboké nad Vltavou pak ozdobí obří velikonoční vajíčka. Zájemci si je mohou prohlédnout od 15. do 29. dubna.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Vojenské lesy a statky (VLS) dnes poprvé zkušebně plavily dříví opraveným Želnavským smykem na Šumavě. Na rekonstrukci technické památky pracovaly tři roky. Pro veřejnost nabídnou ukázku plavení dříví téměř čtyřkilometrovým kanálem premiérově 7. května.

„Po 61 letech jsme dnes poprvé udělali zkušební plavení v nově zrekonstruovaném Želnavském smyku. Celkově obnova stále kolem 30 milionů korun,” uvedl VLS Ondřej Vybíral. Želnavský smyk spojoval v letech 1887 až 1961 Schwarzenberský plavební kanál s Vltavou. Díky smyku si Schwarzenberský plavební kanál udržel svůj význam i poté, co na konci 19. století přestala fungovat Vídeňská plavba. Smykem se přepravovalo dřevo z lesů k Vltavě, aby se dostalo na pražský či německý trh.

„Želnavský smyk umožňoval plavit nejprve běžné palivové dříví kratších rozměrů a následně také konstrukční dříví o délce přesahující 20 metrů,” uvedl Vybíral. Klády v korytu dosahovaly v některých místech i rychlosti až 60 kilometrů za hodinu. V současnosti bude kanál fungovat jen jako památka. “Dřevo z lesa už neplavíme, ale vozíme je auty. Nicméně plánujeme, že zde budeme dělat pro veřejnost ukázky plavení, kdy budeme po vodě pouštět dvoumetrové klády,” řekl Vybíral.

VLS musely při rekonstrukci vyčistit koryto vodní cesty. Zároveň dílo obnovily s pomocí replik historických kamenných desek na kilometrovém úseku, kde koryto chybí. „Dokončení rekonstrukce Želnavského smyku bylo spojeno s obnovou části Schwarzenberského plavebního kanálu k rakouským hranicím. Tím se fakticky tato historická národní technická památka vrací do šumavské krajiny ve své původní podobě,” uvedl Vybíral.

Schwarzenberský plavební kanál začal vznikat podle návrhu Josefa Rosenauera v roce 1789. V šumavských pralesích ho stavělo 1200 mužů. Byl dlouhý téměř 52 kilometrů. Dopravovalo se díky němu palivové dříví ze Šumavy k rakouské řece Große Mühl a po ní k Dunaji. Tam dělníci dříví přeložili na lodě či vory, aby se dostalo do Vídně.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

Město České Budějovice získalo stavební povolení na rekonstrukci Kulturního domu Slavie. Oprava historické budovy na břehu řeky Malše se chystá tři roky. Vybraná stavební firma by si objekt mohla převzít na podzim tohoto roku.

O pravomocném stavebním povolení informovalo vedení města. Přípravy odstartovaly v roce 2019 a v soutěžním dialogu zvítězilo spojení atelierů Chaix &Morel et Associés z Francie, atelieru Christian Anton Pichler a atelieru Jan Proksa z Rakouska.

Obě stany už podepsaly smlouvu v roce 2020, loni bylo na stavbu vydané územní rozhodnutí a nyní v dubnu nabylo právní moci stavební povolení.

Město letos na jaře vyhlásilo takzvané předběžné tržní konzultace. Cílem bylo zjistit možné dodavatele a podmínky samotné rekonstrukce. „Na předběžné tržní konzultace se přihlásilo šest společností, vyplněný dotazník jich městu poslalo pět. Aktuálně je vyhodnocujeme a nepochybujeme, že o stavbu bude zájem. Chceme si také ověřit, jak si, s ohledem na situaci ve stavebnictví, vůbec stojíme s udržitelností předpokládané ceny,“ řekl náměstek primátora Juraj Thoma (Hnutí Občané pro Budějovice).

Město chce veřejnou zakázku na rekonstrukci a dostavbu Slavie vyhlásit letos v květnu. Vítěz by si pak objekt převzal do listopadu.

„Nová podoba počítá s dostavbou budovy směrem k Jihočeskému muzeu, čímž vznikne více prostoru pro hlavní sál ve třetím patře. Jeho kapacita je 235 diváků na sezení a 116 na balkoně. Maximální kapacita míst na stání je 535 lidí a 135 na balkoně. Dále tam bude jeviště pro 60 účinkujících. Sál bude otočen o 90 stupňů oproti současnému stavu. Do malého sálu v prvním patře se vejde 150 sedících diváků a budou se v něm odehrávat koncerty, ale i přenášky, klubové kino a podobně,“ popsala mluvčí radnice Jitka Brůha Welzlová.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz

 

Když Ivo Brabec zakládal v roce 1990 v Českých Budějovicích TV Gimi, netušil, že se svými týmy vyrobí tisíce reportáží, stovky dokumentů, magazínů, desítky videoklipů a jiných pořadů. „Jsem moc rád, že před kamerou se v roli redaktorů objevilo mnoho dnes velmi známých tváří. Například Iveta Toušlová, Bára Divišová, Vendula Kostohryzová, Jiří Bydžovský nebo Aleš Hazuka, „vypočítává spoluzakladatel RTA Jižní Čechy, Regionální televize Jižní Čechy a JČ2.

Poznamenává, že nikdy nelitoval svých rozhodnutí nebo situací, která s sebou často přinášela i nejistotu další existence. „Pro mě bylo nejdůležitější, aby zaměstnanci dostali mzdu a partneři měli včas zaplacené pohledávky. Jen tak mohli být všichni i spokojení“, dodává Ivo Brabec.

Teď má ale pocit, že došel na konec jedné své životní cesty. Důvod ke změně je podle něj velmi jednoduchý. „Dostal jsem se do fáze, kdy už se mi nechce bojovat s korupcí a prospěchářstvím. Vidět, že vypracujete projekty pro města, radnice nebo kraj a pak si váš námět přivlastní někdo jiný“, dodává.

Za dobu svého působení zažil ve vedení kraje čtyři hejtmany a šest českobudějovických primátorů. A podle něj není možné být s každým jenom zadobře.

Televizní branži neopouští ale Ivo Brabec úplně. Stává se poradcem a obchodním zástupcem nově vzniklého Jihočeského mediálního domu JC MEDIA. Ten sdružuje dvě televize, dvě rádia, zpravodajský portál a tištěné médium. Tvrdí, že od roku 1990 prožil v mediálním světě mnoho dobrých i těch méně dobrých příběhů.

Věří ale, že ten, který pro něj právě začíná, bude mít opět ten správný konec. „Především jsme tady pro diváky a posluchače a to mě vždycky na mé práci nejvíc bavilo,“ přiznává.

 

zpracoval: Josef Pecl, ředitel JČ1 – Televize jižní Čechy

Na jeden z nejkrásnějších pohledů na jihočeský zámek Červená Lhota si budou muset návštěvníci ještě nějaký čas počkat. Rybník, který zámek obklopuje, je již třetím rokem bez vody a ani letos se na tom nic nezmění. Může za to především špatný stav historické hráze z poloviny 16. století, voda ale prosakuje i skrz dno. Odborníci nyní tápou, jak problém vyřešit.

Loni se už konečně zdálo, že řešení problému tekoucího rybníka je na dosah. Ale projektant, který měl navrhnout konkrétní úpravy, nakonec od projektu ustoupil. Vedení zámku tak muselo nechat vypsat nové výběrové řízení. Díky tomu se termín zahájení oprav opět vzdálil a spolu s ním i naděje, že se letos pod Červenou Lhotu konečně na stálo vrátí voda, která k zámku neodmyslitelně patří.

„K tomu aby se s opravou hráze mohlo vůbec začít jsou potřeba tři věci. Projekt, povolení a dodavatel, který bude umět opravu technicky provést. V současnosti z těchto tří podmínek nemáme ještě ani jednu, přestože jsme původně počítali s tím, že koncem března budeme mít v ruce hotový projekt. Firma, která jej měla dodat ale zjistila, že situace je daleko složitější, než jak se původně zdálo, a od projektu za daných podmínek odstoupila,“ přibližuje zdejší kastelán Tomáš Horyna. Podle něj by mohl být nový projekt hotový koncem tohoto léta. Se samotnými opravami se však s největší pravděpodobností začne až příští rok.

Při podrobných průzkumech se ukázalo, že problémem není jen protékající hráz, ale i dno rybníka. „Nejde jen o prostou poruchu hráze, voda mizí i skrz dno, a to hned na několika místech. Zároveň se jedná o průsak v místě původního řečiště potoka, který tudy protékal před vystavěním hráze v polovině 16. století. Zdá se, že voda se vrací na své původní místo, kde před staletími přirozeně tekla,“ vysvětluje Horyna. Zároveň připomíná, že ani v minulosti nebyla hráz rybníka nikdy naprosto těsná. „Byla vždycky zvodnělá, u starých sypaných hrází to tak zkrátka v minulosti bylo. My po ní najednou po pěti stech letech požadujeme, aby byla těsná a odpovídala tak našim současným požadavkům. Zdejší hráz je navíc velmi strmá, téměř svislá a navíc relativně úzká,“ vyjmenovává kastelán další komplikace. Hráz i samotný rybník jsou navíc národní kulturní památkou, takže při opravě se musí zohledňovat všechny historické náležitosti.

Ubyl zájem o svatby

Rybník se s malými přestávkami v tomto stavu nachází již třetím rokem. Za tu dobu se vedení zámku snažilo vodu do rybníka několikrát vrátit za pomoci méně invazivních metod. Snahy ale vždy nakonec skončily bez úspěchu. „Jsou za námi tři roky pokusů a omylů, kdy jsme se snažili rybník utěsňovat. Vždy se podařilo v něm vodu udržet třeba i několik měsíců, pak se poruchy znovu projevily a pokaždé bylo nutné jej vypustit. Zkrátka jsme si ověřili, že levné metody fungovat nebudou,“ zmiňuje Horyna. Mimo to rybník prošel také rozsáhlým odbahněním. To však paradoxně podle Horyny nyní situaci zkomplikovalo. „Veškerý sediment, který bychom mohli použít k zacpání dna je nyní pryč a čistá voda všechny nečistoty, které by zaplnily malé kapiláry, přirozeně vymývá. Na druhou stranu nám odbahnění ale pomohlo odhalit všechna místa, kudy voda protéká,“ doplňuje.

Kvůli vypuštěnému rybníku prý zámek přišel i o část návštěvníků. Menší zájem je například o svatby. Mnoho svatebčanů si zámek vybíralo právě díky romantickému prostředí, které nyní tak nevyznívá. Někteří lidé ale naopak vnímají aktuální stav jako jakousi historickou zajímavost a jezdí sem, aby si zámek bez napuštěného rybníka vyfotografovali.

Připravili nové expozice

Přes problémy, s nimiž se vedení zámku musí vyrovnávat, si na letošní sezonu připravilo pro návštěvníky několik nových expozic. První a patrně nejzajímavější se nachází v zámecké jídelně. „Podařilo se nám dokončit restaurování stropu zámecké jídelny. Letos vůbec poprvé se tento sál návštěvníkům ukáže v podobě, jakou měl v baroku. Jak odborně, tak návštěvnicky je to senzace,“ naznačuje Horyna. Památkáři na stropě objevili například unikátní fresky barokního sochaře a architekta Giacoma Tencally.

Poprvé budou k viděn také zbytky slavnostní vlečky princezny Sofie, které byly doposud uložené v depozitáři. Další zajímavý exponát obohatí letos například i oblíbenou expozici sklepů. „Jedná se o velmi podrobný a důkladný model barokní podoby zámku. Tvůrce modelu se pokusil vizualizovat celé údolí s rybníkem, zámkem i pivovarem tak, jak to tu vypadalo v době barokní,“ říká Horyna a dodává, že model bude nepochybně velmi oblíbený například mezi dětskými návštěvníky.

Zdroj a celý text: budejcka.drbna.cz